Micha-Él
komentáře u knih
Zápisník jedné lásky
Nicholas Sparks
Sparks přesně tak, jak ho mám ráda! Prostý, krásný pohádkový příběh. Více slov netřeba.
Tyrolské elegie
Karel Havlíček Borovský
Krátké, neskutečně úderné a zároveň informačně bohaté dílko. Havlíček ve své nejlepší formě - se sarkasmem sobě vlastním popisuje své zatčení a deportaci do alpského městečka Brixen, nechybí ale ani špetka melancholie. Ke knížce jsem se znovu dostala díky vynikajícímu Vřetenu osudu, v němž právě sympatický a odvážný Havlíček vystupoval.
Vřeteno osudu
Otomar Dvořák
Za tenhle beletrizovaný životopis jsem panu Dvořákovi moc vděčná a přála bych si, aby podobných vzniklo mnohem víc, byť klidně ne od něj. Je to skvělý způsob, jak všem, kdo mají zájem, přiblížit dějinný kontext národního obrození a velikány té doby jako osoby z masa a kostí, s jejich radostmi i starostmi. Tajná zpověď K. J. Erbena je, troufám si říct, geniální dílo a to hlavně díky autorovu stylu psaní. Vícekrát jsem se totiž přistihla při myšlence, že čtu knihu z 19. století. Proto působí román velmi autenticky, jako by jej skutečně vyprávěl sám Erben. Pravda je, že jsem si na pomalu plynoucí děj nějakou dobu zvykala, nicméně já osobně to považuju spíše za plus, knihy z NO přece jen nejsou plné akce a překvapení. Bylo fantastické sledovat, jak postupně vznikaly jednotlivé balady z Kytice i to, jak se Erben vyrovnával se svými děsivými sny a se všudypřítomnou smrtí. Abych zmínila také něco veselejšího, moc se mi líbil jeho vztah k Betynce a jejich dcerkám. Kromě ohromně zajímavých, reálně popsaných osobností má Vřeteno osudu vynikající atmosféru, přesně v duchu Erbenovy pozoruhodné Kytice. Když jsem četla, měla jsem dojem, že stojím v salonu u Palackých, že hovořím s Boženou Němcovou nebo putuju krajinou kolem Žebráku. V neposlední řadě oceňuju, že jsem se dozvěděla mnoho ze slovanského bájesloví, včetně okolností vzniku některých slov a tím nemyslím "jen" právnické termíny (výraz mur). Krásnou třešničku na dortu tvoří průběžné úryvky z Erbenovy tvorby. Mohla bych tu psát ještě dál a dál, vychvalovat, rozjímat, ale myslím, že jsem toho už zmínila dost. Čtení jsem si zkrátka moc užila, rozhodně budu vřele doporučovat.
Andílek
Lucinda Berry
(SPOILER) Jak já jsem ráda, že tato knížka neklouzala po povrchu jako tematicky podobné Dětské zoubky! Zde byl děj detailně zpracovaný a líbilo se mi, jak se situace vyvíjela a gradovala. Teda ne, že by se mi líbilo, co se děje, ale způsob, jak to autorka napsala. Za to opravdu klobouk dolů. Je poznat, že sama pracovala v oboru. Podle některých chtěla co nejvíc šokovat, její záměr posoudit nemohu, ale bohužel vím, že vzdor vší uvěřitelnosti existují velmi, velmi narušené děti. Jejich chování a činy by normální lidi nenapadly ani ve snu. Stačí se třeba mrknout na dokument Děti úplňku, který ukazuje děti s těžkou formou autismu. Právě z toho, že mi podstata příběhu přišla reálná, mi nejvíc běhal mráz po zádech. Oblíbila jsem si postavu Hannah, mimochodem ona i všichni ostatní jsou výborně vykreslení. Christopher... no, to byl prostě Christopher! Částečně jsem ho i chápala, ale jeho zaslepenost byla hnána do extrému. Ani po všem, co Janie spáchala, by ji nepřestal milovat? Upřednostňoval by ji před vlastním dítětem a nebohou manželkou? Kniha je kvůli svému tématu hodně tísnivá, a to o to víc, jak je úžasně psychologicky propracovaná. Jen mě mrzí hodně otazníků, na něž autorka v závěru nepodává odpovědi...
Mlhy Ölandu
Johan Theorin
Páni, tak tohle byla skvěle promyšlená detektivka! Autor krásně sugestivně čtenáři popisuje Öland, aby si dokázal přesně představit, co se kde a proč děje apod. Samotný děj, rozdělený do dvou časových rovin, je hodně ponurý a smutný stejně jako ölandská krajina. Obě části mě moc bavily a obzvlášť mě zaujalo, že Theorin ukazuje nejen, jak Kantovy zločiny vnímá okolí, ale dává nahlédnout i do duše samotného Nilse. Takto zajímavě si pohrál s psychologií všech hlavních postav. Mimo jiné se mi líbilo, že záhadu nerozplétají pouze policisté, ale především skupinka důchodců. Činilo to tuhle detektivku netradiční. Byla to moje první severská detektivka a rozhodně ne poslední! Vřele doporučuji. :)
SPOILER!!!
Zdálo se mi, že jsem asi divná, že soucítím s několikanásobným vrahem Nilsem Kantem, když se mu stýskalo po domově a po matce. Ale jak se ukázalo, nic nebylo takové, jak to vypadalo.
Petr a Lucie
Romain Rolland
Petr a Lucie, nádherná dvojice, která by za běžných okolností možná žila šťastně a spokojeně až do smrti. Nicméně se poznali v době války, jež prostupuje do jejich každodenního života. Petr je zobrazen jako snílek, filozof přemýšlející nad smyslem války, Lucie naopak jako zralá dívka, která svět vidí takový, jaký je. Příběh je to neobyčejně citlivý a dojemný, při jeho čtení jsem měla slzy v očích. Bohužel ani láska nedokázala překonat válku.
Skrýš
Johan Theorin
Theorin opět nezklamal - úžasná, napínavá a temná četba! Budu se opakovat, ale v jeho knihách se mi moc líbí, že ač se jedná o thriller nebo detektivku, vždy v popředí stojí určitý lidský příběh. Nejde o to nacpat do knihy co nejbrutálnější scény, ale o to, jaká tajemství se skrývají za běžnými fasádami lidí. V tomto příběhu jde o jakousi zvláštní, zvrácenou lásku, objevují se tu ale i jiná závažná témata - násilí, šikana, psychické poruchy a předsudky s nimi spojené, samota... Při čtení jsem měla opravdu nepříjemné pocity, což u thrilleru odehrávajícího se v prostředí psychiatrie pro pachatele násilných trestných činů chápu jako velké plus. Osobně mě všeobecně knihy z prostředí psychiatrie lákají. V některých momentech to bylo možná trošku natažené nebo by se našlo pár malých mušek, které mi ovšem vůbec nezkazily zážitek z četby! Miluju tu jedinečnou atmosféričnost, pro Theorina tak typickou, stejně jako ohromně čtivý styl psaní. Člověk úplně cítí stísněnost a depresivnost, které pociťují postavy. K tomu jistě přispívá i fakt, že hodně děje probíhá v noci a často v podzemních prostorách kliniky. Moc se mi líbilo vyvrcholení příběhu, kdy jsem skoro nedýchala, a závěr mi ke knize vlastně seděl. Ráda bych si přečetla následující díl nebo aspoň nějaké stránky navíc, ale respektuju, že autor zvolil otevřený konec. Tak už mi zbývá jen Theorinova poslední detektivka...
"My terapeuti se nesmíme vydat do temného lesa, ve kterém naši pacienti zabloudili. Musíme zůstat stát na jeho okraji, na světle a lákat pacienty k sobě."
Svatý Xaverius
Jakub Arbes
Číst Arbesova romaneta je prostě pokaždé zážitek! Řekla bych, že mezi autory z klasického kánonu patří rozhodně k těm čtivým a stravitelným. Svatý Xaverius je rozsahově kraťoučký, nenajdou se v něm žádná "hluchá" místa. Autor umně užívá svůj osobitý styl, buduje tajemnou, ponurou atmosféru, k jejíž autentičnosti přispívá krásná archaická čeština, a pak splétá vždy jinak záhadný a poutavý děj. Tohle romaneto bych sice označila oproti ostatním, které jsem četla, jako malinko slabší, ale přesto je to pořád vynikající Arbes tak, jak se mi líbí.
Dítě noci
Karen McQuestion
Tahle kniha ihned upoutala mou pozornost jak tajuplnou obálkou, tak zvědavost budící anotací, a věděla jsem, že si ji musím přečíst! Má očekávání rozhodně nezklamala, naopak, byla jedním slovem VÝBORNÁ. Měla úžasný spád děje, postupné odkrývání jednotlivých dílků skládačky, uvěřitelné postavy a celkově je opravdu skvěle zpracovaná. Autorka má u mě velké plus za to, že se nesnažila za každou cenu šokovat, a napsala tak thriller, který by se dle mého klidně mohl stát. Některé postavy mi vyloženě přirostly k srdci, zatímco jiné (hlavně tu jednu) jsem nesnášela. Bylo to napínavé a zároveň lidské, moc se mi to líbilo :)
Sedm sester
Lucinda Riley
(SPOILER) Fakt, že drtivá většina děje z minulosti je prozrazena v anotaci, alespoň v mých očích knize hodně uškodil, což mi je líto. Myslím totiž, že pokud bych tu "chytrou" anotaci předem nečetla, byla bych z románu mnohem víc nadšená. Moc se mi líbil i tak, ale v podstatě jsem jen čekala na to, až se k danému okamžiku dostanu. Knížka je přitom krásně promyšlená. Umístění historické linky do vzniku sochy Krista Spasitele v Riu a s tím související popis bohémské Paříže v čele se skutečnými osobnostmi té doby považuju za brilantní. Také linka ze současnosti mě bavila, nejvíc se mi líbil Maiin přerod v energickou a sebevědomou ženu. Na druhé straně bych ale pár výtek měla. Například tu, že se mi v obou linkách příběh zdál dost naivní a možná zbytečně přeslazený. Nebo, že mě trochu zklamalo Maiino tajemství z mládí. Každopádně na tento můj úhel pohledu mohla mít vliv zmíněná anotace, která toho zkrátka prozrazuje víc, než by měla. Smekám pomyslný klobouk před Lucindiným příjemným stylem psaní, ale protože mi k jedinečnosti děje něco chybělo, hodnotím 4*. Autorku obdivuju za originální nápad spojit děj s mytologií souhvězdí Plejád a vytvoření postavy taťky "Sůl", kolem něhož budeme jistě záhady rozplétat v následujících dílech.
Tmavé stěny Willardu
Ellen Marie Wiseman
Naprosto souhlasím s komentářem Lejčís! Jedná se o nádhernou knihu z děsivého prostředí, kam by se nikdo z nás nechtěl dostat. S Izzy a Clarou jsem prožívala každou větu, každý řádek. Obě linky mě moc bavily. Všechno bylo tak úžasně vyvážené a postavy i situace propracované, že s klidným svědomím mohu prohlásit - tohle je opravdu "Kniha" s velkým K!
Chatrč
Wm. Paul Young (p)
Dokonalost - víra ve své nejčistší podobě... Líbilo se mi zarámování do podoby detektivního příběhu a následného vyrovnávání se s bolestí ze ztráty malé Missy. Ze začátku mi Bůh jako mohutná černoška byl trochu proti mysli, ale proč ne, na mé hodnocení to nemá vůbec vliv.
"Nekonečný Bůh se může dát cele každému ze svých dětí. On se nerozděluje tak, aby každý dostal Jeho část, ale každému dává sebe tak cele a plně, jako by nikdo další neexistoval."
Dcera sněhu
Eowyn Ivey
Začetla jsem se sice až zhruba ve třetině, ale pak jsem už nemohla přestat. Krásná kniha na pomezí snu a reality, naděje a beznaděje, radosti a smutku... Líbí se mi autorčin originální nápad, kterého se zhostila na výbornou. Ve Faině zobrazila všechny kontrasty typické i pro samotnou Aljašku - nádhera x drsnost, divokost x něha, fantazie x skutečnost, prostě všechno. Konec byl velmi dojemný, určitá naděje tu byla, ale pro mě byl tak smutný, že jsem skoro brečela. Nádherná knížka pro zimní počasí!
Krutá volba
Diane Chamberlain
(SPOILER) Úchvatná kniha, která mě pohltila od začátku a nepustila až do konce. Úplně jsem cítila smutek a pocit viny společně s Eve/CeeCee. Nejvíc mě na knize zaujala psychologická propracovanost, a to jak děje, tak jednotlivých postav. Během čtení jsem se mnohokrát zamyslela, jak bych se zachovala sama. Autorka ukazuje, že stačí jiný úhel pohledu a stejná situace se jeví v naprosto jiném světle. Postavy byly uvěřitelné, s reálnými vlastnostmi a do příběhu jsem se snadno vcítila. S Eve jsem sympatizovala a držela jí palce. Nad těmito všemi pozitivy stojí také čtivý styl psaní, který čtenáře nepustí. Jak jsem zmiňovala, je to kniha psychologická, proto pro mě rozhodně nebyla oddechová. Mísily se ve mně pocity soucitu, lásky, zklamání, ale také znechucení a nenávist. Nesmím opomenout, jak moc se mi líbil závěr, to, jak se Cory zachovala, od ní bylo nanejvýš šlechetné. K postavám jsem si vytvořila vztah a sledovat, jak stojí všichni Elliotovi při sobě, mi vhánělo slzy do očí. Vřele doporučuji!
Vánoční koleda
Charles Dickens
Moje první od Dickense! Moc milá pohádka, která pohladí po duši, navíc v tomto vánočním čase. Líbilo se mi, jak Dickens přesně a citlivě zachytil kouzlo Vánoc - láska, víra, naděje... Těším se na další jeho knihy a těm, co nečetli, tuto vřele doporučuji! Kéž by i svět mohl být takový, jednou bych tuto pohádku ráda četla svým dětem.
Hodná a zlobivá holka
Michael Robotham
Toto byla perfektní jízda, od začátku do poslední stránky! Cyruse i Evie jsem si naprosto zamilovala. Moc se mi líbí psychologická propracovanost jak postav, tak obou dějových linií. Ta se smrtí nadějné krasobruslařky Jodie byla důmyslně spletitá, ale přesto nepůsobila překombinaně. Vedle ní tady máme tajemnou dívku beze jména, kterou soud pro absenci jakýchkoliv identifikačních údajů pojmenoval Evie Cormacová. Myslím, že je to právě ona a spousta otazníků kolem, proč mě kniha tolik chytila. Zajímá mě tento typ narušené mládeže, navenek drsný a uvnitř často velmi křehký. Přes vysoký počet stran si příběh udržuje ohromnou poutavost i emotivnost a já už se moc těším na další setkání se Cyrusem a jeho neobyčejnou parťačkou. Doporučuji všemi deseti!
Motýlí ostrov
Corina Bomann
Knihy s více časovými rovinami mám moc ráda, přesto nechápu, proč je takový trend strkat tam tu současnou linku za každou cenu. Příběh Grace a Victorie byl nádherný! Měl zajímavé postavy, oduševnělost a příjemnou atmosféru čajových plantáží. Moc by se mi líbilo, kdyby se román odehrával jenom v tomto čase a mohl tak být rozvinutější. Současnost byla vcelku zbytečná, nijaká a navíc se hlavní hrdinka Diana chvílemi chovala jako pubertální husička. Podobně jsem to měla i u autorčiny Zahrady v měsíčním svitu. Když to shrnu, kniha byla skvělá, mohu říci překrásná. Kvůli té současnosti ale hvězdičku ubírám.
Zmizení Samanthy Shipleyové
Joy Fielding
U Joy jsem zvyklá, že spíše než děsivé thrillery píše napínavá rodinná dramata. Tato knížka nebyla výjimkou a opravdu se mi líbila, i když "líbit" asi není v tomto případě nejvhodnější výraz. Byla hodně silná, vyvolala spoustu emocí. S Caroline jsem celou dobu soucítila. Možná malé mínus je až příliš svižný styl psaní, na druhé straně je ale právě proto kniha skvěle čtivá. Přiznávám, že jsem byla pořádně napjatá a ke každé postavě jsem si vytvořila nějaký vztah.
To nejlepší z nás
Nicholas Sparks
Moc milé a dojemné! Sparks nejenže dokáže napsat dokonale procítěné milostné příběhy, dokáže do nich vložit také úžasné životní pravdy, aniž by to však působilo násilně nebo nepřirozeně. Tak vznikají romány plné romantiky, které ale zároveň vůbec nekloužou po povrchu. Jen ten konec na mě byl možná trochu příliš, i když život bývá mnohdy nevyzpytatelný...
Kateřina Howardová: Nevěrná královna
Alison Weir
Opět dechberoucí román z tudorovské Anglie od osvědčené autorky Alison Weir! Škoda tak mladého života, i když se Kateřina zrovna nechovala jako vzor mravnosti...
