MichaelNewchop komentáře u knih
(SPOILER) Anthony O'Neill přečetl asi tak pětačtyřicet knih o měsíci, než se sám pustil do jeho odvrácené strany. Na knize je to sakra znát. Svéráznému poručíku Damienovi Zackonovi (Zákonovi) jsem okamžitě začal držet palce a nezklamal mě. Tuto atmosférickou noirovskou sci-fi detektivku mohu jen doporučit.
Kniha by si zasloužila lepší protivníky na ledové planetě, než jsou ovládnutí medvědi a opice. Jen díky tomu to není 5 ale "pouze" 4. Velmi slušná sci-fi.
Škoda, že grobiáni v knize nedostali více prostoru. Sci-fi část knihy byla výborná, ale vztahy u postav mě moc nesedly.
Není epičtější fantasy, než je Legenda od Davida Gemmella.
A nenechte se mýlit, všechny jeho knihy jsou skvělé - bohaté na příběhy, plné cti, slávy, dobrodružství a hrdinství, zároveň však oplývají těžko popsatelným naturalismem, uvěřitelností a reálnými motivy postav.
Legenda je však pouze jedna a neexistuje lepší název pro takovou knihu, před kterou smekám já i celý božský pantheon.
Je velmi smutné, že pan Gemmell už nic podobného nenapíše. Jeho příběhy ale žijí dál, však jsou nesmrtelné.
V čechách se vedle Davida Gemmella může postavit Miroslav Žamboch.
A pak už nikdo.
Představte si rok 1991. Je těsně po sametové revoluci a Češi a Slováci již naplno pociťují, jaké to je myslet a žít ve svobodné zemi. Příběh Kena Wooda tehdy vyšel v dobovém časopise "Rodokaps" a jistým nezvratným způsobem ovlivnil jednoho šestnáctiletého chlapce. Tím chlapcem jsem byl já.
Ken Wood byl zlom.
Výbuch.
Portál do jiné dimenze, která otevřela dveře do té doby nevídaným kulervoucím příběhům a neomezeným možnostem.
Ten Rodokaps mám stále v knihovně. A tam také zůstane - na čestném místě!
Pomóc, prosím pomozte mi. Propadl jsem šarmu Velkého Boba a není mi pomoci! Skrze sarkazmus a neotřelý humor mi tenhle Bob zalezl hluboko pod kůži a né a né se pustit. Asi už tam zůstane natrvalo.
Proti tak kurevsky dobré zábavě prostě nemám žádnou obranu. Pravda, dovedu si představit, že by se kdesi v odlehlých koutech galaxie našlo pár imunních sucharů, kterým by tato kniha třeba nevoněla, ale to prostě není můj případ.
Dobrá zábava? Zajímavá myšlenka? Chci pokračování?
Ano. Ano. Jasně, hned!
Ok. Fajn. Marťan byl výjimečný a výjimečně se povedl. Ale že se podobně bude dařit i další knize to je prostě šílené a báječné zároveň. A není k tomu potřeba žádný patos, šok, násilí, ani litry krve či ještě horších tekutin.
Andy Weir, sci-fi a zábava na úrovni - tahle rovnice funguje na výbornou. Gratuluji!
Andymu Vejrovi odteď uvěřím, že na Marzu prostě byl, a všechno co napsal v této knize skutečně zažil. Jinak je totiž téměř nemožné, aby mohl vzniknout takový masterpiece! Detailní, uvěřitelný, vědecký a hlavně lidský. Ačkoli v film se také povedl, tak nad knihu prostě není. Teď se ještě odhodlat k originálu v angličtině.
Tady. Zde, v této poměřně útlé knížce začíná velkolepá vesmírná sága, skvost jež se dotýká ba i překračuje slávu a jas hvězd.
Jsem muž a přesto mě nikdy, NIKDY!, ani nenapadlo zapochybovat o hlavní hrdince: Honor Harringtonové. Není jí totiž co vytknout.
Tedy vlastně je: Jak ksakru můžu nastavit více než 100%??
Dobrý příběh se pozná podle toho, že i za 20 či 30 let po svém vydání příliš nezestárne a má stále co nabídnout.
Od prvního vydání Duny už uběhlo více než 50 let. Nezestárla vůbec.
Za mě nejlepší sci-fi všech dob.
Tahle jízda za to stojí! Démoni z pekla proti Waffen-SS? Originální námět a doslova pekelný brutus u kterého prostě nechcete chybět. Dočteno, ani nevím jak :-)
Nevím, čím to je, ale jednička Inferium se mě četla mnohem lépe. A můj oblíbený hrdina Rónan - napůl člověk, napůl démon, nějak vyměkl a už jen sem tam přizvukuje, a nebo rovnou dostává za uši, místo co by hrál pořádné sólo (popřípadě duo s Amálkou). Ta dějově hutná smršť jedničky jako by se najednou rozmělnila a rozbředla, až do fáze, kdy ani nevím komu vlastně chci fandit: démonům, andělům, lidem? Velká škoda.