Michal_CB
komentáře u knih
Neodpočívej v pokoji
William Faulkner
Nudná a k závěru téměř nečitelná kniha; relativně jednoduchá zápletka je nafouklá nesouvisejícími traktáty vedoucími odnikud nikam (jakoby "stream of consciousness")
Ďáblův slovník
Ambrose Bierce
Genialní kniha, kterou by měl znát každý milovník ironie a slovních hříček
Doly krále Šalamouna
Henry Rider Haggard
Velká klasika mezi dobrodružnými romány, ze které dýchá atmosféra ještě tajemného a jen částečně zmapovaného kontinentu, kde se může skrývat cokoliv. Čtenář se ale musí připravit na, pro tu dobu typické, ploché kladné hlavní hrdiny.
Mlhy na Blatech
Karel Klostermann
Zajímavá sonda do života na jihočeské vesnici. Román je převážně realistický; za nejzajímavější považuji ilustraci komplikovaných vztahů mezi sedláky z Blat, kteří si žili svým životem, svými tradicemi a svými rozhodovacími procesy, a vnějším světem, zde reprezentovaným hlubockou vrchností, zástupci práva a soudní moci. Od realismu Klostermann ustupuje idealizováním některých z důležitých postav (kontrast „dobrého“ hospodáře Potužáka a „špatného“ hospodáře Krušného). Na příběhu hlavní postavy, hříbka Vojty, se autor zapojuje do debaty „Nature vs. Nurture“ a popisuje, že vliv výchovy a prostředí je pro vývoj a dospívání člověka důležitější než jeho původ.
Všechny čaje Číny
Kit Chow
Knihu lze doporučit zejména těm, kteří se zajímají o historii čaje. Z pohledu čajového pijáka je to mnohem slabší; kniha je v tomto ohledu již hodně zastaralá a překonaná (popis „kung fu“ rituálu je u „osoby znalé“ na zvednuté obočí, stejně tak jako neutrální postoj k čajovému prachu a dalším formám vesměs čajového odpadu)
Zabiják
Émile Zola
Kniha na mě velice zapůsobila a je vynikající (četl jsem překlad z r. 1958). Popisuje život mladé rodiny z chudého pařížského předměstí. Gervaisa a Coupeau začínají svůj život jako pracovití a optimističtí lidé, mají ale již své odžito a vědí, že svět není ideální. Přesto svůj život začínají v chudinské čtvrti plné alkoholiků, závistivých jedinců, a bez skutečného zázemí. Děj románu popisuje, jak málo (zde pracovní úraz) může v takovém prostředí odstartovat sestupnou spirálu úpadku, bídy a zmaru. Hlavní roli hraje děsivý vliv alkoholu a špatné společnosti. Zola nepopisuje silné, "nadživotní" hrdiny, ale běžné představitele nižší třídy, které nemají vůli dlouhodobě vzdorovat vlivu zlomyslného okolí (Lorrieuxovi), postavit se sociálním predátorům (Lantier), nebo svépomocně překonat závislost (na alkoholu) – chybí jim dokonce i odstup a schopnost uvědomit si, co vše jim hrozí.
Styl psaní se v průběhu děje nemění (snad ze začátku, během popisu svatby je trochu rozvleklejší), ale atmosféra záhuby, která se nad hlavními hrdiny vznáší, čím dál, tím víc houstne a celý dojem umocňuje čtenářova předtucha, že tento příběh šťastný konec mít nebude. Naturalistické portréty opilců a epizod z jejich života jsou hodnověrné. Autor tyto epizody střídá se stručným popisem průběhu jednotlivých etap pijáckého života, aby měl děj spád, i když se celý román odehrává v průběhu zhruba patnácti let.
Nejsilnějším mementem je, že průběh Coupeaovy životní dráhy lze sledovat i bezmála o 150 let později na současných lidech, a to činí ze Zabijáka relevantní dílo i pro dnešek.
Poslední Pán prstenu
Kirill Jurjevič Jeskov
85% Chytrý a vtipný, nicméně dobře podložený špionážní román zasazený do prostředí Tolkienovy Středozemě. Není to prvoplánovitá parodie na Pána prstenů, jak by se mohlo z nevhodně zvoleného titulu (ani ruský originál, ani anglická verze se k původnímu titulu takhle nevztahují) a obálky zdát. Autor zasazuje řadu Tolkienových postav do jiného typu příběhu - místo eposu o boji dobra ze zlem se zde dostáváme do šedivé zóny reálpolitky, kde má každá ze stran trochu jiné zájmy a i nominální hrdinové se ve jménu "vyššího zájmu" dopouštějí pragmatických, morálně sporných činů. Nicméně platí, že představitelné technicky pokrokových myšlenek a racionálního uvažování v podobě mordorské civilizace jsou vykreslováni v lepším světle než teokratické konzervativní společenství elfů, které se opírá o magii a je hlavním antagonistou.
Kniha je rozdělená do čtyřech částí a prozkoumává různé kouty Středozemě, od poválečného Mordorského vnitrozemí přes Ithilienské hvozdy v počátcích kolonizace až po kosmopolitní Umbar. Časově je zasazena do období těsně po skončení války a Aragornově korunovaci.
Do začátku autor zhutnil "alternativní výklad událostí", které jsou jinak popsány zejména ve třetí a páté knize Pána prstenů. To představuje asi nejvíc kontroverzní část knihy a řadu ortodoxních Tolkienových fanoušků může odradit od dalšího čtení. Následně se blíže seznámíme s hlavními postavami příběhu, mordorským doktorem umbarského původu Haladdinem, orkem Cerlegem (orkové a trollové jsou u Yeskova ve vztahu k lidem něčím mezi jiným etnikem a jinou rasou) a bývalým gondorským šlechticem a důstojníkem Tangornem.
Autor nezapře své vědecké zázemí a u vysvětlování hlavní zápletky jde opravdu až do filozofické hloubky. Nicméně poté už má děj dynamický spád a na čtenáře čeká v dalších dvou kapitolách svižná akce a brilantně seskládaný děj, kdy jsou motivy jednotlivých stran (Aragorn, Arwen, Faramir nebo Gandalf) na první přečtení leckdy nejasné, ale mají vnitřní logiku a skvěle do sebe zapadají. To se zejména projeví ve třetí, umbarské části, která se vyvine v nemilosrdný souboj na život a na smrt hned několika různých zájmových skupin, přičemž průniky mezi nimi se dynamicky mění; z morálního hlediska má pak čtenář problém rozhodnout se, kdo z aktérů je větší svině.
Kniha nabízí originální pohled do světa, ve kterém mnoho fantasy autorů nepíše, a rozšiřuje obzory každého, kdo přečká první nápor odporu při čtení o odvážném mordorském boji za holou existenci proti brutálním západním agresorům. Není mnoho fantasy románů s tak důkladně vypracovanou vnitřní strukturou, která vybízí k opakované četbě. Doporučuji všem příznivcům Tolkiena s otevřennou myslí a chutí rozšířit si obzory.