michal0383 komentáře u knih

Zdařilé vyjádření krutostí teroristických skupin. I když se někomu může zdát závěr knihy trochu zmatečný (pravda, i mně), je možné, že se třeba čtenář má cítit zmateně. Takže to nepovažuji za nedostatek knihy.
Je pravda, že jsem knihu přečetl až na druhý pokus. Zpočátku se mi nelíbilo rozdělení příběhu z pohledu různých osob. Nakonec, když jsem měl na knihu více času, jsem tomu přišel na chuť a dokázal se v tom lépe zorientovat.
I přes počáteční rozpaky hodnotím knihu velice kladně. Mnoho z nás má tendence být kritičtější u dílů delší série, protože očekáváme lepší a lepší knihy. Snažím se tomuhle vyvarovat a neporovnávat knihy v sérii.

11 02.12.2022

Mám občas problém se v severských detektivkách zorientovat ve jménech a tentokrát jsem ten problém měl obzvlášť velký. I ten příběh mi přišel trochu více překombinovaný. Za mě zatím nejslabší díl. I přesto je mi Kurt Wallander velmi sympatický komisař a jeden slabší díl mě určitě neodradil ve čtení následujících dílů.

13.03.2021

Tenhle děj mě neuchvátil tolik jako děj předchozích tří knížek. Trochu mi vadila ta nepřehlednost v ekonomických koncernech. Ale to je nejspíš moje chyba, v ekonomice jsem nikdy nebyl dobrý. Na Wallandera ale stejně nezanevřu, stále je to můj nejoblíbenější komisař severských detektivek. Docela by mě zajímalo, kolik šálků kávy Wallander za den vypije. Nebýt nočních můr atp., tak by stejně asi neusnul :-D A zamiloval jsem si myšlení a iniciativu Ann-Britt! Za mě tahle kniha dostává 3/5.

31.07.2020

Upřímně řečeno, vlastnosti a dovednosti vraha mi přijdou až moc dokonalé, ale ani to nezastínilo perfektní příběh! Přečteno velmi rychle, hlavně díky rostoucím sympatiím k Joonovi a Saze.

10 27.04.2020

Opět skvělý příběh. Jediné, co bych vyčetl, tak jsou obsahy rozhovorů - samé "co?" a "proč?", což mě trochu vytáčelo. Každopádně to je pouze banalita, která mi nezabrání, abych dal 5 hvězdiček.

6 10.07.2018

Velmi mě mrzí, že o zkouškovém období mi studentský život neumožní se dostat do stadia, kdy neodložím knihu (kterou CHCI číst) až do úplného přečtení... Nicméně i přesto ani šestý díl vůbec nezklamal. Je pravda, že asi ve třetině knížky jsem si byl jistý, kdo je vrahem, ale na konci mě Adler Olsen perfektně vyvedl z omylu! Dávám 5 hvězdiček a už se těším na Selfies - teď ale šňůru jeho detektivek proložím Mankellem :)

4 16.05.2018

Autor využívá krátkých kapitol k většímu dějovému spádu (jako například Lars Kepler). Tyhle knihy se mi čtou vůbec nejlépe. Děj detektivky je vynikající! Sympatický mi přišel nejen samotný hlavní hrdina, ale i Mia a hlavně Gabriel. Co nevidět se vrhnu na Sovu, jsem zvědav, jestli druhý díl kvalitou předčí ten první.

8 09.08.2017

Kniha se četla velmi lehce (až mi toho snad bylo i trochu líto). Prvním dílem jsem si Mankella oblíbil, surový severský styl je mi velmi blízký, a přesto se odlišuje od stylů ostatních velikánů (Nesbo, Kepler, Adler-Olsen,...). Trápila mě jen jména. Od příště si budu muset ta jména psát zvlášť na papír, protože mi jména Seveřanů přijdou stejná :-)

1 21.02.2017

Mrzí mě to, zvlášť, když se jedná o Nesbovu knížku, ale i po 120 stránkách mě kniha nedokázala vtáhnout do děje a odložil jsem ji. Přitom série HH byla úžasná! V budoucnu se k ní vrátím, snad se napodruhé začtu :)

První třetina knihy se četla poměrně těžko. Jsem u knih Adlera Olsena na toto zvyklý, ale u Složky 64 jsem si říkal, že takhle velkou práci se ponořit do jeho knihy jsem ještě neměl. Čím víc jsem se blížil konci knihy, tím rychleji jsem četl. No a vyvrcholení děje bylo úžasné, dost nečekané! Netroufám hodnotit, která s Olsenových knih je nejlepší, každá má své kouzlo. I přes pomalý začátek jsem nadšený, a dávám 5 hvězdiček.

1 20.11.2016

Musím přiznat, že první třetina knihy mi vůbec neutíkala. Věděl jsem ale, že se děj určitě rozjede. A stalo se tak: tolikrát jsem byl šokován dějem, že jsem jen hltal další věty s otevřenou pusou; ty probdělé noci u knížky se projevily v moji efektivitě práce - naštěstí byly jen čtyři, teď jsem se v práci opět srovnal :)))

2 22.09.2016

Strašný příběh sovětského zajatce... Je mi úplně jasné, že se Sověti k německým zajatcům nechovali o nic lépe, ale jde spíš o ten osud. Krátká knížečka přečtená jedním dechem, hodnotím velmi kladně.

3 15.04.2016