michimuller komentáře u knih
Mám ráda velkoformátové zalidněné příběhy a to kniha s 1000 stránkami naprosto splňuje a mám ráda Kinga, protože nikdo lepší prostě není. Přesto tahle knížka ležela několik let zapomenutá v knihovničce. Zapomenutá proto, že byla posledním vánočním dárkem od člověka, kterého jsem ze svého života vytěsnila. Kniha je jednoduše úžasná a skvěle se čte, což je u Kinga prostě sázka na jistotu. Nemá hluchá místa, není vyplněná vatou a čtenář se v postavách neztrácí, protože každá má svoji precizně vykreslenou charakteristiku. Tak jako v pavučině snů mi přítomnost cizí entity přišla téměř nadbytečná, stejně tak tady, ale přesto příběh má dokonalou gradaci a temnou atmosféru psychicky narušených jedinců s vlastními sobeckými záměry a King nedovoluje odložit knížku a zařadit mezi nedočtené. Klopím hlavu a šoupu nohama, že jsem ji tak dlouho nechala válet nepřečtenou. Tohle se opravdu povedlo pane Kingu!
Zopakovala jsem si knížku po téměř 20 letech....líbila se mi tehdy a líbí se mi i teď. Impulsem byla hra, kterou se doma baví syn. Geralt zůstává pořád úžasná ikona. Je to krásná pohádka ke které se dá vrátit i po letech.
Po svatých kostech, které mě nebavily je zpátky skvělé čtení ze zajímavého prostředí archeologického semináře v terénu. Vykopávky indiánského pohřebiště, domek na pláži, nemocná kamarádka patoložka a dva životní chlapi hlavní hrdinky, bývalý a budoucí. Mě se tu vztahový trojúhelník doslova líbil a to zastávám názor, že tohle téma je ve skvělých knížkách jen vata. Tento román se moc povedl. Doporučuji.
Guatemala. Masový hrob ve staré studni, dějová linie na podkladech skutečných událostí. To nejsou jen detektivní romány vycucané z prstu, to je příběh vystavěný na historii. Moc povedený příběh, netradiční prostředí, světová spolupráce, popisy místního prostředí i poměrů, prostě dokonalá detektivka. Už se těším na další.
Anarchie.. dočteno jen pro splnění čtenářské výzvy. To nejzajímavější z knihy byla nádherná obálka.
Už nikdy více a to jsem se těšila, že děj je zasazen do nádherného městečka Fjallbacka, které na mapách vypadalo naprosto úchvatně. Ty severské romány mě berou díky těm nádherným lokalitám.... Jsou knížky u kterých je po přečtení zklamání tak velké, že se člověk diví, že to neodložil už dávno. Poslouchala jsem jako audioknížku načtenou paní Talpovou a ani ta tomu nepomohla. Na jméno Helga jsem chytila přechodnou alergii právě díky ní a jejímu "Helgoooooo" Naprosto šílené postavy Eriky a Patrika, to nemohla autorka snad ani myslet vážně. Dějová zápletka byla tak překombinována, že jsem se pořád vracela, co mi kde uniklo a ono neuniklo.... Přeskakování mezi minulostí a současností bylo pro mě otravné no a závěr, tak to už bylo vlastně vysvobození z chaosu nekonečného alterega. Myslím, že této autorce se raději vyhnu velkým obloukem.
Hlasy v bouři se autorce tak úplně nepovedly, možná malinko lepší průměr a oproti jejím strašidelným domečkům o dva levely určitě níž. Co mi na stylu autorky naprosto nesedí i z jiných knih je vztahová romantika, nevím proč, ale z toho mám snad rovnou kopřivku. Obrovské sídlo postavené uprostřed pravidelně vysázeného lesa s nulovou infrastrukturou, odříznuté od civilizace a přitom naprosto soběstačné. Zahradnické pokusy mi přišly víc děsivé, než zombii příšerky. Myslím si, že pokud bylo záměrem post apokalypsa, tak to nevyšlo a byla z toho tak trochu strašidelná pohádka. Ovšem díky jménu autorky si to fanoušci určitě přečtou.
Pane Morelle, klobouk dolů. Totem jsem četla před 20 lety a zůstal mi nejen v hlavě, v srdci, ale i v knihovničce. Zpátky k tomuto románu mě přivedl Nevillův Rituál, když jsem si říkala, tohle už tu bylo, něco jako "zkroucená zrůda, kříženec kočky, člověka a losa s širokým rozvětveným parožím, vytasené drápy, ocas a hluboké oči" z Totemu. Krásný příběh vystavěný na čtyřech výrazných postavách, náplavou šerifem přivandrovalým od někud z civilizace, na whisky závislém reportérovi, píšícímu svého solo kapra, patologovi s diskreditovanou minulostí a politikovi s vlezdoprdelkovským stylem starostování v malé díře uprostřed ničeho. Zasazeno do nádherné přírody skalistých hor a v dnešní době trochu víc děsivá virologie vztekliny, namícháno do vzrušujícího koktejlu, který nezklamal před 20lety ani dnes. Naprosto nadčasové!
Mám ráda brynzu, nejraději s haluškami, ale Robert je už dlouho mým oblíbencem, takže Bryndzu kdykoliv i bez halušek. S jeho skvělými detektivními příběhy se tohle dílko srovnávat nedá a jen blázen by to zkoušel, prostě tohle je naprosto jiný šuplík. Vybrala jsem si Coco do čtenářské výzvy 2021 a bylo to trhlé, praštěné a bláznivé... člověk se musel smát, i když byla zoufalka Coco spíš k pláči, musel jí člověk držet palce.
"Jsi tajný agent? Co jak je doopravdy tajný agent? Vím, že mi nemůže říct, ani kdyby byl, ale mohl by mi aspoň říct, že mi nemůže říct. No, ale když nemůže ani říct, že mi nemůže říct, že není tajný agent, může alespoň potvrdit rande. Ne?"
Brutální a ještě čtené ve slovenštině. Pravá výzva! Ale dost bolo Coco, do pokračování už nejdu.
Knížka jako acylpyrin. Neuškodí a nepomůže. Mám ráda autorčin smysl pro humor a četla jsem více jejich knížek a tady mám dojem, že jde o výběr jejích starších povídek, fejetonů a článečků už uvedených jinde a docela profláknutých. Na druhou stranu v dnešní době člověk potřebuje kapku toho pozitivismu a určitě to nebyla ztráta času. Tak jako jiným i mě se hodila do čtenářské výzvy se srdíčkem na obalu.
Skvělá knížka, kterých u nás moc dostupných není. Cestopis po odlehlých destinacích a popis legendárních tvorů s profesorskou zoologickou precizností. O generaci mladší následovník Mareše, ale s lepšími a čtivějšími reportážemi i realističtějším pohledem na svět.
Sáhla jsem po "Kaštánkovi" možná jen kvůli výzvě 2020 a měla velké očekávání, dobře mi tak. Možná o malinko lepší průměr, připadalo mi to nekonečné a nelogické. Na druhou stranu i mě přivedlo k zamyšlení, kolik druhů kaštanů vlastně znám? Mezi jedlý a koňský se mi okamžitě vloudila ikonická čokoládová tyčinka ledové kaštany... Začátek morbidní, pak se nic nedělo, uzavřeli vyšetřování a pak mě to začalo bavit posledních cca 35 kapitol. Hodně zvláštní počin, který jsem několikrát odložila a dorazila jen opravdu náhodou.
Pocitově 4+ a to jsem se docela červenky bála. Nemám ráda knížky z válečného prostředí s dějem někde na frontách a zákopech a už vůbec mi nesedí všelijaké proplétání časových linií minulosti a přítomnosti. Ale pomyslný klobouk dolů, skvělé, čtivé poutavé a to co jindy knížkám vytýkám mi vůbec nevadilo. Ta melodramatická červená knihovna sestřiček a pacientů v lazaretu se dala skousnout. Také mě překvapil konec, že ikonický HH to nakonec poskládal z válečného deníku. Naopak velice se mi líbily pasáže HH rozervané duše po vraždě kolegyně a sýkorka. Já jsem nadšená a nejen díky charismatickému hlasu Hynka Čermáka v audio verzi, ano tohle se hodně povedlo!
Rozporuplné hodnocení, 4 je málo 5 je moc. Krásné prostředí, Rollinsův styl vyprávění nádherný, vliv druhého autora, tedy autorky podstatný. A to je možná to, co pro mě bylo rušivé. Místy sladké až z toho bolí zuby, pořád někdo po někom toužil a hladově pokukoval a poměrně zdlouhavé. Jednoduše pro mě emočně předimenzované. Dvě vlčí potvory s nádhernými jmény, naopak mile sympatické. Legendární Čachtická kněžna a Rasputin mě nemohli překvapit víc, mýtická medvědice Ursa a spousta dalších propojení s historickými prvky se hodně povedlo. Na první díl poměrně široce obsáhlé, ovšem jako trilogii zvládnout naráz si rozhodně netroufám. Audio forma naprosto skvělá.
Psychologicky hodně zajímavá knížka, až děsivě pravděpodobná a uvěřitelná. Tématika podprahového vnímání byla hodně originální a odlišuje Syndrom E od spousty detektivek, kterými jsou knihovny zaplavené. Agent Žraloček byl správně rozdvojená osobnost a udržoval vyprávění v těch správných obrátkách. Audio verze načtená JIřím Žákem pro mě není to pravé ořechové, ale vyprávění samotné se mi hodně líbilo. Asi symbolické půl hvězdičky dolů za Egyptskou zápletku, která mi tam nějak moc nezapadala a byla taková useknutá a dotažená až na konci knihy. Určitě se nebude líbit masové většině detektivkářů, ale já doporučuji.
Great!!! Krásně skloubené prostředí na jedné straně všude samá kukuřice, mě se vybavovaly "kukuřičné děti",na straně druhé neprobádané jeskyně, pražící slunce proti jeskynní temnotě. Do toho městečko, kde chcípnul pes a živoří "vlčí dítě". Krásně vykreslená atmosféra se stupňujícím napětím a strachem ukrytým za každým stalagmitem, kde pak děsí každé zašeptání ve tmě. Příběh okořeněný indiánskou legendou a rituálním pohřebištěm, který rozplétá zvláštní agent, který je opravdu zvláštní sympaťák stylizující se do Sherlocka Holmese kříženého čínským mnichem. Jeho záliba v zeleném čaji byla úsměvná, sice ho také piju každý ráno, ale netušila bych jakou tomu někdo může věnovat pozornost. Audioverzi knížky nehodnotím, nebyla to nejlepší verze, možná tak trochu amatérská, ale knížka plný počet hvězdiček. Vytkla bych pouze továrnu na zpracování krůt, ve své podstatě to byl naprosto zbytečný prvek plný morbidity, který mi tam jednoduše překážel. Doporučuji k odreagování naprosto super.
Každý kdo má rád podmořský svět by neměl tuto nádhernou knížku minout. A komu se dostalo do ruky čekání na bílu smrt už vůbec ne. Měla jsem to štěstí, že jsem dostala obě najednou. Krásný barvitý děj, že má čtenář dojem, že je součástí děje. Moc dobře pane Lovečku! A kdypak toho napíšete víc?
Zatímco Zmizelá a Ostré předměty mi naprosto nic neříkaly a přečetla jsem je snad jen silou vůle, Temné kouty byla pecka za 4 a 1/2 *! Subjektivní odebrání hvězdičky za trochu useknutý a nedotažený konec a pro mě nešťastná forma vyprávění roztrhané kapitoly minulost / současnost, které bytostně nesnáším i u jiných autorů, protože mě vytrhávají z kontextu a působí stejně rušivě jako stupidní blok reklam v napínavém filmu. Hodně čtivá knížka, co mě překvapila, i když mi tam pár věcí docela vadilo. Hlavně osobnost hlavní hrdinky knížky Libby, co nepracuje, válí se v posteli, čeká na sociální dávky a milodary a kouká, kde by schrastila peníze na živobytí a trpí permanentní leností v pokročilém stádiu. Většina postav v tomto románu působí neuvěřitelně nesympaticky, snad kromě Diany, která je uvěřitelná. Kultovní rituály satanistů na mě působily značně nevěrohodně, brutálně a diletantsky ale je zde vidět skvělé zlepšení v popisu postav i propracovanosti děje, který je po nitkách pomalu rozplétán. Hodně dobrá knížka!
Proč jsem se neoběsila? No inu proto, že je lepší si ze sebe udělat legraci a nějaká zoufalá dušička přijde alespoň na jiné myšlenky, proto paní Halino, proto! Knížka plná krátkých fejetonků. Reset mozku k ničemu jinému to není a jen blázen by tu chtěl něco rozebírat. Je to stejné jako listovat v časopise a pak jej nechat zapomenutý na lavičce v parku.
Jedinečná kniha, tak trochu studie o žralocích i pravěkých monstrech pradávných oceánů. Knížka nabitá informacemi i pro laika. Autor zcela bravurně dokázal zaujmout a vtáhnout do svých hypotéz. Moc se mi líbila a určitě doporučuji! Na konci shrnutá fakta pro a proti možnosti výskytu megalodona do dnešní doby a je jen na čtenářovi, na kterou stranu se sám přikloní.