midloch komentáře u knih
"A my jsme Bohemians, slavný klub vršovický, fandit mu budem vždycky a jenom fanaticky. ..."
Pro mě jako bohemáka naprostá nutnost. Nemá cenu se moc rozepisovat - vše důlžité již bylo napsáno v komentářích pode mnou.
Takže stručne: Nadčasová kniha, bible, kronika. Rozhodně nejde o knížku, kterou budete tahat v batohu a číst v metru. Najdete v ní ale všechno z první části historie vršovických klokanů. Už se těším na druhý díl.
Půjčeno z knihovny i přes neznalost prvního dílu. Čte se to rychle a neznalost prvního dílu není podle mě zásadní. Vyšetřování je vcelku zpomalené a rozvleklé. Postavy nemají šanci, aby čtenářovi tak nějak přirostly k srdci. Hlavní detektiv je v příběhu upozaděný a Mia je troska, která leje, místo aby svůj problém řešila. Točit v Norsku kořalky a piva tak jako to dělá hlavní hrdinka, to už je na to vzít si na chlast hypotéku... Jedná se o průměrnou detetivku a moc nechápu to nadšení, které kolem ní je. Od norských autorů znám mnohem lepší kusy.
uff, nedočteno - první kniha mi úplně neseděla. Zkusil jsem i tuhle, ovšem je to strašná slabota a ještě k tomu blbě napsaná/přeložená. Nemám čas číst špatné knihy, takže vracím do knihovny a další díly série už nebudu pokušet.
Vypůjčeno z knihovny na základě místního 80% hodnocení. Po přečtení tomu hodnocení vůbec nerozumím. Jedná se o naprosto průměrnou knihu, jejíž příběh je uměle našroubován mezi první a druhý vetřelčí film. Neustále se opakující pasáže o ztrátě dcery jsou otravné, právě proto, že se stále dokola opakují. Myslím, že psychické rozpoložení lze dobře vyjádřit jinými prostředky, než opakovat dokola zlý sen hlavní hrdinky. Zkrátka taková (pod)průměrná vyvražďovačka, kterou vlastně přežije jen Ripleyová. Jedna hvězda za knihu, druhá za prostředí (vetřelce mám rád).
Fajn pokračování série o českých zemích v alternativní historii. Kratičký příběh, ale velmi čtivý - opět se setkáváme s Pavlem a Taťánou, kteří tentokrát vyšetřují sabotáže v Drážďanech. Určitě doporučuji těm, kteří četli první dva díly. Pro neznalé postav a příběhu to může být trochu zmatené.
Celkem náročná četba - aspoň tedy pro mě. Styl mi úplně nesedl četlo se mi to pomalu. Ovšem po obsahové stránce to bylo výborné. A navíc má kniha nádherné zpracování (vazba, grafická stránka apod.).
Stejně jako Slepá skrvna je i tento román spíše o psychologii postav, než aby to byla klasická skandinávská detektivka. V této knize se opět vyskytuje kriminalista Roar Horvath a novinář Dan-Levi (opět ale spíš jako postavy v pozadí). Čte se to lépe než předchozí kniha utora a i počet překlepů a nedoklepů není tak drastitcký jako v předchozí knize. Proto dávám o hvězdičku víc. Velmi slušný psychologický thriller.
Lepší než první díl. První necelá polovina knihy se rozjíždí poněkud pomaleji, ale pak to už to jede až do konce. Inspirace Hubáčkem je znát. V komplexním příběhu se skloubí námořní operace, pozemní operace, výzvědná zpravodajská činnost i osudy jednotlivých hlavních postav. Určitě si rád přečtu další díly této série a nezbývá mi než ohodnotit plným počtem.
Spíš než detektivky bych to nazval kriminální příběhy (protože ve většině povídek má detektiv pouze okrajovou roli nebo ždnou roli), nicméně to neznamená, že by to byly povídky špatné. Naopak, jde o velmi dobré čtení, které lze bez debat doporučit.
O trochu horší než Černá díra (asi na stejné úrovni jako DNA). Téma dost aktuální. Knížka se snadno čte, děj postupuje plynule. Potud vše OK. V téhle knize už mi ale začal celkem dost lézt krkem vztah hlavních postav. Po přečtení všech třech dílů musím říct, že by autorka už mohla přehoupnout jejich vztah do nějaké stabilní polohy a opustit současné schéma, které se táhne už nějakých 1200 stran celé série a v podstatě jen ukazuje že Huldar i Freyja jsou pitomci, kteří se chovají jak děti...
Tak tohle byla výborná kniha. Už dlouho jsem se při čtení neměl pocit, že by kniha mohla být ještě delší. Bavilo mě to od záčatku do konce. Obě dějové linie se na konci skvěle prolnou a kniha nemá prakticky žádná hluchá místa. Ovšem čtení vyžaduje pozornost, bez ní se může někdo snadno ztratit v dějích. Jde částečně o thriller a čtenář nemůže od detektivní části čekat nějaké klasické postupy, spíše je to celé o hrabání se v historii. Samozřejmě kniha obsahuje některá klišé pro scandikrimi žánr, ale to není vůbec na škodu. Závěrem, skvělá kniha. Bohužel, podle počtu komentářů zde i její dostupnosti v pražské knihovně bych řekl, je vidět, že nebyla asi moc úspěšná a tak se českých vydání dalších pokračování série asi nedočkáme.
Další norský autor, který stojí za čtení. Jedná se o typickou scandikrimi - bestiální vraždy, vyšetřovatel s podivnými povahovými rysy, temná a studená amosféra, svižné čtení. Určitě jsem četl již lepší detektivky ze severu, ale i tahle patří k těm velmi dobrým.
Od přečtení autorovy povídky ve sborníku "Ve stínu apokalypsy", která je vlastně prequelem k této sérii jsem si říkal, že tuhle alternativní historii si musím jednou přečíst. Nyní došlo na první díl. Kniha se velmi snadno čte, počet postav je vcelku velký, ale orientace v nich mi nedělala problém. Zkrátka, při čtení jsem se dobře bavil. K dokonalosti tomu sice něco chybělo (např. stejně jako jiní bych i já uvítal víc map), takže to není za plný počet. Už se ale těším na další díly.
No je to hodně zvláštní detektivka. Víc se řeší psychologie vedlejších postav, vyšetřování je trochu upozaděné. Celkový koncept příběhu není špatný, ale občas je to psané hodně zmateně (různé skoky v časových linkách, skoky mezi přímou řečí a myšlenkami apod.). Prvních zhruba sto stran jsem se nedokázal chytnout, pak už jsem to s chutí dočetl. Knihu jsem měl půjčenou z knihovny a některé věty nedávaly asi kvůli překladu úplně dobrý smysl, překlepů, nedoklepů a chybějících spojek a předložek tam bylo opravdu strašně moc.
Ještě lepší než DNA. Výborně se to čte s kompletním rozuzlením na závěr. Už se těším na třetí díl.
No asi si dám s Palahniukem na nějakou dobu pokoj. Povídkový formát je sice fajn, některé lepší jiné horší (jak už to tak u povídek bývá), ale problém je, že s každou další knihou mě to baví míň a míň...
Další dobré doplnění původní trilogie. Příbě zasazený do prostředí druhoválečného Stalingradu je velmi dobře napsaný a čte se dobře. Ostatně od Leoše bych ani nic jiného nečekal.
Asi zatím nejslabší Hetešovka. Děj sice ubíhá velmi svižně, ale popisné pasáže jsou značně repetitivní a po chvíli ta opakování začnou vadit. Konec knihy, který je tu dost kritizován se mi nijak moc nechce spoilerovat. Takže stran konce - na Hetešu netradiční, ale za mě nic hrozného, co by zasloužilo silnou kritiku.
Klasický Hetešův cyberpunk. Čte se rychle, děj ubíhá svižným tempem, hrdin(k)a hláškuje. Příznivce Hetešovy tvorby kniha určitě potěší.
Jo, dobrá detektivka. Čte se to velmi dobře a rychle. Postavy jsou fajn a prostředí Islandu taktéž. Určitě si rád přečtu další knihy série a asi dám šanci i jiným knihám autorky