midone komentáře u knih
Cože? To už to skončilo? A tak rychle?
U tohoto dílu jsem měla silnou depresi, protože jsem zjistila, že jsem u předposledního dílu a uvědomila si jednu věc. Co budu sakra celé dny dělat, když tu sérii dočtu?
Kolik to má stran? Tak 500. No ale stránky ubíhaly tak rychle, že jsem nevěděla kam vůbec mizí.
Můj úplně nejoblíbenější díl.
Čtivé, skvělé,dokonalé.....takhle bych mohla pokračovat do,nekonečna.
Tohle je přesně ten díl, kdy pohádka přechází do temnější fantazy. Zbožňuju to!
Jde na tuhle knihu dát něco jiného než 5/5? A navíc kdo by neznal legendárního Harryho? Tohle je prostě základ každé knihovny.
Knížka je hodně povedená. Po prvním přečtení anotace, si asi hodně lidí řeklo, že je to knížka pro děti, ale nenechte se prosím zmýlit. Je to trochu pohádka, to ano, jenže s prvky hororu. Přečetla jsem ji na posezení. Netroufám si soudit, jestli je horší nebo lepší než film. Za mě jsou obě formy skvěle podané a opravdu se od sebe odlišují hlavně dějem. Takže i když někdo viděl film dříve, tak neváhejte a přečtěte si to.
Nedočteno. Univerzita výjimečných zpočátku vypadala dost dobře. Dokazoval to hlavně první díl, kdy knížka byla hodně čtivá a skoro na každé stránce se něco stalo. Jenže už ten druhý díl byl naprosto o ničem. Od půlky druhého dílu jsem se modlila, abych knihu dočetla. Tak jsem si naivně myslela, že se 3. díl rozjede a bude to bomba už od prvních stránek. To jsem se hodně spletla, protože už po 30 stránkách, kdy se nic nestalo, jsem knihu vzala a přečetla si posledních 20 stránek. A pozor teď to přijde. Já všemu rozuměla. I bez celého třetího dílu jsem ke konci série neměla žádné otázky. I sama autorka potvrdila, že nevěděla o čem psát, věděla jen o čem bude konec a začátek a to mezitím nazvala ve svém rozhovoru jako "černá propast ničeho", s čímž opravdu souhlasím.
Na tuto knihu se hodí jen dvě slova.. skvělý nápad.
Tyhle povídky jsou opravdu podivné. Tím nemyslím záporný názor, ba naopak naprosto dokonalou knihu, která vás už od prvních kapitol chytne a nepustí. Vůbec nechápu, jak autor dokázal propojit horor s velmi originální a podivnou pohádkou a už vůbec je nepochopitelné, že to spolu tak fungovalo.
Nejdřív jsem si myslela, že se bude jednat o primitivní "slaďárnu" , až čtení samotné ukázalo, jak moc jsem se mýlila. Postavy byly velice sympatické a postavené tak, aby jim čtenář rozuměl a pokládal je za své blízké kamarády, skoro jako by je znal roky. Mile mě překvapilo, že v knize se nevyskytuje milostný trojúhelník a ani jedno slovo miluju tě. Kniha je psána z pohledu obou dvou, což umožňovalo sledovat jak na sebe Declan i Juliet reagují a co si o tom druhém myslí.Příběh je krásný a to jak nám pod tím vším hraje docela temná minulost hrdinů, je prostě pecka.