milan3144
komentáře u knih
Doktor Salt opouští město
John Boynton Priestley
Tak tohle bylo opravdu dobré. Napínavá a do jisté míry nekrvavá detektivka, kde doktor Salt svým brilantním dedukčním a pozorovacím talentem, nakonec přijde zločinu a pachateli na kloub a směle by mohl konkurovat slečně Marplové, Herculu Poirotovi či i Sherlocku Holmesovi.
Čtyři a půl hvězdy.
Nepřítel: román skalní kuny
Stanislav Reiniš
Dávám čtyři hvězdy, ale dokážu si přestavit, jaké pobouření může tento příběh vyvolat u některých čtenářů. Způsob a prostředky používané hajnými v té době, při boji se škodnou, se v té dnešní jeví přinejmenším jako kontroverzní. Na druhou stranu autor rozhodně byl velice pozorným pozorovatelem přírody a dokáže tyto vjemy velmi barvitě a zdařile zachytit.
Dům na předměstí
Karel Poláček
Kaleidoskop přetvářky a devótnosti v podání strážníka, domácího pána Faktora, který svým jednáním ztrpčuje život svých nájemníků.
Pět hvězd.
Mstitel
Frederick Forsyth
Příběh vystavěný podobně jako u Dne pro šakala. Nejdřív takové to oťukávání, seznamování, v podstatě dějové útržky, které se pak na konci spojí a je z toho fičák. Ale poměrně krátký o proti tomu předchozímu. Trochu mne překvapují určité nepřesnosti. Nazývat letadlo F-16 Tomcatem, tak za to by mohl být zodpovědný nějaký tiskařský šotek. Ovšem přečíst si od bývalého pilota, že dvě letadla F-16, startující k zachycení narušitele vzdušného prostoru, zapínají přídavné spalování až když se dostanou do vzduchu, je poněkud podivné.
Dávám dobré čtyři hvězdy.
Edenie
Janusz Andrzej Zajdel
Velmi dobré a nadčasové a zároveň zrcadlící minulost poměrně nedávnou.
Na tatranské kolibě
Josef Jirsík
Po Komárkových Prázdninách v pralesích, jde o další knihu u které lituji, že se mi nedostala do rukou mnohem mnohem dřív, a to ve věku oněch chlapců kteří jsou hlavními postavami těchto dobrodružství. Určitě bych s nimi prožíval vše bez dechu a představoval si, že i mne něco takového čeká. Inu nečekalo a to pohlcení dějem, které by kdysi bylo obrovské, už není takové, leč přesto dávám pět hvězd.
Můj generál
Karlludwig Opitz
No, vtipné mi to až tak moc nepřipadalo. S čím mohu bezezbytku z anotace souhlasit, že to má opravdu spád.
Dávám tři hvězdy.
Ohroženi hmyzem?
Jan Žďárek
Skvělé. Svět, který my vnímáme, je ještě mnohem mnohem pestřejší, než jsme sto schopni našimi smysly zaregistrovat. A to nejen smysly které máme a které jsou u nás svojí rozlišovací schopností nedokonalé, ale hmyz vnímá i podněty v oblasti, kde nám smysly zcela chybí.
Pět hvězd.
Denní motýli a vřetenušky jižních Čech
Jiří Beneš
Tak s touto knihou jsem udělal trefu do černého. Už delší dobu, a zřejmě marně, se snažím doplnit sérii knih Motýli a housenky střední Evropy, kdy se mi mezi mými knihami nedostává ze šestice hned tří a to Denní motýli a Noční motýli 1 a 2. Při procházení titulů přímo v nakladatelství Academia jsem narazil na tento a jsem nadmíru spokojen. Mnoho fotografií jednotlivých druhů a i ilustrace, fotografie typického biotopu, popis druhu a biotopové vazby, živná rostlina housenek, vývoj, chování, podobné druhy v ČR, rozšíření v ČR, rozšíření v Jižních Čechách, ohrožení a ochrana, síťová mapa Jihočeského kraje s časovým rozlišením výskytu a trend rozšíření. To vše se o každém druhu v této knize dozvíte.
Návrat čmeláků
Dave Goulson
Spousta informací o těchto medvědech hmyzí říše, ale nejen o nich. Podáno snadno přístupnou formou, kde nechybí humor a otevřenost. A jako předchozí čtenářka Fiddis i já hnedle zakoupil směs letniček, abych pro ty huňáče taky trochou přispěl do mlýna.
Válka o zadnici Dona Emmanuela
Louis De Bernières
Je to taková groteska ve které je velice mnoho násilí a krutosti. Přesto dávám plný počet, protože i toto je obraz, nás, lidí. Bohužel.
Kavárna Slavia
Ota Filip
Od té doby, co se mi přihodilo, že je mi sát a bohužel už ne cet, tak jsem odložil svou masochistickou takřka zásadu, že budu dočítat knihy pokud možno stůj co stůj. V cetkových dobách jich moc, nedočtených, nebylo. Zato nyní, jako stále ještě poměrně čerstvý sátkovec - zelenáč, už mám dvě, a vůbec mi to nevadí. Tuhle knihu k nim přidávám a nebudu jí tady ani hodnotit počtem hvězd. Nebavila mě.
Mám od tohoto autora ještě v plánu jednu a pokud dopadne stejně, bude zařazen do kategorie pro mne nečitatelných. Ovšem, nemusí ho to nikterak mrzet, jelikož bude v dobré společnosti takových velikánů jako jsou například Stephen King, nebo Terry Pratchett.
Můj strýček Oswald
Roald Dahl
Nebudu hodnotit, jelikož jsem nedočetl. Možná v mých mladých letech, kdy jakákoliv erotičnost, měla kouzlo téměř zakázaného tajemna, bych tuto knihu zhltnul jak malinu a asi se i zasmál. Dnes mi ale vtipnost knihy, spojení erotiky a humoru, moc povedená nepřipadá.
Zítra je taky den
Rudolf Havlík
Zábavně napsané, byť kulisy jsou spíše tragické. V celku velmi povedené i když spíš než samotný děj oceňuji více způsob, jakým je čtenáři podán.
Čtyři hvězdy.
Chlum u Třeboně: Kapitoly z dějin jihočeského pohraničí
František Kodl
Mnoho zajímavých informací o kraji, který mám, s trochou nadsázky, prakticky přes kopec. Přes onen kopec, v knize mnohokrát zmiňovaný, Homolka s lesním komplexem Dubovice.
Čtyři hvězdy.
Budování státu IV.
Ferdinand Peroutka
Tak jsem se "probudoval" až ke konci tohoto famózního díla.
Co závěrem, mimo opěvování, ještě napsat? Snad že některé události jsou něčemu překvapivě podobné. Nebo snad ne překvapivě?...
"...Daně se staly ještě těžšími. Snižování platů stupňovalo rozmrzelost a nechuť k práci. Skutečná nezaměstnanost teprve nastala. Nejistota existence stávala se pro mnohé bolestivou aktuálností... To vše stalo se ovšem za ustavičného slavnostního ujišťování vlády, že bude působit k tomu, aby ceny klesaly a snížení platů státních zaměstnanců a snížení cen tvoří v její mysli jeden celek... Státní zaměstnanci měli však dost pádný důvod, aby tomu jen neochotně věřili: právě tohoto roku zvýšili si poslanci diety ze tří na pět tisíc korun." (KAPITOLA SOCIÁLNÍ ZÁPASY)
A nebo:
"...Je možné za měsíc přehlušit ozvuky posledních tří let? Musí se to alespoň zkusit. Oficiálně bylo sděleno úředníkům, učitelům a státním zřízencům, že jim budou zvýšeny místní přídavky, upraveny penze a poslední srážkový zákon že bude liberálním výkladem takřka anulován. V tomto stadiu trapných pochyb myslela koalice tyto sliby vážně...Když pak potom volby nedopadly zcela tak špatně, jak se čekalo, podrobila koalice nové úvaze, co s těmito obnosy, a úvaha tato dopadla pro státní zaměstnance nepříznivě: nedostaly nic..." (KAPITOLA VOLEBNÍ ZKOUŠKA)
Hlasy mých otců
Helena Šmahelová
Dávám tři, ale ne proto, že by byla kniha horší než předchozí díly, ale proto, že v poslední generaci se rodina Šmahelů velmi rozrostla a já se v postavách už začal beznadějně ztrácet. A to dokonce tak, že jsem nějak nezaznamenal ani narození samotné autorky. Nebo tam nebylo? Prostě nevím. Každopádně tato trilogie je rozhodně zajímavá.
Tři hvězdy ve kterých se odráží má neschopnost pojmout onen rodový strom, respektive se v něm náležitě orientovat.
Budování státu III.
Ferdinand Peroutka
Opět skvělá a strhující jízda našimi, co se týče státního útvaru československými, velmi mladými dějinami. Nelehká doba.
Ačkoliv vůbec nemám v úmyslu jakkoliv současný stav v našem státě zlehčovat, musím konstatovat, že ve srovnání s oním obdobím popisovaným v této knize, je to učiněná selanka. Bouřlivá doba, kdy se hledá cesty, jak zastavit revolučnost mas, přetrvávající z osmnáctého roku a přiživovanou revolucí ruskou, aby stát mohl začít fungovat. Stát má ale nedostatek financí a rozpočet deficitní. Peníze navíc je nucen, pro reálné nebezpečí hladu, utrácet za mouku, a to v poměru 15,50 Kč za kilogram, aby jí pak prodával lidem za 1,50 Kč. Státním zaměstnanců hrozil nejen hlad, ale i otrhanost. Prostě prostředí, kdy sociální požadavky pršely, na vlády Tusara nebo Černého, ze všech stran. Do toho mnoho jiných faktorů, které rozhodně situaci nezlehčují.
Odskočím si naposled ke Šmahelům do mlýna a pak se znovu vrátím a dočtu toto skvělé dílo.
Pět jasných hvězd.
Stopy mých otců
Helena Šmahelová
Opět jsem se ponořil do rodiných vazeb rodiny Šmahelů a přišel na to, proč mě to tolik nepřitahuje, ačkoliv to prostředí a styl vyprávění se mi líbí. Je to dáno prostě onou podstatou díla. Postavy, autorčini předci, se narodí, prožíváme s nimi zajímavý život, mají děti a pak...umřou. A pak znova a znova.. Když už si na postavy zvyknu, na jejich jednání, chování a úděl, který nesou, přichází nevyhnutelný konec jejich života a já, jako čtenář, se vlastně seznamuji s částečně s novými. Samozřejmě je tam průnik generací, prarodiče, rodiče, děti, ale to nemění nic na tom, že ve chvíli, kdy se stanou opravdu ústředími postavami, s hlavním slovem v rodině, tak jsou na tomto postu noví. Je mi na druhou stranu jasné, že jinak to zpracovat v takovémto rozsahu nejde, ale je to to co mi ubírá hvězdu v hodnocení.
Čtyři pěkné.
Budování státu II.
Ferdinand Peroutka
Opět skvělé. Už v prvním dílu, se mimo jiné, čtenáři dostává i vykreslení některých tehdejších politických osobností. Například v Kárnikově trilogii je Bohumír Šmeral vykreslen, jako nadějná a pro širokou veřejnost přijatelná persona, která dokáže do komunistických řad, svým nesporným intelektem a rozhledem, přilákat i nemálo zajímavých a význačných postav z řad intelektuálů i z pole kulturního. V těchto dvou dílech se ovšem jeho obraz rozšiřuje a ukazuje Šmerala i jako člověka těžkých politických omylů.
Dá se říci, že určitý omyl, nebo spíše jeho podstatu a zárodek, je možně vypozorovat i v osobě Edvarda Beneše. Tato jedna z nejvýznačnějších politických osobností s obrovskou zásluhou o vznik Československa a jeho celého poválečného vývoje, byla v zajetí paradoxně toho, co dělal nejlépe a v čem by jen těžko hledal konkurenci v celé krátké historii Československa, a to v umění diplomacie. Byl diplomatem za všech okolností a věřil v sílu diplomacie za všech okolností a potažmo i v diplomacii spojenců. A ačkoliv nejsem z řad kritiků Benešova rozhodnutí v roce 1938, ba naopak jsem přesvědčen o nesmírně těžké volbě, jeho osobnost a víra v diplomacii měla na tomto rozhodnutí mnohem větší váhu, než jsem si do přečtení, prozatím těchto dvou dílů, byl schopen plně uvědomit.
Vrátím se na chvíli do mlýna rodiny Šmahelů ve Stopách mých otců, ale pak půjdu opět s chutí do třetího dílu pana Peroutky.
Pět, co víc dodat.