Milan81
komentáře u knih
Tučňák a smrt
Andrej Kurkov
(SPOILER) Zajímavé čtení i když ty příběhy se šéfredaktorem jsou uvěřitelné asi tak jako domácí mazlíček tučňák s transplantovaným srdcem dítěte nebo dva dny nepřetržitých výher v kasínu. 60%
A odkud bych asi tak byl?: Rusko očima zahraničního reportéra
Miroslav Karas
Problém je, ze autor se na RF díva evropskýma očima. Tam ale demokracie našeho formátu nikdy fungovat nebude. Čekal bych, že toto autor zmíní.
Jinak respektuji jeho postoj naprosto chápu co popisuje, protože mu chybí nadhled.
Nicméně rozhodně stojí za prečtení, mimořádně zajímavé čtení a respekt k práci pana Karase, byť je idealista a některé věci prostě tam fungovat nemůžou. Tam musí nad sebou mít ten karabáč a cara. 90%
I Rusko může být krásné: Na cestách po největší zemi světa
Nikola Hrušková
Kniha je celkem zajímavá. Krom jiného popisuje osobní zkušenosti s fenomémem zvaným široká ruská duše, i když s vynecháním její stinné imperiální nátury, pohledem mladé dámy, která do odvolání pracovně i soukromě cestovala po tamních regionech, i v Rusku dříve krátce studovala. Je vlastně obdivuhodné, jak je autorka apolitická, takže jí dám přečíst i svým rusofobním rodičům, poznamenaným 68. rokem, se kterýma se o RF a jejích obyvatelích nikdy neshodnu :)
Autorka není spisovatelka, ale agrární vyslankyně MZE v RF, tudíž rozhodně nečekejte cestopisy jako od Zibury.. nicméně 80%, rozhodně stojí za přečtení!
Byl jsem dětský špion
Jozef Kollár
(SPOILER) Skutečný příběh? Jak je uvedeno na obálce je dále údajně inspirován osobou Pavlem K., ale vyprávění je nevěrohodné a s chybama. Bratr špiona na začátku, před jeho výcvikem ve vojenské rozvědce, už byl v emigraci v NSR, přitom v půlce příběhu po návratu špiona z řecké akce byl na narozeninách s dodatkem, že emigroval později. A ty storky z řecka, tak to je taky úlet. Cesta do Athén trvala v sezoně v šedesátých letech přes x hraničních přechodů a tehdejší silniční sítí jeden den na jeden zátah, desetiletí smradi se tam mezi lůzou z ulice domluvila lámavě řecky, měla neustále balík bankovek k uplácení a ta špionáž? Opsání značek aut před vjezdem do ambasády a běžné sledování tureckého obchodníka po městě. Určitě na tyhle "složité" věci bude ČSSR nasazovat tři děti, co budou přemýšlet jako dospělý člověk a určitě se budou poflakovat v noci po Athénách a vypadat nenápadně, obzvláště ten tlusťoch. Rodiče si ničeho nevšimli, dítě drží mlčenlivost, dítě se nezajímá o ostatní z party, přesto si pak dohledá rodiče mrtvého dětského kolegy po x letech.
Autor si vymyslel nedůvěryhodný příběh, na obálce uvedený jako skutečný příběh, který je pak na konci knihy doplněný údajný emailový rozhovor s údajným plukovníkem MV, bez jakéhokoliv ověření.
Jadranská snoubenka navždy
Blanka Čechová
(SPOILER) Poslední díl opět trochu kritiky na nepřesnosti. V odstavci s objevením lístků v autě na koncert Olivera Dragojeviće v Londýně z května 2010, přitom to auto tou dobou, dle prvního dílu, teprve kupovala. Potom najednou zmíněný a náhle přítomný medializovaný exmilenec, Slovinský milionář/miliardář, se kterým hrdinka chodila je taky těžko uvěřitelný i termínově. Historka s ex šéfem, s Romanem Abramovičem tuším v 2.díle, byť se v lokalitě i ve skutečnosti objevuje, nebo tím zpívajícím Dragojevićem na svatbě, to už bylo moc přitažené za vlasy. Porod v Neumu po zemětřesení.. tak bylo předvídatelné, když se otáčeli do Splitu s prasklou vodou, že to bude určitě jako naschvál Neum. Což pro nacionalistu z pobřeží bude něco malej bosánac. Že najednou přibylo další dítě/děti před cestou do Čech byl trochu moc skok, o Albánci už taky ani slovo, škoda... působilo to na mě trochu odflákle ten konec. Ač jsem hodně přísný na přílišné náhody a nevěrohodnost, asi to k tomu patří.
Jinak místní tradice svatebních "půjček" a narození dětí je hodně zvláštní a řekl bych dost nefér systém a pro lidi tam asi dosti nákladný, nicméně zajímavé. Všechny tři díly lze doporučit, obzvláště, pokud to tam máte rádi :)
Návrat jadranské snoubenky
Blanka Čechová
(SPOILER) Jak tu je zmíněno, že byla kniha zklamání, tak naopak považuji druhý díl za nejlepší ze všech, pokud pominu klišé a neuvěřitelné náhody, kdy hrdinka potkala v hotelu profesorku z Oxfordu nebo zapomenuté doklady s penězi při návratu do Prahy. Jak se po rozchodu domorodec ocitl na podzim a zimu v Praze, je vážně velmi působivé až dojemné. Sice ten lovecký lístek byl trochu moc a zmínil bych tam nějaký podnik jako třeba balkangrill na žižkově, ale jinak dobrý. Zrovna tak návštěva Kosova, šikana na celnici a vzpomínání na YU za doprovodu hudby též působivé.
Příručka jadranské snoubenky
Blanka Čechová
(SPOILER) Obecně téma Čechů žijících na Jadranu a obráceně sleduji mnoho let, trilogii jsem tedy přečetl komplet. Trochu mi vadí ty nesrovnalosti, nedává to občas smysl, těžko říct, jak by byla autorka dobrá právnička.
Například hrdinka jede v prvním díle kabrioletem v "půlce léta" bez střechy jako svědkyně na svatbu její kamarádky s 'jogurtem' z pelješace, která je zjevně na přelomu květen/červen. Vzápětí pak se svědkem z této svatby (jak jinak), jen tak zůstane v jeho rodině v Dingači až do podzimu, o vlastní rodině se celou dobu nezmíní nezmíní, vlastní byt v Praze taky nějak nezmiňuje. Ani se moc nevídá se zmíněnou nevěstou z vedlejší vesnice, zvláštní. Zůstatek na účtu uvádí tuším 17TKč, přitom v úvodu říkala, že na rozdíl od koučky, která jí prodala před svatbou auto, problém s penězi nemá. Zastavě typu 600-850 Fićo říká Fiat 600, jedná se sice o jeho licenci, jistě detail, ale opět další nepřesnost. Na Oliverovi Dragojevićovi v knize si ujíždí na můj vkus trošku moc, ale může být. Nechápu, že vůbec nezmínila třeba takové věci jako cvrkot cikád nebo cypřiše...
Nicméně první díl i tak určitě stojí za přečtení. A další díly...?
