Milda58 komentáře u knih
Neskutečně silný příběh. A i kdyby byl celý smyšlený, vím, že podobných se odehrálo na tisíce a tisíce. Přestože jsem z této doby četl mnoho knih a shlédl mnoho filmů, nic na mě nezapůsobilo tak silně, jako tato kniha. Snad proto mi po přečtení poslední stránky stekla po tváři slza.
Přestože jsem si o životě v KLDR nedělal žádné iluze, tato kniha mne dokázala šokovat v tom, kam až může a k jaké "dokonalosti" zajít diktátorský režim. Stručně řečeno Orwellovo 1984 v reálu. Vřele doporučuji všem kritikům západní společnosti.
Krásná kniha o lásce a nenávisti, o vině a odpouštění. Tuto knihu jsem si „dal“ po Dostojevském a třebaže byla na počet stran přibližně stejně obsáhlá, četla se mi lehce. Samozřejmě nelze srovnávat tyto dva autory, ale jedno srovnání si přece jen ještě neodpustím: ve Steinbeckově románu jsem se velice snadno orientoval v množství postav, což mi u předešlého autora dělalo problém. Také jsem si chtěl vypisovat zajímavé úryvky (viz komentář LadyAnn) ale stejně jako moje předchůdkyně jsem to brzy vzdal. Tak alespoň jednu větu popisující údolí řeky Salinas, která mě hned na první stránce pohladila a byla předzvěstí toho, že mne čeká mimořádný čtenářský zážitek: „Pamatuji se, že Gabilanské hory na východní straně údolí byly světlé a veselé pohoří, prosluněné a půvabné a nějak pohostinné, že se člověku chtělo vylézt na jeho teplá předhoří, skoro tak jako touží dítě vylézt si na klín milované mámě.“
Mám rád knihy pohrávající si s alternativní historií. Jsem neskonale šťastný, že v reálu sametová revoluce a následně doba po ní takhle neproběhla. Brrrrr ...
Ačkoli mne asi mnoho čtenářů, kteří tuto knihu četli (vzhledem k všeobecně kladným ohlasům) odsoudí, nemohu si odpustit jednu poznámku. Ano kniha mne zaujala historickými souvislostmi, o kterých jsme se ve škole v době totality neučili. Ano, kniha popisuje neskutečnou brutalitu sovětských a ruských režimů, o které jsem se naopak dokázal za svůj život (naštěstí ne na vlastní kůži) několikrát přesvědčit a společně se přesvědčujeme dodnes. Přesto mi u knihy chybí jakýsi prožitek hrůzy z toho hrůzostrašného, co autorka popisuje. Ne určitě nejsem cynik, ale mám dojem, že je to psáno jakoby příliš s nadhledem bez pokusu účasti. Ale je to jen můj dojem a i tak knize dávám vysoké ohodnocení.
Při čtení se mi vybavil čilý ruch pražských ulic, kaváren, hospůdek a pavlačových domů 19. století, různorodí človíčci, kteří v té době na Malé Straně žili. Tehdy se ještě lidé navzájem více znali a více spolu bavili, více jeden o druhého zajímali. Snad proto je tato literatura nezajímavá pro část dnešní generace, která spolu komunikuje převážně přes facebook, a tam kde se lidé dříve spolu bavili, sedí nyní každý sám zahleděn do svého smart telefonu, aniž by vedl rozhovor se sousedem…
Moc pěkné a uklidňující počteníčko.
Až do přečtení této knihy jsem si nikdy tak intenzivně neuvědomoval, kolik společného mají fašismus s komunismem. Naskakovala mi husí kůže při pomyšlení, že se naše společnost v nedávné historické době světu Orwella přibližovala. Velmi poučné.
Skvělé, skvělé a ještě jednou skvělé. Po delším čase jsem se nemohl odtrhnout od čtení. Ta kniha nemá chybu.
Kniha mimo jiné přibližuje povahu a myšlení Číňanů. Místy se nám zdají nečekaně blízcí, někdy překvapí odlišnými zvyky a chováním. Z celého vyprávění zároveň vyzařuje láska k rodné zemi. Na knize mne příjemně zaujalo časté používání metafor.
Obdivuhodná mozaika samostatných a zároveň navzájem se prolínajících osudů, jejichž společným jmenovatelem je láska člověka k člověku. Při čtení jsem si zároveň uvědomil, jak nicotná je většina našich každodenních problémů, které nám přijdou banální až ve chvíli, kdy nahlédneme do třinácté komnaty druhých. Nejedná se o strhující příběh, přesto na mě kniha zapůsobila ohromujícím způsobem a ještě po přečtení se k ní v myšlenkách stále vracím. A toto je ten rozhodující element, který alespoň pro mne dělá z velmi dobré knihy knihu výjimečnou.
Nebudu zde už po sté opakovat, jak skvělé dílo plné moudrých myšlenek to samozřejmě je. Jedno mi ale v předchozích komentářích chybí. Tato kniha je také plná humoru. Možná místy černého, brutálního, někdy naopak jemného a skrytého. Musím se přiznat, že už dlouho jsem se při čtení tak upřimně nezasmál. Takže i kvůli svéráznému autorovu smyslu pro humor se k této knize budu určitě rád vracet.
Přestože jsem film viděl kdysi dávno a pamatuji si ho jen matně, vím, že mě tenkrát dostal. To bohužel nemohu tvrdit o knize a po filmu přišlo spíše zklamání.Možná bych hodnotil o hvězdičku výše, kdyby byla kniha alespoň útlejší. Někdy méně znamená více, to platí i pro Kinga.
Ačkoliv nemám rád sáhodlouhé komentáře a při čtení se jim vyhýbám, dneska sám toto pravidlo asi lehce poruším. Nehodlám rozebírat, co autor touto knihou chtěl svým čtenářům říci. Nemohu si ale odpustit napsat , jaký dojem na mě udělalo čtení díla jednoho z velikánů světové literatury. Nutno předeslat, že dodnes jsem se světové literatuře tohoto kalibru víceméně „úspěšně“ vyhýbal a proto jsem cítil vůči sobě určitý dluh a potřebu něco s tím dělat. Můj první dojem – trochu zklamání, rozpačitost, dost často nuda z určité stagnace děje. Možná jsem dostatečně nepochopil myšlenky a základní ideu autora, ale na to co jsem si z tohoto díla odnesl mě napadá: ‚příliš mnoho popsaných stránek‘. Chybí mi určitá zkratka, minimálními prostředky sdělit maximum. Ale toto bude pravděpodobně úděl velké části tzv. klasické literatury, tj. sáhodlouhé popisování myšlenkových pochodů, situací, dlouhé filosofické úvahy. Je samozřejmě možné, že jsem ještě dostatečně čtenářsky nedospěl, na druhou stranu mám nepříjemný dojem, že tento typ literatury byť ideově aktuální i pro dnešní dobu, svojí formou je již za svým zenitem. Nicméně neházím ‚flintu do žita‘ a čas od času se ke klasice budu vracet, třeba jí jednou přijdu na chuť :)
Tak jsem se na chvíli vrátil do klukovských let, kdy jsem tuto knihu přímo hltal. Myslím, že jsem tenkrát četl nepatrně jinou verzi, ale to nemění nic na tom, že to byl hezký výlet. Docela se těším, až ji jednou budu číst svým vnoučatům :)
Přestože jsem válečná léta nezažil, připomnělo mi to v mnohém i moje dětství. Díky této útlé knížce se tedy mohu kdykoliv do dětských let opět "na skok" navrátit :)
Pane Svěráku, Vaše ovoce má lahodnou chuť. Není ani málo ani příliš zralé či sladké. Při jeho ochutnávání se člověk příjemně zasní.
Nádherná povídka o lidské vůli, vytrvalosti, statečnosti, víře ale i pokoře.
Kinga baštím. Přesto ale, kdyby zde byla možnost jemnějšího hodnocení, dal bych 4 a půl hvězdičky a to "díky" třetí povídce. Podle mého neměla takový spád a napětí jako zbývající tři, i když námět dobrý. Všechno ostatní skvělé.
Cítím potřebu napsat k této knize alespoň krátký komentář nebo postřeh ale nevím, jak začít. Každopádně tato kniha změnila moje představy o Americe. Ne o té před 100 lety ale o té dnešní. Nabývám dojmu, že každá z obou "černo-bílých" stran má v něčem tu svoji pravdu a tak soužití různých ras a národů v jednom státě nemusí být až tak dobrý nápad. To se ostatně začíná projevovat i v dnešní Evropě.
Co dodat, vše podstatné už bylo řečeno. Snad jen na rozdíl od většiny komentujících mně rozvleklý začátek trochu vadil a proto jen 4*. Jinak skvělá kingovka.