milena8281 komentáře u knih
Trochu déle jsem se příběhem prokousávala, ale není to vina Andy Weira. Skvělé čtení, napínavý příběh a velmi sympatický hlavní hrdina. Je jasné, že každému, kdo kdy viděl film, se Mark zhmotňuje s pohlednou tváří Matta Damona, a jinak to nejspíš nebude. Celou dobu mu držíte palce, aby přestál všechna úskalí, obdivujete jeho nápaditá řešení a bystrý úsudek, podivujete se jeho houževnatosti. A je vtipný. Mnohokrát jsem tu řvala smíchy. Film se sice držel předlohy celkem věrně, ale kniha vám dá víc informací, objasní vám, co ve filmu nemáte šanci vydumat. Konečně vám docvaknou některé detaily. Miluju film, a teď už miluju i knihu.
Velmi silné vyprávění o tom, že odvaha má mnoho podob, že ne každý, kdo stojí na špatné straně, je automaticky padouch, a taky že ne každý příběh má šťastný konec.
Bohužel se lidstvo nikdy nepoučí. Nezbývá než si vroucně přát, abychom my, naše děti a děti našich dětí nemuseli prožívat taková utrpení, bolest a těžkosti.
Měla by to být povinná četba.
A samozřejmě jsem i já závěr probrečela.
Skvěle napsané! Na tuto sérii jsem dlouho poslouchala ódy, takže jsem po ní nakonec také sáhla. A bylo to fakt dobré. Styl krátkých kapitol z pohledu jednotlivých aktérů příběhu je fajn. Podle mě je i příběh dobře postavený, ale detektivky nejsou tak úplně můj žánr, takže tohle nedokážu posoudit. Za mě jednoduše skvělé, i když opravdu zvrácené.
Tak to byla nádhera. Od autorky jsem četla teprve druhou knihu z téhle série, předtím to byla Čajovna v Tokiu. To byl velmi příjemný výlet do země vycházejícího slunce, ale Kavárna v Kodani se mi líbila ještě mnohem víc. Jsem nadšená, mám chuť se zabalit do kašmírového šálu, zapálit si svíčky a zachumlat se do křesla s hrnečkem kávy a příjemnou knížkou. Tahle knížka si jednoznačně zaslouží plný počet hvězd za pohodu, kterou dokázala navodit v mé mysli.
Maye čtu velmi ráda, zatím jsem nikdy nebyla zklamaná, a to ani tentokrát. Kniha má spád i zajímavý děj. Navzdory k tomu, že ji vlastně napsal už dávno, tak jeho vize lockdownu dost sedí. Číst ji v této době bylo trochu děsivé, protože takhle daleko jsme se tentokrát naštěstí nedostali, alespoň ne v našich končinách.
Skvělé, sice odpolední jednohubka, ale tak koreněná, že jsem si opět prodloužila život o pár let.
Krásná kniha. Moc se mi líbily popisy krajiny a života na Aljašce. Někde uprostřed knihy jsem se ale zasekla a bála se číst dál, protože se dalo tušit, že se příběh bude vyvíjet dramaticky, že se něco špatného stane. Dočetla jsem, protože jsem samozřejmě chtěla vědět, jak to dopadne. A poplakala jsem si, samozřejmě. Kniha byla úžasná.
To je tak absurdní příběh, že by to klidně mohla být pravda :D. Posledních 50 stránek jsem se neustále smála. Ty situace jsou fakt neuvěřitelné a neuvěřitelně vtipné. Mně se to nakonec také líbilo.
Ups! To jako opravdu otevřený konec? No tak to je teda zklamání
Tenhle díl je lepší než první. Jsem úplně zmatená a vůbec netuším, co přijde.
Skvělá kniha, napínavá, občas se objeví něco, co vás překvapí, výhybka, kterou nečekáte a která posune děj jiným směrem. Já jdu určitě číst poslední díl.
Skvěle napsané, celou dobu jsem uvažovala, co je fikce a co skutečnost. Klidně by to mohla být všechno pravda, tak poctivě a opravdově je to napsané. Zároveň jsem měla chuť najít si všechny zmiňované obrazy i stavby na obrázcích a podívat se, jestli skutečně vypadají tak, jak je autor popsal. Některé informace nebo i myšlenky pro mě byly nové. Skvělá kniha.
Skvělá kniha. Lidské dějiny jsou plné podobných příběhů, jen se o nich často neví nebo nemluví. Ale je potřeba o nich mluvit. Díky za autory jako je Ruta Sepetys.
Stejně jako Osmý život pro Brilku (od Nino Haratischwili) i tato kniha odkrývá nelichotivé sovětské dějiny.
Velmi zajímavé téma, velmi dobře zpracované a já jsem ráda, že jsem se ke knize dostala a přečetla si ji.
Skvělé. Pan Boček je neuvěřitelný vypravěč, dokáže napsat celou knihu o událostech jediného dne. Situace jsou samozřejmě opět až absurdní, protože obvykle nepředpokládáme, že se na malé ploše sejde tak velké množství individualit. Nicméně život píše příběhy a tenhle je za mě prvotřídní.
Trochu nechápu ty věčné nářky čtenářů. Neustále od 2. dílu tvrdí, že se autor opakuje, že vtipy jsou stále stejné, že hlášky zámeckého ansámblu už jsou "trapné a ohrané". A tady máme nové postavy a stejně se autor nezavděčil.
Upřímně říkám, že já jsem se bavila, odreagovala a zasmála stejně jako u předchozích dílů. Pane Bočku, děkuji.
Na Islandu jsem nikdy nebyla, ale po přečtení této knížky, bych si nejradši sbalila kufr. Ráda bych viděla gejzíry a vodopád, a hlavně polární záři. Myslím, že představu zasněženého hotýlku s horkým bazénem na terase, asi zařadím do svých meditačních technik. Bylo to tak nádherně popsané, že si to umím docela představit. A romantika se do takového prostředí nádherně hodí. Já jsem spokojená.
Ještě nikdy jsem Austenovou nečetla. Neviděla jsem ani film. A tak jsem si říkala, že bych si asi měla rozšířit obzory. Nu, bylo to fajn, jiné, než dnešní literatura. Říkala jsem si, jak jiná byla tehdy společenská konverzace - úplné filozofické cvičení. Dnes bychom spoustu věcí okomentovaly nanejvýš pár slovy, oni několika větami. Charakteristiky postav byly úžasně vykreslené. Díky tomu si jde celkem snadno udělat představu o tehdejším způsobu života a úrovni jednotlivých postav. Matinka byla dokonalá :D
Když jsem brala knihu do ruky, vůbec jsem nevěděla, co mám čekat, nic jsem o ní nevěděla. Na malém prostoru je zde poměrně dost informací a děje. Od začátku jsem tušila, že dojde k nějakému maléru, ale že se bude jednat o tak velký malér, mě nenapadlo. Když o tom zpětně přemýšlím, asi to bylo nevyhnutelné, a stejně tak i závěr. Překvapivý, nicméně asi pochopitelný. Pokud by George nevyřešil situaci tímto způsobem, mohlo to pro Lennieho skončit podstatně hůř. Možná si i George sám uvědomoval, že s tím, co udělal, se vyrovná snáz, než kdyby to nechal na jiných. Možná krátký příběh, ale s hlubokými myšlenkami. Doporučuji.
Nádherný příběh, pohladil po duši, probudil fantazii na plné obrátky a navíc se celý týkal knížek. Takové splnění snu je jako pohádka. A nejkrásnější moment celé knihy byl, když se Nina rozhlédla a uvědomila si, že všichni kolem ní čtou. Tak to musel být neuvěřitelný pocit.
Přiznám se, že jsem Nině záviděla, že dokázala všechno hodit za hlavu a jít za svým snem. Ze začátku to sice vypadalo jako naprosté šílenství, ale klaplo to bezvadně. Jak říkám, já jí zaviděla.
Tak to byla síla. Tolik emocí, co se přese mě valilo v průběhu čtení, jsem už dlouho nezažila. V půlce knihy jsem váhala, jestli mám vůbec sílu dočíst. Dočetla jsem, ale jsem vyždímaná jako citron. Jsem plačka, to o sobě vím, brečím i nad banálnostmi, takže tohle pro mě bylo neuvěřitelně náročné téma. Příběh není pro slabé nátury.
Velmi čtivý příběh o velké cestě Louisy za novým dobrodružství a cestě k sobě samé. Předchozí díly jsem nečetla, což mi ale nijak nebránilo, si tento příběh vychutnat. Krásný styl vyprávění, autorka píše moc pěkně.
Velmi čtivě napsaný příběh, velmi znepokojivý námět. Trochu mi to připomíná "Kladivo na čarodějnice" - stačí malá pomluva, flirt, nevinný úsměv a hned je z vás vyvrhel, ďáblův služebník, co musí být napraven, kát se a prosit o boží slitování podle představ pomýlených představitelů katolické církve. Odsuzujeme islám, že se chová špatně k ženám, že muslimky nemají žádnou hodnotu, a tady vidíme vlastně totéž. Velmi neuvěřitelné a velmi smutné.
Doporučuji přečíst
Na jednu stranu dobře, že kniha nebyla delší, protože víc plakat už bych asi nedokázala. Na stranu druhou škoda, že nebyla delší, protože se to moc hezky četlo. Jako ostatně každá kniha od Hoover. Její námět je vždycky zajímavý, dokáže píchnout přímo do citlivého tématu. Nejsou to přímo oddechovky, často jsou psychologicky náročné, a to občas potřebuju číst.