MiLiška komentáře u knih

Co kdyby Vaše děti dostávaly v mikulášské nadílce knihu s vánoční tématikou? (Tento úžasný nápad není bohužel můj...) A tak jsem své 2 a půlleté dceři nakoupila asi 14 knih, do zásoby, co kdyby příští rok (a pak ty následující) nebyly k sehnání. A začala jsem je číst. Vánoce za dveřmi je útlá kniha s ilustracemi od mé oblíbené Zdeňky Krejčové, autorkou je pro mě zatím neznámá Barbora Vajsejtlová. Snad se dceři, až trochu povyroste, bude líbit, jen jí budu muset vysvětlit, že ježek na bodlinách jablíčka nenosí, protože je hmyzožravec. I ten perníkový!

11.11.2020

Tuto knihu jsem si koupila hned po jejím vydání. A odložila ji do své knihovny. Občas jsem ji vzala do ruky, že si ji už přečtu, ale zase jsem ji odložila. Hodnocení zde na DK mě nakonec přesvědčilo, že to mám zkusit, i když to nebude vždy "snadné" čtení. A měli jste pravdu. Kniha je poněkud "zvláštní". Přestože (z mého pohledu) nemá až do strany 197 téměř žádný děj (samozřejmě má, ale je obestřen mlhavými vzpomínkami, navíc rozmělněn mezi víc postav), nemůžu říct, že bych se při čtení nudila. Jak postav postupně přibývá, tušíte, jak se příběh bude odvíjet, že se na konci všichni střetnou a že to bude stát za to. Od zmíněné strany 197 děj tedy nabere ten správný spád, na který čekáte, a opravdu to stojí za to. Za přečtení.

2 05.11.2020

Ono je někdy opravdu těžké ty naše děti zaujmout... Ale popořádku... Ráda čtu knihy, které se snaží dětem přiblížit naši minulost, zvlášť když jsou takhle hezky napsané (babička vypráví dětem o sv. Anežce České) a ilustrované. Je jasné, že po knize sáhnou spíš holky, kluky by určitě bavilo vyprávění o Přemyslu Otakarovi II. Každopádně bych ji doporučila do školní knihovny, může zpestřit hodinu vlastivědy.

24.10.2020

První část, kdy si maminka a posléze i tatínek povídali s Myškou v bříšku, mě moc nebavila. Druhá část, kdy se vyprávění ujala malá Miška, se mi naopak líbila moc. Celá kniha je napsaná "hezkou češtinou", takže ji ocení víc dospělí. Ilustrace jsou skvělé.

1 23.10.2020

Ani nevím, kolikrát jsem tuto knihu držela v ruce a zase ji odložila s tím, že se mi určitě nebude líbit (předpokládala jsem složitý děj, popisy bitev, kterým nebudu rozumět atd.). A zatím to byla po dlouhé době kniha, která mě bavila od první strany, napínavá tak, že jsem mnohokrát neodolala a listovala, jak kapitola dopadne, kniha napsaná tak srozumitelně a přitom neobyčejně, že dalších pět hvězdiček by si zasloužil i překlad. Další 2 díly jsem si už objednala, ale než dorazí, netuším, kterou knihu si mám rozečíst, protože po takovém čtenářském zážitku se mi do žádné nechce...

5 20.10.2020

Když jsem před lety začínala s četbou pro děti a mládež, vybírala jsem si knihy nejen podle autorů či žánrů, ale i podle nakladatelství. Dodnes s velkým zájmem sahám po knihách z nakladatelství Argo, i když už jsem se ve výběru několikrát zklamala. Nejinak tomu bylo i v případě Dobrodruha. Jsou knihy, kterým věříte vše, třeba i draky nebo mluvící zvířátka. A pak jsou knihy, které sice mají zajímavý námět a vcelku svižný děj, ale přesto příběhu, který čtěte, nevěříte, neztotožňujete se s ním. Vím, že mezi dětmi si kniha své čtenáře najde. Bude se jim líbit dobrodružství, které dětští hrdinové zažívají, ilustrace, které jsou na začátku každé kapitoly, závěr, který je (jak taky jinak) napínavý a dojemný... A pokud budou číst pozorně, občas v knize narazí na "moudro".

16.10.2020

I když se snažím sledovat tady na DK knižní novinky, občas zapomenu kouknout. O to větší radost pak mám v knihkupectví, narazím-li na novou knihu některého mého oblíbeného autora... A tím Jiří Dvořák je. To, co dokáže on, to umí totiž málokdo. Určitě si Slunečnici přečtěte, je to útlá kniha plná zajímavostí ze světa rostlin. Najdete v ní i pokusy, hodí se tedy i do školní knihovny. Vydalo ji nakladatelství Baobab, takže je úchvatná i po výtvarné stránce.

24.09.2020

Miloš Kratochvíl prostě umí. Myslím, že jeho humor pobaví děti i jejich rodiče. 1. díl (přečtený před pár lety) mě nadchnul, 2. díl (dočtený dnes) mě občas trochu nudil, proto jen 4 hvězdičky.

22.09.2020

Knih o češtině pro děti moc není, tak pokud na nějakou narazím, koupím si ji. Tahle na přečtení čekala 2 roky. Těžko se mi hodnotí, čekala jsem asi víc, menším zklamáním byly i ilustrace jinak úžasného Pavla Koutského. Možná kdybych knihu předčítala dětem ve škole a nečetla ji na jeden zátah, možná bych ji ocenila víc. Takže paní učitelky 1. stupně, věřím, že může zpříjemnit nejednu hodinu českého jazyka.

18.09.2020

Miluju Hildu! Těším se na každý nový díl. Že vyšel už třetí, mě velmi potěšilo. Ze začátku jsem se sice lehce nudila, o to víc jsem si však knihu užila, když se děj rozjel. Užijte si ji i Vy!

14.09.2020

Několikrát jsem tuto knihu držela v ruce a zase ji odložila. Pohádky totiž moc nečtu. Tuhle jsem dočetla dnes v noci a přiznávám, že mě bavila od první strany. Jazyk a styl, kterým paní Krolupperová píše, se mi líbí. A ilustrace paní Chupíkové? Ty si zaslouží vlastních pět hvězdiček! Obešla bych se bez otázek na konci každé kapitoly, byly zbytečně moc jednoduché a v podstatě se jen opakovaly. Další dvě knihy této autorské dvojice už mám, teď si však dám od pohádek pauzu.

1 09.09.2020

Prvních pár řádků a říkám si, co jsem si to zase koupila... Pak jsem se poprvé zasmála, podruhé a kniha mě začala zajímat. Zápletka se malinko zaplétala, takže o malá překvapení nebyla nouze. Příjemné čtení, hezké ilustrace.

3 07.09.2020

Antologie je skutečně jedinečná, a to po výtvarné stránce. Za výběr básní strhávám jednu hvězdičku. Jsem ráda, že jsem ji v tom knihkupectví objevila.

1 25.08.2020

Po celou dobu, co jsem knihu četla, přemýšlím, jak ji ohodnotit... Většinové nadšení nesdílím, asi jsem čekala něco míň předvídatelného a víc vtipného, místy mi vadil i jazyk, kterým pohádkové postavy mluvily. A i přesto jsem na samém konci uronila slzu, takže tu máme další sérii, kterou se budu snažit přečíst, bude-li čas.

4 25.08.2020

Ani nevím, čím mě tato kniha vlastně zaujala... Obálkou ani ilustracemi ne, možná titulem. Každopádně nelituji, že jsem si ji koupila a přečetla. Líbila se mi. Možná i proto, že jsem kdysi byla Katka.

6 06.08.2020

Nebýt čtenářské výzvy, asi bych po knize jen tak nesáhla... Zpočátku mi kniha připomněla jinou knihu, Dívku s pomeranči. Jenže tu jsem četla tak dávno, že si netroufnu srovnávat, nakolik jsou si podobné. I když je první část knihy vtipnější, víc mě bavila ta druhá, proto nakonec 4 hvězdičky.

25.06.2020

Na tuto knihu jsem se opravdu těšila... Jenže jsem se při čtení nebavila, a to dost dlouho. Že by chyba na straně překladatele? Chris Priestley je přece skvělý autor! A pak jsem si řekla, že knihu dočtu, když už jsem si ji koupila, že už od ní nic nečekám, a v tom mě začala bavit. Věřím, že dětem se kniha líbit bude, zápletky jsou zapletené tak akorát, kapitoly jsou krátké, ilustrace originální (vždyť jsou od samotného autora) a slibovaný humor (taky dost originální) rozhodně nechybí.

06.06.2020

PS: Předem se omlouvám, dlouho jsem přemýšlela, jestli to tu mám napsat... Asi dostanu vyhubováno, ale kdysi není zájmeno, je to příslovce...

3 02.05.2020

Co napsat, když už vše bylo napsáno? Na knihu jsem narazila náhodou, na Databázi samá chvála, chvilku jsem tedy váhala, jestli si nemám objednat všechny 3 díly, když je to takové "počteníčko", ale pak jsem si řekla, že počkám... A možná je dobře, že si mezi dalšími díly dám pauzu, takových knih je jako šafránu, je třeba jimi šetřit.

4 02.05.2020

Knihu jsem si koupila v době, kdy jsem pro děti chystala literární cestopis, jenže jsem se nezačetla. Teď jsem to zkusila znovu, vždyť tu má tolik pochvalných komentářů... Špatná není, za přečtení rozhodně stojí. Nejvíc mě bavila po příchodu Jamese Scobieho. A pak konec, i když za mě mohl být o jednu kapitolu kratší. Jako "povinnou" četbu pro 2. stupeň bych ji určitě uvítala.

1 27.04.2020