miloslav0399 komentáře u knih
Asi tak první polovina knihy je docela pěkná. Ve chvíli, kdy je zřejmé, co a jak se děje a že to autor myslí fakt vážně, se kniha přehupuje do kategorie odpad... A závěr to rozhodně nevylepší. Ahnhem dokáže vymyslet a popsat zajímavou zápletku, ale pak si s ní neví rady a tak už jen vrší nelogičnosti a nesmysly. Škoda
SPOILER: Tak tímto jsem s Minierem skončil. Opět nesmyslné zápletka, ale na to už jsem byl u něj zvyklý. Ale to, že Servaz v závěru de facto spáchá úplně zbytečnou vraždu jej v mých očích zbavilo posledních kousků sympatie. Nejhorší kniha série, ale to asi píšu u každé další... Ztráta času.
Tuhle sérii jsem dost dlouho odkládal, ale po přečtení první knihy musím říct, že to vůbec není špatné. Zaujalo mě, jak dobře jsou vyvážené obě časové roviny - byl jsem úplně stejně zvědav, kdo páchal zločiny v minulosti v domově i kdo vraždí aktuálně. Pointa je rozhodně překvapivá, aspoň u jedné z těchto rovin :) Snad jen postava Kim mi moc nesedí, za ni strhávám jednu hvězdu. Celkově doporučuji a určitě se pustím i do dalších dílů.
Série čtu sice pomalu, ale pěkně postupně, a tak mohu jednoznačně říct, že Panenka je pro mě zatím nejlepší. Uzavřené psychiatrické oddělení je častá a lákavá rekvitzita a MH se s ní vypořádal rozhodně nadprůměrně. Pointa byla sice předvídatelná, ale za celou knihu, oddělené dějové linie, které se ve správnou chvíli spojí, dávám 4.5 hvězdy.
Ze série BK jsou Hlasy asi nejlepší. Zápletka je vskutku originální a dopředu odhadnout se dá opravdu velmi těžko. Jen mě moc nepřesvědčila atmosféra na psychiatrické klinice, je to tam takové žádné... JInak ale pěkná krimi, která se dá doporučit.
OASIS bych si docela rád zahrál. Ale vážně - kniha je vcelku zajímavá, po většinu času má spád a napětí. I pointa je pěkná a do celého děje knihy dobře zapadá. Jen mi docela vadily supervlastnosti hlavního hrdiny - uměl hrát dokonale všechny počítačové hry, znal nazpaměť každý film, protože ho viděl nejmíň 20x apod. Text na mě působil jako ideální předloha pro film, nedivím se, že už existuje a moc rád se na něj podívám.
Lehce nadprůměrný thriller, v němž nechybí ani nepřebývá žádný z atributů současné severské krimi (extrémní násilí, sex, rozervaný hlavní hrdina...). Snad jen hloupost a bezradnost vyšetřovatelů z Helsingborgu je trochu větší. A to navíc mají strach, aby případ nepřevzalo Malmö, že tam prý jsou detektivové ještě horší. No, to bych chtěl vidět... 3.5 hvězdy
Krásná a chytrá kniha, která dokazuje, že i svět pocitů, přání a myšlenek dokáže udržet čtenáře stejně jako příběh nabitý akcí a efektem. Když se to umí, a to tedy SF umí. Nepříjemná, ale nijak fatální epizoda spouští přirozený sled událostí, u nichž nelze očekávat dobrý konec. Důsledně tak ilustruje hlavní myšlenku z úvodu prologu - soucit může někdy být i slabostí a zlem. Přečteno jedním dechem, doporučuji.
Kniha vůbec není špatná, styl původního Saturnina kopíruje překvapivě věrně. Je v ní řada míst, která nutí čtěnáře k hlasitému smíchu. Nejvíce mi v ní však chyběl alespoň náznak nějakého příběhu, jde o volně plynoucí sled nazávislých situací. Také mám dojem, že Saturnin zde ustupuje do pozadí a není zdaleka hlavní postavou. Odkazů na Jirotku je tu příliš mnoho. Ale celkově příjemné překvapení, 3.5 hvězdy.
Opravdu hodně slabé, nejhorší kniha, kterou jsem v poslední době četl. Pominu, že schéma je naprosto shodné s předchozími knihami DB. Hlavní slabina je jinde - autor se už vyčerpal. Ono chrlit šokující převratné myšlenky do nekonečna nejde. A tentokrát se to opravdu nepovedlo. Už vidím, jak se představitelé církví třesou hrůzou po oné klíčové prezentaci... Spíš při ní usnou, jako se to několikrát během četby stalo mně. 1.5 hvězdy, nedoporučuji.
Nevím, zda si komisař Wallander vybral správné povolání. Když zastřelí padoucha, sám v ohrožení života, tak se z toho v podstatě nevzpamatuje. A když pátrá, tak si spoustu věcí nechává pro sebe (čímž kolegům práci zrovna neulehčuje) a do dramatických kulis se vydává vždycky sám. Co když zas někoho zastřelí? Samotný příběh se mi docela líbil, i když hlavní zločincův prohřešek asi nemusel být tak efektní. V sérii pokračuji dál.
SPOILER!!!! Série měla pěknou klesající tendenci, ale dostat se pod Tmu už bylo velmi obtížné a naštěstí se to nepodařilo. Nelogických, nepravděpodobných a nemožných míst je tu pořád dost, ale už jsem se přes ně dokázal nějak snáze dostat. Jen ta transplantace jater od živého dárce plastickým chirurgem, to je opravdu hodně mimo. Lehce nadprůměrné počtení pro ty, kteří znají předchozí díly a chtějí si oblíbené postavy připomenout :-)
Skočný příliv byl skvělý, od té doby série slábne a slábne... Ale aspoň víme, že rasisti a nacisti jedí maso a pijí whisky, zatímco ti hodní mají raději salát. Přitom linie o rasismu v knize vůbec nemusela být, ale to by už zřejmě tolik neodpovídalo současné společenské poptávce... Dvě hvězdy za knihu a jedna za Toma Stiltona.
Neuvěřitelná slátanina, lituju těch, kteří se touto knihou setkávají s Mankellem poprvé...
Rozhodně jedna z lepších neostrovních knih P.M. Příběh je docela zajímavý a až na drobné nedostatky (podivný konec, důvod používání dezinfekce) se mi líbil. Jako tradičně u tohoto autora silně pokulhává milostná rovina, bez ní by to šlo také, a lépe. Další díl čínské série si určitě přečtu.
Velmi zajímavá kniha, která mě rychle vtáhla do děje a už nepustila. Nebýt toho, že hlavní hrdina je nezničitelný superman, který hravě přežije několik atentátů denně, dal bych 5 hvězd. Postav je tu sice hodně a navíc v několika časových rovinách, ale vyznat se v nich dá (přiznávám, namaloval jsem si jejich rodokmen :-) Určitě to není moje poslední kniha od S.R., už se těším na další.
První díl se mi moc líbil, druhý je bohužel o dost slabší. Hugh pátrá po vrahovi tím způsobem, že někam jde, tam dostane ránu do hlavy, omdlí, probere se a vrátí se do hradu. Když se to stalo potřetí, už mi to bylo trochu divné. Pointa také není kdovíjak překvapivá. Docela se mi líbila dějová linie s prodavačkou pergamenu. Časem si asi další díl přečtu, ale už s mnohem menším očekáváním...
Netušil jsem, že existuje žánr thrillery o masových vrazích pro ženy. Teď už to vím a nepřekvapuje mě, že nejsem cílová skupina. Motiv moderního psychiatrického ústavu odříznutého od světa sněhem Aljašky se mi líbí. A to je asi tak všechno. Dál už je jen řetězec nudných a velmi nepravděpodobných událostí ústící v odhalení hlavního padoucha, kterého ovšem čtenář snadno uhodne sám. Tak moc postav tu totiž není. Kniha postrádá jakýkoli moment překvapení, o milostném motivu se raději nebudu rozepisovat vůbec. Slabé, jeden a půl hvězdy...
O dost jiná kniha než ty ostatní, které jsem od DD četl, a současně asi ta nejlepší. Autor na začátku odvážně rozjíždí čtyři (!) nezávislé dějové linie a k prvnímu propojení dojde až někde po třetině knihy. Přesto se mu obdivuhodně povedlo udržet všechno pod kontrolou a čtenář se neztratí. Nejde o klasickou krimi, vyšetřování vraždy je tu jen jeden z několika motivů. Já osobně na knize oceňuji především věcný a zřejmě i skutečnosti velmi podobný popis aktivit StB. V některých pasážích jsem si vzpomněl na Pavla Kohouta. Rozuzlení Uzlu je sice dost nepravděpodobné, ale je to jediný způsob, jak uchránit morální kredit aspoň jedné z hlavních postav pro další romány.
Starých i čerstvých mrtvol ve starých i čerstvých rakvích - i mimo ně - si tady čtenář užije do sytosti. Kromě toho je ovšem ústřední příběh docela zajímavý a v "subžánru" masových vrahů určitě nadprůměrný. Podobu pochmurného christchurchského hřbitova u jezera mám doteď před očima. Jediné, co mi vadilo, byla podivná role policie, prakticky od začátku příběhu. Celkově ale hodnotím určitě kladně a nejspíš si přečtu i tu druhou do češtiny přeloženou autorovu knihu.