minde komentáře u knih
Když jsem jako malá poprvé viděla film,byla jsem z Nekonečného příběhu nadšená, a od té doby jsem ho několikrát viděla. Taky jsem o to víc byla zvědavá na knížku. Když už se blížil moment toho, že Bastián dá Dětské císařovně jméno a zachrání Fantázii, byla jsem v polovině knihy, a říkala jsem si co tam dál bude, když už má být konec? Ve filmu na konci se říká: "Bastian ještě prožil mnohá dobrodružství, ale o tom už vypráví jiný příběh..." Takhle první část knihy mě bavila hodně, stejně jako film. Když se pak do Fantázie dostane Bastian, a my se dovídáme o těch jeho dobrodružstvích, je to už trochu slabší a myslím, že to knihu už zbytečně moc natahuje. Ale zase ta proměna, kterou musel Bastian projít, aby poznal sám sebe, svou vlastní hodnotu... to všechno se muselo stát, aby člověk pochopil, že je příjemné čas od času vydat se do Fantázie, ale umět se z ní zase včas vrátit a mít radost ze života :-)
Po dočtení celé ságy mě jen napadají Paoliniho slova na konci knihy:
A je to tu. Konec! Už není co dodat. Následuje ticho...
Ale určitě se k této nádherné fantasy sérii zase vrátím :-)
Přečetla jsem ji jen kvůli výzvy. Nenáročné oddechové fajn čtení na cestu autobusem nebo vlakem.
Z knížky mám zvláštní pocity. Bavila me, přečetla jsem ji za dva večery. Ano, je fajn mit svuj svět, mit kam se schovat, utéct na chvíli od reality, od starosti a zbytečných problémů. Někdy vás lidé kolem štvou blbostmi, zbytecnostmi. Jsme neustále obklopeni negativními zpravami, reklamou... Někdy je dobre od toho všeho utéct, odreagovat se. Ale nic by se nemělo přehánět, a hlavně nezapomínat na to, že jsou kolem nás taky lide, kvůli kterým stoji za to žít i v reálném světe :-)
Brisingr byl o maličko slabší, než předchozí dva díly. Možná proto, že už celou sérii čtu tak dlouho, a počáteční nadšení trochu opadlo, ale pořád je to napínavé, dobrodružné a skvělé čtení. Všechna překvapení a tajemství jsou snad odhalena. Eragon a Safira už teď mají vše, co potřebují k tomu, aby se mohli postavit tomu největšímu nepříteli. Jsou odhodlaní to dokázat. Tak je přece teď nemůžu opustit :-)
No a co, že se Christopher Paolini inspiroval Tolkienem, a že se jeho dílo tak moc podobá Pánovi prstenů. Mě to vůbec nevadí, právě naopak. Jako bych se vrátila tam, kde už to dobře znám... elfové jsou opravdu elfové - sliční, vysocí, tajemní...A když Eragon se svými společníky poprvé vstoupí do lesa elfů a pak se v Ellesméře potkají s královnou Islanzadí, jako bych znovu vstoupila se Společenstvem do Lórienu a přede mnou se zjevila Galadriel :-)
No výcvik Eragona by se možná nemusel tak protahovat, ale asi to byl záměr, že to není jen tak, se ze dne na den změnit v Jezdce. A Safira se zde taky ukázala, jako ještě "nezralé mládě", které dospěje. Pak už se to začalo pěkně rozbíhat na plné obrátky. Jedno překvapení za druhým, propojení dějových linií, spojení všech ras v bitvě...a otevřený konec, který slibuje, že Brisingr bude ještě lepší :-)
Tak jsem si po letech znovu přečetla Eragona. Vlastně mě k tomu "donutil" můj syn, protože ho kniha tak chytla, že hned přečetl všechny dily cele ságy najednou, které ja jsem cele roky odkladala :-) A tak jsem mu musela slíbit, že až to dočte, tak si celou ságu taky konečně přečtu :-) A po dočtení Eragona se už opravdu těším, jak příběh pokračuje dál, protože to opravdu nevím, syn mi nechtěl nic prozradit :-) "Mami, tak čti a uvidíš..." :-)
No i když je to zvláštní příběh, přesto se mi svým způsobem líbil. Tak trochu připomíná knihy Jane Austenové. Celkem příjemně stávené chvilky s touto knihovnou a knihovnicí :-)
Skvělá kniha, dobře se čte. Líbí se mi historické propojení života Ježíše Krista s duchovním prožitkem, který na nás během čtení působí.
Přiznávám, že tohle zrovna není snadné čtení. Už jednou jsem se pokoušela Žítkovské bohyně číst, ale brzy jsem to vzdala. Teď jsem se do knížky pustila znovu. Sice jsem ji nakonec přečetla celou. Příběh samotný, vyprávění Dory, i její pátrání po bohyních bylo hodně zajímavé a poutavé, ale pročítání dokumentů mě chvílemi nudilo a musela jsem se nutit to přelouskat. A konec?...ještě teď mi leží v hlavě...
Filmy zná každý nazpaměť, a hlášky z filmů taky často používáme v běžném životě :-) No, a když jsem náhodou na knihu narazila v knihovně, nejprve jsem si říkala, že to bude ztráta času, když už to znám. Ale nakonec jsem si tu knihu užila a zase se nasmála :-) Je to něco jiného to čist. A hlavně se nemusíte u toho tolik soustředit, když vás třeba ruší okolí. Krasně se u čtení uvolníte a odreagujete,a hned máte lepší náladu :-)
Miluju Cizinku jak knihy,tak i jako seriál. A tahle kniha je skvělým doplňkem. Ve většině filmových průvodců je plno fotek a skoro žádný text, takže se nic nového nedozvite. Ale v této knize se toho hodně dovíte ze zákulisí nejen o postavách a hercích, které si ještě víc oblíbíte, ale taky třeba o lokacich, kde se natáčelo: např. mě překvapilo a potěšilo, že se natáčelo i v Praze, když hledali lokace pro Paříž v 18.stol. :-)
Super, pobavilo me to. Některé ty hlášky fakt stály za to :-) Chudáci knihkupci a taky i knihovníci, co všechno po nich zákazníci někdy chtějí :-)
Taky jsem se na tuhle knihu těšila. Vypadala lákavě, i ohlasy na ni na zadní straně mě hodně nalákaly: "...knihu lze směle srovnávat i s Harry Potterem" - tak to ani náhodou, a to mám Harryho Pottera moc ráda, a přečetla jsem několik fantasy knížek pro děti a mládež, které se mi moc líbily. Tohle mě nezaujalo, nebavilo mě to, i když jsem se snažila, nedočetla jsem. Nevím no, asi to není ten můj šálek čaje.
"Muže vás snad potkat něco lepšího než ztráta paměti? " Tak tenhle titulek knihu přesně vystihuje, že vše co se nám v životě přihodí má nějaký smysl...Knihy s tématikou ztráty paměti mám rada, i když to většinou byly psychothrilery, tak jsem možná čekala něco podobného. Ale nakonec jsem byla ráda, jak se příběh ubíral. Bylo to moc hezke, milé. Těšila jsem se na každou další stránku, byla jsem zvědavá jak bude příběh pokračovat. Moc se mi to líbilo, čtení jsem si užila :-)
Nechci se opakovat, ale souhlasím s ostatními, že je to úžasná,krasná a dojemná kniha, ktera vás rozbrečí a donuti si uvědomit, že můžeme byt vděčni za to, v jaké době zijeme. Také dekuji Rodaw - Irence za doporučení :-)
Začátek dobrý, začalo to slibně. Hned jsem se do knihy začetla, ale od půlky už mě to tak nebavilo, musela jsem se do čtení nutit.
Hodně dobrá kniha. Už dlouho jsem tak dobrou knihu nečetla. Děj vás chytí hned od samého začátku, ani chvíli se nenudite. Uvědomíte si co je v životě důležité,a že je někdy třeba velkych obětí, aby se v našem životě stala změna k lepšímu.
Škoda, že nejde dát více hvězdiček. Rozhodně stojí za přečtení!
No čekala jsem, že to bude lepší. Děj byl sice dobrý, zápletka promyšlená, ale něco tomu chybělo. První půlka mě bavila víc, drželo to moji pozornost do chvíle, když jsem zjistila, jak to s Natálii je... ale pak už jsem se trochu ztrácela. Celkově to nebylo špatné, na ukrácení dlouhé chvíle dobrý.
Skvělý příběh, krásný a napínavý až do konce, který mě provázel na cestě autobusem do práce,na lavičce v parku a večer v posteli před spaním. Vic takových knih, které vás provází celý den :-)
Urcitě si přečtu i Tajemství černé orchideje.