minde komentáře u knih
Skvělá kniha, silný příběh, ze kterého až mrazí. Kdyby v r.89 vše dopadlo takhle a komunisti by stále byli u moci, klidně by to mohlo s námi dnes takto dopadnout, strašná představa. A vlastně by ani nevznikla tato kniha, za totalitního režimu by se ani nikdo neodvážil ji napsat. Co bysme pak četli...:-)
Kniha se mi líbila, zajímavý příběh, dobře se čte. Jenom ten konec mohl být jiný.
Krásně jsem si zavzpominala na své dětství. Jsem r. 1976, a tehdejší dobu jsem jako dítě vnímala jinak, než teď. Když jste dítě, nepřipadá vám, že jste do něčeho nuceni nebo něco je zakázané, prostě to berete, že to tak je. Bezstarostné dětství, které bych někdy vrátila. Ale jinak žít v té době teď, raději ne. Ta představa v poslední kapitole "mladysoudruh.cssr", v době facebooku a mobilů, kdyby jste byli sledovani co musíte a nemůžete psát do statusů apod. No měla jsem hezké dětství, ale jsem ráda, že moje děti žijí už v této době.
Moc milý příběh, který vás pohladí na duši, a přenese vás odtud na chvíli pryč do dalekých exotických míst.
I když je film přesnou kopií knihy, a to každé slovo, každá věta, tak filmově je to zpracováno líp.
Dočteno, a chce se mi brečet, že už je zase konec. Druhý díl jsem natahovala, abych ho četla déle, než první před rokem; a stejně to rychle uteklo. Ty chvíle strávené s Barkou, Ženkou a dalšími, byly tak krásné, i když většinou smutné, až tragické. S některými jsme se už museli rozloučit. Žití jejich životů, pobývání s nimi ve staré Karvinné bylo pro mě opět neskutečným silným zážitkem. A já teď dál budu žít ten svůj (v lepších časech) v nové Karviné, a netrpělivě očekávat třetí díl:-)
Další skvělá kniha, Alena Mornštajnová snad neumí napsat špatnou knihu :-)
Tak dočteno, a nemám slov. Úžasná kniha, u které během čtení víte, že vás na dalších stránkách nečeká asi nic pěkného, ale přesto nemůžete přestat číst. A téma výzvy je jasné: Prostředí, ve kterém bych se nechtěla ocitnout.
Půl světa se mi líbil už o něco méně než Půl krále. Nevím čím to je, možná proto, že u prvního dílu to bylo něco nového wow :-) a četla jsem to už dávno. A tady mi dlouho trvalo než jsem se pořádně začetla, ale pak už mě to chytlo a drželo až do konce:-)
Hlavní hrdinka miluje knihy, a raději tráví čas čtením, než na mnohdy nudných večírcích a plesech. V tom měla Animant moje sympatie:-) A když se navíc rozhodla pracovat v knihovně, usmívala jsem se blahem :-)) Jenže asi ji to moc stouplo do hlavy, začala se chovat důležitě, jakoby spolkla všechnu moudrost světa, a jen ona všechno ví nejlíp. Tak s tím mi trochu lezla na nervy. Pak ji ale spadl hřebínek po tom večeru s Reedovymi bratry. Uvědomila si jak se chovala, a to jsem ji pak už zase měla ráda. A pak už děj nabral plné obrátky, ani jsem se nestihla pořádně nadechnout. I když bylo jasné jak to skončí, stejně jsem byla napjatá až do konce.
Vůbec nevadí, že se kniha řadí mezi dívčí romány. Potěší srdce i duši každého knihomola.
Konečně jsem si Sedmilhářky přečetla, pořád jsem o knize i seriálu slyšela. Super, nemohla jsem se od knihy odtrhnout, a teď se těším na seriál :-)
Napětí, humor, nenáročné oddechové čtení. Za mě super:-)
Krásný, i když smutný a dojemný příběh, který vás hned tak nepustí. Donutí vás zapřemýšlet, a občas zaslechnout "Hlas", který na vás mluví.
Tato kniha byla asi zatím nejslabší, některé věci zdlouhavé, ale i tak jsem si Cizinku jako celek opět užila, a už se těším na Ledový dech.
Ačkoliv se mi obálka knihy moc nelíbí (čtenářská výzva), tak její obsah je naprosto skvělý. Dobře se to čte, knížka vás rozveselí, povzbudí, nenáročné čtení, u kterého si uvědomíte, že si můžete každý den užívat zivota, a nedělat si starosti o to, co bude zítra.
Nádhera, zase jsem si tuhle knihu neskutečně užila. Bavila mě od začátku do konce, ani na chvilku mi nedovolila se nudit. Tuhle sérii prostě miluju, ať už knihy nebo seriál.
Úžasná, skvělá kniha. Moc jsem se na ni těšila, až ji budu číst. Věděla jsem, že to bude dobrá kniha, a nakonec předčila mé očekávání. Zážitek ze čtení umocňovalo to, že tady žiju, že znám zdejší kraj, denně projíždím kolem šikmeho kostela, a pokaždé mi běhá mráz po zádech, když si uvědomím, že tady stály domy, z toho kopce běžela Barbora, po hlavní cestě chodili havíři do roboty na šachtu...
Velmi se mi taky líbilo to, že ač je kniha napsána spisovnou češtinou, použila autorka sem tam nějaké to slovíčko "po našimu", což dává čtenáři reálnější představu, jakoby se děj promítal přímo před jeho očima. ba co víc, jako byste byli přímo tam.
Děkuji autorce, je vidět, kolik do toho vložila úsilí a času, ale hlavně s jakou láskou knihu psala.
Už teď se těším na další díl.
Bavilo mě to víc, než první kniha, a tím se víc a víc dostávám do světa Zaklinače. Už teď se těším jak se budou dál odvíjet osudy Geralta, Yennefer a Ciri :-)
Elfové, trpaslíci, magie, kouzla...skvělé :-) Pro milovníky fantasy je to povinnost :-)
Tak konečně jsem se dokopala k tomu, že jsem si konečně Silmarilion přečetla. Dlouho jsem to odkladala, nakonec mě výzva (2019) donutila znovu se podívat na své oblíbené místo do Středozemě. Není to opravdu tak záživné čtení jako Pán prstenů nebo Hobit, a určitě nestačí si Silmarilion přečíst jen jednou, ale nakonec vás to pomalu vtáhne do toho světa, že na konci knihy nechcete odejít a láká vás to znovu, už po několikáté, si zase přečíst Hobita a Pána prstenů :-)
Hrůzostrašná fantasy, fakt jsem se chvílemi bála, ale asi jen do poloviny, pak už jsem se se začala nudit. Jakoby autor nevěděl co dál s těmi dětmi dělat, mají zůstat nebo jít. Trochu zklamáni. Uvidím, snad si někdy přečtu pokračování.