Mindy komentáře u knih
Tolik laskavého humoru a životní moudrosti!
Z povídek je cítit optimismus, inteligentní humor a úžasné postřehy ze života. Krásné čtení.
Skvělá kniha. Opět se setkáváme s hrdiny ze "Skály", podrobněji se seznamujeme s neuvěřitelným osudem Tormoda (neboli Johnnyho) - prostě otce Marsaili. A to je teda opravdu něco. Moc dobré.
Každá země má svou historii a téměř v každé proběhla válka. Vietnam není výjimkou.
Dieu Lan vypravuje své vnučce Huong, co zažila ona a její rodina během druhé světové války a v období po jejím skončení (hladomor, pozemková reforma).
A Huong nám přibližuje vietnamskou válku v 70. letech 20. století. Nu. Vietnamci si tedy zažili své, ať už s Francouzi, Japonci, Američany i se sebou samými.
Je to smutné čtení a já jsem zas o něco chytřejší.
A děkuji za rodokmen na začátku knihy, protože zorientování se v tom množství vietnamských jmen mi občas dalo zabrat.
Děsivé, ale přitom místy zábavné. Kniha se velmi dobře a rychle čte. Ale obávám se, že příští generace neosloví tak, jako nás teď, protože jména současných politiků, která se zde vyskytují (Babiš, Bartoš, Okamura), budou nejspíš zapomenuta. Při citaci premiéra: "Musíme zamésť před vlastním prahem. Mějtě oči otevřené..." si budou myslet, že se jedná o chybu tisku.
U Johna Grishama už přesně vím, co můžu očekávat - jsou to soudní spory, jednání v soudních síních, právníci, policie, advokáti, soudci, žalobci, svědci, porotci. Tato kniha mě ale bohužel zklamala. Bylo to nezáživné, nudné a zdlouhavé. Snad to příště bude lepší.
Tak to bylo něco z úplně jiného soudku. Maroko - země islámu a muslimů. Platí zde jiná pravidla, předpisy a nařízení. Kniha mě obrovsky překvapila. Jedná se o poutavý příběh marockého chlapce Lachdara, jehož osud je nalajnován tak neuvěřitelně! Celou dobu jsem mu držela palce, ovšem ten konec mě dostal. Já musím dát plný počet.
Sbírka povídek českých autorů, které se odehrávají v období Vánoc. Nečekejte dojemná radostná setkání, jsou to příběhy, kde má hlavní roli smutek, samota, nevěra, stáří, nemoc. Nejvíc se mi líbila "Vánočka" od Petry Soukupové a "Vánoční přání" od Marka Epsteina.
Tuto knihu - přesněji řečeno knihy (1.+2. díl) jsem dala manželovi pod stromeček, ale samozřejmě nejdřív skončily na mém nočním stolku. Rozhovory zde uvedené vás úplně pohltí, ať se jedná o vědce, sportovce, lékaře či fotografa, vše je podáno srozumitelnou formou. Daniel Stach je skvělý moderátor a se svou kolegyní Gabrielou Cihlářovou odvádí vynikající práci.
Parádní. Dobře se to čte plus se čtenář hodně doví o životě v Anglii v polovině 19. století. Příprava loupeže byla opravdu precizní, však taky zabrala zhruba 2/3 knihy. A ta zlodějská hantýrka mě úplně dostala.
Ach, Lakmé, ty jsi dopadla...
Film jsem neviděla, tak jsem vůbec netušila, co mám čekat. Začátek byl takový nemastný neslaný, to bylo samé - nebeská, blažená, nejsladší, nadoblačná..., ale postupně jsem cítila jakousi úzkost a pak přišla ta věta: "Co abych tě, drahá, oběsil?" Nu, docela silné kafe. Byť se na zfilmované knihy nedívám, tady asi udělám výjimku.
Jedním slovem - nádhera. To bylo tak krásně napsáno!
... Slunce je velký žlutý prášek od nebeských psychiatrů a podává se, aby se zahnal smutek a nastala nálada. Slunce je žlutý froté ručník, který nás sám utře, a jako fén, který nás vysuší. Slunce nám také skočí do srdce a ohřeje nám ho, když ho máme studené jak psí čumák...
Mnohem víc mě bavila historická část, která se zakládala částečně na pravdě, než přeslazená a naprosto neuvěřitelná současnost. Celkově zklamání.
Všichni lékaři i další zdravotníci, kteří se vydávají na tyto mise do oblastí zasažených ať už válkou, nebo nějakou přírodní katastrofou, si zaslouží obrovské uznání a respekt.
To bylo nečekaně krásné. V knize jsou popsány osudy potomků dvou sester, které se nikdy nesetkaly, vlastně o sobě ani nevěděly. Effia žije v Ghaně, Esi je prodána do otroctví do Ameriky. Děj začíná v polovině 18. století a končí (po prožití životů sedmi generací) v současnosti. Dovídáme se tak hodně o historii těchto dvou zemí díky této nádherné knize.
Celkem fajn knížka. Sice dost pomalý rozjezd, až ve druhé polovině začal děj odsýpat. Ale líbila se mi ta pozvolná změna Susan i lidí okolo ní a taky to záhadné tajemství, to jsem nečekala.
František Nepil - to je u mě sázka na jistotu. V této knize nás provází po jemu blízkých místech naší vlasti (v době vzniku knihy tedy ještě Československa). Vyprávění je doplněno mnoha historickými zajímavostmi a životními moudry. Moc pěkné.
Vcelku zajímavá zápletka, co mi ale nejvíc vadilo, byla ta neuvěřitelnost. Že prostě najednou zmizí ze světa tři lidé a nikdo se po nich neshání? Lisa v pětadvaceti letech nikdy neviděla svůj rodný list? Půl roku měla vztah s Alexem a nikdy se nedostali k tomu, aby mluvili o svých rodinách? Je to další kniha, která bude nejspíš brzy zapomenuta.
Kniha mi připomněla seriál Ošklivka Betty, který běžel kdysi dáávno v televizi. Takže žádná náročná literatura. Od prvních stránek je jasné, jak to dopadne, celé je to velice, velice jednoduché. Prostě taková knižní telenovela.
Tuto knihu přečetla nejdřív moje dcera, potom já a potom jsme z našeho oblíbeného antikvariátu Avion objednaly veškerou tvorbu Dostojevského, kterou tam měli (myslím sedm knížek). Z toho vyplývá, jak nás tato kniha, resp. tento autor zaujal.
Vynikající, skvělý, geniální Karel Čapek. Nevím, co víc dodat, co nejdříve si od něho zase něco přečtu.