Mira7 komentáře u knih
Jako čtenář preferuji téměř výhradně prózu. Pokud mne však nějaká poezie skutečně oslovila, pak je to právě Kytice. Provází mne od základní školy do dneška. Pokaždé ve mne zanechá nějaký nový dojem, něco nového. Komentář píšu po poslechu v podání Jaroslavy Adamové. Každá z básní je něčím výjimečná a každá obsahuje hluboké myšlenky.
Přestože čtu krimi spíše jiného typu, resp. od jiných autorů, tato kniha se mi četla velmi dobře. Námět, prostředí a vlastně vše je zvoleno skvěle. Napětí postupně graduje a pokud někdo dokázal odhalit - ne tipnout - vraha, tak si může směle podat přihlášku na Scotland Yard.
Mnohovrstevnatý román, každá kapitola by se dala různě rozebírat, nahlížet na ni a komentovat. Zatímco tento román má Žert obsažen již v názvu, narozdíl od jiných Kunderových románů jsem jej vnímal velmi vážně. Od exkomunikace ze školy, poměry na vojně pro "nespolehlivé" a v dolech..a vlastně po celou knihu. Lidé se příliš nemění, nedělám si iluze, že některé věci se mohou opakovat v lehce obměněných podobách. Ono, ostrakizace jednotlivce není příliš nereálná věc...
Od srdce jsem se přece jen zasmál / pozor, spoiler? /... Při výkladu významu malby na zdi a Heleny na latríně... / :-)))
Doporučuji přečíst.
Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomost je síla. Nepohodlní jsou vaporizováni a nikdy neexistovali. Ministerstvo pravdy a svět rozdělený do několika mocenských bloků, které se od sebe liší asi jen názvy.
Knihu G. Orwell napsal v roce 1949 a možná v tu dobu ani sám netušil, jak umně dokázal popsat prvky totalitarismu. Román v nadsázce skoro až vyvolává otázku, zda autor neposkytl návod. :-)
Dočteme se o velmi chudém a stísněném životě pod neustálým dohledem Velkého bratra a strachem z ideopolicie. Rozsudek může způsobit jen výraz ve tváři, což vede k dalšímu odosobnění jednotlivce a ještě většímu úpadku ducha.
Na pozadí toho všeho však přece jen sledujeme i příběh lásky, která je ovšem také zločinem. Winston a Julie hledají možnosti pro svá setkání, ale nakonec neuniknou a jsou režimem zlomeni.
S prvky popsanými v knize se nemusíme setkat jen na státní úrovni. Špehování, méně nebo více nekorektní postupy můžeme sami zažít i v menších kolektivech, v práci, kdekoliv. Jsou to ty temné stránky lidských povah.
Do jaké míry autor zamýšlel knihu jako svůj odhad vývoje nebo jen varování a snahu přimět společnost k zamyšlení se můžeme dohadovat. Úplně tak zle ale snad nebude a román zůstane, doufejme navždy jen výbornou dystopickou fikcí.
Tři odpoledne a "něco". Zhruba tak dlouho jsem knihu četl. Podobně jako v případě těch předchozích, ani nejnovější díl ze série o HH jsem nedokázal odložit. Jasně, jsou vidět už určité šablony a opakující se analogie s předchozími díly, ale díky dobře zpracovanému prostředí a zápletce to pořád funguje dobře. Obával jsem se, zda sérii trochu neuškodí úmrtí předchozích významných postav. Zdá se však, že Jo Nesbø dokáže pracovat i s menším okruhem postav a vhodně je doplnit. Místy překombinovaný děj asi už nepřekvapí, spíše více připoutá ke čtení.
A nechybí naznačení směrem k HH14...
První okamžitá asociace při čtení této vynikající knihy pro mne byla se seriálem Zdivočelá země a díly ukazujícími život politických vězňů v uranovém dole. Kniha však na mne udělala ještě silnější dojem. Alexandr Solženicyn nenuceně, až téměř flegmaticky popisuje den otřesného života vězňů, kteří jsou ze všech možných úhlů pohledu a hledisek zákonnosti naprosto nevinní. Libování si vězně Šuchova v tom, že je dnes krásné počasí, asi jen minus 13 stupňů, a že se při tom bude krásně zdít, ukazuje, jak může jedinec strádáním dospět až do stavu úplné letargie. Nikdo už ani nepřemýšlí, proč se dostal do tábora a jestli se z něj dostane někdy domů, hlavní je získat večer svou šlichtu, díky které je člověk vlastně jako v ráji. Nejprve je ale třeba svést lítý boj v kantýně o tácky…
Závěrečné bilancování Šuchova, jaký to byl úspěšný den díky chlebu navíc v palečnici, a že neskončil v korekci (chudák kapitán v ní skončil), je pak opravdu silná tečka...
Napsat krátký komentář je pro mne docela obtížné. Novodobou českou literární tvorbu příliš nesleduji, proto jsem ke knize přistoupil v duchu hesla "počkáme a uvidíme". Tak hluboký a silný příběh jsem nečekal. Není to jen příběh dvou nezlomných, ale téměř sociologická / historická sonda do jednoho století. Trpkost, hrůzné události / nejen / 50. let a humor. K tomu úryvky z Rudého práva. Knihu určitě doporučuji přečíst.
Dostal jsem chuť na nějaké „zimní“ mluvené slovo. Padla volba na Bílého tesáka v podobě audioknihy. Proč se nepodívat na školní literaturu znovu. Je to stále hodně dobré, i když také dost kruté a neúprosné. To ale odpovídá prostředí a ději, který neztrácí nic na své kráse.
Knihu jsem nalezl tam, kde jsem si ji přál - pod Stromečkem. :-) Byl jsem hodně zvědavý, jakým způsobem bude Jan Žižka autorem podán a zda nebude snaha jej dehonestovat. Obavy se rychle rozplynuly, pro mne je to jedna z nejlepších knih, jaké jsem četl. Čtení mi zabralo skoro dva a půl měsíce. Dílem z nedostatku času a dílem ze snahy zachytit knihu a vnímat ji co nejpodrobněji. Autor si zaslouží uznání, s jakou péčí a detaily knihu napsal. Červené a bílé stuhy záložek jsou třešničkou.
Vzhledem k tomu, že Jana Žižku mám od mala uloženého v paměti pod jednoduchým schématem "nikoho se nebál a vždy vyhrál", jsem díky olbřímí knize získal úplně nový pohled na 15. století. Moc jmen ani událostí jsem neznal. Kolik času asi toto zabere napsat a především asi celoživotně studovat?
Mé druhé přečtení knihy. Od prvního někdy na 1. stupni základní školy ho dělí tři desetiletí. Nemohu si již vybavit, jak jsem příběh vnímal tehdy, ale asi jako pohádku? Pod spíše jednoduše znějícím textem se skrývají hluboké myšlenky. Žádná stránka není prázdná.
Mile a čtivě psaná knížka. Část se sice prolíná s knihami o psychologii, ale to ani jinak nejde. V tomto případě je kniha uceleně zaměřená na určitou skupinu lidí a velmi dobře vystihuje podstatu tématu. Autorka přidává vlastní zkušenosti, díky čemuž celý text působí velmi procítěně.
Dobré čtení. Podobný styl a úroveň jako u předchozích dvou knih. Občas mne napadlo, že množstvím kombinací a šíleně vědeckých úvah děj ztrácí na reálnosti, ale beru to jako detektivní sci-fi thriller. :-) Pokud budou následovat další knihy, jsem zvědavý zda autor udrží nastavenou laťku. Vidím riziko, že se způsob vyšetřování, uvažování Thea může některým čtenářům časem ohrát.. A zápletky jsou dost bizarní, ale na čtení super. :-)
Taky si připadáte po přečtení autorových knih nějací chytřejší? Ophiocordyceps unilateralis.. Chudáci mravenci...
Jednalo se pro mne o zcela nového autora, takže jsem byl nejprve především zvědavý. Vědecký styl a trvalé analyzování hlavního hrdiny "kriminalisty amatéra" mne velmi zaujal a knihu jsem od rozvinutí pátrání až do konce v podstatě neodložil. Každá kapitola se opírá o hutná fakta a dedukce, které celému ději a vyšetřování přidávají na racionalitě. Skoro mi to připomnělo klasické detektivky, které se opírají především o myšlení vyšetřovatele.
Kniha je pro mne potvrzením, že Jo Nesbø je opravdu dobrý spisovatel. Umí psát skutečně rozdílnými styly. Jsem rád, že namísto dalšího dílu série HH, která dříve nebo později může začít být "prefabrikátem" napsal tuto knihu... No.. a? Pro mne opravdu výborné čtení. První část byla asi nejlepší. Druhá a třetí část byly otázkou volby a řešením, jak knihu uzavřít, jak ten příběh vyřešit. Nevadilo by mi, kdyby byla hororová první část myšlena "vážně" a pokračovala dále ve stejném duchu. Ale nijak mi druhá a třetí část nevadily. Všechny tři části do sebe nakonec zapadají jako soukolí a každá má svůj hororový nádech.. Už se těším na nějakou další knihu. :-)
Příběh s hutnou atmosférou od první stránky. Čtení vyvolává otázky, čtenář přemýšlí o čem kniha je. Zdařilé ilustrace přispívají k ponurosti příběhu. Vše je velmi tajemné, staré pražské židovské město jsem měl během čtení jako před očima. Napadají mne výrazy jako mysteriózní a spiritualismus. Kniha je zvláštní, náročná a je u ní třeba přemýšlet. Příběh, pointa nejsou servírovány na podnose.
Pořídil jsem si knihu v audio verzi v podání Vlastimila Brodského, Oty Sklenčky a Miroslava Moravce. Jinými slovy vysokou literární úroveň díla umocňuje kvalita přednesu (pro mne pak především V. Brodský). Pravda, audio kniha obsahuje pouze vybrané povídky, přesto si dovolím knihu hodnotit a asi mne přiměje poohlédnout se po úplném knižním vydání. Detektivní zápletky jsou zábavné, trochu i tajemné.
Sbírka velmi dobrých povídek. Povídky mám stejně tak nějak raději. Tolik různých příběhů, vždy se těším, o čem bude další. Když si přitom průběžně říkám "Tak tohle byla nejlepší povídka" a pak průběžně znovu, je to dobré znamení. Nejvýše bych dal asi povídky Šroťák, Děti kukuřice a Římsu. Taky bych ale mohl zmínit povídky Jsem brána, Noční směna nebo Jahodové jaro. A vlastně bych mohl pokračovat, takže vesměs všechny. :-)) Slabinu jsem neviděl, žádná povídka nenudí. Strach, napětí, ale i vtip, to u tohoto druhu literatury očekávám a čtenáři se zde dostane...
Určitě velká změna oproti sérii s HH, což platilo i pro případ Syna. Navíc mi přišlo, že autor povýšil i úroveň literární. Zajímavé je, jak Jo Nesbø umí vystavět příběh i s hrdiny bez nějakých vyloženě kladných postav. Až jsem se chvílemi zlobil, čemu všemu mne přiměl svým ostrovtipem se zasmát? Při „mávání kbelíkem na rozloučenou“ jsem musel knihu na několik minut odložit…
Tak trochu odlišný HH. Takový díl jsem opravdu nečekal (jako bych ty předchozí snad čekal). Kreativita autora a nápady zdá se neberou konce, i když prostor pro mnoho dalších dílů v této sérii už nevidím. Možná je vidět, že původně mělo být jen 10 knih. Přesto to pro mne bylo stále skvělé čtení a konec knihy působí dále otevřeně, tak uvidíme.
Varování na obálce, že zde končí i mlčení jehňátek...nelhalo. Velmi drsný krimi thriller, asi až příliš. Příběh je velmi propracovaný, s velkým množstvím postav. V první části knihy se nehledá jen jedno vraždící monstrum. Do toho mafie, která taky hodně střílí, hromady mrtvol se jen kupí... chvíli mi to přišlo jako všichni proti všem.. Obraz možného reálného příběhu a vyšetřování to asi přímo není, ale kniha je opravdu dobře psaná a čtivá.