Mira7
komentáře u knih

Velmi užitečná kniha pro toho, kdo je schopen vnímat svět a zdraví jinak, než pouze materialisticky. Praktické časti předchází podrobné úvodní vysvětlování. Knihu ocení příznivci východního filozofického a s tím souvisejícího medicínského přístupu.


Kniha plná dobrých citátů. Některé jsou hodně staré (Shakespeare), ale je vidět, že mnohé se nezměnilo. :-)


Třetí kniha, kterou jsem si od Samuela Bjørka přečetl. Chronologii jsem dodržel a tato poslední kniha mi přišla ještě lepší, než ty předchozí. Opravdový krimi thriller s důrazem na policejní vyšetřování s velkou dávkou napětí. Sympatickou dvojici vyšetřovatelů Holgera s Miou jsem si už navíc stihl hodně oblíbit.
Jo...a v kombinaci s knihami Joa Nesbøho abych se už na Oslo asi bál podívat i na mapě.. :-)


Je tomu asi 15 - 20 let, kdy jsem s oblibou četl povídky od E. A. Poea a H. P. Lovercrafta. Tato výborná povídka se jim vyrovná.


Ohromná kniha ukazující život polské Lodži v 19. století na pozadí vrcholu epochy tržní ekonomiky bez přívlastků. :-) Bohatí továrníci, bankéři a masa námezdní pracovní síly v bouřlivě rozvíjejícím se městě plném špinavých obchodních praktik, fingovaných bankrotů a naprosté tvrdosti. Ideály hlavních postav, osobní příběhy a láska, ale také doutnající napětí mezi Poláky, Němci a Židy žijícími na jednom prostoru.
Přečtením této obsáhlé knihy (přes 600 stran) si čtenář náladu příliš nezlepší, ale jedná o výbornou sondu z jednoho období.


Nádherná mozaika příběhů, které spolu nejsou nijak úzce spjaty příběhem, ale spíše duchovním poutem. Ladnost Kunderova psaní a zapadání slova do slova je originální a nenapodobitelná. Po přečtení každé jeho knihy mi zůstane zážitek z četby spolu s otázkou „O čem to vlastně bylo?“ Kniha byla dopsána na konci 70. let, ale zub času se na ni nijak neprojevil. Zůstává aktuální i ve změněné době. V tom je nadčasovost Kundery.
Clementisova čepice na Gottwaldově hlavě, normalizační prostředí nebo neštěstí ovdovělé Taminy kdesi v malém městě v západní Evropě jsou popisovány s ohromnou lehkostí a „smutným humorem“, ale melancholie a tíha z nich na čtenáře dolehne…


Tana French potvrdila vysokou laťku nastavenou předchozími knihami a napsala další silný příběh. Napsal bych něco ve smyslu „královna irské detektivky“, ale předběhli mne Sunday Indepedent. :-)
Pomalé rozplétání záhady zavražděné Aislinn, jejího životního příběhu a motivace, perfektní dialogy a psychologie postav. Hlavní dvojice vyšetřovatelů, Antoinetta Conwayová a Stephen Moran se nenechá odradit jednoduchým řešením případu a jde do hloubky. Conwayová navíc svádí boj tak trochu sama se sebou.
Některé předchozí knihy od autory se mi líbily ještě více, ale na maximální hodnocení stačí bohatě.


Díky zmínce o získání Rivertonovy ceny „nejlepší norský krimiromán roku 2011“ (rok, kdy např. Jo Nesbø napsal Pentagram) jsem do knihy vkládal poměrně velká očekávání. Počátkem knihy jsem se však prokousával a na krátký čas ji dokonce odložil. Na styl psaní autora, který je dost odlišný od pro české čtenáře známějších severských autorů, jsem si musel nejprve zvyknout. Kniha se hodně zaměřuje na psychologii postav, na jejich niterní uvažování. Autor evidentně uplatnil své znalosti ze své psychologické / psychiatrické praxe (zajímavé zmínky o myšlenkové mapě). U kriminálních románů mne vždy zajímá práce policie jako zásadní prvek celé knihy. V tomto případě jsou však policie, vyšetřovatelé jen v roli náhodného kolemjdoucího. Torkill Damhaug se zaměřuje především na „zmrzačené osobnosti“ hlavních postav. Téma rozdílnosti a konfliktu náboženství a kultur, patologického chování a zaměření se na více postav v jedné knize je hodně těžký úkol.


Tři krátké a velmi čtivé příběhy. Jeden lepší, než druhý. :-) Sherlock Holmes a jeho neomylnost a důvtip při vyšetřování zdá se nezná hranic. Pokud bych měl ze tří příběhů zvolit pro mne nejzajímavější, byl by to nejspíše ten třetí poslední(Nezvěstná šlechtična), kdy jsem byl chvíli na pochybách, zda vše dobře dopadne. :-) Jako jediné negativum knihy, za to však velmi podstatné, bych zmínil, že jsem ji bohužel stihl přečíst za jedno odpoledne.


(SPOILER) Amy a Nick, manželé a dvě hlavní postavy čtivé, svěže napsané knihy. Zatímco Nick se především zpočátku jeví prostě jen nepříliš sympaticky, postavu Amy autorka vytvořila jako „dokonalého“ sociopata.
Úžasná Amy, která svým rodičům byla předlohou pro psaní knížek pro děti, zkonstruuje za účelem pomsty svému manželovi za nevěru dokonale promyšlený plán. Píše si deník popisující fiktivními události v průběhu několika let a vytváří pro ně „důkazní materiály“.
Při pátém výročí svatby začíná to hlavní. Amy je pryč a Nick se dostává do hledáčku policie coby hlavní podezřelý. Naprosto nepřipravený a v šoku padá do jedné léčky za druhou. Každoroční manželská hra na nápovědy tentokrát slouží k likvidaci Nicka.
Zatímco Amy si cestuje a objasňuje pojem „cool girl“, Nick se propadá dolů a s pomocí žurnalistky a její show čeká, zda se nestane obětí veřejného lynče.
Nickovi, kterému posléze začíná svítat, se podaří na dálku oslovit veřejným prohlášením Amy způsobem, kterým ji přiměje se vrátit. Což je však změna plánu a Amy nezbývá nic jiného, než zavraždit svého ochránce, u něhož nalezne azyl poté, co je okradena v motelu (doposud jediná situace, kdy ji něco nevyjde). Přichází se zcela novou verzí příběhu, opět téměř dokonalou, ale tentokrát už i policie se zdráhá uvěřit, nezmůže však nic.
Kniha sází na dokonale promyšlený děj (plán), který je místy možná trochu překombinovaný, na čtivosti a atraktivitě příběhu to však neubírá.


Bleděmodré ženské písmo je první knihou od autora, kterou jsem přečetl. Kniha se četla výborně.
Franz Werfel dokázal do poměrně krátkého textu umně zahrnout atmosféru doby 30. let v Rakousku krátce před anexí, antisemitské nálady ve společnosti vedené i strachem z „mocného souseda“.
To vše na pozadí života hlavního hrdiny, výstižněji spíše hlavní postavy příběhu pocházejícího z chudých poměrů, který se přiženil do bohaté rodiny a vede pohodlný život vysokého státního úředníka a oportunisty. Na počátku jeho životního úspěchu stála sebevražda židovského spolubydlícího – „inteligentního izraelity“ - během školních let. Ten mu odkázal fešný oblek a od té doby zaznamenává Leonidas jen úspěchy a pozvání do nejvyšší společnosti se hrnou.
Dopis od dávné židovské milenky Leonida „vyvede z rytmu“. Nejsilnější momenty knihy nastávají asi v pasážích, kdy se Leonidas snaží přesvědčit své kolegy úředníky o správnosti nabídnout významnou akademickou pozici proslulému lékaři židovského původu. Druhým vrcholem díla je pak setkání Leonida s Verou po letech.
Knihu určitě stojí za to si přečíst.


Dobře napsaný detektivní román, bohužel jsem mu nedokázal dlouho přijít na chuť.. vlastně mne opravdu bavil až při závěrečném rozuzlení. To ale neznamená, že je špatný, to vůbec ne. Je to klasika...a to doslova.. S vozem značky Packard se už pár desetiletí na cestách nikdo nesetká...v knize je.. Silácké řeči, kvádro, taková předválečná klasika. :-) Příběh je propletený, kniha patří do fondu kvalitní literatury, jen zub času se už podepisuje... Je to jako dívat se na film pro pamětníky, víme že je dobrý, ale už je tam trochu propast.


Další ostré krimi, tentokrát dějově nejstarší, čtenář se dostane na začátek vytvoření vyšetřovacího tandemu Holger - Mia. Tentokrát mi to přišlo jen o něco méně vyšetřovací a více náhodné, trochu chaotické.. Finálové rozuzlení je z pohledu vyšetřování vlastně obrovská klika...


Nečetl jsem předchozí knihu, odtud může pramenit nižší hodnocení, které knize dávám. Severská krimi / thriller, to je už pojem, byl jsem proto zvědavý - autora jsem neznal. Trvalo mi trochu déle začíst se, s příběhem jsem se úplně "nesžil", přestože kniha je psána dobře. Motivace pomstít se je silná a je páteří příběhu. Konec to pro dost mne napravil, byl napínavý (souboj, loď...).


Mám teď období, kdy si pomalu rozšiřuji sbírku audioknih. Vesměs o tituly, které bych spíše nechtěl číst jako knihu. To je ten případ. Proto ani žádné zklamání. Naopak. Poslechnu si rád (dramatický přednes, dobře "hororově" ozvučeno).


Chvíle napětí a očekávání, co vzejde z knihy dosud nečteného autora...a? Výborné.. od první do poslední stránky zůstane čtenář v napětí a otáčí stránku za stránkou. Byl jsem zvědavý, jaké tajemství se bude skrývat za Bradleym.. Téma telepatie je zajímavé samo o sobě. Kniha je psána tak, že jsem měl chvílemi až pocit, že sleduji film - takový spád to má. Kdo má rád thrillery, měl by si chystat volné políčko v knihovně. :-)


Opravdu směšné lásky. Říkám si, jak je to zvláštní, že mne Kunderovy knihy pořád baví číst, líbí se mi literární úroveň textů, která je možná bezkonkurenční. A přesto jsou mi hlavní hrdinové zpravidla bytostně nesympatičtí. Rozumím, že zvolená forma a obsah jsou pouze prostředkem pro vyjádření hlubších myšlenek, jak je v podstatě uváděno v komentáři za knihou... Mám nakoupeno několik "Kunderů“ do zásoby, ale asi je proložím nějakým literárním "popcornem"... P.S. Přemýšlím, má Kundera vůbec příznivce také mezi čtenářkámi? Bylo mi tentokrát líto Alice...


Silný čtenářský zážitek. Nebál bych se nazvat knihu "povinnou četbou". Nečetl jsem deník Anne Frank ani jiné zápisy přeživších holocaust, takže toto byla pro mne premiérová kniha k tématu. Celá skupina, která důvtipně dokázala přežít v úkrytu kanalizace protižidovský teror so zaslouží obdiv. Vzhledem k tomu, o čem to je, nemá kniha žádné "hluché místo", od první do poslední stránky kniha upoutá.


Začíst se do knihy mi chvíli trvalo, zajímavý příběh se rozvine postupně. Kniha (nejen) o knihách.


Kniha napsaná velmi dobře pro ty, kteří s němčinou spíše začínají. Úroveň německého textu je tomu vhodně uzpůsobena.
