MiraiYume komentáře u knih
Na tuhle knihu jsem se moc těšila. Námět je skvělý, neokoukaný - mrtví, co mohou překročit oponu a škodit... Bylo tam ale spousty velkých ALE a logických nesmyslů, to mě vždy při čtení knih, u nichž mám velká očekávání, spolehlivě odradí. Nicméně jsem vydržela do konce a musím konstatovat, že jsem moc dobře udělala.
Autorka má skvělý styl psaní, parádní slovní obraty, neobvykle velikou slovní zásobu, která se u českých autorů bohužel moc často nevidí. Jenže i tady je taková malá černá kaňka - nadmíru užívá slovo "ostentativně". Je to otravné a věřím, že by se tomu dalo snadno předejít. Občas se nějaké slovní spojení opakuje, ale to bylo skoro nepostřehnutelné. Jenže to ostentativně... Ostentativně jsem se dívala raději o větu vedle, kdykoliv jsem na něj narazila.
A pak pár takových nelogických věcí (možná štvaly jen mě?) - deset až patnáct let po katastrofě by určitě nezanikly jazyky. Používat nějaký univerzální, zřejmě angličtinu, to ano. Ale mluvit (psát) o zaniklých jazycích? To je přece hloupost, to by se nestalo ani v další generaci. Ostatně to vidíme i při pohledu do naší reálné minulosti. A taky příjmení. Proč asi vznikla? Aby se odlišily dvě různé Aničky. Nechat zaniknout příjmení a nechat je jen nějakých správcům (proč?) je hrozná hloupost, úplně to ubírá na věrohodnosti. Každá taková další maličkost způsobila, že se mi radost ze čtení úplně vytratila, a to je děsná škoda. Jednu chvíli jsem si dokonce říkala, že by si kniha zasloužila tak max. 3 hvězdičky.
Ovšem celkový dojem po přečtení byl prostě takový, že čtyři hvězdičky jsou právoplatné, na plno to není. Protože co vyzdvihla forma, to udupal obsah. A tak vlastně celý ten skvělý námět s vracejícími se mrtvými vyšuměl do prázdna.
Nic to nemění na tom, že se na další knihu autorky těším, protože její styl psaní mě moc baví a věřím, že půjde už jen nahoru.
Kdo hledá romantiku, ze které bolí zuby, tak s touto knihou nesáhne vedle. Ale nemůžu se ubránit pocitu deja vu. Je to zkrátka velmi podobné prvnímu dílu. Takové prvoplánové. Ačkoliv samozřejmě tady jsou dvě sestry a jeden rozpolcený vikomt. To však neznamená, že je to špatně. Zkrátka žádná vysoká literatura. Ale jako výplň volného dlouhého času? Proč ne.
S odstupem musím říct, že autorka píše podle jedné a té stejné šablony. Už pár dílů se děje v podstatě totéž, jen s jinými padouchy a na konci jí vždy přibude nová jizva (nebo zlomenina. Nebo kombinace obojího). Ale víte co? Ono to funguje. Ono to vážně, vážně funguje. Příběhy Mercy mě moc baví. Ačkoliv, občas mi už leze na nervy to věčné omílání, jak je Adam zatraceně sexy a ona zas tak moc ne. Jak ona vždy skončí dobitá a Adam je rytíř v lesknoucí se zbroji. Na druhou stranu, každá bychom občas potřebovala takového Adama. A která říká, že ne, tak lže ;-) Kniha má jako obvykle napětí, švih, špetku humoru, něco romantiky a prázdných vzdechů... Má vše, co se od série s Mercedes Thompsonovou (pardon, Hauptmanovou) dá očekávat. A Mercy nikdy nezklame. Skvělé čtení na vlahé letní večery. Skvělé čtení na kdykoliv :-)
Tyhle knihy mě moc baví. Tenhle žánr mě moc baví. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že série s Mercy je mnohem lepší, vyváženější. Musím dát za pravdu některým komentářům níž, že se velkou část knihy řeší stále to stejné dokola, pak je tu jakási zápletka (mimochodem povedená) a velmi příjemné vyústění. Jako celek je kniha dobrá, nadprůměr v žánru, řekla bych.
Tuto autorku mám neuvěřitelně ráda. Umí to se slovy a dokáže čtenáře doslova vcucnout do příběhu. Ani Štvanice nezklamala. Opět velmi dobré čtení s promyšleným světem, skvělou zápletkou. Moc ráda jsem Asila poznala blíž, jeho minulost. Už když se v sérii s M.Thomsonovou objevil, zaujal mě. Jediné mínus bych viděla v té okamžité "nehynoucí, vášnivé a osudové" lásce. Mohlo to být trošku rozvinutější, takhle to bylo hrc prc. Prostě láska na první pohled a hotovo. Na druhou stranu, kdo ví, jak funguje vlkodlačí mysl, že jo.
Výborné čtení, hned ze začátku jsem se pobavila nad vtipnými dialogy a nahlas se zasmála, což se mi často nestává (při čtení samozřejmě). Samotný děj byl hodně fantaskní, ale v konečném důsledku mi to vůbec nevadilo. Byl tak napěchovaný dějem, že jsem hltala stránku za stránkou a čtení si opravdu užila. Zbožňuji postavu Baby Jagy, doufám, že se objeví i v dalších dílech, představovala parádní zpestření. Nakonec musím vypíchnout i narážky na jiné knihy/filmy. To má autorka opravdu dobře zmáknuté a dodává svým příběhům takový ten punc "normálnosti a obyčejnosti" v jinak neobyčejném a nenormálním světě.
Líbí se mi, jak jednotlivé knihy mají své vlastní dějové linie, ale krásně navazují na události předchozích dílů. Děje se tak nenásilně a přirozeně, takže připomínky minulých dějů v tom současném vůbec neruší. Trošku mě mrzí, že tentokrát byla detektivní zápletka upozaděna, ale zase nemůžu říct, že by to bylo na úkor příběhu. Autorce se podařilo elegantně zbavit Sama, aby Adam mohl zaujmout přední místo. Zároveň tu vygradovala situace ve smečce, takže tím se uzavřela další dějová linie. Co se mi opravdu líbilo, bylo závěrečně obnovení spojení pouta mezi Mercy a Adamem. Bylo to popsáno moc krásně.
Knihy z téhle série se velmi dobře čtou. Opět skvělý příběh s akcí od začátku do konce. Nechybělo ani mrazivé napětí a skoro detektivní zápletka. Takže za mě jednoznačně samé plus.
Je mi líto, že musím dát tak nízké hodnocení, od knihy jsem čekala zdaleka víc, než kolik jsem dostala. A přitom anotace byla tak slibná! Předně musím říct, že to autorka se slovy velmi umí. Má skvělou slovní zásobu, využívá místy moc pěkné obraty. Prostě talent má, ale celkovým zpracováním příběhu ho totálně pohřbila. V podstatě všechny postavy v knize by potřebovaly terapii. Chovají se nesmyslně, rozporuplně a na svůj věk absolutně nevhodně. Například Klára. Na to, že je jí v knize devatenáct, se chová jako nevyzrálá malá holka na sklonku puberty, ovládaná hormony. Katastrofa! Už začátek příběhu byl velmi podivný - Klára se prochází po Strupině jako už mnoho let před tím a najednou prostě jen tak zahlédne nějaký stín. Proč teď? Proč ne jindy? To vůbec nebylo vysvětleno, ostatně jako mnoho jiných věcí. Příběh to zbytečně zabíjelo. A pak se do stínu zamiluje. Taky jen tak. Nebyl tam žádný začátek, žádný důvod proč milovat stín. Prostě jeden den se ho lekne a bojí, druhý den už si uvědomuje, že bez něj nemůže být. Tohle bych teda od dospělé ženy vážně nečekala. Jako proč se do něj zamilovala? Jen proto, že ji vzal za ruku? Pak si najednou uvědomí, že je čarodějnice. Přitom ještě vůbec nic neudělala. Jakési schopnosti získala až mnohem později. Tak hloupou a příšernou hlavní hrdinku jsem ještě nikde neviděla. O Kieranovi ani nemluvě. Spousta situací byla stejně stupidních, některé dialogy jako kdyby je psalo dítě. Netuším, kolik spisovatelce bylo, když knihu napsala, ale hloupoučkými dialogy a nelogickými situacemi se to v knize jen hemží. Je to celé nedotažené. Asi nejvíc mi v hlavě uvázlo toto: "Možná jsi mrtvý, možná ne. To ukáže čas. Každopádně to tak teď vypadá." Jakože cože?! Dočetla jsem. Ale jen z vytrvalosti.
Dvěma slovy - velké zklamání. Těšila jsem se na romantický příběh zasazený do viktoriánské Anglie, ale opět se tu ukázal ten příšerný novodobý trend - romantika snad nejde napsat bez erotiky! Hrozně mě to štve. Nejsem puritán, ale proč se to proboha cpe všude? Za chvíli abych se bála otevřít Krtečka.
Další věc byla absolutně hloupá zápletka. Chemie mezi Penelope a Rykerem vlastně vůbec nebyla, nebylo tam nic, co by jejich vztah rozvíjelo. On pořád hořekoval nad svým dětstvím, ona pořád jen mluvila a snažila se hrát si na drsňáka. Šílené! A snad na každé druhé straně si olizovala rty. Jako fakt?! Autorka má buď nějakou úchylku, nebo jí to přijde tak strašně sexy, že to Penelope musela dělat v jednom kuse. Ona vlastně kromě mluvení a olizování se ani nic jiného nepředvedla.
Podtrženo - pro hodně nenáročné čtenáře, kteří od knihy neočekávají žádné umělecké zpracování.
Anotace vypadala více než slibně a dokonce u prvního "případu" bylo vše do puntíku dodrženo. Ze začátku jsem z knihy byla nadšená, ale to postupně vyprchávalo, až jsem ji dočetla spíš z vytrvalosti. Ze slíbených záhadných detektivních případů se stala jedna čirá fikce, která s vyšetřováním nakonec neměla nic společného. To, co se mi zpočátku na knize tak líbilo, brzy vyprchalo a jak se začal děj odehrávat v druhém světě, už mě to tolik nebavilo. Autorka má úžasnou fantazii, ale bylo jí až moc. Ze slibovaného paranormálního vyšetřování nebylo vůbec nic a přitom to tak slibně začalo!
Přesně to, co jsem hledala, když jsem dostala chuť na romantickou fantasy.
Příběh jsem si užila od první do poslední stránky a jen nerada jsem knihu dávala z ruky. Částečně za to může moje téměř až posedlost knihami s motivy krásky a zvířete, což tady určitě svým způsobem je. Zpracování je ale celkem nevšední a zakomponování dětské mozkové obrny bylo zajímavé. Hrdinka, která je oslabená na těle, ale rozhodně ne na duchu, dokáže zburcovat celou jednu malou zemi a vlít novou energii do žil zlomeného prince... Zafungovalo to tak, jak mělo. Autorka má úžasný talent uvrhnout čtenáře do děje.
Skvělá kniha. Asi se budu opakovat jako u předešlých, ale tahle série je prostě úžasná! Pátý díl se mi zdál o malinko slabší než ten předchozí, který byl dle mého názoru nejlepším ze série, ale přesto nezklamal. Naopak. Spousta věcí zůstala nedořešených, konec v podstatě pootevřený. Nemůžu se dočkat pokračování! Autorka čtenáře nenapíná a děj se rozbíhá hned na prvních stránkách bez dlouhé předehry. Napětí od začátku do konce. Detektivní zápletka se mi nezdála jako ústředním bodem příběhu, spíš ho jen doplňovala. Zase šlo o duchy, tajemno a Améliin vztah k Devlinovi, který vstoupil na úplně jinou cestu, než po které kráčí Amélie. Jo, navnadilo mě to na další díl, a to zřejmě bylo účelem. Výborná série, Amanda Stevens má skutečně vypravěčský talent.
Překrásná obálka, obsah už za ní bohužel trošku pokulhává. Prvotní nápad s Králem duchů a zasněnou Liesl byl skvělý, zpracování je taky celkem dobré, rozhodně se velmi pěkně čte. Ale hluchých míst je tam tolik, že mi trvalo se do děje pořádně dostat. Vadí mi věčné stesky Liesl na to, jaký je oproti svým sourozencům chudák bez hezkého vzhledu i oslnivého talentu. Vadí mi až přecpanost hudby. Mnohem víc by se mi zamlouvalo, kdyby hudba jen doplňovala ústřední příběh Lies a Krále, ale místo toho se z ní stal středobod všeho, kolem něhož se vztah Elisabeth a Der Erlköniga jen vine jako stužka. Škoda, opravdu škoda. Bylo toho totiž moc, až příliš. A tak ta dějová linka jaksi zanikla. Přesto je to svým způsobem kouzelný příběh se zajímavým vyústěním, ale na větší hodnocení má z mého pohledu příliš mnoho "Ale".
Opět skvělá kniha, místy se ale trošku táhla a některé pasáže jsem měla chuť přeskakovat. Přesto - všechno dávalo smysl, děj (ačkoliv místy pomalejší) byl zábavný a vůbec jako celek se mi příběh líbil. Část z Prahy byla takovým malým zpestřením. Úplně se to nabízelo, vzhledem k pověsti Rudolfa a jeho okouzlením vším tajemným.
K dokonalosti to mělo daleko. Ale jo, poslední díl splnil to, co jsem očekávala. Opět romantická linka propletená s napětím tak, jak se stalo ve druhém díle. Bohužel America stále občas na facku, ale už se trošku zlepšila, Maxonovo chování chápu. Jen konec mě zklamal. Po velké hádce a zamotání se kolem králova odporu nakonec všechno velmi rychle a velmi snadno vyřešili rebelové. Bylo to, jako kdyby autorce ke konci docházel dech a nevěděla, jak z toho spletence ven. Tak zvolila nejjednodušší cestu. Po zásahu rebelů zas bylo všechno sluníčkové a nic nebránilo šťastnému konci v západu slunce :-) No jak říkám/píšu, trošku mě to zklamalo a měla jsem tendenci dát tři hvězdičky. Dalo se z toho vytáhnout víc. Nicméně se to četlo tak lehce a občas mě kniha i nezřízeně bavila, takže čtyři hvězdičky si s přimhouřenýma očima zaslouží.
Druhý díl mě zklamal. Co o to, napsaný je dobře, dokonce se mezi romantickou linku vkradlo i trochu napětí, což celý příběh oživilo, ale to nezachrání to šílené chování hlavních postav. Americe bych občas dala facku a Maxon se chová jako floutek, ačkoliv když vezmu potaz to, jak se k němu chová America, tak je jeho "zájem" o ostatní dívky naprosto pochopitelný. Jistěže všechno nechce vsadit na jedinou kartu, která mu co chvíli hoří v ruce. Nicméně si ten třetí díl ještě přečtu, snad se hlavním postavám rozsvítí a začnou se chovat víc dospěleji.
Dvě hvězdy ze soucitu. Ze začátku mi přišlo, že Caroline a Simon jsou jako králíci. Občas to bylo hotové porno. Ne, nesdílím všeobecné nadšení. Caroline se chovala jako nedozrálá hlupačka, o Sophii ani nemluvě. Nechápu, proč autorka z žen dělá tak naivní a hloupá stvoření, zatímco muže se jí daří vykreslit celkem sympaticky. Postrádalo to napětí a příjemnou romantiku prvního dílu. O humoru se už vůbec mluvit nedá. Ne a prostě ne. Kdybych věděla, že se jedná o erotiku, tu knihu bych neotevírala. Mám takový nepříjemný zvyk všechno dočítat.
Maskované město bylo nabité akcí. Hluchých míst bylo pomálu a povětšinou dokreslovaly svět fay a draků, což bylo celkem příjemné. Příběh tak působil opravdu propracovaně a rozhodně mě bavil, možná o něco víc než první. A navíc skončil tak, že si třetí díl prostě přečíst musím. Hlavně mě zajímá, jestli se konečně vyvine vztah mezi Kaiem a Irene.
Je to první kniha od této autorky, která se mi dostala do ruky, a určitě ne poslední. Moc příjemné, oddychové čtení, kde nechybí romantika, intriky ani napětí. Příjemně mě překvapila, stránky utíkaly velmi rychle, líbí se mi i autorčin styl vyprávění.