Mirka2778
komentáře u knih
Zelené pahorky africké
Ernest Hemingway
Spisovatel se vydal na lov divokých zvířat spolu s manželkou (Naše malá chudinka), lovcem, stopařem Mkolou, vedoucím výpravy Tátou-panem Phillipsem.
Dobré, ale většina zvířat která lovili myslím nemají ani v zoo. Naštěstí jsem měla po ruce atlas s fotografiemi a tak jsem měla představu co to zrovna loví.
Žena pro třetího krále
Ludmila Vaňková
Richenza. Možná proto, že jí paní Vaňková věnovala celou knížku, mám tuto naši královnu nejraději.
Příběh, kde se život s královskou dcerou, pak dvakrát manželkou i vdovou nemazlí.
Své dětství prožila v Polsku, kde jí nejdříve zemřela matka, pak byl brzy zabit i její otec a macecha ji odvezla do svých rodných Branibor.
Ve dvanácti se stává českou královnou a v šestnácti těsně po narození jediné dcery, poprvé vdovou.
Heatová a vlna žáru
Richard Castle
Tady je znát, že autor spoléhá na zavedenou značku a tak se ani nesnažil, aby v nás vyvolal nějaké sympatie k hrdinům. Je to další případ Castla a Becketové. Jen slabší. To, co seriálu odpustíme díky charismatu představitelů v knížce prostě chybí.
Dům na královských Vinohradech
Marta Ehlová
Tohle není vyprávění, spíš popis. Útlá knížka by mohla být anotací k mnohem obsáhlejšímu literárnímu tvaru. Autorka od dětství žije v jednom domě a na sto stranách nám vyjmenovává nájemníky, kteří dům obývali za jejího dětství. Autorce se při psaní jistě vracely zážitky a vzpomínky z dětství a tak čas strávený psaním knihy byl pro ni takovým návratem. Bohužel na čtenáře z venčí se takové kouzlo hepřeneslo.
Má čtvrtá žena Alžběta
Vladimír Přibský (p)
Tak hned na začátku mi spadla čelist. Bohužel ne nadšením, ale zděšením. Děj knihy se odehrává v prostředí královské rodiny, ale já měla pocit, že se mezi sebou handrkují chvilku služky, chvilku žoldnéři u džbánku v krčmě. Nápad předvést Karla IV jako bodrého kumpána mi připadá otřesný.
Nicméně, kdybych se smířila s tou děsivou podobou, jak je příběh napsán, tak ať v něm, prosím, nejsou alespoň faktické chyby. To že Karel IV posnídal kukuřičnou caltu, mnoho let před objevením Ameriky, mě velmi překvapilo. A nad tím, že si papež Klement VI, přibližně dvanáct let po své smrti, četl kázání Milíče z Kroměříže, můžu jen kroutit hlavou.
To ten text po autorovi už nikdo nečetl?
Knoflíková válka
Louis Pergaud
Knížka mi v knihovně padla do oka, když jsem si nějak nemohla vybrat. Byl mi povědomý název a já měla pocit, že patří k těm příběhům, které musí mít přečtené každý.
Jsem ale asi moc holka, nebo už příliš dlouho nejsem dítě, ale mě se to opravdu nelíbilo. Ti kluci tam " válčí" jen pro to aby se poprali, ponadávali si a poutrhali knoflíky. To by mi nejspíš nedávalo smysl ani ve dvanácti letech.
Mistr a Markétka
Michail Bulgakov
Už když jsem si "Mistra" půjčovala v knihovně, byla jsem spokojená a plná očekávání. Jenže s přibývajícími stránkami přibývaly i rozpaky a mě napadla myšlenka: "Tak jestli je tohle ruské vrcholné dílo dvacátého století, tak já raději zůstanu v tom devatenáctém." Asi se ještě někdy ke knize vrátím, abych zkusila pochopit...Co,že to na ní "všichni" mají? Ale v brzké době to určitě nebude.
V erbu lvice
Alena Vrbová
Kronika o paní Zdislavě...., spíše óda.
Zdislava paní Vrbové na mě působí poddajně až unyle. Žena, která se ve třináctém století prosadí natolik, aby o ní psaly kroniky asi nemohla být pokorná puťka. Nějak si musela získat pozornost a hlavně podporu tak činorodého a především významného manžela.
Nesčíslné popisy a zmínky o počasí či denní době jsou až rušivé. Bohužel nejsou psány tak poutavě, abych si je užila a tak jen knize přidávají na objemu a ne na obsahu.
Chybí tu opravdový děj, jako bych poslouchala divadelní hru, repliky deklamovaná s přílišnou dávkou patosu. Mnoho nadnesených a zároveň nic nesdělujících slov, samý opis, náznak a náznak náznaku.
Zdislava má být hlavní postavou, ale příliš často ustupuje do pozadí celkové situaci v království. Více než 300 stran a přesto jsme se o Zdislavě nedozvěděli víc, než co by vydalo na stran deset.
Trochu mě mrzí, že můj komentář vyznívá tak negativně, knížka je už staršího data a navíc psaná spíše básnířkou, než spisovatelkou. A protože od té doby nám nikdo jiný nepředstavil život Zdislavy z Lemberka formou vstřícnější k širšímu okruhu čtenářů, jsem ráda že mě tato knížka aspoň trochu přiblížila tuto obdivuhodnou ženu.
Dempsey & Makepeaceová 2
John Raymond
Druhý díl byl stejně dobrý, jako první. Dempsey se už v Londýně zabydlel. Makepeaceová si navykla věřit jeho instinktům a předtuchám.
A tak spolu odhalují zločince mezi členy britské aristokracie, nebo se snaží zatknout psychopatického zabijáka. Nádavkem je Dempsey sledován Démonem.
Svou roli jistě hraje nostalgie, proč to nepřiznat, ale oni mě prostě baví!
Mrtvá v knihovně
Agatha Christie
Poprvé s Agathou a nic moc. Knížka je sice útlá, přečtená za dva večery, ale...
Vyšetřovatelů je tolik, že se ztrácím. S podezřelými je to o něco lepší. Výpovědi se stále omílají dokola a zločin je provedený tak komplikovaně!
Nad autorkou sice hůl nelámu, ale na další příběh nespěchám.
Účastníci zájezdu
Michal Viewegh
Účastníky jsem přečetla za tři dny. Ale ne proto, že by se mi tolik líbili, ale těšila jsem se až sáhnu po jiné knize.
-Takové, která si na nic nehraje.
Autorovo přiznání, že je to román o psaní románu mě nijak s toto formou nesmířilo. Soubor postav je ve všech směrech tak dokonale vyvážený, že nudí.
Knihu o dovolené bych si měla chtít vzít na dovolenou, ale v tom případě nepotřebuji, aby mi někdo připomínal, že se směju příliš nahlas, moje rádoby vtipná poznámka byla vlastně trapná a že každé mé hnutí celou dobu nespíš někdo hodnotí.
Dempsey & Makepeaceová 1
John Raymond
Srovnávat knížku a seriál nemohu. Pamatuji si sice, že v osmdesátých letech to byl televizní hit, ale utkvělo mi pouze slovenské znění a špičkování hlavních hrdinů.
Na začátku knížky se dozvídáme, že Dempsey starší bojoval v druhé světové válce na Sicílii i v Římě. Tam se zamiloval a domů, do New Yorku, si přivezl manželku.
Pak už poskočíme do poloviny let osmdesátých. Dempsey mladší je policista a když se při akci proti pašerákům drog stane nepohodlným je poslán na výpomoc speciálnímu oddělení londýnské policie.
Nevím jestli byla knížka předlohou seriálu, nebo naopak?
Knížka je velmi čtivá, předpokládám, že se do ní dostaly ty zajímavější díly, ale jistě zas byly obohaceny i o to, nač nebylo v seriálu místo.
Doporučuji i těm kdo si detektivku přečtou vyjímečně.
Jdu zhltnout druhou knížku.
Malý atlas mého srdce
František Nepil
Cestuji nerada, po cizině netoužím a cestopisy nečtu. Jenže pan Nepil byl spisovatel s velkým "s" a "p" a "i" atd.. prostě SPISOVATEL. Jeho knížky ve mě vyvolávají vzpomínky a nostalgii. ( ta nemusí být vždy pozitivní) Úplně jsem se vrátila v čase do doby kdy se zastavovalo na hranicích, kde probíhaly důkladné kontroly. Vypisovalo se celní prohlášení. Polovina zavazadel byla plná jídla z domova. Léto bylo teplejší, tráva zelenější a moře slanější. Mnohé z toho, co viděl a zažil autor na cestách je dneska jinak. Ale jeho vyprávění je pro mě vždy milé, poučné, k zamyšlení.
Zaklínačka Lota
Petra Neomillnerová
Četlo se to dobře.
Můj šálek kávy to není.
Některé povídky jsou lepší, některé nezajímavé.
Jako celek kniha nedrží. Jediné co mi vyplynulo, že zaklínači jsou dobří k zabíjení a do postele. A pokud za to dostanou zaplaceno, tím líp pro ně.
V zaklínačském světě jsem byla poprvé a tak nevím jestli mi víc nesedí toto prostředí, nebo styl jak ho pojala autorka. Takže jedno ani druhé aktivně vyhledávat nebudu.
Pan Cavendish, jestli se nemýlím
Julia Quinn
Druhý díl mě bavil víc, než první. Thomas je rozhodně větší sympaťák, než Jack. Ale zklamaly mě pasáže kopírované z prvního dílu.
Nevyjasněné záhady
Petr Vokáč
Tak záhad nám autor předvádí 31 na 171 stranách. Necelých pět stran na záhadu opravdu není mnoho. A tak se stalo, že místy je text tak zkratkovitý až ztrácí smysl a jinde chybí podstata, ...v čem tkví záhadnost příběhu?
Knížka se čte úplně snadno, ale že by mi byla vysloveně přínosná, to asi ne. Spíš takový námět pro toho, kdo by se chtěl nějakými záhadami zabývat a právě ho nenapadá u které by měl začít. Protože zastánci i oponenti všelijakých konspiračních teorií tu budou vždycky a vždycky budou neústupně bránit své pozice, ať už důkazy hovoří ve prospěch těch, nebo oněch.
Ójé já tou knížkou tak nasákla, až jsem k ní vytvořila podobně podivný komentář.
Šílené prázdniny
Helga Hrabincová
Studentka která přijede dělat au-pair do Holandska se zakouká do kluka od sousedů. Zničehonic objeví svou náklonnost ke koním a touhu se na nich naučit jezdit a aby toho nebylo málo, snaží se odhalit kdo je zapletený do obchodu s chráněnými exotickými zvířaty.
Četlo se dobře a mohl to být svěží dívčí románek, kdyby ho autorka tolik nepřekombinovala. Takový příběh na sto třiceti stránkách zní opravdu šíleně.
Město hříšníků
Vladimír Přibský (p)
Příběhy z doby husitské mě příliš neoslovují a ani tato knížka mě k nim nezláká. Autor použil příliš mnoho vypravěčů a tím pádem příběh postrádá hrdinu, který by nás dějem provedl. Ani střídání stylů a tempa celku neprospívá. V knize je zmíněno mnoho výrazných a významných historických osobností, ale autor se k velké škodě mnohem více zabývá postavami smyšlenými, anonymními.
Jediným objevem a překvapenim je pro mě Jakub Vlk.
Dempsey & Makepeaceová 3
John Raymond
Dempsey a Makepeaceová jsou sympatická dvojice londýnských detektivů která odhalí zločince ať už je jeho motivem hamižnost, nebo šílená láska. Výborné čtení z osmdesátých let.
Čtyři vteřiny rozhodnou
Kathleen A. Tucker
To, co mohlo být silnou stránkou této knihy bylo podle mě použito nevhodně. Autorka se pokusila bořit stereotypy knih z prostředí polosvěta. Bohužel charaktery postav jsou tak moc odlišné, že prostě padá kosa na kámen. Mohla bych vypsat řádky protimluvů v textu použitých, ale je to kniha pro zábavu, tak proč si ještě víc kazit dojem, který z ní mám. Do dalších autorčiných románů se pouštět nebudu, ale úplná ztráta času to taky nebyla.
