Mišátko komentáře u knih
Hororová četba opravdu není nic pro mě. Nicméně jsem ráda, že mám přečtený i tento notoricky známý příběh. A ještě vděčnější jsem za anglickou verzi, to bylo na tom to nejlepší :)
Na začátku jsem s knížkou malinko bojovala. Přelom nastal po 44-té stránce, kdy jsem se do ní pořádně zakousla a dočetla skoro jedním dechem. Líbilo se mi propojení novodobých učení s prastarými. Nadchlo mě srovnávání jednotlivých náboženských přístupů a opět jsem se utvrdila v tom, že katolická církev je k politování hodná. Kněz, který se jim znelíbí je prostě vzkázán jinam. V tomto případě to byla spíše křivda. Hanebné je však to, když odvelí i takového kněze, který je obviněn ze zneužívání..... a pak máte následovat církev. Ať je to duchovno, církev, víra, osobní rozvoj či vzdělávání, je potřeba mít oči otevřené, informace si ověřovat a kriticky je hodnotit. Snad pak může být člověk o něco svobodnější.
Měla jsem v rukou několik knížek o hubnutí. Žádnou však naučnou. A to tato byla. Pochopila jsem mnohé procesy a dokonce jsem se dozvěděla i něco nového, i když jsem si myslela, že mi nic nového (kromě osobního příběhu) nepřinese.
Velmi motivují a poučná knížka.
Oceňuji srozumitelnou jazykovou formu (zejména v odbornějších pasážích) a kritickou argumentaci opřenou o řadu výzkumů.
I když jsem kolem "zdravého stravování" již dlouho kroužila, tato knížka mi dodala ten správný "drive" ještě více se v této oblasti vzdělat - zejména v oblasti chemických procesů, které nás vlastně zcela definují.
Děkuji za poučné čtení... mnohé jsem pochopila :)
I když knížka neobjevuje nic nové, je úžasné, jak je čtivá. Moc oceňuji konkrétní příklady a příběhy.
Jelikož nepovažuji knížku za odborný pramen, ale spíše o popovídání si o "jasných věcech, které všichni přece známe", nevadí mi neuvádění citací a moc oceňuji doporučení na další literaturu. Hned mám o zábavu postaráno :).
V závěru si trochu dovolím nesouhlasit s tím, že vlastně nezáleží na tom, jaké slova volím, když mluvím.... Ale záleží.... Hlavně našemu 5ti letému synovi :)
Přeji všem uvědomělé čtení a žití.
Pohádkový svět a pohádkový vztah mezi babičkou a vnučkou.
Připomnělo mi to můj pohádkový vztah s dědou... podstatný rozdíl byl v tom, že jsme neměli potřebu vymýšlet si náš svět.
Místy se mi zdálo, že příběh od reality hodně ujíždí... od pohádky měl však také daleko. Knížka není zlá, ale mezi mé oblíbené rozhodně nepatří.
Tato kniha se mi po dlouhé době stala tak trochu učebnicí. Našla jsem tam téměř všechno, co jsem o osobním růstu doposud načetla. Velkým plus jsou mentální cvičení, které jsou v knize popsané. Zároveň se nejedná o dlouhé rituály, na které potřebujete spoustu pomůcek... jde jenom o vlastní nitro, vlastní prožitek a hledání smyslu v změti emocí a rozporuplných každodenních zážitků.
Knížka se mi četla dobře, ale četla jsem ji záměrně pomalu, snažila jsem se ji víc "nasát".
Osobně bych dala poslední 5. úroveň: Milovat na první místo a doplnila bych literaturu. Na konci knížky jsou sice doporučené zdroje, ale chybí mi pravé citace.
Kniha byla čtivá, ale čekala bych více napětí a to již od začátku knížky. Pravé napětí přišlo na posledních stránkách a stejně bych ráda věděla, čím to bylo, že se ze všech paniček staly loutky. Jak jsem si přečetla z jiných komentářů, tak si asi kouknu i na film...už se docela těším.
Čtení na dobrou noc si užívám úplně stejně jako moje děti. Většinu příběhů jsem si pamatovala z večerníčkových pohádek, ale ke konci knihy se začali objevovat i nové příběhy…. Děkujeme za to .
Je hodně knížek, které přečtu jedním dechem. Ale tuto ne! A vyplatilo se to, chtělo to totiž i prostor na uvědomění a pochopení. Pochopila jsem spoustu souvislostí ve vztahu s mým mužem a opět a znova jsem si uvědomila, jak jsem za něj vděčná!
Na posledních stránkách mě však čekalo překvapení! Bolest nerovná se nenávist!
Občas si totiž říkám, proč se dostávám do situací a do kontaktu s takovými lidmi, že mi to způsobuje bolest...? A proč do těchto situací jdu vlastně dobrovolně a někdy i vědomě?
A odpověď zní: "I když mě to bolí, ještě jsem se nerozhodla to nenávidět."
Děkuji, že jsem si mohla uvědomit, že milovat či nenávidět je moje rozhodnutí. Můžu být v lásce svobodná nebo v nenávisti nesvobodná.
Budu také doufat, že se mi povede dosáhnout mého vytouženého cíle, a to že moje děti budou mít šťastné dětství a nebudou jednou čekat na to, abych zemřela a oni se dostali k dědictví! Ať je jim šťastné dětství dědictvím, které budou předávat dál :) třeba ruku v ruce s rodinným diamantovým prstýnkem nebo jinou tretkou :)
Z knihy, ale hlavně z autora, jsem měla při čtení velmi smíšené pocity.
Z počátku se mi zdálo, že se potřebuje sám před sebou vyvinit ze svých pocitů, zkušeností a domněnek tím, že racionálně popíše svoji "práci" a následně jej všichni čtenáři objektivně pochopí a uznají, jak těžké to s princeznou bylo. Konec konců pochopit se dá lecjaké chování, jak "Patrikovo" - tak lady Di. Zdálo se mi to až pokrytecké, když vezmu v potaz, že se postavil do role oběti - do role, kterou na princezně sám neměl rád.
Autorovi se nedá upřít umění psát. A určitě se rád poslouchá :). Text obsahuje kromě zážitků z cest (což jsou nejzajímavější pasáže) i spoustu balastu a floskulí.
Občas jsem měla chuť přečíst jenom první větu v odstavci a posunout se na další, ale potíž byla v tom, že jedna věta vydala na celý odstavec :)
Svými psychologickými rozbory princezniny osobnosti se trochu pouští na tenký led a vůbec se nedivým, že jej princezniny synové po vydání knížky nazvali "zrádcem". Ani mně by se nelíbilo číst podobné řádky o své matce, i kdybych si to ní sama myslela...
Zajímavá duchovní knížka, u které je opravdu potřeba se soustředit a neztratit nit. Jistým způsobem je povznášející a připomínající, jak důležitá je jednota těla i ducha, sebereflexe i očisťující meditace...
Meditovat může každý. Je to efektivní způsob očisty. Dosáhnete zklidnění a tím budete vnímavější i ke svému okolí.
Knížka Vám poskytne spoustu životních příběhů... a možná se v některém z nich poznáte. Občas mne z toho až mrazilo. Vřele doporučuji.
ALE knížka nesděluje, jak meditovat.... Meditaci Vipassana je potřeba se naučit. Na kurzu. Kurzem jsem společně s manželem prošli a musím říct, že z něj dodnes čerpám. Znovu objevuji kouzlo meditace a kouzlo sebepozorování.
Kniha obsahuje krásné krátké příběhy, které vedou k zamyšlení a jejich poselství je pořád aktuální. Příběhy jsou proloženy citáty z Bible a autorčinými interpretacemi - to už tak povznášející čtení nebylo a místy mě docela rozčilovalo....
To že byla kniha poprvé vydaná v roce 1892 vysvětluje místy až agresivní horlivost v šíření "víry", i když na mě to spíše působilo jako kázání a nabádání k poslušnosti a oddanosti. A to zrovna není můj šálek kávy.
Cestu k vnitřnímu pokoji si představuji úplně jinak...
Oddechová nenáročná četba. Zavzpomínala jsem na časy dávno minulé, když jsem tuto romantickou četbu vyhledávala.
Předvídatelná zápletka a happyend zaručen :).
Velké zrcadlo v oblasti jižních Čech. Tam se na jezeře, na Zrcadle, odehrává koloběh života. Tam si povídají stromy, žáby, kačeři, rákosníci či čápi příběhy.
Knížku jsme se synem začali číst před spaním, ale nakonec jsem ji dočetla sama, jelikož se mu zdála smutná a dlouhá... Možná se k ní rád vrátí za dva či tři roky.