Mišima komentáře u knih
Plná závislost na alkoholu vzniká až po dost dlouhé době. Když se s pitím začne již v raném mládí, může být člověk za několik let už v tom. Erwin Sommer začal ale pít ve zralém věku, proto je ta jeho rychlá závislost na alkoholu podezřelá! Román mne zaujal hlavně přesným popisem daného prostředí a sugestivní kresbou těch týpků ve vězení a pak v "léčebně." Léčebna to nebyla ani náhodou, spíš nacistický detenční ústav. A potom také nádherné zachycení hrdinovy narůstající opilosti při konzumaci různých alkoholických nápojů.
Kniha, kterou Vondráček psal společně s O. Riedlem, je zajímavá i dnes. Některé odborné zjištění mohou být sice dnešním výzkumem překonané, ale sloh, jakým je kniha psána, je skvělý a podněcuje zájem čtenáře o danou tematiku.
Naprosto souhlasím s poselstvím Aslanovy knihy: Je obrovský rozdíl mezi Ježíšem Nazaretským, historicky reálnou postavou a Ježíšem Kristem, tak, jak ho podává oficiální křesťanské náboženství. Muslimové uznávají Ježíše jako proroka, nikoli jako božího syna. K tomuto posudku se přikláním. Mohamed také nebyl bůh, ale prorok boha Allaha. Že Ježíš byl nevzdělaný je docela reálné, protože žil v zapadlé oblasti Judey a sám byl z nejnižších vrstev tehdejší společnosti. Takoví lidé neměli možnost vzdělání získat. To mu ale nic neupíra na síle jeho charismatu.
Prokousal jsem se zatím všemi 3 svazky Juráčkových Deníků a netrpělivě čekám na závěrečný čtvrtý svazek ! Je to hotový labyrint zoufalství, kterým Juráček procházel a na druhé straně projevoval málo empatie k mnohým svým kolegům v branži. Ale filmy "Postava k podpírání " a " Případ pro začínajícího kata", patří k mým oblíbeným. S jeho pohledem na Allena Ginsberga jsem ovšem v hlubokém rozporu ! Velkou část v Denících zabírají Juráčkovy trampoty se ženami: s trochou zlomyslnosti si představuji, jaké by asi bylo jeho utrpení, kdyby ho eroticky zajímali chlapci. Vysoce oceňuji i autenticitu 50-tých a 60-tých let, která na mne z Deníků dýchá !
Je to velká škoda, že z Korzárských spisů a z Luteránských listů přeložili a vydali jen tenhle výcuc ! Vždyť to je zhruba třetina textů obou těchto sbírek ! Mám je obě v italštině, tak vím, o co jde. A vůbec zůstáváme literárnímu dílu Pasoliniho mnoho dlužni ! Nebyl ještě přeložen do češtiny jeho rozsáhlý fragment "Petrolio", zatímco v zahraničí se tak již dávno stalo. Je to snad tím, že kultura je u nás totálně v rukou pravice ?
Každopádně lepší než Citlivý člověk. I ve filmové podobě to bylo zajímavé! Ale Topolův antikomunismus, který je přítomen ve všech jeho knihách, na mne příliš nezabírá, ač jsem ke starému režimu velmi kritický.
V období normalizace (kdy byla jeho nejlepší kniha "Pravda o zkáze Sodomy" uznána za "nevhodnou") pracoval Kříž jako vychovatel v domově pro narušenou mládež. Zde načerpal dostatek inspirace pro svou prózu, která jistě patří k tomu dobrému, co v té době vůbec vzniklo ( a mohlo být publikováno).
Výbor Verlainovy poezie "Slova na strunách" podnítil mou touhu dovědět se něco více o básníkově "pestrém" životě a tak jsem si již před mnoha lety Petitfilsovu knihu koupil. Oceňuji zejména faktograficky podrobný autorův přístup k Verlainovi! Podobnému stylu dávám přednost i u biografií jiných umělců, románové zpracování mne neuspokojuje.
Kdybych ve svých 17-ti letech četl tyto překlady a ne vynikající výbor z Verlainovy poezie Slova na strunách, stěží bych se kdy později k jeho poezii vrátil. Překlady básní jsou samy o sobě jazykovým oříškem a stejná báseň se v různých překladech od sebe výrazně liší! Mnohdy také nelze autora přeložit doslovně. Franclovy překlady nejen že postrádají hudebnost, na které si Verlaine tolik zakládal, ale je v nich i spousta archaismů, básnické veteše, což bude tuto knihu činit hlavně pro mladého čtenáře dosti nestravitelnou.
Ani v této knize mne Lévy nezklamal! V ději samotném je určitá míra literární mystifikace, není to suchá biografie dat a Baudelairova osobnost je viděna z pohledu různých lidí, kteří s ním v průběhu života přišli do styku.
Hmm, je to vskutku brilantně napsáno - řek bych až příliš brilantně. Ty sexuální scény, pokud by byly jako obrazy, daly by se vnímat skoro jako tvrdá pornografie. Ale současně v nich není nic nadbytečného, realita je také taková! Sexuální orientace toho l6-letého hocha ovšem zůstává záhadou.
Kniha nabitá zasvěcenými podrobnostmi o významné knize P.P.Pasoliniho "Nafta", stejně jako detaily k jeho poslednímu snímku "Salo aneb 120 dnů Sodomy." Náročný text přitom není suchopárný, ani se čtenáři příliš nepodbízí. Je škoda, že tato kniha dosud nevyšla také v českém překladu!