miss_nothing
komentáře u knih
Malý život
Hanya Yanagihara
Nejprve o čtveřici přátel na prahu dospělosti, později analýza jediného člověka a traumat přežívajících a nesoucích se dál životem, věrných nevítaných společníků, co vypovídají vše o něm i o jeho nejbližších. Postavy přirostou k srdci, jako kdyby si čtenář dal několikadenní seriálový maraton, který smí vypnout až po titulkové sekvenci. Copak to nakonec nežijeme všichni?
Smrtholka
Lucie Faulerová
Jako číst impresionistický obrazy, co po slití dohromady vytvoří celek minulosti, přítomnosti a dalších střípků, ze kterých se můžete rozhodnout, jestli teda pokračovat cestou dál nebo vystoupit.
Born to Run
Bruce Springsteen
Autenticita, nostalgie a především důkaz toho, že pokud žijete svým zájmem, tak se může dít cokoliv.
Povídky podivných
Ransom Riggs
Poučení o tom, že bychom měli být vnímavější ke světům dalších osob. Každý má totiž jeden svůj (možná podivný), který se zrovna nemusí projevit na vzhledu. Třetí povídku jsem se raději nahlas a pozpátku neodvažovala číst (viz. tiráž).
Věnujte mi valčík
Zelda Sayre Fitzgerald
Slova plynou jako báseň a všechny pocity jsou v nich uvězněny.
Tajemství karet
Jostein Gaarder
Kratší, čtivější a - navzdory velkému počtu postav z doby minulé - přehlednější verze Sofiina světa. Filosofický příběh, co vyžene klid z nejedné žolíkovské mysli.
Paní Dallowayová
Virginia Woolf
Čte se těžce, ale za vykreslení pocitů dne a londýnských postav to stojí.
Nuselskej punk
Metoděj M. Alexa
Nejdřív se četba táhla, pak jsem Nuslím přišla na chuť a ke konci jsem už u některých historek (vyvážení popelnic na kolečkových bruslích) nemohla zadržet smích.
Odpuštění
Lauren Kate
Cam si zasloužil v celé sérii i vlastní příběh, tak tady je... Samozřejmě se jedná jen o menší doplnění celé série, která byla dávno ukončena.
Uvnitř mé hlavy
Francesca Zappia
Čtivé vysvětlení toho, proč se vlastně člověk (ne)má bát schizofreniků. A co víc, jedinečná možnost pohlížet na svět očima jednoho z nich. Teď začínám pochybovat, který složky mýho života jsou skutečný.
Pod skleněným zvonem
Sylvia Plath
Autentický bezprostředně plynoucí děj, nic mně bližšího a čtivějšího jsem nikdy nečetla.
Leonce a Lena / Vojcek
Georg Büchner
Leonce a Lena má jednoduchou zápletku, malý nádech romantismu. Vojcek je ojedinělou divadelní hrou, jejíž dotek čtenáře navždy poznamená. Navíc se čte velice snadně a přitom je v něm víc, než se dá přečíst.
Loupežníci
Friedrich Schiller
Překvapena délkou hry, ale naplno vtažena do vln romantismu, jsem nakonec přišla na chuť i delším monologům-úvahám.
Tři muži ve člunu (o psu nemluvě)
Jerome Klapka Jerome
Oddechovka s úsměvnými momenty, která humorem někomu sedne méně, někomu zase více (u mě to bylo ovlivněno také četbou v angličtině).
Tibetská kniha o životě a smrti
Sogjal Rinpočhe
První duchovní kniha, ke které jsem přičichla. Dokáže nasměrovat k pochopení karmy, cestě soucítění s druhými bytostmi a smíření se se smrtí - vlastně se smrtí zaobírala mnohem víc, než jsem očekávala. A nakonec je to dobře, protože jejím přijetím lépe chápeme i svůj aktuální život a můžeme jej uchopit a naplnit způsobem, jakým chceme, dokud je ještě čas.
Šťastní lidé mají snadný život
Agnès Martin-Lugand
Druhé díly nebývají "lepší", ale v tomto případě je opak pravdou. Postavy a jejich charakter jsou starými známými, jen se čtenář už lépe vžívá do jejich smýšlení. Vlastně by nebylo třeba prvního dílu, který očividný závěr pouze překazil. Tato kniha jej naštěstí napravila.
Poslední bitva
C. S. Lewis (p)
Poslední díl mé nejoblíbenější fantasy série, ke které je třeba se opakovaně vracet - jakmile je člověk zase dost starý na pohádky. Propracovaný závěr nalezne čtenářovo ocenění až v nedětských očích.
Šťastní lidé čtou a pijou kávu
Agnès Martin-Lugand
Pod optimistickou obálkou slova plná teskné melancholie s přítomností tajemné postavy na irských útesech, kterou by mohli závidět i autoři z dob romantismu. Musejí však všichni takoví hrdinové skončit ZkLÁMÁNI city?
