MissiPippi komentáře u knih

Dokonalost. Po dlouhé době mám zas pocit, že se občas najde pán, co rozumí ženské duši. Výborné zpracování psychických stránek postav. Bláznivé, ale přitom tak pravdivé úvahy, které se dříve nebo později jednou za čas na chvíli honí v hlavě každému. Žádná postava tam není bezchybně povahově dobrá nebo špatná. Každá postava má svůj rub a líc, což naprosto oceňuji v dnešní době škatulkování na dobráky a záporáky.

Moc obsáhle dílo? Kdeže. Četla jsem i 200stránkové knihy, kde bylo mnohem více zbytečných a nudných pasáží než zde na 900ti stránkách. Mistr popisu a vyprávění.

Dle komentářů níže ale soudím, že na tuhle knihu je opravdu třeba dozrát, aby se zcela pochopilo její kouzlo.

7 04.03.2016

Můj klenot v knihovně a velká část mého čtenářského dětství!

1 18.02.2016

Z prvních 3 dílů série mi tento díl přijde jako nejlepší. Dle komentářů níže, kteří mají přesně opačný názor jsem asi jiná. Čím to je? Bylo mi velmi sympatické zasazení teamu do cizího prostředí, kde se setkávali s úplně jinými povahami člověka než v jejich typickém prostředí. A Lincoln byl tak nucen trošku změnit svůj přístup k vyšetřování.

15.02.2016

Nepopírám, že v době vydání to muselo být opravdu průkopnické dílo, ale ...

Prvních 150 stran bylo utrpením. Moc politiky, moc názvů ulic, moc jmen, téměř žádný charaktery postav a děj. Nuda, člověk nevěděl, proč by měl těm milionu faktů věnovat snahu si je zapamatovat. V podstatě těch 150 stran bohatě stačilo shrnout do úvodní kapitoly a člověk by byl stále v obraze. Několikrát jsem u toho i usla, jen tak tak, že jsem nezačala číst něco jiného.

Výborné strhující závěrečné gradování děje, jak tu už někdo psal, nezachraňuje celkový dojem z knihy. I když posledních 80 stran jsem četla jedním dechem. Tady by naopak neuškodilo, kdyby autor pár vět navíc přidal.

Závěr? Otevřený. Čtenář se o hlavní postavě nic nedoví.. Kdo byl ten na tom pohřbu?

Kdyby hodnocení bylo složeno na části u mě by stoupalo od 20% ku 100%. Hodnocení kompletní tedy průměrné.

1 09.02.2016

Já se tak těšila!
Ale na co? Těžkopádný nucený humor, 19letá holka píšící deník jak nějaká 13ka, ke konci chování postav naprosto přehnaně vygradované a absolutně žádný konec (díky tomu hlasuji podrůměrně). Kniha má mít částečný konec, i když je součástí série.

Je to zklamání.

5 27.01.2016

Kniha má bravurní závěr, lepší a promyšlenější i než můj oblíbený Remarque. Jenže závěr netvoří celý příběh. Další skvělou věcí je místo děje, do zajateckého tábora u Singapuru se málokdo odhodlal.

Jenže...
Po celou dobu do posledních 30ti stránek mi tam stále něco chybělo. Na konci jsem si uvědomila, že to byl nedostatek rozboru emocí a myšlenek postav. K rozepsaným pohnutkám došlo až v tom skvělém konci, dle mého pozdě. Ale lepší později než-li vůbec. Člověk sice věděl, že ten nenávidí toho a toho, nebo "kamarádí" s tím a tím, přesto dost často pochyboval. Měla jsem pochybnosti, jaký vlastně Petr a Král mezi sebou mají vztah. Jestli je to opravdové přátelství, či zneužívání naivity Petra atd. Nedokázala bych ani s jistotou říct, jaké povahy byli postavy z příběhu krom pár velmi výrazných rysů. Zkrátka pro mne nedostatek emociálního popisu. Asi je to pouze čtení pro chlapy (s nadsázkou) :)

Popis zajateckého tábora na mě působil dost lehce. Neměla jsem pocit, že by to tam byla nějaká hrůza, ačkoliv je mi jasné, že procházka rájem to nebyla, ale to vím jen díky mému "rozumu" ne díky spisovateli a jeho příběhu. K poznání došlo až v závěru, což je dle mého pozdě.

Naštěstí pointa je naprosto jasná, což oceňuji. Člověk je v jisté společnosti králem a v druhé odpadlíkem.

Jak jen to ohodnotit? Převážná část knihy je průměrná (krom místa děje) se značnými nedostatky, ale s naprosto nadprůměrným závěrem.

PS: Měla jsem opravdu veliký strach, že na krysí farmu se ke konci zapomnělo a nedovíme se, co chudáci krysičky :) Naštěstí ne.

2 08.01.2016

Pvní díl jsem odosoudila, přesto po nějakém tom roce jsem tomu opět dala šanci. Říkala jsem si, určitě jsem měla špatné obodobí na čtení, na tom přeci něco musí být, když je to tak populární. Že já si nedám říct!

První půlku knihy číst bylo utrpení, druhé jak člověk přivykne tomu sladkému primitivnímu a fantasmagorickému stylu, tak už je to chvilkami i zábavné.

Vzrušující scény tam jsou, to nepopírám. Jejich dávkování je nepřiměřené. Člověk se rychle přesytí.O přeslazení slovy Miluji Tě a tomu podobné nemluvě.Neustále se stejně opakující slova, slovní spojení či dokonce věty je nervy drásající. Ačkoliv musím uznat, že autorčina slovní zásoba se mírně rozšířila od prvního dílu.

Co se týče děje.... Zasnoubení, spolužití ok, ale dramata rázu podpálení vrtulníčku a šílené exbývalky s pistolí? To je přeci jen lepší držet se té původní bonbonkové šňůrky.

Tenhle díl o něco málo lepší než ten prvotní....

2 11.12.2015

Nesbo nezklame, ale po přečtení několika jeho knih ani nepřekvapí/ nestrhne Vás příběhem.

U tohoto případu jsem se nejvíce pobavila nad diskuzí o rohu a koutě. To je asi tak vše.:)

Takže jak píši, příjemné průměrné počteníčko.

2 11.11.2015

Jsem z toho závěru nějaká popletená. Takže nakonec s jistotou nevíme, kdo je vrah/vrazi? Mluví se tam jen o předložení jistého vybraného scénáře. To mě zklamalo.

Jinak je to velmi pěkné a chytlavé počteníčko.

06.11.2015

Úchvatné téma. Jsem okouzlena. Hlavně Henryho proslovy, které jsou aktuální i v dnešní moderní době. Krásná ukázka souboje se svým vlastním svědomím. Takový obraz by měl mít doma každý, ať ví, co se pod těmi jejich krásnými tvářičkami skrývá.

4 05.11.2015

Dumám, čím to, že kniha okouzlila tolik čtenářů.

Prolínání pochmurné situace ve vězení dobrodružnými nesouvisejícími příběhy, knize spíše škodí a brání čtenáři se do vžití příběhu. Neustále opakování popisu situace v kazajce působí dojmem, že každý čtenář je asi postižen Alzheimerovou chorobou. 300 stran občas padne ženské jméno, bez jakéhokoliv projevu citů a na závěr má být pointa, že všechno je jen o lásce k ženě?!

Občas padne nějaká kloudná a zajímavá myšlenka, která se ztratí v dlouhým nudným popisování a opakování, že je na samotce ve vězení. Nebýt shrnutí všech těch jmen na konci, věřila bych tomu, že autor na konci neměl absolutně ponětí, co psal na začátku.

Na megalomantsví v podobě superúžasných postav jsem si zvykla už od Wilbura Smithe, tak už mě to tak nepohoršovalo.

Námět je jistojistě originální a slibný, ale pan London se v něm naprosto utopil. Autor se nemohl rozhodnout jak pro žánr (historický, faktu, fantasy, dobrodružný, filosofický...) tak ani pro konečnou pointu knihy (láska k ženě, poměry ve věznici, náboženství, síla ducha, síla přátelství....).

Jedním slovem slátanina všehomožného. Pfff.

5 22.09.2015

Telefonní seznam s katalogem prokládaný steskem po milencích. Taková slátanina to je. Životopis plný potenciálu, takhle zabitý. Velká škoda.

1 11.09.2015

Tato kniha rozhodně není pro moji věkovou kategorii, a i kdybych byla v cíleném věku, rozhodně by se neřadila mezi nadprůměrně dobré.

Nerada čtu knihy, které mají pachuť byznysu a tahle přesně taková byla. Zas na druhou stranu, kniha nepřekvapí ani neurazí. Občas jsem se i uchichtla nad představou jisté popisované komické situace.

Jen jsem rozpačitá z toho, že jednu chvíli působí aktéři jako bohatě zkušení po sexuální stránce a pak, když se vypráví "životní" příběh, mluví se jen o nevinných pusách a když je něco s jazykem, tak už je to echt terno.

Za mě nic moc.

1 19.08.2015

Téma "co kdyby" je prakticky nekonečné a jsem ráda, že se do toho někdo vrhl. Tyhle spekulace, to je něco přímo pro mě.

Rozhodně mě kniha nepřišla nudná od prvních stran, vytvořila jsem si takovou malou závislost na slovním spojení padla tma. Navíc se mi líbilo doplňování příběhu drobnými detaily,i když jsme se pořád vraceli k narození Ursuly a jejímu dětství.

Co spíš pokulhává je závěr. Ze závěrečného příběhu jsem cítila zklamání. Nemluvě o poslední kapitole, kde se zas znovu rodí Ursula. To si autorka mohla odpustit, každému průměrně chytrému člověku dojde, že tohle téma znovuzrození může mít nekonečně mnoho možností, takže není třeba vůbec nic naznačovat. Mě to jen zničilo dojem, že příběh před je závěrečný a zbytečně navnadilo na nic.

Co se týče hodnocení, zpočátku jsem byla nadšená na 4 hvězdy, závěr to hodil do průměrné hodnoty.

05.08.2015

Nelze popřít jistou kvalitu tohoto díla, přesto ji řadím k nudnějším. Opravdu jsem se u ní bavila pouze jednou a to když Ursus zachraňoval v aréně Lygii.

Dílo má mírný a pomalý děj. Kniha je hodně bohatá na popisy, mě osobně přišli i často se opakující/podobné a někdy i zbytečné, tudíž nudící.

Jako ateistka nejsem ani okouzlena tématem šíření křesťanství v Římě jako jsou nejspíše okouzleni jiní čtenáři. A láskyplná linie Viniciuse a Lygie mě též nezasáhla. Knize ale neupírám fakt, že je to příjemné nahlédnutí do historie Říma za vládnutí Nera.

Pro mě průměrná historická četba a mírné zklamání.

1 27.07.2015

Povídky mu nejdou ... Naprosto ploché, nezáživné. Nevím, zda-li to bylo překladem, ale i styl psaní byl nějaký nudný. Skoro nic mi to nedalo.

03.06.2015

No, přiznávám, knihu jsem přečetla za jeden den, je opravdu velmi čtivá. Pořád to láká dál a dál číst a nepřestat, dokud opravdu nepřečtete poslední kapitolu. Přesto vše jsem to četla s pocitem, sakra, co to čtu. To nemá žádný smysl. A kde se to vůbec odehrává? Jak to tam vypadá? Jo jedni jsou šediví, druzí modří atd atd a dál? A jaký je rozdíl mezi odevzdanými a mírumilovnými? A kde sebral Caleb tolik knih, když není sečtělí a prakticky vše dostávají na příděl? A takto můžu pokračovat donekonečna...

V honbě za akčností a lovestory máte možnost na milion otázek, ale nikdy nedostanete odpověď, jen další a další otázky. Kniha je napsána letem světem, hodně povrchně, tolik možností, kde autorka mohla jít do hloubky a nejde, prostě ne. Proč by se tím zdžovala, že? Honem musíme zase číst nějakou akci nebo srdcebolnou chvilku. A proč nezabít pár lidí jen tak bez povšimnutí, jsou to jen lidi přeci, těch je dost i ve zdevastovaném světě... To přidá na dramatičnosti. To asi těžko, když na tu smrt za minutu už nikdo nemyslí. Schválně, kdo z vás zvládne po měsíci vyjmenovat, kdo na 300 stránkách všechno umřel?

Chybí mi tam myšlenky, pocity (nemyslím, to neustálé: nevím, co jsem, nevím, co cítím hlavní hrdinky) a popisy!

Překvapivě filmu velmi prospělo osekání děje, což ve většině případech spíše škodí.

Takže doporučuji nečíst a podívat se na fillm, o nic nepřijdete, jen budete ušetřeni spoustu rozporuplných pocitů a otázek. Průměrné hodnocení dávám za umění podnítit ve čtenáři chuť číst dál.

5 28.02.2015

Třetí díl mne bavil z těch tří nejvíce. Je to tím, že jsem si již navykla na autorovo psaní nebo autor již netrpí takovou samolibostí?

U předchozích knih jsem si stěžovala na popisy erot.scén. V třetím díle jsem si povšimla zlepšení. Taita už není tak pyšný a sebemilující, jak v prvním díle, což je další velké plus. Troška fantazie v podobě čarování knize taky neškodí. Kladně hodnotím i smrt jedné z kladných postav, nesmrtelnost postav pomalu ustupuje. Ale to, že každá postava, co se odhalí, má obrovský pyj, to mě zaráží neustále. Obávám se, že Smith se u mě zapíše jako milovník velkých ocasů, když to bude takto pokračovat.

4 20.02.2015

Osel zábavu příběhu zachraňoval.

11.02.2015

První román historický, druhý akční/archeologický, třetí má být spíše fantasy.... zajímavá série.

Čtení těchto knih mě baví, ale nejsem jimi přímo paralyzována. Člověk při tloušťce knih se těší na zapeklitý příběh se spousty postavami, ale není tomu tak. Děj je předvídatelný. Nic tam nepřekvapí. Je to taková složitější pohádka se špetkou zvrácené erotiky (nemluvě o tom, že všichni muži/starci mají obrovské pyje - úsměvné). Popravdě jsem se modlila, aby tam nedošlo k nějakému velkému popisu vrcholného spojení mezi hlavními postavami, které by mě dost znechutilo.Nedokázala jsem se zbavit pocitu, že v této oblasti autor dost tápe. Také jsem postrádala barvitější popisy těch nádherných pokladů, člověk si musel hodně domyslet sám. Nemluvě, že postava chvílemi byla naprosto omámená bolestí z nějakého úrazu nebo vyčerpání a následně byl čilý jak rybička.nebo jen s obvazem bez omezujících následků.

Co mě ale nejvíce dostalo, byla autorova samolibost. V knize nezapomněl sám sebe několikrát zmínit. Vytvářet postavy, co milují jeho romány a básní o nich, je na mě přeci trochu moc.

Nebudu tu vypisovat všechny výtky k ději a charakteru postav, bylo by to na dlouho. Přesto příběh baví a je určitě naprosto poutavý pro méně náročnější čtenáře. Lehce nadprůměrná knížka.

Velmi se mi líbí ovšem nápad série, která prochází různými druhy románových žánrů. Nejspíše i to je důvod, proč v daných žánrech žádný jeho román nevynikne svou excelentností.

S jistou nadsázkou si dovolím přirovnat knihy Řeky bohů v oblastech využitých žánrů, jako 50 odstínu šedi v erotické literatuře - líbivé, čtivé, jednoduché, povrchní a přesto rozsáhle napsané.

Uvidíme, co přinesou další díly, třeba změním názor. Přes veškerou kritiku určitě další čtení Smitha není zavrženíhodná.

2 11.02.2015