mol378 komentáře u knih

Venkovský horor. Horor běžného neutěšeného života. Nečekejte lehkou četbu. Některé postavy jsou hrozně nesympatické, jenže cítíte, že za vším tím nepříjemným jednáním stojí životní tíha, která se někdy hrozně těžko nese a kazí charaktery. Nakonec přijdete na to, že i ta nejprotivnější postava je vlastně chudák a začne vám jí být líto a pochopíte, proč se chová a jedná tak, jak se chová. Dlouho po přečtení mám pořád tu knížku v hlavě.

16 25.02.2020

Ty Havlíčkovy ženské postavy, ty stojí ve všech knihách zato. A tady je vedle sebe pět úplně odlišných typů, každá hezká jiným způsobem. Zvenčí vypadá život rodiny Hanzelínovy jako vesnická idylka - ale pod povrchem kvasí vášně a nečekaně propukají!

10 25.02.2020

Trošku jiný Havlíček, než ho známe z jeho realistických románů či krutě satirických drsných povídek - ale taky to není žádná idylka. Moc dobře se to čte, má to plno fantazie - Havlíček je nedoceněný spisovatel světové úrovně.

5 25.02.2020

Tak do třetice všeho dobrého, i Hebrid a Fina. Čteno již vícekrát. Podle mého má série trochu sestupnou tendenci, jenže není divu - Skála byla excelentní. A všechny tři díly dohromady se tak nějak doplňují a tvoří konzistentní hebridský celek a mám je ráda a doporučuji.

9 25.02.2020

Přečteno už vícekrát. Po Skále jsem chtivě čekala na další díl série a nezklamal, byť Skála je tak dobrá, že další knihy už ji prostě asi nemůžou překonat. Přesto dávám také pět hvězd, díky téhle sérii se Peter May stal jedním z mých nejoblíbenějších autorů tohoto žánru.

16 25.02.2020

Poprvé poslechnuto před lety po vyjití jako audiokniha a úplně mě to fascinovalo. Žila jsem v zajetí té knížky, v jí popisovaném prostředí, žila jsem životy postav. Napínavé, dramatické, plné nových zajímavých věcí, drsný děj, ale i dojemný svým způsobem. Od té doby čteno několikrát - a stále to považuju za nejlepší knihu autora. Oba další díly série se mi také moc líbí, ale Skála je top.

27 25.02.2020

Jedna z prvních knih o Praze, které jsem četla jako dítě - jako přípravu před prvním výletem do hlavního města. Je to kniha poplatná datu svého vzniku, od té doby vyšlo mnoho knih s tímto tématem, nicméně pro mě má něco do sebe. A krásné fotografie.

3 25.02.2020

Zděděno po prarodičích a pevná součást té části domácí knihovny, které říkáme s nadsázkou Odkaz národu. Prohlížela jsem si odjakživa a nebylo to jen tak - půjčení předcházela kontrola čistoty dětských ručiček a kniha musela pěkně ležet na stole v obývacím pokoji. Listovat opatrně! Myslím, že už od dětství obohacovala, určitě mi něco dávala, protože jsem si jí žádala spolu s Alšovým Špalíčkem stále znova. Měla bych do ní zase nahlédnout (jestli náhodou nenajdu pověstné Cimrmanovo lýtko).

3 25.02.2020

Kdo se chce vypravit na magický Vyšehradský hřbitov, ten ať použije tuto knihu jako velice čtivou a přehlednou příručku. Autor píše s historickou přesností, ale velmi čtivě, rozhodně to není pouhý suchý průvodce po hrobech. Velmi doporučuji všechny knihy autora tomu, kdo má rád dějiny velké i malé a zajímá ho i historický místopis. Dozví se čtivou formou plno zajímavostí i relevantních informací.

7 25.02.2020

Jako všechny knihy autora - moc dobré. Kniha je psána s historickou přesností, ale velmi čtivě, oživena pověstmi i vyprávěním o osudech slavných osobností. Provede čtenáře Vyšehradem jako na komentované prohlídce. Doporučuji všem, kdo toto krásné a magické místo mají rádi, a spolu s touto knihou i všechny ostatní knihy autora, jaksi neprávem opomíjené.

3 25.02.2020

Není mi vůbec jasné, proč knihy Pavla Bedrníčka jsou tak málo známé. Vodí čtenáře Prahou jako ve filmu, tak živé jsou popisy míst, jejich historie, života tamních lidí, dějů. Knihy jsou psány s detailní znalostí historie a lze je bez obav použít i jako studijní materiál. Kdo má rád Prahu a historii, tomu doporučuju.

5 25.02.2020

Velice zajímavá kniha o tom, jak vypadaly dnešní pražské čtvrti v minulých stoletích. Psáno velmi přístupnou formou s mnoha zajímavostmi, žádné suchopárné čtení. Jak tehdejší obce vypadaly, než byly včleněny do Velké Prahy, kdo v nich žil, komu patřily, čím se jejich obyvatelé zabývali. Poetický svět. Autor dobře zná dějiny i místopis, natolik, že knihu lze směle použít jako studijní materiál. Pro každého, kdo se rád dozví něco o minulosti Prahy čtivou formou.

6 25.02.2020

Teda - vypátrat, o kom byla poslední povídka, to byla pro mě zábavná detektivní práce! A za tuto hádanku pátá hvězda. Zbylé čtyři za krásně pojaté téma stárnutí, které postihne každého bez výjimky, kdo se dožije určitého věku; hezkého i méně hezkého, chytrého i méně chytrého, úspěšného i outsidera, byť si to většinu života nepřipouští, ba ani si to v mládí představit nedovede a dívá se na stáří většinou shovívavě, netrpělivě, ale často i s odporem nebo obavou. Až k tomu věku dospěje, stává se jiným, než býval - většinou. A většinou to bohužel není změna k lepšímu. Chápu to o to více, že moje generace má valem stárnoucí rodiče, kteří cítí, jak jim dosud známý život uniká a ten nový, neznámý a méně pochopitelný se kolem nich rozpíná - a my to cítíme s nimi.
Doporučuji ke čtení, autor píše s velkou znalostí života, nesmírným pochopením a vyrovnaností, může i pomoci, určitě ale pobaví. Přes vážný a nepříliš veselý námět je pozitivní. A o smutku toho námětu se dá také diskutovat - takový je prostě život, stáří k němu patří a může být i hezké.
Doplněno o pár dní později: Těsně před Stolkem s citrony jsem četla knihu povídek Žít jako single. Včera se mi v hlavě propojily a už mi z ní nejdou. Život je plný protikladů.

7 24.02.2020

Ve Frenštátě to v 19. století býval samý tkadlec a švec. Bylo to město řemeslnické. Mezi frenštátské ševce patřil i můj pradědeček, dodnes stojí pod náměstím domek, kde řemeslo provozoval. A jako pravý švec - pohádal se i s poslancem! Nemůžu tedy dát knize méně než pět hvězd. Popisuje úžasně a s humorem život v ševcovské domácnosti v malém městečku mezi Radhoštěm a Lysou horou, život mistrů, tovaryšů i učňů, valašskou přírodu, atmosféru jarmaků, kam jezdili se zbožím. A popisuje také realisticky konec tohoto života, který přišel se sériovou výrobou a vůbec zprůmyslněním řemeslných oborů. Bylo rázem po výdělku a taky po poezii. Sice se nadřeli, žili kolikrát z ruky do huby, ale byli svými hrdými pány. Pokrok a Baťa jim to všechno vzal. Vše má svůj rub a líc. A to ještě netušili, že komunisti by jim to sebrali bez pardonu natvrdo a ještě by je označili za buržoazní vykořisťovatele - měli přece tovaryše a dva učedníky! A hádka s poslancem po roce 1948 by vynesla nejspíš 20 let politického kriminálu. Nejmíň. V inscenovaném soudním procesu.
Trošku archaická kniha, ale stojí za přečtení.

1 19.02.2020

Po dlouhém shánění jsem ji minulý týden koupila konečně v antikvariátu. Moc zajímavá a krásně zpracovaná knížka. Nejen pro milovníky malých dějin lidstva. Taky pro milovníky Františka Skály! Jedinečná šance mít doma jeho obrázky.

3 19.02.2020

Kniha, s kterou jsem vyrůstala, hodiny jsem trávila nad obrázky i textem vydání z roku 1950. Obrázky jsem si překreslovala, básničky samočinně pamatovala. Osiřelo dítě o půldruhém létě - nad tím jsem jako prtě plakala půl dne. Visí, visí visatec, pod ním sedí chlupatec. Jak visatec upadne, chlupatec ho popadne! Nad tím se zase dodnes směju. Má v mojí knihovně čestné místo, je to klasika. Stejně jako Alšův betlém je pevnou součástí mých vzpomínek na dětství.

5 19.02.2020

Pro mě jsou všechny knihy autora za 5 hvězd, taková pohoda, radost ze života, humor, vztah k přírodě, zvířatům a lidem! Zaručeně navodí dobrou náladu a vůbec jaksi probouzí v člověku to dobré. Čtu opakovaně již léta, miluju je. Čtěte taky!

14 19.02.2020

I přestože vyšlo mnoho atlasů, na internetu lze najít vše - tento atlas je již léta moje nezbytná příručka. Zjistila jsem už dávno, že podle kreseb daleko lépe poznám druh, o který chci nově rozšířit sortiment mně známých hub, než podle fotek na internetu. A když není po ruce můj atlas nejspolehlivější - kamarád V., který najde vždy, i v lednu, a upravuje k jídlu houby vyloženě děsivého zjevu a nic nám po nich není (možná všeho do času, ale kdo se bojí, vyměšuje v síni) - pak jedině Pilát - Ušák. Letos na podzim byl v permanenci denně a houbařská sezóna se mi hezky protáhla. A jsem tady. Doporučuju.

11 19.02.2020

Moc se mi to líbilo, celé. Všemi povídkami jaksi prostupuje hořký smích skrze slzy. Myslíme si, že zvládnem všecko sami a tolerovat někoho vedle sebe, žít s jeho chybami tak, jak on by žil s těmi našimi, se nám nechce. Ale - těžko člověku samotnému, sdělená radost dvojnásobná radost, sdělená starost je rázem poloviční. Jenže - je těžké být s někým kompatibilní a dá to práci. Je to prostě samý rozpor. Nejvíc mě potěšila povídka od Emila Hakla, tomu hodně rozumím. Doporučuji, je to čtenářská bleskovka a přínos má nemalý.

4 18.02.2020

Přečteno poprvé hned po vyjití a vracím se, baví mě to. Kniha, jak už je u autorky zvykem, je plná postav dobře charakterizovaných, v knize se odráží její zájem o sociální poměry chudších vrstev a hlavně nepříliš utěšených rodinných poměrů ve všech společenských vrstvách. Typické - nejen britské - maloměsto. Doporučuji všem, kdo nejdou jen po dějovosti a jsou ochotni ponořit se do myšlenkových pochodů postav a vztáhnout si děj (docela napínavý) a atmosféru knihy i na svůj život a své okolí. Protože lidé jsou všude a vždycky stejní - ambiciózní, podrazáčtí, bezohlední a sobečtí, plní všelijakých předsudků - a pak ti, kteří se s těmito vlastnostmi dokážou u sebe úspěšně vyrovnat a dokonce mají touhu pomoci nejen sobě a svým blízkým. Je to kniha i o tom, jak se vlastnosti a životní cíle rodičů a dospělých vůbec přenášejí na děti a mohou jim buď hodně prospět - nebo je velmi poškodit.

8 18.02.2020