mol378 komentáře u knih

Docela milé, ale citová a milostná rozervanost hlavní postavy mně lezla na nervy. Četlo se to příjemně a lehce, dokonce mě to přimělo si nějaká místa vyhledat. Průměrná knížka, která mě nijak nepodnítila k vyhledání dalších od téhož autora. Ale kupodivu pocit z ní ve mně utkvěl natolik, že i přes delší dobu od přečtení si velice dobře pamatuju, o čem byla. Něco zanechala, něco pozitivního. Co to jenom je?

2 30.03.2021

Vtipné, po havlovsku absurdní, úžasně zábavné!

2 29.03.2021

Dostala jsem, co jsem čekala, archaicky humorné historky ze života starých Valachů, psané echtovním nářečím. Všecky ty špásovné povjedačky nakonec po přečtení splynou do jednoho chumlu. Doporučuji zájemcům o starou regionální literaturu.

2 19.05.2020

Kroniku U nás doporučuji číst od prvního dílu, jen tak se nejlépe seznámíte s hlavními postavami a zejména knězem Havlovickým - skutečnou významnou postavou náchodského kraje páterem Josefem Regnerem, člověkem velmi osvíceným. Měl snahu nejen povznášet duchovní stránky lidí z farnosti a to velmi otevřeným způsobem, ale také se snažil zvelebit chudý kraj po hospodářské stránce. zajímavým poznatkem pro mě byly začátky těžby uhlí v okolí Malých Svatoňovic a Hronova.

2 04.03.2020

Zápisky vesnického písmáka z Valašska, prapředka Jiřího Křižana. Velmi zajímavé, jak se pomocí trochy četby a snahy o sebevzdělávání dokáže člověk i navzdory době a podmínkám povznést a stát se vůdčí osobností obce. Jan Dobeš byl fojtem, tedy starostou, a o obec a její obyvatele se staral příkladně. Skutečně mu jejich blaho leželo na srdci.
Je fajn, když někdo třeba i jen pro potřeby vlastní rodiny dokáže sepsat pár kapitol vzpomínek, stanou se rodinným pokladem a děti, vnuci a pravnuci si můžou přečíst, jak žili jejich předci a kde jsou jejich kořeny.

2 02.03.2020

Postupně pročítám tyhle archaické vyčpívky a baví mě to. Lidé se totiž nemění, jsou pořád stejně chytří i hloupí, závistiví a lakomí, maloměšťáčtí - ano, jasně, mají a měli i dobré vlastnosti, ale o tom většinově tyhle povídky nejsou. Každou přeletíte během chvíle, není to složité čtení, ale uvízne v mysli. Úžasná je třeba povídka Špáta - dědil a všecko bleskově prošustroval, přineslo to jemu i celé rodině leda neštěstí. Jak by taky ne, když neměl nikdy ani vindru, se kterou by se mohl učit hospodařit! Jako každý proletář si myslel, že jakmile jednou se člověk dostane k penězům, nemusí nic umět, vědět a dělat a bude se mít dobře a nad poměry navždy. Nebyl zlý, ale totálně zblbnul. Podle téhle povídky byla natočena inscenace Jako kníže Rohan s nezapomenutelným a dokonalým Menšíkem v roli Špáty a hodně mladou Simonou Stašovou, která tam hraje famózně. Plnotučné venkovské drama. Doporučuji shlédnout a pak přečíst.

2 02.03.2020

Všechny Havlíčkovy povídky mám přečtené z webu http://www.jaroslavhavlicek.cz/dilo. Své nejoblíbenější romány tohoto autora už dlouho vlastním a zjistila jsem, že tahle kniha obsahuje jeho skvělou prózu Zánik městečka Olšiny. Naprosto špičkové dílko, fantasy z Jilemnice, zcela neprávem neznámé. Až to někdo objeví pro film nebo pro komiks! A jelikož také ostatní povídky rozhodně stojí za čtení, jsou zábavné, sarkastické, občas trošku kruté, občas k zamyšlení, ale vždycky hodně dobré, už mám i tuhle knihu doma v knihovně. Doporučuji moc.

2 06.02.2020

Pro mě, milovnici betlémů, tradic a historie nutná část knihovny. Vhodná zároveň jako průvodce adventními kostely v Čechách i na Moravě.

2 31.01.2020

Posledních pár let jsou k mání historické betlémy, určené k vystřižení, případně vyřezání z překližky. A nejen historické. A tak jsem jich už vyřezala asi 30, doma mám 16. A knihy o betlémech tohoto autora se mi staly nezbytnou příručkou.

2 31.01.2020

Z mého pohledu nejslabší kniha autorky, která píše solidní společenské romány ze zajímavého americko-čínského prostředí.

2 21.01.2020

Průvodce po americkém Jihu perspektivou románu Odváté větrem. Kdo by tam a takto nostalgicky chtěl jet, může získat trochu inspirace. Čtivé, jednoduché, popisné. Většinu knihy lze bez jakýchkoli výčitek přeskočit, literární kvalita nula.

2 21.01.2020

Jednodušší vyprávěnky zajímavé popisem Korfu, místních zvyklostí a tamního způsobu života. Psané poněkud neobratně, četba na jedno odpoledne či delší cestu vlakem. Určitě neurazí.

2 28.12.2019

Přečteno v dětství, moc mě to tenkrát bavilo a to jsem ještě o sv. Terezičce nic bližšího netušila, brala jsem to jen jako knihu o malé holčičce a jejím rodinném prostředí s hezkými vztahy. Poetické. Nelze číst jako nějaký oficiální životopis, není to určeno dospělému čtenáři, tudíž tam není nic o krizi víry. Není to opravdu žádné literární veledílo a občas mi to přijde trošku nábožensky přepjaté - a to mi víra v Boha není cizí. Nicméně podstata je jasná - dcery Martinovy byly vychovány ve slušnosti, odpovědnosti a vzájemné lásce a v tom podle mě přínos knihy spočívá.

2 24.10.2019

Pro mě velmi užitečná při mém amatérském genealogickém bádání. Ještě tak sebrat rozum do hrsti a konečně tu rodinnou kroniku sepsat. Knihu si půjčuju pořád dokola, koupím si ji. Třeba ji využije ještě i nějaký můj možný následovník.

2 24.09.2019

Jejda, to bylo jako Fanfán Tulipán a Tři mušketýři s Angelikou, královnou andělů dohromady. Mám Allendovou velmi ráda, ale po přečtení této knížky jsem musela konstatovat, že i mistr tesař atd. Kupovat jsem to teda nemusela, asi posunu do knihobudky, přitom mnoho jejích knih má v mé knihovně stálé místo.

2 19.09.2019

Zajímavé doplnění informací pro čtenáře pentalogie Sňatky z rozumu především, ale obecně všech knih Vladimíra Neffa. Dozvíte se podrobnosti o tom, kdo byl v jeho knihách kdo, čím se spisovatel inspiroval, jak žil. Styl psaní Ondřeje Neffa je spíše dokumentární.

2 19.09.2019

Poprvé mi knížku četla babička, je to příběh krásný, napínavý, dobrodružný, veselý i smutný, život zvířátka se všemi jeho nástrahami. Držela jsem veveřici palce a dodnes mám pocit, že knížka je tak trochu i o mně a životě vůbec.

2 18.09.2019

Plnotučná červená knihovna, brak jak zvon! Vytahovaly jsme s kamarádkou tyhle klenoty z knihovničky mojí prababičky, když nám bylo tak 12 - 14, četly to nahlas v létě u vody a válely se smíchy. Ona byla krásná, on byl bankéř - okamžitě se sňatkem se tato chudobná, leč čistá dívenka z prostého příbytku změnila obratem upracované ručky v dámu z vyšších kruhů, která bez problémů vedla domácnost ve vile plné služebnictva a požívala od nich zaslouženého respektu, s lidmi z řad smetánky jednala na takové společenské úrovni, že nikdo nepoznal její prostinkou výchovu a naopak kdekterá milostslečna mohla se u ní učit bontonu. Odehrává se tam plno senzačních náhod a vše spěje k závěrečnému obrovskému hepyendu - jak náleží! Miluju větu: Krajkový jabot na povadlé její hrudi poplašně se chvěl! Doporučuju nejvíc! Oceňuju vysoko, protože je to opravdu zábava, bez ironie. Prvorepublikově naivní.

2 03.09.2019

Jedinečné, nadčasové, nádherným jazykem psané, jakým už dneska málokdo vládne. Ruská klasika, která neomrzí, nepodbízí se lacinou čtivostí, nádherně vykresluje ruskou duši, fatalismus, mentalitu vůbec. Šlechtic, nebo mužik, nic mezi tím, to je Buninův Rus. Ze samotné povídky Pán ze San Franciska mrazí. Přenese člověka přesně tam, kam autor zamýšlel a přiměje ho zamyslet se nad tím, že jednou vše pomine, vše se změní, a přijde to nečekaně, ach, nečekaně... bez ohledu na naše přání, předpoklady a pocit, že máme všecko v rukou a život a svět pod palcem. Velmi, velmi doporučuji.

2 22.08.2019

Nádherná knížka, pro děti plná tajemství, pro dospělé návrat do světa fantazie, vánočního očekávání. Mám právě tot zobrazené vydání a ilustrace jsou nádherné, miluju je od dětství. Jeden z rodinných knižních pokladů. Film naprosto nesrovnatelný, komerčně přihlouplý, doporučuji číst.

2 21.08.2019