molt komentáře u knih
Uklízejte si na stole! Když chcete manipulovat hádejte se tak, když se chcete dohodnout, komunikujte onak!
Ne, že by tu nebyla hromada užitečných rad a odkazy na zajímavé psychologické poznatky. Ale tak úspěchářskou knihu jsem ještě nečetl.
Ději se hodí zápletka. Hmmm. To jsem asi věděl. V psaní se dá řídit starými konvencemi - což může, ale i nemusí přinést úspěch, anebo člověk může psát od srdce, což taky může i nemusí přinést úspěch. Nejzajímavější byly asi praktické rady na konci knihy.
No, tak... Asi to není pro čtrnáctiletého (té doby končícího) pubescenta. Ale už můžu říct, že pro mě vývojováá psychologie není tak úplně španělská vesnice. Ke konci, to bylo téměř napínavé.
Je zajímavé číst knížku od katecheticky vzdělaného katolíka (byť nanebevstoupení Panny Marie, které pokud vím v Bibli zmíněno není bylo akceptováno a naopak očistec, o jehož biblických kořenech mi taktéž není známo byl autorovým přístupem popřen). Člověk si pak uvědomí, že se církve pořád dost liší...
Jakožto evangelík se pojmem dědičný hřích tolik netrápím. Nicméně velmi zajímavá a přínosná kniha.
Interpretace biblické knihy Kazatel, všechno lidské je úplně na nic... Mám pocit, že když si můžu přečíst právě Kazatele, tahle kniha trochu ztrácí smysl a působí spíš dojmem, že si její pomocí Komenský stěžoval na nepříjemnosti života. Nu, ale kniha je to fajn.
Za týden si udělat hrubý názor na jedny z největších mozků psychologie? S touto knihou to není nemožné!
Mnohé z myšlenek jsou překonané, kapitalismus z Frommových dob již v Evropě není (byť takoví Číňané by měli pocit, že mají v rukách něco velmi aktuálního). Každopádně klíčové myšlenky jsou briliantní a zasloužily by si mnohem více ovlivnit lidské smýšlení.
Přinejmenším velmi zajímavé myšlenky (braná povinnost, abychom ušetřili nevinné životy?) s něčím souhlasím s něčím ne. Nicméně kvalitní kniha, které by se mělo dostat mnohem větší pozornosti.
Koho Jung zajímá a nemá možnost číst knihy přímo od něj, pro toho je tato kniha jako stvořená.
Fajn knížka, trochu jsem váhal zda to není víc filosofie než psychologie, ale ne(pak jsem totiž četl Junga).
I přes esoteristické nakladatelství, je to seriozní publikace. Autoři si neberou monopol na pravdu a netvrdí, že eneagramem vyřešili všechny problémy lidstva. A to, že lidé jsou různí a jejich silné a slabé stránky taktéž, je naprosto nepopíratelný fakt. Nicméně je to postavené na laické diagnóze osobnostních defektů.
Už jsem četl pár knížek o typologii osbonosti a určitě pltí více než tohle. Podle Johna Graye jsou všichni muži ISTJ a ženy ENFP. Jediná preference, která souvisí s pohlavím je F/T-typologie funguje, už se mi to několikrát potvrdilo.
Vzorová je společností ( a nemalým přičiněním autorů jako je John Gray) vnucován, ženám a mužům jako vzor jejich chování, snad proto se autorovy soudy občas blíží k pravdě, ale pořád tu zůstává velká rezerva.
Tahle kniha mi připadá trošku rozpačitá. V podstatě člověka seznamuje se základy koučování a se základy typologie. Což jsou dva zcela paralelní obory-to samozřejmě neznamená, že se vzájemně neovlivňují. Vím-li již něco o koučování a přemýšlím, jak se v něm dá uplatnit typologie, bude mi trapné jaké banality se tu o koučování, kterému rozumím píšou. Naopak to platí stejně (znám-li typologii a zajímá mě jak se uplatní například v koučování). Kromě toho oba obory jsou smysluplně provázané asi jen přílohou na konci (, kde si přečtete dva tři typy a víte, co bude u ostatních).
Lepší než číst Průvodce světem... je vzít si knížku o koučování knížku o typologii, přečíst je, a pak si udělat myšlenkovou mapu. Tato kniha je vhodná pro laiky v obou oborech se zájmem o oba oboru- a nevím, jestli jich je dost.
Když jsem tuhle knihu dal číst ve škole. Okamžitě byla zkritizována, jelikož popřela vzkříšení Krista jakožto skutečnou (myšleno hmatatelnou) událost. I já, když jsem jí četl, mnohdy jsem si říkal, jestli to posouvání na symbolickou rovinu není občas přehnané.
Přesto dávám pět hvězd, kniha podává velmi moderní názor na Ježíšův život a myšlenky, které jsou sice odvážné, ale to je to, co víra potřebuje. Odvážné názory, sic nám nepřijdou správné, jsou inspirací a podnětem k zamyšlení.
Skončit pohádku pro děti tím, že hlavní hrdinové spáchají sebevraždu? Něco není v pořádku. Klidně by mohli umřít, ale sebevražda je moc. Obzvlášť v románu, který se jinak staví bratry do pozice morálních vzorů, vždyť to čtenáře vede k: "Když je život moc těžký, tak ho skončete!". Na táborovou hru konec vynecháme.
Každopádně jinak je to perfektní knížka. Myslím, že dětem by se nemělo říkat: "tohle je moc smutné a vypráví to o citlivých tématech, tak na to nemysli". Pak se jednou rodič zabije při autonehodě a dítě je bezradné, ani neví, co si má myslet. Navíc tlak současné společnosti, která mrňousům (především chlapcům) vnucuje různé bojovníky způsobí, že dítě bude znát smrt jen ze strany vraha. To je dost nešťastné, a proto si myslím, že je dobré dát jim knížku i z pohledu mrtvého.
Jinak je to skvělý a dobrodružný příběh, sic chvílemi trochu temný.
Ten svět už je vyčerpaný. Děj si už místy odporuje a popírá se. Překlad je dost nekvalitní... Co bylo v předchozích dílech zosobněním zla nyní používají všechny postavy... A děj působí dojmem, že autor už skutečně neví, o čem psát.
Z Sharpovské série to nejhorší, co jsem četl. Bylo to napínavé, ale konec to totálně zkazil. Všechno, co hrdinové dělali by přišlo nazmar, nebýt toho, že si jedna dáma vzpomněla, že má dokumenty ve skřínce (četl jsem to před pár lety a na detaily už si nepamatuji) a to by se jí podařilo, i kdyby Sharpe s Harperem celou dobu popíjeli v nějaké londýnské hospodě. Děj byl napínavý, ale konec celou knihu pohřbil.
Když jsem to četl, byl jsem takřka nadšen. Teď si ale s odstupem času vybavuji drobné nesmysly a ty kvalitu knihy poměrně srážejí. Při širším pohledu děj taky není příliš převratný, ale faktem zůstává, že Kolo Sudby je jedna z nejnapínavějších knih, jakou jsem kdy četl. Chtělo by to jen trošku komplexnější příběh a méně černobílé postavy.
A že je to detektivka? Pod detektivními příběhy si vybavím Agathu Christie, která obvykle zločin odhalí až na konci, nu což. Jiný spisovatel, jiný způsob...
Na Oskara to nemá, občas něco nedává úplně smysl, ale pořád je to velmi dobrá knížka s originálními postavami.
Tahle kniha by se mohla jmenovat Perla. Malá a přitom krásná. Krásný děj, odvážné prostředí a žádné do očí bijící klišé, obzvlášť postava ošetřovatelky byla úplně jinde než je současná představa hodné milé paní, která se starostlivě stará o děti.