momo01
komentáře u knih
Atlas bylin
Marta Knauerová
Krásný atlas, který jsem pořídila dceři a pak si ho celý pročetla ještě sama. U každé rostliny je kromě popisu, výskytu a využití i původ jména, lidový název a zajímavosti. A tak už vím, že Pampeliška (latinsky Taraxacum) má název odvozený z řeckého taraxis = oční onemocnění, proti němuž se rostlina používala. Nebo, že orsejová šťáva byla používaná obyvateli Alp k přípravě šípového jedu. Je plný nádherných fotek - u každé rostliny hned 3. Obsahuje 100 nejčastějších rostlin naší přírody a nemá ambici tvářit se jako publikace odborná, ale jako populárně naučná. To se povedlo, nadchla i naprostého amatéra jako jsem já.
Houbařka
Viktorie Hanišová
Autorka mě tímto příběhem doslova přišpendlila na gauč a donutila mě číst mnoho hodin v kuse, dlouho do noci. Z mého pohledu smutné a bolestné vyprávění, ale přesto se špetkou naděje.
Enykybenykydupy dup
Přineseme košík hub
Elcepelce kotrč bedla
Která z vás je asi jedlá
Masáky, lišky, ryzce sem,
Táhněte červi, z kola ven.
Všechno dopadne jinak
František Koukolík
Během dospívání jsem měla v pokojíku plakát A. Schwarzenegera a všechny v té době vyšlé knihy F. Koukolíka. Druhý z nich mým oblíbeným „hrdinou“ zůstal dodnes a tak jsem si s velkým potěšením přečetla tento zajímavý knižní rozhovor. Pan Koukolík má obrovský přehled a přesah i mimo svůj obor. Opět mne ohromil svými znalostmi, schopností propojovat, hloubkou myšlenek a pokorou.
Zátiší
Louise Penny
Kvalitní klasická detektivka zasazená do kanadského venkova, se správně dávkovaným napětím, bez litrů krve a drastických detailů. Řekla bych, že dobrá volba ve chvíli, kdy chce člověk vypnout.
Pořád jen provokuje
Isabelle Filliozat
Srozumitelně napsaná kniha, jak lépe porozumět svým dětem a jak s nimi jednat bez křiku, vyhrožování a trestů. Autorka skvěle kombinuje znalosti z neurověd a psychologie. Můžu ji jen doporučit. I díky názorným ilustracím se čte velmi snadno a myslím, že každý rodič malého dítěte si z ní může něco odnést do běžného fungování.
A každé ráno je cesta domů delší a delší
Fredrik Backman
Krásná. Dala jsem si ji hned dvakrát.
Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
Při poslechu audioverze jsem se cítila psychicky týraná víc než hlavní postava románu. V půlce jsem si ale řekla, že tohle doposlouchám už jen proto, abych zjistila, jestli z této blbiny autor aspoň něco vykřeše. Nevykřesal. Jako celek je to nelogické, napsané mechanicky a předvídatelně.
Jako bonus audiopodoby jsem měla dechová cvičení, která jsem si opakovala, když se S. Peková snažila mluvit jako mentálně postižená Millie, nebo mluvila o „Tájsku“.
Tohle číst, tak se pak přihlásím na veřejně prospěšné práce, abych vykompenzovala promrhaný čas. Fakt.
Na konci samoty
Benedict Wells
Je život hra s nulovým součtem, nebo někteří mají větší smůlu? Každá z postav knihy hledá lásku a blízkost a každou potká nějaká ztráta. A přestože je v knize hodně smutku, je i o naději a smíření se.
„Abychom našli svoje pravé já, je nezbytné zpochybnit všechno, co jsme našli při narození. Něco z toho i ztratit, protože často díky bolesti poznáme, co k nám skutečně patří… Sami sebe poznáváme v okamžicích zlomu.“
„Co když čas neexistuje? Co když všechno, co prožíváme, je věčné a co když čas neproplouvá kolem nás, ale my sami kolem toho, co jsme prožili?“
„Onen jiný život, v němž jsem už zanechal tak zřetelné stopy, nemůže být dál nesprávný. ...Protože je můj.“
Velká je smrt
a jsme její
radostný hlas.
Když zdá se, že život zní nejplněji,
tu slyšíme ji,
jak vzlyká v nás.
Cop
Lætitia Colombani
Autorka si mě omotala kolem prstu od první stránky. Citlivě vyprávěný příběh bez souzení, co je správné; s pochopením pro sílu i slabosti ženské duše. Já se Sarah, Giulií a Smitou dýchala. A na konci do sebe všechno krásně zapadlo jako střípky mozaiky.
Kniha se po vydání ve Francii stala bestsellerem. Myslím, že právem.
Žena v okně
A.J. Finn (p)
Asi jsem po delší době potřebovala trochu braku. A po přetrpění začátku, který byl nudný a zmatený mě to fakt bavilo.
Miláček
Guy de Maupassant
Miláček Duroy je tak křivý, že když spolkne hřebík, tak z něj vyleze vývrtka. Všivák jeden.
Lunapark
Stephen King
Na přebalu je napsané, že je to detektivní příběh, čekala jsem tedy detektivní příběh a dostala jsem detektivní příběh (pro puntičkáře doplňuji: protkaný duchařinou). Mně to bavilo. Zápletka mě chytla a mám ráda Kingovy přirovnání a slovní obraty, takže za mě plný počet.
Všechny barvy nebe
Amita Trasi
Celkový dojem mi asi nejvíc vystihuje Muktina úvaha: „Měli jste někdy pocit, že se řítíte do hluboké temné díry? Nejhorší není strach, že by se vám mohlo něco stát, ale zoufalá naděje, že na konci toho všeho bude někdo čekat, někdo, kdo vás miluje natolik, že vás zachrání.“
Přečetla jsem ji za víkend a moje jediná výhrada je k tomu, že je na psaní znát, že je to autorčina prvotina.
Tuk - velké překvapení
Nina Teicholz
Tohle bylo dlooouhé a detailní čtení o historii výživové politiky. Skvělé pro ty, co si libují v hromadě (opravu ale velké hromadě) citací a odkazů na různé studie. (Navíc přibližně 150 stran zabírají poznámky, literatura a rejstřík.)
Potravinářský průmysl je velký byznys a autorka rozporuje téměř všechny výzkumy, které se v oblasti výživy uskutečnily a ze kterých vyšly teorie, že nasycené tuky jsou nezdravé. Odvedla mravenčí práci a našla zásadní výzkumné nesrovnalosti a chybné závěry, ohýbání statistik a konflikty zájmů, kdy například výzkum o škodlivosti živočišných tuků sponzoruje výrobce těch rostlinných. Jenže jedna studie prostě tvrdí to a druhá to vyvrátí. Nejsem výživová poradkyně, rozumím tomu jako koza petrželi, ale podle mě je nejlepší vzít zdravý rozum do hrsti a jíst to, po čem se člověk cítí dobře.
Vše, co jsme si nikdy neřekli
Celeste Ng
Bolestně dusívá. Nesplněné touhy a sny. Spolu každý sám. Vina a nevina. Jak moc dokážeme ublížit, aniž to víme. – O tom všem je.
Ohníčky všude kolem
Celeste Ng
Komentář dopisuji až po dočtení jiné autorčiny knihy. Hned to nešlo, měla jsem v sobě hromadu pocitů, které jsem v tu chvíli neuměla přetavit do slov. Autorka mi ale touto knihou vypálila na duši nesmazatelný otisk. Píše velmi přesvědčivě a podmanivě a jde do hloubky v popisu emocí, vztahů a líbí se mi, jak promyšleně věnuje pozornost detailům.
Už po Ohníčcích jsem tušila, že jsem našla novou oblíbenou autorku a potvrdilo se mi to.
Citlivý člověk
Jáchym Topol
Knihu jsem dostala s věnováním: Tohle je kniha pro fakt velký holky. Nevím, jestli nejsem velká ještě dost, nebo už naopak moc. A nebo málo (neboli vůbec) hulím. Tahle kniha je totiž úlet. Nejsem schopná nikomu souvisle vypovědět o čem vlastně je. Vím jen, že jsem si užila drobné momenty příběhu a bavilo mě, jak si autor hraje s jazykem a utahuje si z politiky a aktuálních témat. Rozhodně originální kniha a dovedu si představit, že při skupinovém čtení by to mohl být nezapomenutelný zážitek.
Co tě nezabije
Scott Carney
Skvělé čtení pro ty, kteří se zajímají o možnosti a limity lidského těla. Osobně ráda čtu o lidech, kteří překračují své hranice, a navíc mně k přečtení přivedla i chuť dozvědět se něco víc o Wim Hofově metodě, k jejímuž vyzkoušení jsem se už chvíli odhodlávala.
Tato kniha sice není uceleným návodem ke specifickým metodám Wima Hofa, ale je rozhodně výborným začátkem. … A já, která odjakživa nemám ráda zimu, jsem už teď ohromená svou zvýšenou tolerancí na chlad a tím, že mi pobyt ve studené vodě dělá radost a nabíjí mě energií.
Maus – Souborné vydání
Art Spiegelman
Ještě před týdnem bych nebyla bývala věřila, že mě může komiks tolik chytnout. Je syrový, ale je skvělý. Až se budou moje děti učit o holokaustu, rozhodně jim doporučím k přečtení.
Marie a Magdalény
Lenka Horňáková-Civade
Nejspíš budu s tak nízkým hodnocením za černou ovci, ale nemůžu jinak, mě kniha zklamala. Skvělé téma, ale pro mě naprosto zazděné násilnou snahou o poetičnost a hluboké myšlenky. Jeden příklad za všechny: „Jsem tam, kde si představuju být, nastal soulad mezi přáním a bytím. Hruď se mi nadýmá štěstím, radostně dýchám, že žiju teď a tady v tuhle chvíli. Jsem velmi krásná, cítím to, vím to.“ U těchto pseudofilozofických monologů jsem trpěla jak pes. Navíc kdyby náhodou čtenář něco nepochopil z náznaků, tak mu pro jistotu autorka všechno o něco později důsledně vysvětlí.
A konec? Škoda mluvit….