mona.benny komentáře u knih
Panické ataky máme v rodině, kniha mě zklamala. Bylo to neustále dokola to samé. Čekala jsem nějaký vývoj, jak se naučit s panikou žít, nějaké tipy jak si pomoci.
Knihu jsem zhltla za jeden den. Příběh mě zaujal, odhalování děje bylo napínavé, některé pasáže lehce mrazivé. Za mě čtivý thriller.
Bavila mě, svižný rázný děj, konec žádné velké wau ale i tak doporučuji
No zklamání bylo velké, jediné co mě zajímalo bylo konečné rozuzlení. Během čtení jsem přemýšlela zda ji neodlozit.
Nehodnotím hvězdami, neboť jsem knihu nedocetla. Po 100 stranach jsem knihu odložila neb mě vůbec neoslovila. Nalákala mě krásná obalka a jako knihomola název knihy, anotace. Bohužel tím to skončilo. Mam rada fantasy knihy ale tohle prostě nebylo čtivé, napínavé ani hlavní postava mě neoslovila.
Po dlouhé době kdy mě kniha opravdu zaujala. Vřele doporučuji.
Jednu hvězdu musím ubrat za zavádějící označení horor. Jinak pro mě odpočinkové čtení, příběh plynule ubíhal. Život v sídle byl zajímavý.
Úplně nevím jak knihu popsat. Půlka knihy je jen o pocitech, emocích hlavní hrdinky, které se stále opakovaly a tak kolem 200str. se začne něco dít. Myšlenka knihy nebyla špatna ale bylo to zdlouhavé. Konec mě vcelku bavil. No zoubky byly lepší, to bez debat....
Po dlouhé době kniha, která mi opravdu nedala spát a po jejím dočtení ji budu mít ještě dlouho v hlavě. Dojemná, plná lásky, kamarádství a emocí. Poslední stránky jsem měla hodně zamlžené přes slzy, které nešlo zastavit.
Těšila jsem se, zaujalo mě téma knihy i obálka. Po 80 stránkách, které mě nezaujaly, jsem knihu odložila. Očekávala jsem spíš příběh z pohledu obyčejných lidí (rodin) , co by pro ně znamenal Blackout.
A to mě teda nebavilo :-) Zdlouhavé popisování zrnka písku, křídla motýla co zrovna letí okolo, stromu který má nalomenou větev třetí od spoda...... Takové zdlouhavé a nudné popisování všeho jen ne děje. Nedocetla jsem, není to můj šálek kávy.
Neměla jsem velká očekávání a byla jsem příjemně překvapená. Kniha mě bavila.
Od této autorky jsem prvně četla Velkou samotu, která mě ohromila prostředím Aljašky, kde se příběh odehrává. Proto jsem neváhala a musela přečíst i Slavíka. Je to příběh úplně z jiného soudku. Rozjezd byl o něco slabší, ale pak už sem se od knihy nemoha odtrhnout, hltala každou stranu a nemohla se dočkat až otočím na další list. Úžasný příběh z období Světové války ve Francii, o dvou sestrách, které k sobě nakonec našli cestu, ale byla bolavá a zároveň plná lásky. Ukápla mi nejedna slza.
Žádné omáčky okolo a šup přímo do vyprávění o vyšetřovatelce, která zachránila sebe sama ze spárů věznitele a hledá své staré já. Doporučuji všechny díly o téhle sympatické, tvrdohlave ženě s instinktem dravce.
Hodně mu tato kniha připomínala knihu Rituál, kde se parta kamarádů rozhodně pro túru k utužení vztahu, ale zvrhne se to v boj o život. Naštěstí zde byl o hodně lepší konec. Kniha mě bavila od začátku do konce. Líbilo se mi vykreslení postav a úvahy postav během odvíjeni příběhu.
Kniha která mi v mém nynějším rozpoložení sedla. Čtu jinak vesměs thriller, detektivky. Tohle bylo takové milé pohlazení po duši. Krásný příjemný příběh. Trochu obálka nabádá k tomu, že příběh bude z historie ale nenechte se ošálit ????
Hlavní hrdinka mě štvala od samého začátku, nechápu že s ní chlapy v knize vůbec mohli žít :-) Děj se táhl a táhl jako žužu a konec naprostá scifi :-D takže tak
Určitě zajímavá kniha a myslím že povinné čtení pro rodiče dítěte s autismem a pro lidi, kteří s nimi jakkoliv pracují.
Za mě nejlepší příběh z téhle série strašidelných domů. Připomnělo mi to Deset malých černousku. Kdo má rád duchy, tak určitě doporučuji přečíst. Při večerním čtení jsem se bála jít na toaletu :-D
Musím říct, že ta mě moc bavila. Nebylo stranky kdy bych se nudila. Knihu jsem přecetla na jeden zátah.