Monačte komentáře u knih
Lovestory psaná v dopisech... tedy emailech. Kdo by to byl řekl, že dialog bez popsaných souvislostí může být takhle zábavný, vtipný, napínavý a tak mě vtáhne do děje?
Záchranný člun mě překvapivě zaujal. Syrový a sugestivně popsaný příběh tří týdnů na záchranném člunu ztroskotané lodi. Máte tam vše - boj o přežití, smrt, šílenství... a zároveň vhled do mysli obyčejné dvacetileté ženy, která vzpomíná na svůj život a jako by nemohla pořád pochopit, o co kolem ní jde. To vše rámované soudním procesem hodnotícím morální stránku jednání člověka, který stojí tváří v tvář smrti. Nečekejte nic akčního, spíš takový vnitřní vesmír lidí v krizové situaci. http://bit.ly/1rHD6zI
Autorka mi byla hodně sympatická... dokud jsem si nepřečetla tuhle knihu! Není to román, ale spíš deníček. Autorka má fantazii ve vymýšlení receptů, ale děj téhle knihy okopírovala ze svého života. Na tom by asi nebylo nic špatného, kdyby to ale mělo nějakou hlavu a patu. Kdyby to mělo nějaký děj!!! A navíc - postoje a názory hlavní hrdinky mi nemůžou snad být vzdálenější. Takže jediné co zbývá je letmý cestopis a super popisy jídla a vaření. Za to tedy dvě hvězdičky. Ale pozor - při čtení se musíte obložit jídlem! Jinak to nevydržíte a jak už tu někdo říkal - zakousnete se do knihy!!! http://bit.ly/1rHD9LL
Girl Online není žádná "vysoká literatura". To ne. Je to ale dost dobrá knížka o středoškolačce, o životě na internetu, o cestování a samozřejmě o lásce. Napsaná jednoduše, čtivá neskutečně, napínavá místy dost a i když většinu knihy víte, co přijde na další stránce, vůbec jí to nemáte za zlé. Je mi o deset let víc než hrdince a přesto mi to přišlo dost fajn. A že to napsala slavná youtuberka? Ok, vždyť John Green je taky youtuber. Dřív jezdili spisovatelé na křty svých knih a na veřejná čtení, dneska vlogují - no a co?
Moje nejoblíbenější dětská knížka! Krásné ilustrace, které nejsou zbytečně pestrá, naopak podtrhují atmosféru a dodávají příběhu hloubku. Protože Klabizňák není jen tak pro ledajaké děti, ale pro děti s představivostí.
Narodí se ptáček, který má paví ocas, tělo vrabčáka a hlavu vrány. Žádné hejno ho ale nechce mezi sebe - pávi se mu posmívají, že je ošklivý jak vrána, vrány ho zahánějí, že je to vrabec... Hledá své místo, neví kam patří. Pohádka s morálním poselstvím, o individualismu, o společnosti a je až s podivem, že byla vydaná ještě v roce 88?
Koupila jsem si je na letišti, víceméně náhodou, protože jsem si knihu nechtěně zabalila do kufru a protože měly hezkou obálku. Ale pak jsem je začala číst, nečekala jsem nic a byla jsem překvapená.
Papírová města určitě stojí za to si přečíst a ideální místo na jejich čtení je pláž, koupaliště nebo louka. Krásná letní knížka, která je dobrodružná právě jako Správná pětka, po které se vám už léta stýská, jen je už dnes trochu trapné ji na veřejnosti číst. A pokud se ještě trochu hledáte, možná na cestě do Papírových měst najdete pár odpovědí, jakým směrem se vydat... http://monamarsalovacte.blogspot.cz/2015/07/papirova-mesta-john-green.html
V životě jsem četla jen pár knih víckrát a tahle k nim patří. A dokonce plánuji, že si ji přečtu ještě jednou. Na "dětskou" knihu neobvykle napínavá, temná a hluboká kniha, která sice klouže po povrchu fantastického příběhu, ale skrz občasnou mezírku v plotě dává nahlédnout do hloubky a dovádí k zamyšlení. Knihu jsem četla poprvé jako "cílová skupina", podruhé o malinko starší, ale dosud si pamatuji scénu, kdy jedno z "dvojčat" před zrcadlem přemýšlí, jak moc ho vlastně lidé kolem znají a jak moc se vlastně zná samo...
Nevím, co se to stalo, že najednou po sedmdesáti letech všichni znovuobjevili tuto knihu. Asi je to dobou, kterou nechápeme, stejně jako malá Čipera nechápala, co se kolem ní děje a jen těžko, s pomocí moudrého otce a lehce zmateného dospívajícího brášky, se pokoušela prokousat událostmi. Jako zabít ptáčka stojí za to přečíst a stojí za to ji přečíst bez předsudků, proti kterým bojuje. Více: http://monamarsalovacte.blogspot.cz/2015/07/jako-zabit-ptacka-harper-lee_20.html