mschmidtova komentáře u knih
Kniha se mi líbila, ale něco mi na ní chybělo. I když má autorka daleko k mým oblíbeným spisovatelkám, nakonec jsem se do příběhu začetla a bavil mě. Postrádá pro mě ale potřebnou jiskru, která mi chybí do 5 hvězdiček. Svět vrcholového sportu mi autorka ale přiblížila velice dobře, je vidět, že o tom něco ví a ví, o čem píše.
Při čtení jsem si opět potvrdila svůj názor, že sport se má pěstovat pro zábavu a ne pro peníze, pak nemusíme přemýšlet nad tím, jak vyhrát za každou cenu.
Vtipné, ale podle mě průměrně. Pobavila jsem se, ale trochu jsem se nudila.
Moc hezké. Ani moc sci-fi, ani moc realita, v dnešní době příjemné čtení o kamarádství, a to navíc od české autorky.
Obdivuji autora za jeho super nápady a ještě navíc plné vtipu. Tadeáš, děda a babička, strejda Olda a další, to jsou zdroje originálního humoru, který pobaví nejen děti.
Zajímavý příběh o tom, jak si rodiče plní své sny prostřednictvím dětí. Je to velice nebezpečné a autorka následky tohoto chování pojala velice hezky, až pohádkově. Pěkné čtení nejen pro děti, ale poučení z příběhu vyplývá i pro rodiče. Proto tuto knihu doporučuji pro společné čtení dětí a rodičů.
Není to jednoduché čtení. Často jsem si při čtení říkala, co bych dělala já. Mám moc ráda knihy Jodi Picoult, právě pro jejich rozpolcenost. Autorka velice dobře umí podat problém ze všech stran, z pohledů všech hlavních hrdinů, takže vůbec není jasné, co je a není správné. Mně se to ale líbí, miluju její psychologii postav, pohled do jejich nitra a pomáhá mi to pochopit, proč se tak chovají.
Kniha poukazuje na novodobý fenomén, a to rození dětí na míru, kdy se narodí dítě - lék. Není to dobrý nápad a kniha mě v tom jen utvrdila. Ne všechny vymoženosti tohoto světa jsou správné a jen těžko se napravují důsledky tímto způsobené. Jodi určitě musela nastudovat mnoho knih a skutečných případů, než tento příběh napsala. Povedlo se jí to výtečně, ode mě má plný počet hvězd.
Příjemná, oddechová knížka. Mám ráda knihy s příběhem, se vztahy, s rodinou a tato kniha k nim patří.
Autorka mě opět nezklamala. Miluju její knížky. Všechny! Dlouho přemýšlím, co mě na nich tak přitahuje. Jsou to příběhy. Miluju příběhy, ze kterých se můžu poučit. Ráda se dozvídám o tom, jak to mají ostatní, jak žijí, jaké problémy prožívají a jak je řeší. Ráda jsem s nimi v jejich příběhu a po dočtení knihy se mi po nich stýská. A přesně tohle autorka umí velice dobře.
Kniha je stejně krásná jako krámek se sladkostmi, příběh je stejně sladký a voňavý jako cukrovinky z krámku.
S knihou jsem se docela trápila. Těžko říct, čím to bylo. Příběh je to zajímavý, tím spíš, že je to skutečná událost. Možná mi tam chyběl nějaký autorský styl. Možná, kdyby autorka byla spisovatelka, četla by se mi kniha lépe. Knihu stejně ale doporučuji. Je dobré si přečíst, kam až se člověk může dostat, kam vede nesmyslné polykání léků a zavírání očí před problémy. Na druhou stranu nás příběh poučí, jak se z takové závislosti dostat a slibuje naději, že je to možné.
To tedy byla jízda! Nejdřív jsem knihu nechtěla vůbec číst. Nechtělo se mi číst příběh o válce a utrpení lidí. Nakonec jsem ale neodolala a ničeho nelituji. Byla jsem v tom příběhu s Isabelle a Vianne, nemohla jsem přestat číst, a to je znamením toho, že je to krásná kniha. Rozhodně si zaslouží 5 hvězd, i když jsem našla nějaké nesrovnalosti v ději. Ty autorce můžeme rozhodně odpustit, protože vytvořila literární skvost. Doufám jen, že se lidé z takovýchto knih poučí.
Super kniha! Nejdřív se mi do ní nechtělo, vadilo mi střídání časových rovin. Musela jsem vždy přemýšlet, o které postavě to právě čtu. No ale pak začaly kamínky do sebe zapadat, kapitoly na sebe začaly navazovat a já jsem musela číst až do konce.
Sedmilhářky a Na co Alice zapomněla, se mi líbily víc. Tady mi chyběl pocit autentičnosti. Ačkoli je téma knihy závažné, příběh mě nechytl za srdce. Problém mi také dělaly hlavní postavy, musela jsem se vždycky zamyslet, o kom to právě čtu. Přesto je kniha zajímavá a donutí nás se zamyslet nad otázkou viny, odsouzení a odpuštění.
Nejdřív jsem chtěla knihu odložit. Začátek vypadal jako červená knihovna a na mě kniha byla už moc "sladká". Všem, kdo má podobný pocit, doporučuji vydržet. Za tímto úvodem se totiž skrývá nádherný a velmi poučný příběh. Při čtení jsem se znovu utvrzovala v tom, jak krásně se nám dnes žije a že problémy, které prožíváme, jsou jen drobnosti oproti tomu, čemu museli lidé čelit za války. Pro mě je tato kniha velkým pokladem a jsem ráda, že jsem ji neodložila.
Teda, to byla jízda! Kdybych mohla, dám 6 hvězdiček. Už dlouho se mi nestalo, že bych četla od jedné kapitoly ke druhé a nemohla se zastavit. Byla jsem tam s Alicí, prožívala s ní, když se probudila, když nevěděla, kde je...dívala jsem se jejíma očima na její děti, když obdivovala, jaké jsou úžasné. Byla jsem i u toho, když toužila po svém starém Nickovi z doby, kdy jí bylo 29. Prostě báječná kniha. Když jsem přečetla Sedmilhářky, nechtělo se mi z tohoto knižního světa pryč, a tak jsem si hned koupila tuhle knížku a rozhodně jsem udělala dobře. Už se těším na další knihy.
Další super kniha, která mě naprosto pohltila. Mně se tenhle typ románů líbí, líbí se mi i styl, jakým autorka píše. Příběh mi vůbec nepřišel předvídatelný, ani nudný. Naopak, někdy jsem se až zarazila, jaký život se může skrývat za zavřenými zdmi. A tyto příběhy se opravdu dějí. Dávám 5 hvězdiček, a to zaslouženě.
Autorce dávám za knihu 5 hvězdiček. Mně se tento styl prostě líbí. Není to zase až tak jednoduchý a předvídatelný příběh, jak by se mohlo zdát. Podle mě takto některé rodiny opravdu žijí, takže žádná červená knihovna to není.