muchomurka komentáře u knih
(Obsahuje spoilery.)
Strhující, napínavé, dechberoucí. Knížka se mi moc líbila, fandila jsem všem mužům ze Strašákovy posádky, i když se pak ukázalo, že ne všichni si to zasloužili. Jen jsem si ze začátku říkala, že autor začal postavy likvidovat závratným tempem, aby vůbec někdo přežil. A to, že to bylo celé nadsazené mi vůbec nevadilo, mělo to spád a pořádně nadupaný děj a já jsem moc spokojená. Jediná obava byla když jsem se dostala k první zmínce o novinářích, říkala jsem si "Ach né, Ti to vždycky pokazí.", ale zde naštěští ne, za což jsem ráda. Těším se na další Strašákovy příběhy.
Moc se mi líbil nápad, to že je to horor, ale nesedlo mi komiksové zpracování. V ději jsem se orientovala jak kdy, občas jsem to nějak nechytala. Ale na druhou stranu, kresby byly skvělé. Škoda, že je to na pokračování.
Původně jsem od knížky očekávala něco jiného, asi nějaký rozbor osobnosti Hercula Poirota, možná s komentáři či postřehy přímo od Agathy Christie. Ve své podstatě je to ono, ale zcela neočekávaná forma. Vždy, když jsem nějakou knihu od Agathy Christie četla, vypisovala jsem si zajímavé cítáty, postřehy či názory z příběhu, které mě zaujaly. Proto mě tato kniha velmi potěšila :-) Přišla jsem jí na chuť a potvrdila jsem si, přoč mám Hercula Poirota tak ráda a že je naprosto skvělý.
(Obsahuje spoilery).
Od této knížky jsem očekávala klasický YA. ale dostalo se mi o něco víc. Obvyklá roztržka, kdy ona uteče z úplně pitomého důvodu se zde naštěstí nekonala. Nejdřív jsem se s Kacey nemohla sžít, byla mi protivná a příliš tvrdá. Ale postupně jsem jí přicházela na chuť a ke konci fandila, ať najde štěstí a mír. Právě vývoj Kacey se mi na knize moc líbil, to, že se uměla postavit čelem i tomu nejhoršímu a nakonec, že si nechala pomoci. Škoda, že období její léčby bylo v knize shrnuto tak krátce, ale zase lepší než natahovaná nuda.
Přes celkem těžké téma se mi líbila lehkost příběhu a hlavně jeho humor. Kacey měla ostrý jazýček a neváhala ho použít, u čehož jsem se i dost nasmála :-)
Jsem ráda, že knížka dopadla dobře, doufala jsem, že k sobě Kacey a Trent naleznou cestu i přes prožitou hrůzu. Mrzelo by mě, kdyby nebyli spolu. Děkuji autorce za epilog. Že spousta věcí byla téměř dokonalá (sousedky a zaměstnavatelé či zaměstnanci v klubu pro dospělé), neproblémová a sladká mi nevadí, mám ráda, když knihy dopadají dobře :-)
V hodnocení této knihy jsem váhala mezi 3 a 4 hvězdičkami. Nakonec se přikládním ke 3, i když tenhle díl se mi líbil mnohem víc než první díl, kterému jsem dala 4 hvězdičky (nebudu to již zpětně měnit). To, že se mi líbil víc, bylo to tím, že Pandora neutekla, ale řešila situaci a vše si srovnala a vyříkala. Nelíbilo se mi, že tři čtvrtiny knihy neustále omílala pořád dokola své pocity - nesmí ho chtít, nechce ho, ale spí s ním. A znova a znova a znova. A některé obraty jsem ke konci začínala nenávidět - všechno bylo žhavé, chraplavé, vlčí. Grrr. Mimo jiné bych také ocenila více kapitol z Mackennova pohledu.
Uf, přečetla jsem to. Ještě že knížka nebyla dlouhá. Sára mi přišla děsná, mnohem více mi seděla, když byl vyprávěm příběh z její minulosti. Chovala se dospěleji než jak se chovala v současnosti. Pořád utíkala a nic nechtěla řešit. Být Willem, tak po tomto shledání balím kufry a mizím. Sára si ho těžce nezasloužila. Ale aspoň Will udělal tu knihu snesitelnější.
A co se týče stylu, naprosto příšerné, laciné, bez šťávy. Vyvolávala ve mně jedinou emoci a to tu, že bych nejradši dala Sáře jednu pořádnou na vzpamatování. Knížku z jeho pohledu rozhodně číst nehodlám. Jsem zklamaná. Sice jsou erotické romány na jedno brdo, ale tohle byla slabota a nebylo tam ani to, proč se takové romány čtou.
Námět byl zajímavý, neotřelý, ale zpracování něco chybělo. Pořád jsem si říkala, že příběh klouže po povrchu a nejde do hloubky, nic moc se neřeší. To se pak ke konci změnilo, ale zase to bylo všechno rychlé a uspěchané. Na druhou stranu mi to ale nevadilo, lepší než roztáhlé nudné vyprávění.
A jediné, co mě zarazilo, bylo, že autor nechal tolik postav zemřít, celkem se s tím nepáral.
A ten konec. Škoda toho epilogu. Snad to zase nebude série s mnoha díly.
(Obsahuje spoilery).
Tuto autorku mám velmi ráda a knížka se mi moc líbila, i když se ze začátku příběh hrozně moc vlekl. Neustálé opakování již řečených informací bylo urputné, např. to, že nikoho nemá, že Shaun byl jediný a poslední přítel a že je zvyklá na boj a zranění a že k Renovi nesmí nic cítit. Ke konci se děj konečně rozjel a posunul, bylo to strhující a napínavé a okamžitě chci další díly! Tohle je jediné minus - zase bůhví jak dlouho čekat na pokračování. Vždyť spousta věcí není vysvětlena! Val, Cink, co princ... Jsem napnutá a napnutá budu ještě dlouho. :-(
K Ivy - no, přišlo mi, že s přibývajícími stránkami se chová čím dál víc nerozumně, což mě štvalo a také to, že ačkoli měla různá podezření, něco jí nesedělo či jí běhal mráz po zádech, tak to neřešila. Prostě to přešla. Jsem doufala, že něco, bude pátrat, na něco narazí a nic... Trochu pasivnější, než by se mi líbilo. Ale uvidíme v dalším díle, doufám, že vezme rozum do hrsti a srovná se. Hlavně ať neudělá nějakou kravinu s Cinkem a vlastně i Renem. No, jsem fakt zvědavá, jak to autorka vymyslela dál, pěkně to zamotala.
A velké plus za Cinka, taky bych brala takového spolubydlícího :-D
Mimochodem po přečtení toho jména Shaun mi na mysli vždy vzpomněla na ovečku Shaun, hm, co už... :-D
Knížka se mi líbila a dobře se četla, ale teda Blaire bych kopla za to její příšerný chování do kotníku. To, že na konci prvního dílu utekla, to bylo děsný, ale tady se nechovala o nic líp. Chudák Rush, ta nejistota, jestli ho znova odežene či uteče, musela být děsná. Jo, situaci se sestrou mohl zvládnout s větší noblesou, zvlášť, když, jak připustil, tu pro ni vždycky byl a všechno za ni řešil a platil. Ale zase Nan mohla pochopit, že je zamilovaný a snažit se Blaire přijmout a vyjít jim vstříc.
Na tomhle díle mi nejvíc vadil ten tón vztahu Rushe a Blaire, kdy ona se chová jako praštěná a on je pořád v nejistotě. A to, jak B. říkala, že už nechce lhát, tak proč se podle toho neřídila? Místo aby si domýšlela katastrofické scénáře, stačilo by si s Rushem narovinu promluvit a bylo by po problému... (A teda i po knize, pravda...)
Ale přesto všechno - jsem spokojená a příběh nebyl špatný :-)
Skvělé detektivní povídky, sice jsem některé znala, některé ne. Celkově však mám od Agathy radši klasické detektivky, než ty povídkové. Ty mi přijdou příliš rychlé, ale i tak - stálo za to si je přečíst.
Nějak jsem to nechytla, šlo to lehce mimo mě. Ale ze začátku některé vtípy byly fajn.
(Obsahuje spoilery!)
Podle popisu jsem se na tuto knížku moc těšila. Na tajemný a napínavý příběh, začátek sice super, ale kniha mě zklamala. Nevadilo mi, že je zde nadpřirozeno, proč ne, ale vadilo mi dlouhé a strašně natažené, nudné vyprávění o tom, proč se Jakab stal Jakabem (přitom by stačilo to shrnout vyprávěním mezi dvěma hlavními postavami), příliš mnoho různých organizací a postav, neustále používané slova v maďarštině, aniž by byla aspoň jednou vysvětlena, či byl vzadu v knize (jako to bývalo dřív) soupis těchto pojmů s překladem. Od smrti Nata šel příběh ještě víc do kopru, moc jsem mu fandila, aby se uzdravil, byl to správný typ hrdiny, který by se do tohoto příběhu skvěle hodil (a třeba by ho i oživil).
Chování Hannah mě s postupujícím příběhem mě také štvalo čím dál víc. A ten konec? Téměř žádné vysvětlení, jen něco málo nakousnuté. Autor jak kdyby se zabýval celkem nepodstatnými věcmi a ty podstatné opomenul napsat. Škoda, mohla to být suprová knížka.
Mně se tahle knížka fakt líbila. Něco úplně jiného, než jsem čekala. Praštěné, přitažené za vlasy, neskutečné a přesto něčím fascinující. Rodina Tandy byla rozhodně minimálně zajímavá, je škoda, že všechno bylo řečeno v náznacích, spousta událostí jen zmíněna se slovy, že je to jiný příběh či vyprávění na jindy - to mě štvalo, fakt bych si ty příhody ráda přečetla. Také mi chvílemi přišlo, že je to zdlouhavé, přitom tam bylo tolik zajímavých namětů a vzpomínek. Čekala jsem, že různě zainteresované osoby budou mít pro příběh nějakou podstatu, ale jak jsem již psala, vše pouze okrajově, náznakově. Závěr mě překvapil, to jsem teda nečekala, ale proč ne? Jen škoda, že spousta věci zůstala nedovysvětlena, otázky, které si na konci kladla Tandy, a nejen ty, bych ráda měla zodpovězené. Přijde mi, jako by mě o něco autoři ochudili. Přesto jsem spokojená. :-)
Sice jsem nejdřív přečetla druhý díl, ale to vůbec ničemu nevadilo. První mi nepřišel o nic lepší, ale přece jen vyprávění z pohledu Drewa bylo svižnější a vtipnější. Jeho poznámky, jak jisté situace vidí chlapi, jak je řeší, byly dobré osvěžení vyprávění. Konec se mi příliš nelíbil, stejně jako u druhého dílu, bylo to takové divné. U tohoto typu knihy bych očekávala více sladký konec. A to oslovování čtenáře bylo dost otravné.
Ze začátku mi příběh hodně připomínal knížku Les rukou a zubů. Ale tak od třetiny knihy příběh díkybohu začínal nabírat jiný spád a směr děje. Celkově mi to přišlo dost roztahané, zdlouhavé, než se příběh posunul a něco se začalo dít. Styl vyprávění mě štval, nebo spíše to, jak autorka informace sdělovala čtenáři, velmi dlouho vše jen naznačované, co se kdysi stalo, ale pořádně nic nedořečené, milostný trojúhelník, sebetrýznění, nekomunikativnost hlavní hrdinky se svým nejlepším přítelem, tatínkem, Kanem... Ke konci se kniha rozjela, děj nabral spád a nechyběla příběhu čtivost. Bohužel je to zase trilogie (proč?), tak jen doufám, že láska Em a Kane bude stejná přes všechny tři díly (nechci, aby se rozdělili, pohádali, zamilovali do někoho jiného). Škoda, čekala jsem od toho něco víc.
Nebylo to špatné, i jsem se celkem zasmála, ale ke konci knihy mě Kate tak neskutečně štvala. Jak kdyby s tím prckem přišla o polovinu mozkových buněk. Možná mi to nedávalo úplně smysl, protože jsem přečetla jen druhý díl (zatím, uvidím, zda si přečtu ten první), ale i tak to bylo postavené na hlavu. To její filosofování (nebo co to bylo) bylo na facku, aby se vzpamatovala. Příběh byl od jejího náhlého útěku děsně rozvleklý a utahaný, nemělo to spád. Taky jsem se bála, že udělá nějakou krávovinu. Navíc si to mohli vyříkat jako dospělí, ale to by autorka po 50 stranách neměla co psát. Jsem však ráda, že to skončilo přeslazeně dobře, u takovéto knihy by mě jiný konec zrovna nepotěšil.
Na knížku od Robyn Carr jsem se moc těšila, ale tahle byla zklamáním. Předchozí mi přišly takové ucelé, milé, oddychové. Ale tahle byla jiná, příliš mnoho postav a jejich příběhů. Bylo to takové roztříštěné, neucelené. Navíc některé příběhy by si zasloužily více prostoru. Možná i svoji knihu. Myslela jsem, že kniha bude hlavně o příběhu Maca a Giny, ale přišlo mi, že tam moc nebyli. Taky o čem, když měli vše srovnané a jasné, že. Nejvíc mě štvala Sára, její tvrdohlavost a urputnost, všechno já já já sama, grrrr. Přitom má skvělýho bratra a přítele. Uvidíme, jaké budou další knížky, ale doufám, že se vrátí k tomu, jaké byly příběhy o Virgin River.
Tahle knížka mohla být dobrá, měla skvělý námět, kulisy i postavy. Ale autorka toho nedokázala využít. Postavy byly nijaké, jejich vývoj nedomyšlený. Vůbec jsem nechápala Tima, místo aby věci řešil či se je snažil nějak ukočírovat, tak to jen hodil na někoho jiného. To, že ze začátku podléhal Lille, bylo pochopitelné, ale když se (i podle jeho vlastních slov) z jejího vlivu vymanil, neměl být trochu důraznější a stát si na svém? Přivést Lillu do Annina domu byla nebetyčná blbost, být Annou tak ho nakopu. Tim byl slabý a jeho neschopnost poslat Lillu někam a odstřihnout ji, byla otravná a, i když to tak autorka potřebovala do pokračování příběhu, mě děsně štvala. Stejně si myslím, že to autorka mohla sepsat jinak, mnohem lépe. Také chápu, že Anna byla zlomená, smutná, měla kopu svých vlastních problémů, ale být jí, stejně bych si dupla - Lillu do domu nepustila, ani omylem. Mno, celkový dojem z knihy je velké zklamání.
Knihy tohoto rázu mám většinou ráda, napětí, detektivní zápletka, děj napsaný tak, že dokud nedočtu, nedokážu knihu odložit. Ale zde se to nepovedlo. Skoro do konce knihy jsem měla pocit, že autoři popisují jen něco, aby se neřeklo, a všechna důležitá zjištění a odhalení se dějí za oponou. Vyšetřování bylo nudné, vlastně se nic nedozvěděli. Akční scény, které měly vyvolávat napětí, byly taktéž nudné a zdlouhavé. A konec, nějaké dovysvětlení, to ani nestálo za řeč. Škoda, fak jsem se těšila na dobrou knihu. Tato to bohužel není.
Knížka se mi líbila a to jsem od ní nic nečekala, nebyla jsem si jistá, jestli ji vůbec mám číst, jestli mě bude bavit. A také jsem se bála, aby nebyla spíš plná trapných situací než vtipných a humorných situací. Naštěstí se tak nestalo, knížka lehce napsaná, čtivá, byla vtipná, fakt jsem se bavila a smála nahlas, například u těch pokusů naučit se tanec.