muchomurka komentáře u knih
Naprosto skvělý příběh, ke kterému se již od dětství vždy jednou za čas vrátím a celý ho přečtu znovu. Vždy na jeden zátah. Sice vím, jak to dopadne, ale přesto mě čtení neskutečně těší, užívám si ho. A tím, že vím, jak to dopadne, bavím se Judynými dopisy i když jinak než poprvé. Kdyby jen věděla. :D
Knížka byla boží, ale příšerně pomalu se četla. Spousta věcí, co mě zajímala, nebyla ani zmíněna. Za to spousta detailů, o které jsem nestála, jen natahovaly příběh, popisována velmi podrobně. Příběh se mi líbil, ale začátek byl děs, myslela jsem, že knihu odložím. Naštěstí jsem ho překonala a dočetla a jsem ráda. Bylo to takové pohlazení na duši. Škoda jen, že tam nebylo více humorné linky, např. když Oscar přistihl Jude, jak si povídá s babičkou, a pak si z ní utahoval. :) A také ten závěr. Konečně se to posunulo a konec. Grrr. Bych místo cca prostředních 150 stran přidala 50 ještě na konec. Ale i tak, jsem spokojená.
Nemám ráda severské detektivky, jsou na mě příliš ponuré. Ale tahle mě svou anotací nalákala. Nelituji, že jsem ji přečetla. Naštěstí to nebylo tak ponuré, jak jsem se obávala. Ale to, co jsem od knihy očekávala, jsem dostala zhruba z poloviny. Námět super, zpracování horší. Čekala jsem, že atmosféra bude gradovat, budou se objevovat nové skutečnosti a vše se bude kumulovat. Ale příběh byl pořád dokola o tom samém. Katrín, Líf a manžel měli pořád dokola ty samé zážitky, dělali pořád to samé. Žádné stupňování příběhu, nic. Část o dokotru Freyrovi byla lepší, ale také tomu něco chybělo. Nějaká jiskra.
Ale líbilo se mi propojení dvou dějových linií, jak všechno do sebe zapadalo. Na druhou stranu se mi nelíbil závěr.
(Obsahuje spoilery) Achjo, to fakt muselo s Katrín dopadnout takto divně? Nesouhlasím. Duchové mi nevadili, ale nic se nemá přehánět. Chtěla jsem nějaké vysvětlení, co se stalo. Takto je to pořád divně otevřené.
A také jsem si říkala, že vztahy Katrín, jejího manžela a Líf jsou nějaké divně napsané. Šroubované. Katrín bych jednu vrazila, jak byla neustále slepá ke svému okolí. Celou dobu jsem si říkala, zda tam bude nevěra (chování Gardara bylo příšerné), ale netvářilo se to. A šup. Je tam. A vůbec, něco mi nesedí? Divné pocity? Mizím dřív, než bys řekl švec.
Miluju chytromyši. Jak já bych taky chtěla mít doma vlastní kolonii! Aaaach :)
Bála jsem se, že tento díl nebude mít na první, ale bála jsem se zbytečně. Knížka je stejně dobrá jako předchozí. Sice jsem pořád očekávala, kdy bude akce, o které všichni pořád mluvili. Přípravy na ni byly dlouhé, ale nakonec mi to takto naprosto vyhovovalo. Příběh jsem si užívala, bavila se při něm. :) Oceňuji autorčinu představivost - různí kryptidé s různými zajímavými vlastnostmi.
(Spoiler - jen nechápu, proč Verity rovnou nezneškodnila pořádně Margaret, když měla příležitost.)
Od téhle knížky jsem čekala opět nějakou dystopii, kterých je nyní všude plno, ale to se nesplnilo a knížka mě suprově překvapila. Autorovi se povedl napsat skvěle vykomponovaný příběh, napínavý, neobvyklý, který nelze odložit a dočíst potom. Ze začátku byl styl vyprávění zvláštní, ale rychle jsem si zvykla a obracela stránku za stránkou. Přestože Tuesday byla i nebyla zápornou postavou, fandila jsem jí a doufala, že všechno dopadne tak, jak má.
Za mě rozhodně ano.
Zajímavý nápad, komiksové zpracování se zde vyloženě hodilo. Jen některé strachy (třeba s tím opuštěným hotelem) by si zasloužily více prostoru. Některé strachy mě také napadly a některé se mi po přečtení nasadily do hlavy, za což tedy autorovi pěkně děkuju! :D
Sci-fi a fantasy žánry moc nečtu, ale jsem ráda, že jsem udělala výjimku. Sice jsem si ze začátku přišla, jak kdybych četla rovnou druhý díl, samé záhadné názvy a poznámky, ale naštěstí se to rychle spravilo. Taky jsem vzadu v knize objevila "slovníček." :D
Verity a její smysl pro humor a povinnost mi byly velmi sympatické a blízké. Úplně jsem si zamilovala chytromyši a mrzelo mě, že tam s nima nebylo více scén. Také bych je chtěla mít doma :D
Dominik byl sympaťák (i s těmi příšernými názory), Sarah a ostatní rodina boží :) Jsem ráda, že v knize bylo tak nějak od každého něco (humor, láska, napětí, detektivka, ...), i když občas jen tak povrchově, což je škoda. Mnohé nápady a scény by si zasloužily více prostoru. Ale na druhou stranu jsem ráda, že to nebylo rozvleklé nudné dílo.
Jsem zvědavá na další díl, doufám, že bude minimálně stejně dobrý!
Přečteno rychle, ale nějak nemám z té knihy takový dobrý zážitek, jak jsem doufala. Přišlo mi to všechno takové plytké, povrchní, nedotažené. Chybělo mi nějaké vysvětlení ohledně Stíhových můžů. Vztah Jenny k Tomovi byl jak z nadhledu, s odstupu, takový že o tom pořád musela ujišťovat své okolí i sebe. Nějak jsem jí tu lásku nevěřila.
Víc by se mi celý příběh líbil jako kniha pro dospělé, temnější, propracovanější (děj, charaktery postav, vztahy mezi nimi, záhada stínových mužů), víc vášně, lásky, neodbytné přitažlivosti.
A konec se mi taky nelíbil. Nebyl úplně špatný, ale něco mu chybělo, byl plochý, nijaký... Dramatická scéna byla super krátká a nějak postrádala tu dramatičnost. A také mi Jenny čím dál víc lezla krkem. Škoda, vypadalo to zajímavě, skvělý nápad, ale to zpracování...
První co musím pochválit je obálka. Hrozně moc se mi líbí a hned na první pohled mě zaujala a navnadila. Doufala jsem, že jako je boží obálka, budu i příběh stát za to.
Zpočátku jsem byla rozpačitá, moc jsem se do Alayny nedokázala vžít, ale postupně jsem ji pochopila a bylo to v pohodě. Oceňuji, že autorka neomílala pořád dokola stejné pasáže jejich milování, ale že vykreslila pár důležitých chvil a věnovala se i příběhu okolo. Líbila se mi pohotovost a drzost s jakou zvládala situace se Sophií :) A velký bonus za Jacka.
Jen je škoda, že kniha najednou skončila, je tam spousta nedořešených věcí a já chci vědět, jak to bude dál. Ale předpokládám, že tohle je zase 1. díl ze série, takže se snad i dočkám. Jen doufám, že další díly budou stejně dobré jako tento. Super bylo, že spolu hodně mluvili a tak Alayna od Hudsona neutíkala a pak zcela nesmyslně půl knihy trpěla. Jediné, co mě štvalo, bylo neustále "och, uch, ach". A také některé obraty, které překladatelka použila tahaly za oči až tak, že jsem skřípala zubama. Ale celkově jsem spokojená a vyhlížím pokračování.
Miluji urbex a i když to zde není úplně ono, přece jen opuštěný, zakonzervovaný tajemný pokoj se k tomu blíží. Minulost 30. let 19. století dodala příběhu správný nádech tajuplnosti, dramatičnosti a jakési zkaženosti. Tato kombinace plus jasné, stručné vypravování (tj. žádné dlouhé utahané popisy, žádné odbočky od příběhu, filosofování apod.) a napínavý děj udělali z příběhu skvělý zážitek. Ze začátku jsem byla sice skeptická, zda je příběh takový, jaký jsem doufala, že aspoň trochu bude, ale nakonec se to rozjelo a já si ho užívala. A velmi oceňuji, že bylo vše logicky vysvětleno, žádná duchařina ani náznaky nemožnosti rozlousknout záhadu, protože je to mimo náš svět.
Ať už Jennifer Lynn napíše jakoukoliv knihu, vždy je to příběh, který zhltnu na jeden zátah. Ani zde tomu nebylo jinak. Postavy byly super, bavilo mě postupné rozkrývání minulosti, napětí. Vůbec si nedokážu představit, co asi Sammy musela prožívat (i když autorka to napsala velmi dobře, do Sammy jsem se vžila jako do druhé kůže), být ve svém vlastním životě cizincem, spoléhat se na to, co mi kdo řekne a doufat, že to bude pravda. To, jak se Sammy změnila, využila nového začátku a byla konečně sama sebou, fandila jsem jí, ať je šťastná a fajn holka, kterou si přála být. A ten závěr? Tak nějak jsem to vytušila dřív, kdo to je, ale vůbec mi to nevadilo. Jsem ráda, že vše dopadlo dobře. :)
Zpočátku mě knížka moc nebavila, nelíbilo se mi pochmurné ladění Beina života, a také mi přišlo, že vyšetřování se nijak nehýbe, na nic nového nejsou schopni přijít a strašně se to vleče. Naštěstí se to prolomilo a kniha dostala spád a napětí a četla se jedním dechem. Líbilo se mi, jak na závěr všechno do sebe logicky zapadlo a souhlasilo. Jen škoda, že skončila tak rychle, aniž by se dořešily další nakousnuté záležitosti (například vztah s Florianem, Achimem) - teda pokud autorka nenapsala další knihy s Beou a Florianem jako hlavními postavami, ze kterých by se čtenář dozvěděl, co je dál.
Touto knihou mám maraton Jesseho a Avy za sebou. Je pravda, že jsem si po první kapitole přečetla rovnou závěr, protože čekat skoro 600 stran kolotoče a na to, jak to dopadne, to bych nevydržela.
Celou knihu jsem se bála, že autorka pojede ve svém zažitém režimu a vždy, když to bude vypadat s hlavní dvojicí dobře, pod nějakou ubohou záminkou je rozeštve a nechá trápit, a tak stále dokola. Naštěstí se tak nestalo,i když na začátku, jak Ava utekla "přemýšlet", tak jsem skřípala zubama, Ava byla fakt na zabití. Její chování bylo všechno, jen ne rozumné a dospělé. Ale naštěstí mě kniha dále příjemně překvapila. Ava přestala úplně vzdorně bojovat s Jessem a naučila se s ním jednat. Bylo to milé a osvěžující po předchozích dvou dílech. Také velmi oceňuji více děje a odhalení různých skutečností, méně sexu a hrozně moc mě potěšilo, že Ava konečně začala jednat místo utíkání a zůstala při Jessem, jak mu slibovala a vše rozumně vyřešila.
Původně jsem si myslela, že nejlepší je druhý díl, ale po dočtení tohoto jsou na tom tak stejně. Velké plus za Jesseho a jeho postoj k dětem a k ní, jeho bezmezná láska a obdiv - jednoduše aaaaach! :)
Škoda jen, že tam bylo tak málo Kate a Sama, chyběl mi tam humor a odlehčení. Jsem však ráda, že všechno dobře dopadlo a já můžu po tomto čtecím maratonu zase vydechnout.
Připadám si, jako by Jesse převálcoval i mě. Jsem jako po doběhnutí maratonu - totálně vyčerpaná (a to jsem tu knihu jenom četla z pohodlí domova).
Druhý díl se mi líbil o něco víc než ten první, hlavně proto, že jsem se konečně něco málo dozvěděla. Ale na druhou stranu mě tu Ava štvala mnohem víc. Taková ufňukaná holka, která se chová jako rozmazlená puberťačka. Vůbec nechápu, proč se s Panským sídlem nesmířila. Je dospělá a i když sama to nechce, neměla by to odsuzovat. Rozumně si promluvit sice pořád chtěla, ale nikdy to neudělala. Buď se naštvala nebo jednala v afektu. Grrrr. Jesse šel konečně trochu do sebe a komunikoval, i když to, že on něco může požadovat a vyžadovat a ona to stejné ne, to mě vytáčelo (naštěstí mu to Ava vmetla do tváře, ale bez zjevného dopadu).
Oproti prvnímu dílu mi tu chyběl nadhled, lehkost a vtip. Mrzelo mě, že je Kate odtažitá a nekomunikativní. Proč se nemohla Avě svěřit, když od ní samotné chtěla slyšet úplně všechno?
Závěr byl super, konečně ne nesmyslná rozmíška. I když bonusové kapitoly jsou tu k ničemu, není v nich absolutně nic nového, jen znova stejné rozhovory, které už jednou v knize byly. Doufala jsem, že ukážou duši Jesseho, ale nohužel ne, jen překopírované dění.
Sice se mi nechce číst třetí díl ve slovenštině, ale vzhledem k tomu, že není v češtině a mě se nechce čekat na to, jak to celé dopadne, překousnu to. Jsem zvědavá, co všechno ještě autorka vymyslí, už takto tento až nezdravý vztah protáhla vším možným (i nemožným). Doufám, že mě čeká happyend.
Lehký, vtipný příběh. Líbil se mi. Hlavní postavy se chovaly rozumně, zvládly si to vyříkat a zbytečně se půl knihy netrápit zbytečnou odlukou. Jen mi konec přišel takový uspěchaný, šup šup a konec, jak kdyby to autorky už s postavami nebavilo a rychle to utly. A některé věci by si zasloužily ještě aspoň zmínku (jak to udělali po té, co byli spolu, jak to šlo s tou show, jak dopadla maminka Harlow ad.) Já bych ještě snesla minimálně jednu kapitolku.
Knížka byla velmi čtivá, i když to není žádné třeskuté dílo. Původně jsem si myslela, že si půjčuji thriller (nevím, kde jsem k tomu přišla) a byla jsem dost překvapená, že čtu erotický román. :D Naštěstí se to četlo samo, stránky ubíhaly dobře, ale bylo to pořád dokola. Posledních 150 stran si autorka klidně mohla odpustit, už se opakovala.
Ze začátku mě to i bavilo, Jesseho dominance, mělo to celkem lehkost. Ale s Avou jsem se nedokázala popasovat. Nejradši bych s ní pořádně zatřásla. Následné chování bylo, jak kdyby kniha byla o puberťácích a ne dvou dospělých lidech. Nejlepší řešení je útěk, že? Proč si to rozumně vyříkat? Navíc to, že si s ním nedokáže ale vůbec promluvit? A pak se chová jako malá ublížená holčička, i když na to nemá právo.
Konec autorka úplně zabila. Se na posledních 15 stranách rozhodla, že to bude trilogie a tak to musela ukončit tak, jak to ukončila? A už vůbec nechápu Avino pohoršení. Tak má Jesse nevěstinec, no a co? Žijí v 21. století, tak proč z toho proboha Ava dělá takovou tragédii? Úplně zbytečná, malicherná rozepře, jen aby si autorka udělala můstek.
Přestože mě to neskutečně štve, další díly si přečtu, chci vědět, jak to celé dopadne. Doufám, že to nepůjde od 10 k 5, jako to bylo v tomhle příběhu.
Plus přičítám Samovi a Kate, škoda že tam jejich momentek nebylo víc :)
(A teda celkem dost mi to připomínalo román After. Také se pořád ujišťoval, ať ho neopustí a dělal kraviny, byl majetnický, zamilovaný a také si spolu nedokázali pořádně promluvit. Jen After se mi líbil mnohem víc.)
Opět skvělý nápad, který je kreativně a originálně zpracovaný a i u této knihy se těším, až ji jednou se svými dětmi budu číst.
Celou dobu, co jsem knihu četla, mi to přišlo jako "co bylo před Nástroji smrti". Takový náhled do historie. Spousta věcí, které byly v Nástrojích smrti, zde byly už ohrané. Postavy byly fajn, ale to, jak si vykaly a celkově se chovaly, působilo dost odtažitě. Chápu, že v té době to tak chodilo, ale příběhu prostě chyběla lehkost, vtip, nadsázka, to, že si ze sebe postavy utahují.
Také mě mrzelo, že Tess, přestože měla spoustu otázek, nedostala téměř žádné odpovědi a tím pádem se i čtenář nedozvěděl téměř nic. Ano, ne všechno autorka odhalí v prvním díle, ale bylo toho fakt málo. To mě štvalo.
Druhý díl mi přišel poklidnější, mírumilovnější. Líbilo se mi, že se nekonaly veliké dramatické zvraty mezi Jasonem a Beck, ale že jednali rozumně a komunikovali spolu. Sice když jim bylo 16, občas mi přišlo, že se chovají jako starší, ale proč ne. Líbila se mi ta něžnost, láska a porozumění, které mezi sebou měli. Je pravda, že bych snesla trochu kratší část o jejich dospívání a víc si užila to, jak jsou na vysoké a pak spolu žijí, ale i takto, při zpětném pohledu, mi to nevadí tolik. Jen jsem doufala, že se také dozvím víc, jak to dopadlo s rodiči Jasona. Vím, odstřihl je, ale přesto mi tam chybělo nějaké uzavření.
A jsem moc ráda, když autorka zmíní postavy z předchozích dílů, že vím, co se s nimi stalo po poslední přečtené stránce.
První polovina příběhu super, vtipná, lehká, dráždivá. Druhá polovina utrpení. Dva zcela dospělí lidé, kteří si narovinu nedokážou promluvit. Autorka jak kdyby si nevěděla rady, co s příběhem dál a bezmocně se v něm plácala. Mrzelo mě, že autorka nevyužila možností, které příběh nabízel. Například jsem čekala nějakou vtipnou scénu na rodinném obědě a nic. A toho tam bylo více. Škoda, ale jako oddychovka na zkrácení dlouhé chvíle, proč ne.