Mudry komentáře u knih
Drsné, surové, místy vulgární, podané netradičním stylem a možná právě proto, že je to tak trochu "jiné" , jsem byla moc spokojená a knížku přečetla v podstatě za den.
Jako vždy perfektní !!! Ale ten konec ? Tohle se nedělá :-( .
Za téma a příběh palec nahoru. Nějak mi ale neseděl jednoduchý, téměř školní styl psaní. Měla jsem proto trochu problém se začíst. Musím ale přiznat,že když mě příběh samotný pohltil,rušit mě to přestalo.
Zhltla jsem to jako jednohubku. Mám podobně staré děti i podobné starosti , naštěstí jsem žádnou další podobnost s mou rodinou nezaznamenala. Klidnou mě to ale nenechalo. Jedna emoce střídala druhou. Žasla jsem nad stylem výchovy , nad množstvím neuvážených rozhodnutí a nesplnitelných slibů. Kniha ve mně zanechala pocit uspokojení na tím, že my to máme jinak. A to je moc hezký pocit, takže mé první setkání s autorkou určitě nebylo poslední .
Zklamání se opět nekoná. Dominik Dán i nadále boduje. Tentokrát malinko oddychovější díl.
Mráz má všechno, co má správný thriller mít. Dost dobře si ho dovedu představit jako námět na film. Proč jen čtyři hvězdičky ? Pan Minier je mistrem popisu co se přírody, počasí, situace i osob týká, ale čeho je moc, toho je příliš. Kniha mohla mít o sto stránek méně a vůbec by jí to na kvalitě neubralo. Co ústav , Lisa, Xavier .... ? Konec mohl být trochu propracovanější třeba právě na úkor některého z obšírných popisů čehokoli.
Vše už bylo řečeno v komentářích níže. Není co dodat. Velmi silný a ohromně čtivý příběh, na který pravděpodobně nezapomenete.
Jedním slovem chaos. Psané stylem TV komentáře pro nevidomé. Jedna část pak v ich-formě, což by podle mého autorům svědčilo víc. Původní dějová linka záhy zmizela kdesi na pozadí příběhu a já měla pocit, že už čtu jinou knihu. Zřejmě i díky zbytečným popisům , zmateným dialogům a odbíhání k detailům, které měly pro děj pramalý význam. Neseděly mi ani jakoby uměle vložené milostné scény a velice nepravděpodobné postupy policie. O detektivovi, jenž má být ústřední postavou série, jsme se toho také mnoho nedověděli. Dvě hvězdičky dávám za původní myšlenku , která by mohla být námětem na klidně i dva slušné detektivní příběhy.
Kdybych mohla, dala bych hvězdiček šest . Žádná "Dánovka " mě ještě nezklamala, ale tahle byla jedna z těch povedenějších.
Můj 25.kus od Dominika Dána. Začínám malinko panikařit. Série se blíží ke konci pomalu, ale jistě a co pak jako budu číst :-) ?
Tentokrát jsem se nějak nemohla začíst. Po pár stánkách jsem zas byla chycená a nedalo se přestat. Pořád čekám, kdy mě některý díl opravdu zklame ( ne, že bych si to přála), ale zatím to na méně hvězdiček nevypadá.
Vlastně už ani nevím co psát. Opakovala bych se nebo papouškovala ostatní komentáře. Dominik Dán mě prostě baví.
Musím přiznat , že po přečtení komentářů , jsem se trochu obávala, zda mě tento díl zaujme stejně jako ostatní "dánovky". Pravdou je, že to bylo zase trochu jiné , ale to je právě to, co mě na autorových knihách baví. Píše prostě bez předem známé osnovy.
U starých knih se vždycky bojím, zda mi bude vyhovovat styl psaní, použitý jazyk . Mé obavy se rozplynuly po přečtení několika málo řádků. Neuvěřitelně čtivé ,napínavé, strhující dílo .
Nemohla jsem se od knihy odtrhnout ! Nevím, jestli bych se pustila do čtení ponurého psychologického románu dobrovolně, nebýt toho, kdo ho napsal, ale .... Nesbo prostě umí ! Harryho ani jemu nic podobného nečekejte.
Nepopiratelně hodně čtivý příběh. Odtrhnout jsem se nemohla a nechtěla. Pravdou ale je, že ve výsledku malinko červenou knihovnou opravdu zavání, ačkoliv vlastně jakékoliv "sladkosti" jí podobné téměř postrádá. Možná styl psaní ? Nevím. Místy málo uvěřitelné. Asi jsem zvyklá na trochu jiné válečné romány, nicméně druhou knihu autora si určitě přečtu.