mulderka komentáře u knih

Rozdíly mezi knižní klasikou a jejími četnými filmovými zpracováními:

Filmy: / osobně mám nejradši verzi s Michaelem Yorkem :-) /
- mušketýři jsou vylíčeni jako sympaťáci největší a mylady s kardinálem jako bezmezní zlouni
- více akce, méně roztahaných dialogů /samozřejmě, na plátně/obrazovce musí děj odsýpat ;-)/

Kniha:
- pro dnešní zrychlenou a povrchní dobu trochu moc rozvláčná a natahovaná, něco by se vynechat určitě dalo, jenže kdo se odváží upravovat?
- ale: zase je tu lépe popsána a charakterizována doba 17. století se všemi tehdejšími zvyky a mravy a rozdílností v myšlení tehdejších lidí. A to už se nám zářní hrdinové mění v lidské bytosti s rozmanitými nectnostmi, smýšlející a chovající se podle úplně jiných zásad a motivací, než bychom od nich čekali. Hezky to o pár komentů níže shrnuli uživatelé Claudius a Majdule.
Když to nějak uzavřu: pokud se chcete jen tak na dvě hodinky pobavit, anebo se s mušketýry teprve seznámit, pusťte si film. Knížku budete louskat o hodně déle, zato se spolu s prožitkem napětí a dobrodružství hodně poučíte, jak to před těmi už pomalu 400 lety chodilo.
No a hodnocení? Klasika klasikovatá, která se čte už skoro 180 let, to už samo o sobě volá o maximální počet hvězd. Půlku té poslední bych ubrala za výše zmíněnou nadměrnou délku. Pan Dumas byl prostě ukecaný :-D

21 12.01.2021

Méně Sharka, více týmu - vypadá to, že se autor posunuje malinko do mcbainovského pojetí detektivky. No, je fakt, že takhle propletenou záhadu by Velký detektiv sám těžko zvládal. Pomalu, ale jistě se zde sbližují nejen dvě linie vyprávění, ale také jisté postavy. A všichni dohromady se ocitají ve skutečném pekle, které natahuje své drápy od /doslova/ podzemního klubu zvrhlíků až po mezinárodní chobotnici nelegálních obchodů s... přečtěte si sami, s čím.
Sympaťák Sharko si v rámci vyšetřování zacestuje opět do Jižní Ameriky, zatímco jeho skorožena Lucie se už po dvou měsících na mateřské nudí a mermomocí se chce fyzicky zapojit do akce. Což já osobně nechápu, ale proti gustu žádný dišputát.
A mě zase poslední odstavce Strachu přiměly bleskově zapátrat, jestli už existují další díly. Nuže, máme se na co těšit! Otázka je ovšem, kdy...

21 27.09.2020

V rámci žánru, tj, sci-fi/fantasy oddechovky /nebo braku ;-) /, kde jsou pravidla jasně dána, kde od začátku lítají končetiny, krev a vnitřnosti a kde obligátní superhrdina nemůže jinak než zvítězit nad jakoukoliv překážkou, co si na něj Kulhánek vymyslí, si Vyhlídka ty 4 zkrvavené šurikeny zaslouží.
Tedy kdo touží po výše popsaném, určitě bude příst, nebo spíš řvát blahem.
A proč ne. Někdy je třeba si i vymýt mozek a zapomenout na cokoliv smrdícího současnou realitou.
Takže za těchto okolností JÓÓÓ!
Ale ty šílené pálky, co za to nabízí sběratelé, bych nedala ani náhodou. A totéž platí i pro Noční klub, Vládce strachu a pravděpodobně i všechny ostatní kulhánkoviny, co jsem zatím nestihla hodit před oči.

21 03.03.2020

Mistr ACC ve své nejlepší formě! Parádní měsíční robinzonáda, v níž autor nebohé podprachové trosečníky neušetřil vážně ničeho. Pořádná dávka napětí, lehké psycho, i trochu milostna se najde, a s mírnou dávkou vědeckého poučení navrch z toho máme moc a moc povedenou sci-fi mňamku. A jak to všechno dopadne? Mazejte do knihovny, vykecávat vám to samozřejmě nebudu. Já už do té své mažu, neb jsem právě zjistila, že naléhavě potřebuju opáčko.
A proč "jen" 4 hvězdy? No ve skutečnosti jsou to tak 4 a 4 cípky navrch. A to jen proto, že dokonalou "pětku" jsem si u clarkovek rezervovala pro milovanou a nepřekonatelnou 2001 ;-)

21 11.10.2018

Potvrzuji popis z anotace: Nádherné, velice silné dílo na úrovni antické tragédie. Emocionálně možná ještě výš, neb zde účinkují lidé s myšlením a pocity, jaké známe ze současnosti.
Těžko říci, s kterou z ústředních postav tohoto krutého a vášnivého dramatu se aspoň trochu ztotožnit a komu věnovat své sympatie. Jednoznačně snad jen /ve vedlejší dějové linii/ Michaele a jejímu správnému rozhodnutí /přečtěte si/.
Poezii normálně čtu málokdy, ale zhlédnutí zfilmované verze z české produkce 80. let /mimořádně povedené/ se mnou tehdy zamávalo tak, že jsem si tu knihu prostě MUSELA pořídit.
Protože Cawdor není jen skvostná výsostná literatura, ale také terapie. Z té drsné, syrové krásy veršů i přírody, která je dějištěm dramatu, a neodvratně se blížícího drtivého závěru se hrdlo svírá a srdce krvácí až na dřeň - ale někdy je třeba otevřít své rány. A když je slzami vyčistíte, dočtete a je vám líp. Aspoň na chvíli.
S absolutním hodnocením doporučuji!!!

20 24.05.2021

Nejsem zrovna velká fanynka komiksů.
No jo, ale když všude slyším, jaký je ten Alan Moore fenomén, z jeho Watchmenů jsem byla nadšená a film s Johnny Deppem taky nebyl špatný, proč to nezkusit.
Rovnou neslavně přiznávám, že jsem nedočetla. A dost mě to štve. Ráda bych, ale za prvé: absolutně se mi nelíbila kresba /hrdinný inspektor Abberline VŮBEC nepřipomínal Johnnyho Deppa, haha/, za druhé, což je větší problém: na luštění blešího nečitelného písma v bublinkách nemám oči ani nervy.
Což samozřejmě není vina příběhu. Ten, pokud můžu posoudit z přibližně třetiny, kterou se mi povedlo přečíst, než mě složila migréna od namáhaných očí, by mě zajímal velice moc. Do filmu se celá ta detailně /ne/vymyšlená okultně mysteriózní historie Londýna pochopitelně zapracovat nedala - jak se asi propojila s ústřední detektivní linií?
Jak už zde někdo psal níže, věčná škoda, že to Alan M. nepřepracoval do normální prózy. Za tu bych možná byla ochotná i penízky vysolit ;-)
Hvězdičky tedy patří: autorovi A.M. - za originální a do velice neprobádaných koutků rozvětvenou rozparovačskou historku, překladateli V.J. - za tradičně vynikající práci, jeho čeština je vážně na úrovni :-) Bohužel kresba mi opravdu nesedla a velikost písma se rovná pokusu o atentát na můj zrak. Tohle mi fakt nedělejte!!

20 07.05.2021

Když žijete v postkomunistické Evropě roku 1997 a snažíte se začíst do čerstvě vydané knížky, jejíž celá zápletka a děj stojí na premise, že největší touhou a prioritou amerického teenagera je pořídit si nějaké to fáro, jen co bude možné udělat si papíry, dá vám trochu práce to přijmout. Mně tedy aspoň dalo. Pamětníci pochopí, mládež 21. století s tím už takový problém mít asi nebude.
Ale budiž, ono se to nějak vyvrbí. A taky že ano. Ve chvíli, kdy dojde k osudovému setkání outsidera Arnieho a staré šunky, v níž její bývalý majitel zanechal něco ze sebe, už zvolna přidáváme plyn, motor vyje ve stále vyšších obrátkách a děj se řítí do zběsilých serpentin... a co když za některou z těch prudkých zatáček čeká pevná zeď??? Existuje vůbec ještě možnost záchrany??
Tehdy ještě Mistr si s námi opět jednou zacestoval do hlubin puberťácké duše, a byl to ponor dosti drsný a psychologicky náročný. I když, na takové Osvícení nebo Nezbytné věci Christina přece jen nemá. Stále však parkuje na horní polovině mého kingovského žebříčku.
Chutný bonus pro rockerské dušičky představují na začátku každé kapitoly úryvky z textů písniček - o autech, lásce a smrti. Přesně o tom totiž tahle knížka je.
Takže čtěte a až pak vyjdete ze svého bezpečného domu do dopravního ruchu - pozor na to, co se k vám blíží a kdo v tom možná sedí...

Dospěvši k názoru, že jest načase proložit si ty hromady v poslední době přečtených amerických thrillerů a různé SF/fantasy nějakou hodnotnější klasikou, nechala jsem si přistát do čtečky Nezvalovu Valerii. A jen jsem zírala. Mluvící tchoři, upíři, sklepení s rakvemi, v nichž odpočívají hromady /čích?/ kostí, babička, co v jednu chvíli možná není tak docela tím, čím se zdála po celý Valeriin život být... a co se to asi skrývá v dívčiných náušnicích... ?
Co tohle vlastně je? Temná noční můra, pohádka pro /nedospělé/ dospělé, surrealistická halucinace, skandální dílko plné krve a sexu, psychologický iniciační román? Já jsem si při čtení občas připadala trochu jako v městečku Twin Peaks, kde taky "sovy nejsou tím, čím se zdají být". Koho by napadlo, že za pár let bude Vítězslav N. psát Zpěv míru a jiné agitky?
Trošinku mi vadilo, že je děj vyprávěn s jistou odtažitostí nezúčastněného pozorovatele, a dialogy, které možná měly jen roztáhnout nevelký počet stránek. Ale třeba i to byl autorský záměr...?
Bohužel jsem neměla v ruce papírovou knihu, ale jen elektronický přízrak v paměti čtečky. Myslím, že kdybych mohla prolézt do Valeriina světa skrze hmotné stránky opravdového svazku, užila bych si tuhle historku daleko víc. Displej prostě Valerii nesluší.
Jinak můžu jen doporučit :-)

20 06.06.2020

Přiznám se, že jsem po vší té zběsilé reklamní kampani čekala něco podstatně lepšího. Minimálně do poloviny knížky jsem s opatrným zájmem listovala, sem tam něco vynechala. Hlavní hrdina Igor mi příliš sympatický nebyl /nafrněný zakomplexovaný bývalý feťák, o co byl lepší než jeho budoucí druhové v dobrodružství, které charakterizuje s takovým pohrdáním??/ Jeho neustálé skučení typu "já blbec, že jsem vůbec udělal to, nebo ono" jako by slibovalo bombu nevídanou, kruté existenciální drama a senzační odhalení... ale nic zase TAK úžasného se nakonec nedělo. Klidně to nechám vyšumět, i když... kdybych se náhodou kolem Tríbeče někdy vyskytla, asi přece jen trochu zpozorním. Jako že co kdyby...?
Dejme tomu na průměr, a nějaký bodík navíc za seznámení s dost zajímavou kapelou Zrní, text jejíž písničky je v knížce citován. A je o hodně strašidelnější, než celá Trhlina.

20 23.03.2020

Poměrně málo známá válečná polofikce od autora, o němž se moc nemluví. A není divu: jeho ostré a hluboké zamyšlení nad tím, co dokáže provést s národem zkoušeným pod fašistickým režimem příchod amerických "osvoboditelů", se od populární hollywoodské produkce a většinou jednostranně a černobíle zaměřených knih z období druhé světové války radikálně liší.
Čte se to těžce. Nejen kvůli závažnosti obsahu. Malapartův jazyk /ve velmi kvalitním překladu/ je barvitý, metaforický a někdy se v různých popisech utápí až moc. Také četné dialogy v cizích jazycích, jejichž překlady si musíte dohledávat pod čarou, tříští pozornost. Přesto, několik scén mi rozervalo srdce a stisklo hrdlo. A hlavní myšlenka? Ta se dá shrnout volnou citací asi takto: dokud národ bojuje, ABY NEZEMŘEL, bojuje s čistými ideály. A když jsou jeho příslušníci pak osvobozeni a bojují, ABY PŘEŽILI, nastává mohutná epidemie korupce a podlézavosti k osvoboditelům, to vše za účelem zisku jejich dolarů, konzerv a žvýkaček...
Malaparte jako styčný důstojník to vše na vlastní oči viděl, prožíval a trpěl. Proto jeho postoj k dění po vylodění Spojenců nemohl být a nebyl jen obdivný a vděčný, osvobození Itálie Američany vnímal spíš jako střet kultur, které si asi nikdy nemohou zcela porozumět.
Tuhle drsnou, psycho-horrorově surrealistickou elegii nad osudem možná že ne jen jednoho poraženého národa by Spielberg zcela určitě nezfilmoval. Toto je materiál tak pro Davida Cronenberga.

20 13.08.2019

Tak jsem dočetla, otřela slzy z očí, přelítla, co kdo zde už napsal přede mnou... a můžeme si to tedy spočítat:

5/5 za odvahu, s kterou A.L. vnesla do dětské literatury téma smrti v dobách, kdy něco takového bylo skoro nemyslitelné. Kolik podobných knížek pro tuto věkovou kategorii znáte? Já ani jednu.

4,5/5 za solidní dobrodružný příběh

3/5 za fakt, že si ani jeden z bratrů nikdy nevzpomněl na maminku, jak jí tam na zemi asi je, když ztratila obě děti.

5/5 za dávku emocí, která dokázala rozbrečet i životem omlácenou čtenářku v /na louskání Astrid Lindgrenové/ poměrně pokročilém věku.

3/5 za ukončení, na něž mám stejný názor jako níže Reader.007. Neb sebevražda, která v jistých situacích určitě může být řešením, tady opravdu vyšla jen jako únik před problémy. Stačil by maličký posun a vše mohlo vyznít docela jinak.

Takže za 4 hvězdy mi přijde OK :-)

20 27.05.2018

Moje knížka z nejmilovanějších ... a na salátovém vydání, které vlastním, je to znát :-) teď z ní čtu svým dětem a ty už se moc těší, až budeme mít kočičku :-)

20 18.04.2015

Kam se hrabe Hal Clement, Arthur Clarke a všichni další klasici tzv.hard scifi. Na těch pár stovkách stránek Spasitele je totiž víc fyzikálních pouček a vědeckých teorií než v celém jejich díle dohromady. Takže tímto pasuji pana Weira na čelného představitele "harder than hard" scifi. Jenom nevím,zda je to víc pochvala než kritika.
Zase jednou budu za disidenta a s hlavou hrdě vztyčenou prohlásím, že jde o dílko, minimálně z hlediska literárního, velice přeceněné. Stěžejní nápad je neotřelý a fajn, ale asi by fungoval daleko líp na rozsahu novely. Zajímalo by mě, jestli má autor potřebu se předvádět, co všechno z kdejakého oboru má nastudováno a dovede to v rámci zápletky uplatnit -anebo to jen myslel s námi čtenáři "dobře" a po vzoru SF z pravěku žánru se nám snaží rozšířit obzory.
Já osobně jsem se ze všech těch poznatků rozhodně necítila spasená. Maximálně tak vyčerpaná a znuděná nedostatkem děje. Tak jsem proti svému zvyku čtení nakonec vzdala a ani letmý pohled na konec mě nepřesvědčil,že jsem o něco zásadního přišla.
A jelikož jsem skoro totéž prožívala u Marťana, počkám si raději na případnou filmovou verzi. Andyweirovky bude patrně lepší sledovat než číst. Další vzácný úkaz a snad se z toho nestane pravidlo.
Pohodím tři kousky diamantů průmyslové kvality. Žádný zářivý scifi šperk totiž Spasitel není. Bohužel.

19 22.05.2022

Originálnější námět pro dobrodružný thriller už snad ani nešlo vymyslet... potomci nacistů se s pomocí vražedného superviru pokouší nastolit Čtvrtou říši pro pár vyvolených a nějaké ty "podlidské" otroky. Zpracování na dost průměrné úrovni, časové údaje mi taky zrovna neseděly /pokud se má děj knížky odehrávat někdy kolem roku 2016, milý Jaegerův dědeček a většina účastníků válečných událostí by museli mít hodně přes 100 let/... Oceňuju ale, že Will Jaeger není tak docela neprůstřelný, nehořlavý a neutopitelný superhrdina, jaký se nabízelo, že by být mohl... A přiznávám, že na rodinně založené dobrodružné týpky si docela potrpím ;-)
Vzhledem k faktu, že podobných oddechovek už jsem měla možnost přečíst metráky a dost z nich mě bavilo podstatně víc, hodnotím /možná o něco lepším/ průměrem.
Pan Grylls má určitě fůru schopností a dovedností, které ovládá líp než psaní fikce - věřím, že jeho knížky z oblasti literatury faktu by mohly být daleko čtivější. Asi mu dám v tomhle žánru ještě šanci :-)

19 03.10.2021

Když francouzský autor píše thriller z prostředí Laponska, jehož celá zápletka stojí a padá se znalostí laponské /pardon sámské/ kultury a tradice... tak výsledek může dopadnout doslova všelijak.
Já osobně to vidím tak na průměr /a možná půl hvězdy navrch/. Detektivně-partnerská dvojice od "sobí policie", pochybné praktiky nadnárodních společností, snažících se využít nerostné bohatství v chráněných oblastech, záhada šamanského bubnu a vše ostatní kolem... to je až přemíra informací o věcech, o nichž většina světa ví absolutní minimum, a rozhodně se nedá vměstnat do jedné, i když 460stránkové knížky. Která by měla být taky trochu dějová a napínavá.
Zato jsme se příliš nedověděli o detektivech Klemetovi a Nině. Škoda, podle náznaků se zdá, že v dřívějším životě napůl sámského policisty se skrývá nejedno tajemství. O ně se zatím není ochoten podělit s Ninou a bohužel ani s námi čtenáři. Oba by si od svého "stvořitele" zasloužili pořádnou transfúzi krve do svých papírových žil. Tak ráda bych s nimi chtěla víc sympatizovat!
Tak třeba v případném dalším pokračování.
PS. Někomu o pár odstavců níže se stýskalo po romantickém jiskření mezi K. a N. Za sebe pevně a rozhodně prohlašuji: chválabohu, že se žádné nekonalo, neb podle mě je to zhouba pro žánr, a co teprve hned v prvním dílu!!!

19 07.06.2021

Tak jako "oranžová je nová černá", dalo by se říct, že fantasy = nová dramatická báchorka. Když se to vezme kolem a kolem, co nakonec jiného Strakonický dudák je? Kdyby se trochu upravil 200 let starý jazyk a scénáristická forma se převedla do prózy, je tu jistá pravděpodobnost, že bychom tu měli "nový" fantasy bestseller. Námět a charakteristiky postav jsou totiž nadčasové.
Co se případné filmové aktualizace týče, vzpomněla jsem si na Hvězdu, co v podání nebožtíka Gotta padala vzhůru, a otřásla se hnusem. Takhle určitě ne, ale vzít to do ruky někdo v americkém stylu... kdoví ;-)
Nuže, proberme se ze scifi snu, který nikdy nedojde naplnění, a suše konstatujme, že jako přepis dramatu se milý Dudák opravdu už číst nedá. Dcera by mohla vyprávět, jak jí po několika pokusech překousat aspoň půlku knihy nezbylo nic jiného, než si stránku čtenářského deníku, na níž měla stvořit referát o této - bůhví proč na ZŠ stále povinné - četbě, zaplácnout čímsi opsaným z netu. A ještě to provokativně nadepsala Strakonický bubák.
Myslíte, že si toho češtinářka všimla??
Tak tedy téma za čtyři, forma a jazyk, silně ohlodané zubem času, za 1 - sorry, pane klasiku, v tomto případě ale opravdu raději divadlo nebo film. A klidně i ten 65 let starý.

19 26.03.2021

Co se týká soukromých životů detektivní dvojice Sharko-Hunebelleová, je tenhle díl zatím asi nejtemnější a nejdrsnější psycho. A film, po kterém se může oslepnout... to aby si člověk dával sakra pozor, jaké DVD si pustí a co si kde stáhne!!
Opět kvalitní příběh s originální zápletkou a spoustou odborných vědeckých zajímavostí - jak jsem už psala dříve, takový Rollins po evropsku. Což rozhodně neznamená, že "pro chudé", možná právě naopak.
Tu hvězdnou pětku dávám tentokrát naprosto po právu.

19 27.09.2020

Oooouu!!! Zrodil se francouzský bratr Jamese Rollinse a jeho jméno je Franck Thilliez!...?
Na první pohled ANO. Na druhý pohled pořád ano, leč rozdíly tu jsou. Hlavně v pojetí hlavních postav. Realističtější, psychologicky hlubší. Nad pomalu se osvětlujícími strašlivými osudy Sharka a Lucie by se kámen ustrnul, kdo by pro ně neměl kouska sympatií? Já jich mám víc než dost. A proto se se zájmem prokoušu složitými vědeckými výklady /nezbytně nutnými pro zápletku, to se musí nechat/ a ráda si zacestuji přes půl světa, až kamsi do deštného pralesa, kde se skrývá TO DĚSIVÉ COSI a hlavně TEN DĚSIVÝ KDOSI, který s tím má TY DĚSIVÉ ZÁMĚRY...
Občas po rollinsovsku na hraně uvěřitelnosti, ale čte se to parádně! I WANT MORE!!!

19 27.09.2020

Zcela subjektivně: jeden ze Součkových "slabších" kousků. Jako vždy, neuvěřitelně širokospektrý badatel namixoval dohromady záhadnou destičku z Armoriky, nacistické výzkumy létajících talířů, eskymácké dobrůtky, americký slang a milion dalších věcí, ve kterých se vyznal, protáhl Karla s Barbarou přes půl světa a vznikl z toho trošku přeplácaný koktejl, kde je víc /zajímavých/ fakt než akce. Pro poučení zvědavého čtenářstva OK, zápletky a napětí se zde zas tolik neužije. Ne že by se nedělo vůbec nic, ale většina dobrodružných scén je popsána mírně vybledle a odtažitě.
Nakonec největší sci-fi na této knížce je ta lehkost, s jakou si občané socialistického Československa mírnix dírnix bez problémů odcestovali tu do Grónska, tu do USA... Tady pan Souček předběhl dobu o dost ;-)

19 10.06.2020

Tentokrát výjimečně bez hvězdiček.
Světové kulturní dědictví se přece nedá hodnotit na nějaké bodové stupnici... Pohádky bratří Grimmů jsou část paměti lidstva, kronika života a smýšlení -zde tedy obyvatel západní Evropy, - do slov zhmotněné všechny jejich sny, fantazie /a to jakéhokoliv druhu/, přání, obavy i děsy. Lze oznámkovat modré nebe, zemi, po níž chodíme a vzduch, který dýcháme?
Jsem majitelka obou vydání - s úpravami je fajn klasika pro děti, ale ještě víc si cením toho "v původním znění", autentického, se všemi drsnými krvavými detaily. Některé pohádky jsou fakt mládeži nepřístupné. Útlocitnějším povahám, viz některé komenty níže, doporučuji velice zajímavý rozhovor s odborníkem-etnologem v časopise Téma, č. 51/2019, možná půjde dohledat i online. Doví se tam o lidové slovesnosti vše a ještě něco navíc.