musivila komentáře u knih
V tomto díle vystupuje Bentz jen v pozadí a hlavní postavou je zde detektiv Montoya.
Vše se točí kolem bývalého sanatoria pro duševně choré, kde před 20 lety tragicky zemřela matka Abby, která se stále snaží vyrovnat s minulostí a posunout se v životě dál. Jenže na scénu vstupuje sériový vrah, který dlouhá léta spřádal svoji odplatu a nyní nadešel čas. Čím přibývá mrtvých, je i detektivu Montoyovi jasné, že indície směřují k jediné osobě a místu. Ke všemu ho neskutečně přitahuje Abby a zdá se, že náklonost je vzájemná.
Děj je rozhodně napínavý, určité scény děsivé až mi běhal mráz po zádech a tajila jsem dech. Ale na druhou stranu je vše vyváženo trochou té romantiky. To mě na knihách L. Jackson baví. Napětí vs. romantika. Samotný závěr slibuje možné pokračování v dalším díle a tak jej hned otvírám :)
Jsem ráda, že jsem počkala, až budu mít všechny díly. Protože samozřejmě kniha končí opravdu zajímavě, takže hned sahám po „Neústupné princezně“.
První díl je vyprávěn jen z pohledu Tempe a je hlavně o ní. O neznámém cizinci se toho moc nedozvíme.
„ Nemělo by se mi to tak líbit. Neměla bych chtít víc. Měla bych s křikem utéct. Ale k čertu s „měla bych“ a „neměla bych“. Teď je čas žít. Něco, co tak dlouho nedělám.“
„Víš, co mi fakt jde? Dokazovat lidem, že se pletou.“
Zajímavá kniha, celkem dobře se četla. Měla jsem tip na jednu osobu, která by mohla stát za napadením Olivera a Ashy, ale neznala jsem motiv. Ten postupně čtenář odkrývá, díky čtení ve 3 časových rovinách, které dělají děj zajímavější … A vy zkrátka musíte číst dál a dál, aby jste společně s Ash přišli záhadě na kloub. Samozřejmě, že jsem se párkrát nechala zviklat a v hlavě mi vířily všelijaké teorie. Některé dost šílené, co se týče minulosti Ollieho a Mila :) Tam jsem byla vedle jak ta jedle.
„.... byl někde tam venku, poháněn vztekem a svými démony, a ona si byla jistá, že je znovu na lovu. Podaří se ho dopadnout dřív, než dostane svou další oběť?"
Je vidět, že spisovatelka prostředí policie dobře zná a ví, o čem píše.
Na mě možná chvílemi toho popisu vyšetřování bylo příliš. A uvítala bych spíše více pohled do minulosti, jak Niny, tak vraha. Konec byl pro mě předvídatelný a docela zrychlený. Ale určitě stojí za přečtení.
Právnické thrillery zrovna nemusím. Ale tahle kniha je skutečně dobře napsaná, takže jsem se nenudila ani v soudní síni. Děj byl nepředvídatelný s nečekanými a zajímavými zvraty. Já si čtení užila a mohu doporučit.
„Štěstí si lidi nemůžou jen tak zařídit. Stane se to náhodou, když prostě žijeme a nesnažíme se.“
Od začátku se mi kniha líbila a byla jsem přesvědčená, že dám plný počet *. Ale pak přišla zápletka, která se pojila s minulostí Sadie. A to už mi přišlo příliš...!
Vždy zafunguje oživení děje dětskou postavou nebo zvířecím mazlíčkem. Ne jinak tomu bylo v této knize. Birdie i Marmaduk byli skvělý.
„Tati …, ty vaříš?“ zeptala se ospale. „Jasně...“ „ A smíš vůbec sahat na sporák?“
„ A teď můžu všem říkat, že můj pes kadí diamanty!“
Celá kniha je taková sladká pohádka pro dospělé. A každý někdy potřebuje relax právě u takové knihy.
Co všechno způsobí jeden dopis pro Santu? … Přečtěte si!
Chtěla jsem nenáročnou letní oddechovku a přesně to kniha splnila. Milé, vtipné, úsměvné i dojemné. A i když se nad životem Evií ze začátku stahují mračna a dojde i na bouřku, nakonec je vše zalité sluncem :) Ráda bych navštívila takovou kavárnu na pláži, nasála místní atmosféru a ochutnala Edovi pirohy a dortíky od Annie. Bože, jak mně se při čtení sbíhaly sliny :)
U třetího dílu se to ve mně trochu pralo. Bella rozpolcena láskou mezi upírem a vlkodlakem. Který nakonec získá její srdce i duši? Pořád jsem moc fandila Jacobovi, ale vlastně i Edwardovi. Ze začátku mi vadila až přehnaná ochranitelská péče Edwarda o Bellu, která zastiňovala vše pěkné, co mezi nimi bylo. Proto jsem možná víc stranila Jacobovi, s kterým byla Bella jiná. On byl ten hezký rozesmátý kluk, s kterým se mohla chovat nedospěle a nezodpovědně. S ním zapomínala na své starosti. Nebál se riskovat a nevzdávál se, šel si za svým. On byl Belly slunce.
Edwardovi později také dojde, že jeho způsoby, jak ochránit Bellu jsou přehnané a omezující. Ale také chápu jeho chování. Bella je důvod jeho existence. Všeho by se kvůli ni vzdal a obětoval, jen aby byla šťastná. Má ryzí a čistý charakter a velké sebeovládání. Nakonec tito dva pro bezpečí Belly musí spojit své „síly“, aby ji ochránili. Tak kdo bude vítěz a kdo poražený?
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Poznala jsem, že se mi stýská, že toužím po těch místech a po člověku, který mi poskytl útočiště, když mě zahalila nejtemnější noc.
… nahrazoval mi slunce a zaléval mě teplem, díky němuž byl můj prázdný život snesitelnější.
------------------------------------------------------------------------------------------
"Já mu ubližuju. Pokaždé, když se otočím, mu zase ublížím.“
Byla jsem sobecká a ubližovala jsem. Mučila jsem ty, které jsem milovala.
A pak jsem docela jasně cítila, jak mi srdce puklo a jedna část, ta menší, se odlomila.
----------------------------------------------------------------------------------------------
Viděla jsem každou chybu, kterou jsem udělala, každou škodu, kterou jsem napáchala, drobnosti i zásadní omyly. Každou bolest, kterou jsem způsobila Jacobovi, každou ránu, kterou jsem zasadila Edwardovi....
Díky vydání knihy Půlnoční slunce, jsem se znovu vydala prožít Belly příběh. A i když už to nebylo jako poprvé, stále má své kouzlo. ❤
Chtěla jsem si poslechnout jako audioknihu, kterou jsem nikdy neslyšela. Ale bohužel jsem ji nedokázala poslouchat, přednes a hlas dospělé ženy, mně zkrátka k Belle nesedl.
---------------------------------------------------------------------------------------------
„Nikdy jsem moc nepřemýšlela nad tím, jak umřu – ačkoliv během posledních pár měsíců bych k tomu měla dostatek důvodů – ale i kdybych o tom přemýšlela, takhle bych si to nikdy nepředstavovala........
Věděla jsem, že kdybych nikdy nepřijela do Forks, nemusela jsem teď čelit smrti. Ale i když jsem byla tak vyděšená, přesto jsem toho rozhodnutí nedokázala litovat. Když vám život nabízí sen naprosto za hranicemi vašich největších očekávání, není rozumné truchlit, když nadejde jeho konec.“
„Radši se v životě dívám dopředu než dozadu. Když se moc často ohlížíš do zpětného zrcátka, někdy ti unikne, co je přímo před tebou.“ … Další čtivá kniha …. anotace mnohé prozrazuje, ale to by nebyla Vi K., kdyby do své knihy nezamotala nějaké vážnější téma. Takže se nejedná jen o jednoduchý příběh plný sexuálního jiskření. Kterého si ovšem v knize také užijeme.
Kapitoly jsou občas proloženy Hunterovo pohledem do minulosti, díky kterým vše do sebe lépe zapadne.
_______________________________________________________________________________
„… pravda sice bolí, ale je to, jako když strhneš náplast. Bolest zase zmizí. Ale lži a vytáčky bolí hodně dlouho.“
_______________________________________________________________________________
„ Jsem do tebe blázen, kulihrášku. Promiň mi to.“ A pak byl pryč. ❤
Anotace mnohé prozrazuje.... kniha je opět čtivá, vtipná, ale i smutná a nabitá emocemi. Že přijde nějaké ALE, je jasné …. zvrat, který otřese jejich vztahem, jsem tedy nečekala. Takže závěr knihy je hodně emotivní a dojemný. Avšak epilog to vše vyváží :-)
Co napsat … anotace mluví za vše … pár věcí mi tedy na postavě Demi nesedlo …ale, kniha je čtivá a vůbec mi nevadí, že je předvídatelná ... u některých pasáží jsem se dost pobavila např. co způsobí jedna zaseknutá náušnice a nebo Pablo Vejcobar :-)
Stojí za přečtení ??? Slovy Huntera: „jop, jop.“ ❤
Zas další bastard, který se mi dostal pod kůži ❤
Kniha se četla sama, nechyběl humor, romantika … přesně to, co člověk od tohoto žánru očekává. Jsem ráda, že jsem si nečetla předem žádné komentáře a nevěděla jsem vůbec, co mě v knize čeká. O to víc jsem si ji užila. Takže nic neprozradím … jen tedy … omdlévající koza neměla chybu :-))
Na knihu jsem narazila náhodou a rozhodně nejsem zklamaná. Kniha se mi četla dobře, bavila mě, možná ke konci už to bylo malinko nudnější. První část je přeci jen napínavější. Je jasné, že tajemství Marie/Pam a Helen musí prasknout. Ale jak a kdy? V druhé půlce tušíte, jak vše skončí, a tak už jen čekáte, kdy k tomu dospějí i hlavní hrdinové :-) Jedná se o oddechovou romantiku, a tak jsem ke knize i přistupovala a užila si ji. Jestli patříte mezi "šťoury", že takhle by to být nemohlo ..., to by poznal..., pan "dokonalý" atd., tak knihu raději nečtěte :-D
Má první kniha od autorky a musím říct, že mile překvapila, ani jsem to nečekala. Vtipné odpočinkové čtení. Koky neměl chybu! :-)
Super! Kniha podle „mého gusta“. Jsem moc ráda, že jsem se v knize mýlila a nejednalo se o další předvídatelnou romanci s nádechem erotiky. Mám ráda knihy z prostředí podsvětí, mafie atd. a do toho láska :-) skvělá kombinace. První část knihy byla úžasná. Se začátkem druhé části a s devatenáctiletou Bitsy jsem měla trochu problém. Ovšem s ubíhajícím dějem jsem i to překonala. Ano, pár věcí tam bylo neuvěřitelných. Přesto se mi kniha moc líbila!
Přečteno na jeden zátah. Potřebovala jsem nějakou nenáročnou oddychovku. Kniha svůj účel splnila. I když vesměs neměla žádný děj. A točila se jen kolem "vztahu nevztahu" Rafaely a Gabriela. Na konci nás autorka navnadí na další díl o Christianovi :)
(SPOILER) Tak nevím, ale já bych se asi bez druhého dílu obešla. První byl určitě čtivější a vtipnější. Vztah Nicolase a Phoebe je vystaven zkoušce vzájemné důvěry …jo, žárlivost je mrcha. Takže se třičtvrtě knihy obviňují z možné nevěry … pokušení je veliké, oba k tomu mají příležitost.... čemuž zrovna nepřidá Nickův předčasný odjezd do Francie. Nakonec jim však vzájemné odloučení pomůže dospět a uvědomit si životní priority. A tak, jak už u těchto knih bývá, sladký happy end je nemine, a to je vlastně jasné od začátku.
Možná, že jsem na začátku čtení prvního dílu očekávala od příběhu trochu něco jiného ... ale tahle série byla neskutečně čtivá, že jakmile jsem se jednou zakousla, už jsem se vezla ... hádanky v hádankách, pasti v pastech, neuvěřitelná rodinná tajemství a propletence...
„To tajemství hnisalo pod povrchem přes čtyřicet let. Postihlo je všechny – dvě rodiny, tři generace, jeden jedovatý strom.“
„Tohle bylo jeho přání. Tohle je jeho odkaz.“ Propaloval mě pohledem. „Myslím Avery.“
Druhý díl dočten. Za mě ještě lepší než první ... plný akce, zvratů, odkrývání dalších rodinných tajemství. Ještě že už mám nachystaný třetí díl, takže se bez pauzy pouštím hned do něj ;-)
„Tohle už nebyla jen záhada k vyřešení nebo další vrstva hádanky. Tohle nebyla hra – aspoň pro mě ne.“