Mynny komentáře u knih

Unikátní nápad, pochybné zpracování. Kdyby to byla chronologicky psaná kniha, šlo by jednoznačně o Deaverovo nejslabší dílo, blízké dvěma hvězdičkám. Příběh sám o sobě je dost nezajímavý, chybí mu napětí i zajímavé lokace, známé z jiných Deaverových knih. Rozuzlení je jednoduše příšerné. Na druhou stranu čtivý styl si autor zachoval, takže jsem přečetl během jednoho dne. A za originální nápad dávám slabší 4* a s výhradou doporučuju.

1 16.11.2017

Takovéhle nesmysly někdo bere vážně? Je snadné si říct, že jsem ještě nedošel do životní fáze, kdy dokážu podobná "moudra" ocenit, ale po čtvrtině jsem knihu vzdal a vracet se k ní nebudu. Příběh samozřejmě neexistuje, styl je toporný a celá knížka je jen sbírkou filozofických citátů a rad, ve kterých jsem moudrost hledal marně.

1 24.05.2015

Ze začátku se asi budete bát, že tahle knížka skončí jako slátanina. V průběhu se přidá občasný strach z nejasného zla, kterému hrdina čelí. A na konci ten nahromaděný strach vybuchne v nadšení z perfektního a opravdu nečekaného závěru, který vás donutí přemýšlet. To už se mi u knihy dlouho nestalo. Nádhera, takový literární orgasmus :-) Kdybych mohl dát šest hvězdiček, dám je :-)

1 02.02.2015

Pro mě jsou všechny romány Strugackých docela málo čtivé, přestože mají zajímavý námět. Bohužel jako obvykle je kniha plná zvláštních popisů a toporných dialogů, ale příběh mě docela bavil.

1 22.03.2013

Otcovy hříchy jsou nejen pokračováním ságy, ale do velké míry i protikladem prvního dílu. Místo zaměření na dokonalého Harryho budete svědky mnoha zlých kousků pure evil arcipadoucha Huga, přehnané a únavné je to úplně stejně. Pokud není na scéně Hugo, dá se kniha zvládnout, kvalita válečných scén střídavá (Afrika dobrá, Francie přitažená za vlasy) a závěr celkem napínavý. Třetí díl už vynechám, je spousta lepších (a hlavně lidštějších) knih.

03.07.2022

Ne všechno je prakticky použitelné v CZ prostředí, autor je klasický americký realitní makléř a vyjednavač. Přesto knihu můžu doporučit, zaujaly mě především kapitoly věnované obraně před manipulací a nefér vyjednáváním

02.08.2020

Svěží, hodně ujeté, přečtete pravděpodobně za jedno krátké odpoledne. Originální námět by si zasloužil ještě o něco lepší zpracování, ale určitě můžu doporučit, už jen kvůli sympatickým ptačím lidem.

25.01.2020

Nevěřil jsem narážkám na Umberta Eca na přebalu, ale vlastně lhali jen napůl. Je to Umberto Eco po lobotomii. Věřím, že autor má skutečně rád knihy, ale psát je neumí. Docela zajímavý úvod se rozplizne do utahaného děje bez napětí a mimořádně mdlého závěru. Představy o Googlu působí jako napsané dítětem, pokusy o humor (ano, to je subjektivní) vůbec nefungují. Bohužel ztracený čas.

25.01.2020

Čistý průměr. Doufal jsem, že během cesty do Hollywoodu projdou hrdinové víc temných míst a děj bude mít větší spád. Břeh temné vody působí spíš jako krvavější "young adult" kniha, než jako seriózní thriller pro dospělé. Hlavní hrdinové mi hlavně v první polovině knihy připadali spíš jako desetiletí, než jako sedmnáctiletí. Neustálé opakování námětu "chceme její popel odvézt do Hollywoodu" na každé druhé stránce (opět hlavně v první polovině) bylo hodně brzo otravné. Díky autore, je to zajímavé, ale přečetli jsme si to už na obálce.

Zmínit bohužel musím otřesný český překlad a korekturu, narazíte na chyby v přísudku s podmětem i nepřirozené výrazy ("kbelík na podmáslí", doslova každé auto je v knize "dodávka", "bluebird" fakt není česky "modrý pták" atp.).

Pokud si chcete přečíst něco podobného, ale o dost lepšího, zkuste knihu "Lapkové" od Toma Coopera.

25.01.2020

Zvláštní kniha, velmi těžko se hodnotí. Mám rád antihrdiny a tento týpek se autorovi opravdu povedl. Na druhou stranu děj byl dost jednoduchý a některé události a zvraty naivní, navíc mi připadal podivný zlom mezi cynickým novinářským stylem prvních tří čtvrtin knihy (část o natáčení filmu byla blízká spíš parodii) a umělečtějším závěrem. 3,5*, tentokrát se přikloním výš. O válce ve Vietnamu se toho příliš nedozvíte, ale přesto se Sympatizentem neprohloupíte.

03.08.2019

První esej - oslava teleshoppingových šašků - byla k nevydržení. Kdo vynalezl krájítko na okurky a jak ho prodává důchodcům mě zajímá snad nejmíň ze všech témat ve vesmíru. Klidně přeskočte. Zbytek je parádní, i po letech originální a dobře se čte. Ideální kombinace chytrého čtení v oddechové formě.

12.07.2017

Hodnotím trochu drze jen titulní povídku, ale ta byla neuvěřitelně špatná. Jednoduchý nápad autor nedokázal rozvinout, ale přesto měl nutkavou potřebu roztáhnout příběh na cca 50 stránek, a tak hlavního hrdina prostě utíká před vraždícím lasem a jinak se nic neděje, jen pořád trousí nějaké nevtipné postřehy a přirovnání. Poslouchal jsem audioknihu namluvenou Martinem Myšičkou, který bohužel tuhle katastrofu nedokázal zachránit, naopak díky jeho herectví ještě víc vynikla její nevtipnost. Jako když vám dobrý kamarád skvělým způsobem vypráví špatný vtip. Nemohl jsem věřit, že má audiokniha jen hodinu a půl, připadal jsem si, jako by mě celou noc honilo laso :-)

27.05.2016

Mimořádně minimalistická knížka, psaná útržkovitým, trochu novinářským stylem. Ten kontrastuje s atmosférou tajemného Istanbulu, kterou se autor snaží vykreslit, i složitou osobností Michelangela. Celý děj se v podstatě odehraje na posledních pár stránkách, což je škoda, protože do té doby mě kniha spíš nudila.

24.05.2015

Den po dočtení si vybavuju jen pár povídek a nedá se říct, že by mě nějaká zaujala víc. Líbily se mi ty absurdnější kousky, naopak více autobiografické povídky (ta o prodávání fotek nebo o večírku) byly neuvěřitelně ubíjející, dokonce tak, že jsem se při čtení čtení zastavil a nahlas řekl "sakra, to je ale nuda!". Je to škoda, protože Malijevského styl se mi přesto líbil. Oceňuju jeho práci s jazykem, zajímavé postřehy a srovnání, ale nevadilo by mi, kdyby příště v knížce 27 povídek byla aspoň jedna pointa. Slabší tři hvězdičky, bohužel.

24.05.2015

Tajného agenta jsem vzdal zhruba v polovině, je sice zajímavé, že se kniha z počátku minulého století tolik zabývá psychologií postav, ale dnes mi dílo nepřipadá zábavné ani obohacující. Autor například přeruší na deset stran dialog dvou policistů sáhodlouhou úvahou jednoho z nich o jakési excentrické staré dámě, známé jeho ženy, která má slabost pro hledaného anarchistu. Protože ji nechce naštvat, rozhodne se anarchistu krýt a pátrání odklonit. Zajisté se v tom ztratíte. Také dlouhé věty by mi nevadily, ale jsou neskutečně nepřehledné, jako neuspořádaný proud myšlenek.

Nedočetl jsem, jeden z mých nejoblíbenějších autorů se pustil do clancyovského špionážního románu plného spiknutí a dopadlo to katastrofálně. Jakýsi fiktivní prezident jménem Kennedy proti všem - levicovým radikálům, islámským teroristům, pacifistickým studentům a jejich atomové bombě...Hloupá a zmatená nuda.