myreadingplace komentáře u knih

Myslím, že potřebuji napsat komentář k této knize už jen z důvodu, že jsem ji nechala dva roky rozečtenou (což se u mě opravdu nestává). Po dvou letech jsem se k ní vrátila a opravdu nic se nezměnilo. Táhlo se to, snažila jsem se nepřeskakovat emaily (jak sama autorka avizuje, není to divné?), ale ve výsledku mi to nic nedalo. Často tady čtu, že se lidé s knihou neztotožnili, protože řeší problémy mileniálů. No, sama jsem jedním, ale i na mě to bylo moc. Člověk se dokáže se spoustou věcí nějakým způsobem chvilkově ztotožnit, ale nedozví se nic nového.
Chování a myšlení hlavních postav bylo překombinované a bylo úplně minimálně vysvětlené. Ano, mělo by jít o další ,,Normální lidi", ale ať už se člověk pohybuje v jakékoliv skupině přátel, tak mi nepřijde normální, aby tato čtveřice vydržela společně trávit jakýkoliv čas... Ale i páry vzájemně mezi sebou.
Postava Felixe - hrůza.
Simon - nuda.
Alice - celou dobu se mluví o jejím mentálním zdraví, ale jediné co dostanete je nějaké její povrchní chování.
Eileen - ze začátku nejvíce ztotožnitelná, ale nakonec vlastně vůbec...
Z jejich setkání mi vyšlo pouze to, že si na sebe vlastně zbyli a v těch vzájemných vztazích přetrvávali ze setrvačnosti, aniž by jim to nějak výjimečně prospívalo. Asi si po dočtení zase pustím Přátele a bude mi líp.
Závěr knihy? Na jednu stranu cením, že nebyl konec výrazně otevřený oproti jiným autorčiným knihám. Na druhou těžko věřit, že takto už setrvají, vzhledem k tomu, jak se chovali celou dobu.

2 10.11.2024

Původně jsem chtěla hodnotit stejně jako minulý díl (3*), ale pak jsem si uvědomila, že ten stojednaletý otrava se mi vlastně četl líp. Možná to byla právě jedna dějová linka, která se mi líbila i u Analfabetky.
Politiky na mě bylo až až, neřekla bych ale, že to bylo na úkor humoru. Právě naopak, pohled na jednotlivé lídry byl veselý a určitě ne nereálný, ovšem člověk musí mít přehled o aktuálním dění a také nadhled.
Překvapilo mě, že nebyly vůbec zmíněny postavy z minulé knihy a vše se točilo jen kolem Alana a Julia, ale zase díky tomu jsme měli možnost poznat nové, velmi originální postavy, které získaly svůj prostor.
A na závěr chci říct, že na odlehčení k vyplnění času mezi vážnými knihami to bylo opravdu ideální. Člověk nesmí hlavně nic očekávat a brát vše tak, jak je. Koneckonců jako sám Alan.

2 03.05.2020

Knihu jsem kupovala s nevědomím, že se jedná o trilogii, proto mě závěr na jednu stranu zklamal, na druhou mi zůstalo tolik otázek, že bych si další díly chtěla přečíst. Je mi ale jasné, že právě to byl autorčin záměr. Líbil se mi nápad s novinovými výstřižky, o to víc, že jsou skutečné, ale číst je všechny, byla poměrně ztráta času.
Hlavní hrdinka mě moc výrazně neoslovila a čekání na to, kdy se konečně probere a začne s tím vším okolo ní něco dělat, bylo dlouhé... Myšlenka, že nemůže nikomu věřit se mi líbila, ale o to víc jsem nechápala, že dokázala věřit kamarádce Belle. A právě k té postavě Belly mám i po přečtení nějvětší skepsi a přišla mi špatně uchopená.

2 20.04.2020

Někdo zde psal, že na knihu musíte mít správný čas. Řekla bych, že můj čas byl přesně takový. Byla to má první kniha od pana Murakami a vůbec mi nevadilo, že je až tak hluboko do fantasy. Bylo to vlastně poprvé, kdy jsem něco takového četla a nechalo to na mě opravdu veliký dojem. Nedokážu říct, jestli ještě někdy budu něco takového číst, protože kniha je opravdu jedinečnost sama. Nejůžasnější na ní je, že každý zde najde něco jiného a vezme si z ní, co potřebuje. Není to zrovna kniha, kterou bych někdy někomu doporučila. Proč? Protože by mi pak bylo líto, že by ji dotyčný nepochopil. Lidé hledají samé reálné příběhy opřené o fakta a neumí být kreativní. Nekreativní lidé jsou mrtví.

2 20.01.2016

Písečný muž je asi můj nejoblíbenější díl o Joonovi Linnovi a ani nevím proč. Naši švédští autoři opět nezklamali co se týče zvratů, bizarních zápletek a neustálým napětím. Každá kniha od nich mě nenechá vklidu posedět a u Písečného muže se mi stalo, že jsem jej přečetla skoro za den. Už mě čeká jen Stalker, mám takové špatné tušení, že to bude naposled, ale i přesto si vše přečtu znovu.

2 18.01.2016

Ať už se v knize nacházela spousta těžko uvěřitelných situací nebo ne, musím říct, že mě velmi bavila. Myslím si ale, že první polovinu musíte vydržet.
Poslední dobou doháním návštěvu různých galerií, ale nikdy mě nenapadlo zamyslet se nad tím, jak je možné, že všechny tyto díla přežily až dodnes. A po shlédnutí fotografií, které byly pořízeny během evakuace Louvru, to ve mě vyvolalo neuvěřitelný pocit. Myslím si, že cílem autora bylo tento námět oživit a docela se mu to podařilo. Líbilo se mi i propojení jednotlivých dějových linek, ačkoliv v některých případech to bylo unáhlené. Vím ale, že po čase si stejně nevzpomenu na ty neuvěřitelné momenty, ale na zajímavosti a skutečnosti, které autor do knihy opatrně zamíchal.

1 24.02.2024

Knížku jsem dostala jako dárek a nezamilovala jsem se do ní jen od pohledu, ale i obsahově. Úplně jiný styl podání problému plastů v oceánu a v našich životech, který je primárně určen asi dětem, ale obsahuje věci, které nechápou i někteří dospělí. Doplněno o nádherné ilustrace nakreslené pastelkami (ať si každý myslí co chce, ale už dlouho jsem neviděla tak originální umění). Pro mě jako mikrobiologa ještě perlička navrch použití rodového a druhového pojmenování. A co se týče samotného problému, snaha autorky se mě dotkla a přála bych si aby ovlivnila nejen mě, ale mnohem větší publikum.

1 10.01.2021

K této knize mám hned několik připomínek. Tak nejprve - anotace knihy k ní vůbec nesedí a celou dobu jsem si myslela, že kniha povede úplně jiným směrem.
U většiny knih mi klišé vadí, ale zrovna tady bych ho asi ráda ocenila.. Jenže žádné něpřicházelo a vlastně nepřicházelo NIC. Možná právě proto je kniha označovaná jako "šokující" a věřím tomu, že někde ve světě svůj úspěch získala.
Rozuzlení (jestli se tomu tak dá říkat, protože já v tom příběh prostě nevidím) bylo zajímavé. Hodnotím průměrně kvůli snaze o uchopení námětu, ale jinak naprosto zbytečné číst..

1 20.04.2020

Moje pátá přečtená kniha od Zoly a zároveň bych řekla zatím top 3. Zdánlivě klasické téma, ale napsané velmi čtivě a překvapivě. Vede vaše oči, udržuje pozornost. Naturalisticky geniální.

1 30.08.2018

Námět se mi velmi líbil, u každé postavy jsem si něco našla, ale nakonec mi paradoxně největší smysl dávala Jess. A teď nemyslím proč byla na té střeše, ale její myšlenky a názory poté. Například:

,,Potřebujete sebedůvěru, abyste chodili do malejch obchodů se stálejma zákazníkama, do malejch knihkupectví, krámků s muzikou a restaurací a kaváren. Ve Starbucks nebo Pizza Express je každýmu všechno jedno a nikdo neví, kdo jste."

Ovšem, očékávala jsem opravdu víc. Třetí část už byla jen prodlužování, kdy čtenáři dojde, že nemůže očekávat klišé.

1 22.08.2018

Co napsat? Nechápu.
Nedokážu si představit kolik práce si musela autorka dát, aby nás dokázala vyprávěním strhnout, když sama nic podobného nezažila. A přitom vše působí tak autenticky.
Zpočátku mi vadily pasáže vloženého Minčina příběhu, ale chtělo to jen čas. A když jsem se dostala až k Osvětimi, tak mi vše došlo. Kolik podobných osudů lidí muselo existovat? Lidí, kteří přišli na to, že i když nemůžou vyhrát svůj život, alespon po sobě zanechají stopu.
Knihu jsem si vychutnávala jako tu nejkřupavější rolku, kterou tatínek Mince připravoval. Ale nakonec jsem ji zhltla za dva dny. A závěr opravdu překvapil.
Přesto chci být i kritická. Někdy mi vše přišlo už moc překombinované a úmyslně zaměřené na oslovení publika, ale o to jde koneckonců každému. A myslím že zde autorka opravdu zapůsobila.

1 22.08.2017

Kniha se mi četla dlouho a vadilo mi neustálé opakování určitých věcí-Bezdomovec Harry, Kluk z ruského kola, Twitter, rudé vlasy Binacy Bishopové atd. V jednom momentě jsem taky odhadla hlavního pachatele a tudíž to pro mě bylo trochu předvídatelné a nezáživné, ale ve výsledku to bylo zajímavé počtení.

1 15.01.2017

Carol jsem často vídala vystavenou v knihkupectví a zaujala mě hned na první pohled grafickým zpracováním i anotací. Už od začátku jsem z ní ctíila nějáké tajemství. Nakonec jsem si ji vypůjčila v knihovně a začala číst za těchto deštivých a pochmurných listopadových dní. Možná to byl jeden z hlavních faktorů, proč jsem se od ní nemohla odpoutat. Celá kniha se totiž odehrává v podobné atmosféře, která ale nemusí každému sedět. Postavy byly propracované a líbila se mi jednoduchost, která je obklopovala. Jsem zvědavá na film.

1 19.11.2016

Konečně jsem to dočetla. Kniha k maturitě, na kterou jsem se těšila. Docela jsem ale narazila. Už od začátku se text vlekl a nic mě nedokázalo oslovit. Pokáždé, když jsem se trochu s Holdenem zžila, udělal kličku a zmizel z roviny mého chápání.
Na databázi vyskakují podobné knihy -Ten, kdo stojí v koutě/Odpustte mi váš Leonard. - Obě jsem četla, ale nenapadlo by mě je přiřazovat k Kdo chytá v žitě. Každý z hrdinů vyrůstal v jiné době, ovlivněn jinou společností, a i když mají společné vnitřní boje, jsou naprosto rozdílní v názorech, a proto pro mě osobně nemají žádnou spojitost.
Ve výsledku knihu hodnotím průměrně. Možná by to bylo jinak, kdybych ji četla v originálu. Překlad mi moc neseděl, ale jinak je tam spoustu myšlenek a věcí na uvažování.

1 21.09.2016

Pro mě doslova paradoxní kniha. Eleanor sebe vidí jako naprosto tlustou holku, zatímco Park v ní vidí úplný opak. No a na nás je, abychom si to dokreslili v průměr. To mi moc nešlo. A taky mi hodně vadilo jak okatě se autorka snaží zapůsobit na čtenářské publikum. Bylo to v maličkostech, ale dobře propracovaných maličkostech - The Smiths, kazetáky, rok 1986, nepředvídatelná láska, šikana, rádoby citáty a nesmí chybět komiks do ruky správného hipstera. Je vidět, že se autorka hodně inspirovala young adults knihama a v jejím případě bych si na Greena moc nehrála. Přes všechny maličkosti mě to nakonec vlastně bavilo. Bavilo mě na tom jak se do ní dokážete ponořit - hlavně v první polovině.

1 30.04.2016

Nevyhledávám dobrovolně fantasy, ale kniha jako je tato se k čtenáři prostě dostane. Byla jsem obklopena recenzemi, naaranžovanými fotkami a neustále jsem o tom podivném sirotčinci slyšela. A když jsem uviděla, že už bude i film, konečně mě to donutilo si ji půjčit. A ted jsem docela překvapená, že zde vidím pouhých 77%. Ani bych ji zbytečně nevychvalovala, ale musím se přiznat že mě to strhlo. Přinášela mi opravdový únik z reality a bylo mi jedno, že jsem jednou nemohla usnout, ačkoliv není výrazně strašidelná. A do toho ty fotky. Někdo tvrdí, že z toho autor udělal jen komerční produkt a i když je na tom možná trochu pravdy, tak jsem z knihy stejně nadšená. Fotky krásně doplnují stránky a tvoří nezapomenutelný příběh. A jako bonus je kniha hezkým doplnkem do každé knihovničky.

1 02.04.2016

Poslední dobou mě knihy na podobné motivy jako je Lenoard pronásledují a Leonard doslova. Četla jsem spoustu recenzí, ale anotace knihy přesvědčila mou zvědavost k přečtení.

No a máme tady neděli, den potom, co jsem začala číst. Doslova jsem knihu zhltla, což je trochu škoda, protože si právě ,,zhltnuté" příběhy pamatuji nejméně. Ale na postavy jako je Leonard, Herr Silverman a Walt se nezapomíná. Leonard byl geniální, empatický. Nedokážu o něm vlastně napsat slušný komentář, protože to nejde. Nedokážu to. Některé knihy si musíte přečíst, abyste pochopili.

1 14.02.2016

Právě jsem ji dočetla a uznávám, že to byla taková jednohubka. Dívka ve vlaku na mě před přečtením působila zajímavě. V průběhu jsem k ní ale dostala odpor. V podstatě mi nebyla výrazně sympatická ani jedna ženská postava. Od naši hrdinky jsem neustále očekávala nějáký pořádný zlom, ale pochopila jsem, že od alkoholičky toho moc očekávat nejde. Přesto se mi líbilo jakým stylem to bylo psáno a že nás autorka nechávala neustále v napětí. Bylo to docela originální. Musíme si uvědomit, že je těžké vymyslet něco nového a nemožné zavděčit se všem.

09.01.2016

Začala jsem tuto knihu číst po klasice, a proto byl přechod do autorova stylu trochu civilizační šok. V první polovině jsem byla zmatená, nechápala některé souvislosti a nakonec dospěla k závěru, že autor byl asi sám taky zmatený.
Jak to tak ale bývá, zvykla jsem si. Začala jsem se orientovat v postavách a konečně se začalo mluvit o minulosti hlavního hrdiny. Najednou to dostalo úplně jiný směr a čekání na další zapletení osob. Co bude s jejich osudy?
Konec bych přirovnala asi k vlně, která se na vás navalí a zmizí. Nebyla jsem z konce zklamaná, protože jsem se sama přistihla při představě, jak řetězec pokračuje a něco podobného jsem očekávala. Kniha vás sice donutí zamyslet se nad skutečností, hodnotím ji ale průměrně, protože jsem necítila žádné kouzlo a zítra už si z celého díla vzpomenu jen na jméno hlavní postavy. Možná by to v originále bylo lepší.

05.01.2016