Nagadir komentáře u knih
Nejlepší kniha celé série. V první jsem se nemohla ztotožnit s charaktery a až na Mancheeho mi byli tak nějak všichni ukradení, v tomhle díle to byl neuvěřitelný emoční kolotoč. Chvíli jsem někomu fandila, pak ho proklínala. Sice mi vadilo jak se někdy hlavní postavy chovaly, ale celkově to všechno krásně pasovalo do sebe.
Další Strašákovo dobrodružství. Po předchozí knize mě tahle trochu zklamala. Místy nepřehledné, nudnější, méně akce. Něco tomu prostě chybělo.
Zajímavé vyvrcholení, Tonička mi byla sympatická už od první knihy a líbí se mi jak vyrostla. Taky jsem ráda, že se vrátila jedna stará postava, o které jsem vždycky chtěla vědět víc.
Příběh ubíhá kvapem a nemá nijak závažné nedostatky. Jako všechny Prachettovky má svou hloubku, kterou je však nutno u některých knih objevit.
Prý se chystá pátá kniha, takže se docela těším jak to bude s touhle sympatickou čarodějkou pokračovat.
Pan Croup a Vandemar, nevyčerpatelná studnice morbidního humoru.
Začínalo to pomaloučku, ale líbila se mi originálnost, a pak to to chytilo tu správnou vlnu. Nápad Podlondýna byl úžasný (a dvakrát pro ty co se po Londýně alespoň jednou prošli), postavy skvělé. Ani nevím jestli bych dokázala něco vytknout (vlastně ano, je to moc krátké).
Marťanská kronika byla úžasná a jestli to vůbec je možné, tak tahle kniha je ještě tisíckrát lepší. Je až neuvěřitelné jak moc mě tato vize budoucnosti děsila. Nedej bože abychom došli k pálení knih!
Nejlepší kniha ze série o Lese Mytág. Konec jsem rozdýchávala ještě dlouho.
Mezi nejstrašidelnější Kingovky to zařadit nemůžu, ale bylo to dost napínavé a dokázalo si to udržet mou pozornost.
I když jsem prvně narazila na Baklyho, a až potom na Koniáše, je mi Koniáš o trošičku sympatičtější. Kniha má spád, všechno má nějaký důvod, děj je prezentován krásně po kouskách, takže udrží pozornost. Postavy jsou jednoznačně dokonale udělané.
Když jsem to začala číst, myslela jsem si kdovíjaká kravina to není, ale brzy jsem se do toho začetla a strašně mě to chytlo. Akce, zábava, prostě šílenost na entou XD
Dlouhý sprint je jednoznačně úžasná povídka a nebýt té druhé, která byla slabší, dala bych plný počet.
Hodně pomalý rozjezd. Jedna z těch Kingovek, která mě ani tak moc nezaujala. Víceméně jsem se u ní dost nudila, až na ten konec, který byl docela dobrý.
Za mě rozhodně nejslabší Žambochova kniha, kterou jsem četla. To ale neznamená, že by byla vyloženě špatná, prostě mi jen trochu nesedlo jakým způsobem jsou zamixovány žánry a jak ten svět funguje. Ale na oddych dobré.
Docela zajímavý námět. Knížka mě místy opravdu bavila.
Musím ocenit jakým způsobem to bylo napsané. S příběhem tvořeným jen dialogy jsem se ještě nesetkala, nícméně to na mě mělo až příiš nelogičností.
Ne, tohle mi prostě nesedlo. Příběh měl sice zajímavý základ, ale ten zbytek... Překombinované, divné, místy dost nesmyslné. Princip deus ex machina, který opravdu nemusím (u antických autorů je to něco jiného). Na mě to prostě působilo jako dvě knihy zamíchané do sebe, a ještě k tomu ne příliš dobře.