Nale komentáře u knih

(SPOILER) Opravdu, ale opravdu nechápu to negativní hodnocení a až útočné komentáře. Sama jsem byla na knihu podle rezenzí zvědáva a tak mi to nedalo a koupila jsem si ji.
Protože mám načteno opravdu hodně fantasy knížek - od Zaklínače po Malazskou knihu padlých, čekala jsem, že budu mít stejný nazor, jako většina tady.

Jak jsem se mýlila!

Je pravda, že kniha je plná chyb - jak mohlo nakladatelství vydat knihu, která by neprošla řádnou korekcí? Nechápu. Stejně tak tam byly chyby ve výrazech a věta tak nedávala smysl (místo chrápání tam byl chrapot atd...).

Kniha byla na druhou stranu velmi čtivá a odpočinková. Prostředí krásně popsané - úplně jsem cítila okolní atmosféru. Stejně tak pocity hrdinů. V mnoha ohledech jsem s Leou soucítila, přestože se občas chovala jak hysterka. Ale člověk se jí nemůže divit. Časem jsem si ji i oblíbila.
Cestování po různých místech mě bavilo. V druhé polovině bylo krásně vidět, jak se psaní mění, lepší. Dokonce už tam nebylo tolik chyb jako v první polovině.

Autorka umí psát! :)

Postavy byly v první polovině všechny na odstřel, Thomase jsem přímo nesnášela - arogantní, krutý, sobecký, majetnický, žárlivý vůl. Snad největší uspokojení bylo, když mu Lea zabodla jehlici do ruky.
S Fleur to bylo stejné - nesympatická žárlivá husa, kterou jsem měla chuť proplesknout hned v prvním okamžiku. Na to, jak se popisovalo, že se umí skvěle ovládat... No ehm. Dále královna byla kapitola sama o sobě. Pomsta však byla sladká :)

Našly se ale i sympatické postavy - Stela, Patrick, Kristián.

Ano, spousta věcí v knize nedávala smysl. (chtělo by to redaktora, nebo beta čtenáře). Nejen s popisem Fleur, ale i to, jak Lea 2x zázračně přežila napadení a únos prakticky bez námahy přepere 2 muže), stejně jako hravě porazila v souboji Fleur, která je dále popisována jako jedna z nejlepších válečnic. O cestách do jiné země, které trvají krátkou dobu a zázračné změny počasí ani nemluvím.

Světe div se, ke konci už mi Thomas ani Fleur nevadili. Začali se chovat normálně a hned mi padli do noty.

Celá část se Stíny a Obchodníky mohla být víc rozepsaná... Protože šlo o zajímavé záporné postavy. Ale prakticky nic se nevyřešilo, žádná konfrontace s nimi dále nebyla. (možná v druhé knize?)
Stejně tak Janis, který se přidal ke skupině snad jen kvůli otravnému žárlivému souboji, ale jinak tam byl... a zároveň nebyl. Pak se prostě z ničeho nic vypařil. Toť vše.

Co se týče příběhu o Ledové krásce - mě se líbil. Přišlo mi to krásné i zajímavé.
Tyran tam ale mohl být víc. Jen se tam krátce mihl a to je vše. Více dialogů s ním by neuškodilo.:)

Závěr byl krásný i smutný zároveň. Ocitli jsme se zpátky na začátku, ale po přečtení tolika dobrodružstvích provázených knihou cítíte, že to není stejné. Dokonale se můžete vcítit do Ley.

Akorát nechápu jednu věc... Proč by Lea už nikdy nemohla vidět Thomase? Vždyť pro ni může kdykoliv přijet, nebo ona může odjet za ním do Honorovi země. Stejně tak na začátku, kde se pořád mluvilo o tom, že Lea už nikdy neuvidí svoji rodinu.

Jsem moc zvědavá na pokračování a upřímně se těším. Zajímá mě Perla, která podle epilogu není mrtvá a ještě v budoucnu všem zavaří. Tu ženskou jsem nesnášela po celou dobu knihy a to tam ani nebyla osobně.

Napíšu to ještě jednou - autorka umí psát a jako prvotina je tohle super :) Knihu si někdy určitě přečtu znovu.

2 16.12.2021

(SPOILER) Autorka rozhodně umí psát. Kniha byla velmi čtivá, odpočinková, styl psaní mi sedl. Spousta věcí ale absolutně nedávala smysl.

Calaena - podle popisu nejlepší vražedkyne, královna podsvětí. Samozřejmě nadpozemsky krásná, chytrá, silná a sarkastická (jak jinak, že?:)) Pořád jen čteme, jak by každého zamordovala, jak si představuje jejich krev na zdi... ale sama je proti zabíjení, prakticky zabíjí jen když musí a nesnáší otroctví.
Dává to nějaký smysl? Její chování bylo občas nehorázně otravné až dětiské. Taky ji pořád bylo špatně (buď měla závrať a odmítala jít do skleněného hradu, měla bolesti břicha, cítila jak se ji podlamují kolena nebo zvracela) Což mi moc k nejslavnější a nejhorší vražedkyni nesedí.
Stejně tak mi nedává smysl, že by vražedkyni dali do prostorné komnaty, ustrojili ji do hezkých šatů a prakticky se k ní chovali jako ke šlechtě (mimochodem tech popisů, kde se Calaena prohlíží v zrcadle a obdivuje šaty a účes je fakt hodně).

Co mě vyloženě vytáčelo, byl ten středoškolský milostný trojúhelník. Samozřejmě, muži s Calaenou soucítí, zamilují se do ní, soupeří. Jednou si Calaena vybere tamtoho, podruhé chce zase druhého. Popisy očí, Calaeniných vlasů, tváře a nakloněné hlavy na stranu je tam kvanta (a to nepřeháním). Stejně popisy, jak jsou Chaol nebo Dorian naštvaný, když se Calaena baví s tím druhým a nedejbože stojí blízko něho! To neni chovaní kapitána stráží a koruního prince, ale 15 letých dětí. Přestože jsem si některé chvíle např. s Dorianem po večerech užívala, milostný trojúhelník zabíral snad větší část, než celý turnaj a už to bylo nudné a zdlouhavé.
Navíc, stráže v pohodě nechají Doriana, aby byl sám s nejhorším vrahem v pokoji. To fakt? Občas mezi kapitánem, princem a vražedniní se nezdál být vůbec žádný rozdíl v postavení.
V jednu chvíli jsem si prince i kapitána oblíbila, v další jsem si kvůli jejich chování ťukala na čelo.

Teď k části se zkouškami. Těch tam mnoho není. Čekala jsem opravdu souboje a některé zkoušky byly tak absurdní (např. první zkouška- střelba s lukem) a některé se jen tak přeskakovaly, takže jsme z nich vůbec nic neviděli.
Až při poslední zkoušce se konečně začalo něco dít! Jediná napínavá část knihy (společně s tím démonem).
Nemůžu však pochopit jednu věc. Chaol zabije Caina... a doslova se z toho zhroutí. Je kapitán stráží v zemi krutého krále, kde je vražda na denním pořádku!
Ale zase... Je to YA. Všechny postavy byly kapku přecitlivělé na to, kdo jsou

Jediná postava, kterou jsem si opravu oblíbila a neštvala mě svým chováním, byla Nahemia. :) Ta mi sedla nejvíc.

Kdysi jsem sérii četla a vím, že při 3 knize se to rozjede. Takže vydržím a prokoušu se i druhou. Teď si ale musím dát chvíli pauzu.

4 12.12.2021

(SPOILER) Zakončení úžasné série světa Hetar.
Co mě fascinovalo prakticky po celou dobu, je propracovanost světa i postav. Až na pár výjimek (Kol, Jonah, temná dvojčata...), jsem si je všechny zamilovala, přestože Lara a Ilona byly občas až moc kousavé, tak jsem se s nimi i zasmála. Slovní přestřelky mezi Larou a Kaliqem neměly chybu - působilo to přirozeně, romanticky i zábavně. Jejich vztah měl mnohem větší hloubku než Lary a Magnuse.

Děj se opět točí kolem jedné z Lařiných dcer a syna Kolgrima - ti dva mě upřímně vůbec nezajímali, čili mě díl bavil ze všech nejmíň. Postavy z předešlých dílů jsou už po smrti, nové nebyly nic moc, další známé odešli (Vladaři stínů), samé loučení nadobro a tak dále. Úplně jsem nepochytila důvod, proč by se Lara už nemohla vidět se svou matkou nebo Dillonem?

Asi bych poslední díl nedočetla, nebýt prince Kaliqa, bez kterého by svět Hetar prostě nefungoval. :) Nespočetkrát pomohl a zachránil Laru, vychoval a trénoval Dillona, kterému zajistil zemi, pomohl Zagiri, promluvil s Tajem po smrti Magnuse, učil Marzinu, chránil Anoush, usměrňoval Ilonu, radil Magnusovi, tišil bolesti paní Vilie když rodila, rozptýlil Kola ve vězení... Uf! A seznam by mohl pokračovat dál.

Konec byl takový nemastný neslaný.

Miluju svět Hetar a stále se k němu vracím. Jen tenhle poslední díl společně s prvním se nemohou kvalitě ani zdaleka rovnat ostatním.

25.11.2021

(SPOILER) "Z části si ji stvořila ty, a ty ji vychováš, jako jsi vychovala své ostatní děti. S láskou a péčí. Láska k této nečekané dceři ti neublíží. A je tvá. Ne Kolova. Tvá!"

Hetar je dokonale propracovaný svět, celá série mi neskutečně přirostla k srdci a stále se k ní vracím. Nečetla jsem první 2 díly, takže jsem byla překvapená, že se jedná čistě o 18+ knihu.

Mám ráda politické intriky, takže jsem rozhodně nebyla zklamaná a dějová linka Jonaha mě neskutečně bavila. A nejen ta.
Těch intrik tam je dost i na straně mocných bytostí, celá část s Lařiným osudem byla zajímavá.

Kol, Pán Soumraku mi byl doslova a do písmene odporný... Obdivuji autorku, že takovou postavu stvořila a dokázala některé nechutné scény tak dopodrobna popsat.
Celá část v Temnozemi byla neskutečně zvrácená, stejně jako Lařino znásilnění na Pláni snů (kdy se jí to ještě svým způsobem líbilo!!! A těch případů znásilnění, kde se to ženám líbí není málo... To je opravdu přehnané, odporné a až směšné. Nechápu tuhle autorčinu zvrhlost. Obřad dovršení bylo také jedno z nejodpornějších věcí, co jsem kdy četla.

Naopak prince Kaliqa nešlo jinak než si zamilovat. Mám načteno hodně knih ze žánru fantasy a můžu s čistým svědomím napsat, že se řadí mezi mé nejsympatičtější mužské postavy vůbec a přestože mám domina Magnuse hodně ráda, vztahu Lary a Kaliqa fandím víc. Čtenáři je na první pohled jasné, že jsou pro sebe stvořeni.

Taky jsem si oblíbila malého Dillona a podle anotace se těším na další díl. Ke konci rozmluva mezi ním a Larou byla tak dojemná, až mi málem vytryskly slzy do očí.:)

24.11.2021

Opět úžasný díl. Mnohem lepší, než předchozí a... jak mi chybělo Rhiminee!:)

Co mi ale trochu vadilo, bylo, že čtenář už téměř od začátku ví, kdo je za spavou nemoc zodpovědný. Kdyby tam autorka nedala "pohled z druhé strany", myslím, že by to bylo mnohem lepší.

Část války s princeznou Kliou, Bekou a Nyalem mě zajímala mnohem víc, než Alekovi a Seregilovi styly se šlechtou. Ty byly občas nudné.

Trochu mě mrzí ty smrťáky, protože to se mnou vůbec neotřáslo. Ti, co umřeli, vlastně byli v knihách tak málo, že je čtenářovi jedno, jestli jsou mrtví, nebo živí. Napínavé to ale bylo, o tom žádná.
Alek a Seregil se ale vždy jako zázrakem vyhnuli spavé smrti a poměrně dlouho jim trvalo než si spojili věci dohromady.

Celkově byla ale kniha úžasná. Nechyběla velká dávka humoru, vloupačky, šlechtické intriky, válka, část ke konci s Therem a chlapcem Mikou + trochu okořenění Thero x Klia, Nyal x Beka a samozřejmě Alek x Seregil - prostě super. :)

26.07.2021

Třetí kniha byla podle mě mnohem lepší než první dvě. Jízda od začátku do konce - napětí, špetka humoru, akce, tajemno. Na začátku, kdy se hrdinové dostanou do Aurënenu to může čtenářům připadat trochu zmatené - milión nových jmen, názvů, nová oblast, popis historie... Člověk potřebuje čas, aby se v tom trochu zorientoval, ale jakmile se jména a názvy začnou opakovat, zvyknete si a už je budete brát jako samozřejmost. Líbí se mi, jak má svět autorka do puntíku promyšlený.
Celá kniha byla z části politika, vyjednávání, z části vyšetřování. Politická část mi upřímně nevadila, vlastně byla zajímavá a já hltala každou stránku. Beka s novými postavami Nyalem a Kheetou mi přirostli k srdci - sympatické postavy, zvlášť mě zaujala část s Bekou. Dokonce jsem si oblíbila i Kliu.
Postava Thera mě mile překvapila - člověk ho začíná mít ve třetí knize rád. (SPOILER KDO NEČETL PŘÍCHOD TMY) Nysanderova smrt ve druhé knize byla ta nejlepší věc, co mohla autorka udělal pro rozvoj Thera, který se stal silnou, laskavou osobou, jako byl on. (KONEC SPOILERU) Osobně jsem si ho doslova zamilovala a stal se společně s Alekem a Seregilem mou nejoblíbenèjší postavou.
Nejvíc mě zaujali Rhui'auros, který svým způsobem putují za závojem celé knihy. Skvěle propracované postavy. Člověk si říká, co jsou vlastně zač? A bádá nad jejich hádankami a nesmyslnými prohlášeními, která postupem času začnou dávat smysl.
Seregil: "Oni to věděli! Věděli všechno."

Dále mě zaujali Seregirovi sestry - Mydri a khirnari Adzriel, se kterou už jsme se setkali v předchozím díle (ty dvě patří do malá ženských postav, co nebyly otravné).

Ráda si knížku přečtu znovu, klidně i 5x za sebou, protože je prostě úžasná :)

26.07.2021