nela3812 komentáře u knih
Do knihy jsem se pustila v rámci štafety a bez přečtení anotace. Po několika stranách jsem měla silný pocit, že mi příběh připomíná pohádku "Princezna husopaska", přečetla jsem si proto anotaci, ve ktere o tom není ani zmínka. Po dočtení knihy jsem se však od @nonamekniznizavislacka dozvěděla, že původní anotace obsahuje infromaci, ze se jedna o reteling této pohádky. Škoda, že se česká anotace vyhnula této informaci, já jsem díky tomu příběh původně považovala za vykrádačku.
Každopádně, teď už k samotnému příběhu: Za sebe mohu říct, že se jedná a o skvělou fantasy knihu, kde toho není mnoho, ale rozhodně se jako čtenáři nudit nebudete. Krvavá magie je prostě moje a tohle zpracování se povedlo! Původní pohádka dostala díky fanatazii autorky opravdu grády a má to naprosto úžasný spád. Děj je nabít, zvraty, akcí a spoustou magie. Za mě velké plusy.
Jediné mínus jsou postavy, které jsou dost "své" a jako čtenáři si na ně budete muset zvyknout. Téměř všichni jsou tam zcela bezdůvodně umanutí, tajemní a dost výbušní. Chyběla mi zde rozmanitost. Ale moje sympatie si nakonec získali.
Těším se na pokračování, hodnotím 4/5
Snad zde nebudu ukamenována, ale seriálové zpracování mě nadchlo mnohem více. A ano, skutečně mi nevadí, že to není natočené 1:1, je to jedině dobře, nejen zde ale i u dalších filmově zpracováných knih.
Scény mezi hlavními hrdiny v knize jsou poměrně dost spicy a oba hlavní hrdinové jsou mnohem více sarkastičtí, než jak jsem je znala ze seriálu. Musím říct, že to bylo osvěžující a překvapivé. Často jsem se u jejich slovních přestřelek zasmála. Za to rozhodně bohy nahoru.
Co se mi v příběhu líbila bez výhrad je prostředí a doba, do které je celý dej zasazen. Pro mě osobně má neuvěřitelné kouzlo a moc ráda se tam skrze tento příběh vracím. Ať už v seriálové či knižní podobě.
Vývoj příběhu už mě však tolik nenadchnul. Je zde mnoho scén, které mi do příběhu nepasovali a jistým způsobem snižovali můj čtenářský zážitek. Kolikrát mi jednání hlavních hrdinů přišlo přitažené za vlasy - viz jedna z prvních scén s obtěžováním.
Hodnotím 3,5/5
Tematicky se jedná o velmi zajímavý kousek, ale z mého pohledu je to příliš překombinované. Z příběhu může lehce mrazit s ohledem na to,v jaké době se odehrává, nicméně mám pocit, že autor místy až moc popustil uzdu své fantazii a je toho tam zkrátka moc. Máme tu jakési bohy ze starověkého Egypta, poté lehký nádech sfici budoucnosti, zeleného pruhovaného kocoura připomínajícího tvora z Alenku v říši divů a v neposlední řadě klaunský make-up. Dohromady je to prostě chaos.
Co se týče vzhledu a celkové desingové úpravy:
Zpočátku mi kresba neseděla, ale po přečtení části příběhu jsem změnila názor. Doslova to skvěle dokreslilo celkový dej a atmosféru.
Samotné české zpracování má však chyby, které vrhají stin na celkovy dojem z komiksu. Některé bubliny jsou až nešťastné otočeny a text není z běžného pohledu k přečtení. Je nutné knihou otáček a při tomto formátu to není nikterak uživatelsky příjemné. Dále jsou nešťastně volené fonty na cedulých, výlohách a podobně. Kdo viděl, jistě mi dá za pravdu že to opravdu bije do očí a odpoutava to pozornost od zbytku kresby.
Autor vytvořil velmi zajímavý svět a připojil stejně zajímavou zápletu. Mám ale pocit, že se jí nedokázal držet a nějakým záhadným způsobem tak každou chvíli v příběhu utíkáme od hlavní dějové linky. Celé je překombinované a hlavní pointa příběhu je díky tomu v nedohlednu. Chápu nadšení mnoha čtenářů, protože svět je opravdu úžasný a neskutečně mě bavil, ale autor by potřeboval trochu usměrnit myšlenky a celkově to lépe uchopit, aby to mělo celistvější vzhled.
Příběh by měl opravdu velký potenciál, pokud by se autor soustředil na jednu dějovou linku a jeden cíl. Vypadá to, jakoby se snažil vměstnat tisíce myšlenek na pár stovek stran. Četla jsem Odkaz lidské mysli a tak vím, že dokáže vytvořit mnohem více ucelený a srozumitelný příběh, ale v tomto případě se to nepovedlo.
Musím ale vyzdvihnout postavy, vůči kterým jsem si našla sympatie a které mě neskutečně bavily. Ovšem zpočátku jsem v nich (už klasicky) měla zmatky, je jich tam prostě moc. V tomto ohledu musím také vyzdvihnout chybějící romantickou linku - ne do každého příběhu se hodí a i jako milovník romantiky umím docenit její absenci. Díky za to, že tohle není romantické ani trochu! Vzhledem k tomu všemu, co příběh obsahuje už by to bylo fakt moc! Takže si říkám, že autor přeci jen nalezl nějakou hranici pro svůj příběh, i když to tak zpočátku nevypadalo.
Hodnotím 3/5. Opravdu to není zlé, jen bych to uchopila jinak :)
Tohle byl hodně zvláštní příběh.
Je krátký, takže o propracovanosti nemůže být vůbec řeč. Zápletka zajímavá, ale neměla v příběhu žádný prostor pro rozvoj. Ani postavy mě nenadchli a celkově vůbec netuším, co chtěla autorka tímto příběhem sdělit.
Viděla jsem hodně pozitivních recenzí, ale upřímně na tom nemohu pozitiva najít. Napínavé to je, proto hodnotím 1,5/5, ale tím to končí. Připadá mi to zmatené a neúplné. Na 160 stranách se asi ani není čemu divit. Tento příběh potřebuje péči a více prostoru.
Ani nevím co víc o knize říci, ale je to pro mě zklamání. Bohužel nedoporučuji.
Tento příběh mi bohužel vůbec nesedl. Jak moc jsem se na něj těšila, tak moc jsem nyní zklamaná, ale tohle prostě nebylo čtení pro mě. :(
Než se vrhnu na všechny své poznámky, které k příběhu mám, ráda bych vyzdvihla pozitiva: Autor skutečně detailně a srozumitelně popisuje jak místa, kde se děj odehrává, tak veškeré postavy, které do příběhu umístil. Takže za mě palec nahoru.
A teď ta negativa, která jsem bohužel nedokázala přehlédnout a v průběhu nedošlo k žádné pozitivní změně.
Celkově se mi zdá příběh velmi zmatený. Bez varování se zde střídají úhly pohledu a než se čtenář stihne zorientovat, tak se pohled opět změní. Příběh by potřeboval trochu učesat, protože se za veškerou akci a skoky v ději úplně ztrácí hlavní dějová linka. Při zpětném ohlédnutí si však říkám, zda vůbec hlavní linka někdy existovala. Autor má opravdu neskutečnou fantazii, ale myšlenky nejsou uspořádané a díky tomu si podle mě nelze příběh dokonale užít.
Nakonec ještě zmíním nevhodné použití poznámek pod čarou, které vysvětlují použité pojmy. To by však z mého pohledu mělo být součástí samotného příběhu. To už je však, vzhledem k předešlým bodům, úplný detail.
Mám doma také druhý díl, ale bohužel nemám odvahu se do něj pustit. Tento příběh si mě nezískal a těch pár stran jsem četla téměř dva měsíce. Prostě jsem se nemohla začíst.
Hodnotím 1/5
Tohle bylo velké zklamání. Očekávala jsem od příběhu mnohem svižnější rozjezd, ale bohužel téměř 250 stran je příběh vlažný a nenabere absolutně žádný spád.
Sledujeme dějovou linku z pohledu 3 různých postav, které jsou však charakterově velmi nevýrazné. Hlavní hrdinka se alespoň po čase začne trochu vybarvovat a jako čtenáři máme možnost si k ní vytvořit jisté sympatie, ale u ostatních bohužel nic.
Čekala jsem, že IG bude hrát v příběhu mnohem větší roli, ale až na pár zmínek tam je podle mě hodně upozaděna jeho role v celkové situaci. IG je tam spíše vyobrazen jako pracovní nástroj jedné z postav, ačkoliv se mělo jednat o hlavní sledovací prvek našeho stalkera. Cesty naší hlavní hrdinky a jejího stalkera se celou knihu téměř nekříží a obě dějové linky si tak žijí vlastním životem a vyvrcholí až na posledních 30 stránkách? Není to trochu pozdě? Když už dojde ke konfrontaci Audrey se stalkerem, tak ej to jak blesk z čistého nebe. Jak se rychle objeví, tak rychle zmizí.
Z pohledu stalkera vyústí příběh až příliš jednoduše a díky tomu celá dějová linka, která je s ním spojená, nemá nic společného s mrazivým thrillerem.
Po celou dobu čtení jsem nechápala proč je tolik prostoru věnováno kamarádce Cat. I po dočtení nesouhlasím s tím, kolik prostoru jí bylo věnováno, protože jsme nedostali žádné podstatné informace.
Musím však ocenit konec knihy. Na posledních 10 stránkách jsme se dozvěděli nejvíce infromací, příběh konečně získal spád a došlo i a pár překvapivých objevů. Takový závěr jsem nečekala a je jediným důvodem, proč nedám knize pouze 1/5.
Nakonec hodnotím 2/5. Ač byl příběh čtivý a konec překvapivý, tak mě nezaujal a s čistým svědomím jej nemohu doporučit dál. Škoda, skutečně jsem se na tento příběh těšila.
spolupráce s @humbook ( #humbookblogeri)
Začátek knihy byl pro mě utrpením a zažila jsem Deja-vu, jako bych snad opět četla Arilu. Jsem však rada, ze jsem to nevzdala a zhruba po 80 stránkách jsem se do příběhu ponořila a zpočátku matoucí děj mi začal dávat smysl.
Autor nám tentokrat představuje o dost zajímavější a z mého pohledu propracovanejsi svět, který byl mému srdci bližší. Cely příběh je více technický a vypadá tak mnohem reálněji. Co mě zaujalo nejvíce bylo vykreslení Araků, kteří jsou kombinací robota, zvířete a člověka. Zpočátku mi však jejich podstata silně unikala a ani jejich podobu jsem si nedokázala příliš dobře představit, avšak ilustrace mé fantazii v tomto případě hodně dopomohly. Díky za ně, jsou opravdu povedené.
Velké plus za dějovou linku, která se odvíjela jednotným směrem a ač dostaneme k dispozici více pohledů, míří všechny do jednoho cíle. Máme tu pohled otce a syna, kteří se vzájemně učí přežít v novém a stále ne zcela známém světě. Jejich vztah mi přišel chladný a bez emocí. Když už došlo na hlubší konverzace, měla jsem pocit, jakoby snad spolu mluvili dva roboti. V jiném příběhu by mi tento chladný přístup nebyl sympatický, ale zde to do celkového děje skvěle zapadlo.
To co se v anotaci tváři jako hlavní zápletka je poměrně brzy odsunuto na vedlejší kolej a veškerou pozornost si ziska rozvíjející se vztah mezi Arakem Atym a Dreyem, jedním z našich hlavních hrdinu. To by pro potenciální čtenáře, které zaujatě právě anotace, mohlo být zklamáním.
Oproti Arile je tento příběh celistvější a promyšlenější. Pokud mate rádi dystopie, neměl by vás tento příběh minout, protože rozhodně stojí za pozornost. Velmi ráda bych si přečetla pokračování z tohoto světa, a doufam ze se pokračování brzy dočkáme.
Číst tuhle knihu je jako dlouhý a nudný trest ve věznici na Antarktidě. Nemám nejmenší ponětí, čeho chtěla autorka dosáhnout, když tento příběh psala.
Hlavní hrdinové nedojdou ani tomu nejmenšímu poznání nebo k jakémukoliv životnímu posunu. Nebýt vedlejších postav, tak příběh po této stránce opravdu těžce strádá. Jejich naivita a ignorace je až do nebe volající, tudíž si mé sympatie jen těžko mohli získat.
Jak jsem již zmínila na začátku, příběh absolutně postrádá jakoukoliv gradaci či zajímavé zvraty. Příběh nemá žádné poselství, nepřináší humor ani nedává prostor k zamyšlení. Upřímně jsem nenašla nic, čím by příběh jakkoliv vynikal a něco jsem si z něj vzala, byť jen humornou zápletku.
Musím však vyzdvihnout prostředí příběhu. Ze samotného Dánska si neužijeme téměř nic, ale alespoň prostředí chaty vnáší do příběhu krásné kouzlo. Těším se, až si podobné prostředí taky užiji. Teplo domácího krbu, knihy, deskovky a přátelé. Krásná číst příběhu, ale bohužel jediná.
Hodnotím 1,5/5. Osobně bych znovu tomuto příběhu nevěnovala čas a vám doporučuji zvolit jinou podobné laděnou knihu. Možná některý z útěků od J. Caplin
S touto knihou je to přesně tak jak jsem očekávala. Tak rychle jako jsem příběh přečetla, jsem jej také zapomněla.
Neurazí, nenadchne, ale také nic nepředá a mezi dalšími skvělými příběhy se velmi snadno ztratí a už nikdy nenajde. Je to oddechovka na jedno odpoledne, proto po ní klidně sáhněte, ale zázraky se konat nebudou, ač to tak dle anotace možná vypadá.
Autorka přišla s velmi zajímavým námětem, který mě k přečtení knihy opravdu hodně nalákal. Propojení současnosti a mimozemského života? ANO! ANO! ANO! Bohužel však nedokázala využít jeho plný potenciál, protože příběh rozhodně potřebuje více prostoru na rozvinutí myšlenky. Možná dalších 150 stran navíc, abychom si užili hlavní hrdiny a překážky, které mají před sebou? Nebo by to možná bylo ještě horší a vrtali bychom se v hloupostech. Těžko říct.
Krom toho, že příběh nemá náboj, ani o hlavních hrdinech se toho příliš nedozvíme a na tak malém počtu stran je téměř nemožné vytvořit si k nim bližší vztah. Což je opravu potřeba, abychom alespoň trochu chápali jejich rozhodnutí, která učiní.
Pokud bych však měla něco vyzdvihnout, vybrala bych mimozemskou bytost, pro kterou je náš svět zcela cizí a v průběhu knihy jej postupně poznává a učí se naší řeč, city, myšlení...Myslím, že mohu s klidem říci, že je to nejlepší postava na celé knize.
Oproti tomu Emma? Vztahovačná, nedospělá, ale na druhou stranu vcelku odvážná dívka, která se snaží zachránit své chlapce. Ale síle jejich vztahu jsem ani jednou za celou dobu čtení nevěřila.
Hodnotím 2 - 2,5/5
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji @humbook.
Upřímně jsem s příběhem zpočátku trochu bojovala a nemohla jsem se začíst. Postavy a námět příběhu jsou skvělé. I prostředí, ve kterém se vše odehrává, mě velmi bavilo. Tematicky mě to opravdu pohltilo, ale z děje jsem měla pocit, že se neustále točí kolem podobných scén.
Jeptišky, kněží, kláštery...velmi neobvyklé prostředí, které mě však pohltilo od samého začátku. Autorka si s popisem dává záležet a jako čtenář jsem měla pocit, že se ulicemi města skutečně procházím. Už jen kvůli tomu si knihu budete chtít přečíst!
Tematicky je příběh chytlavý. Ale děj? Během čtení jsem měla pocit, že se veškeré bojové a akční scény opakují. Nebylo jich tam mnoho a těžko jsem mezi nimi rozeznávala rozdíly. Příběh byl pro mě, díky tomu, méně čtivý a neubíhal tak plynule, jak jsem si po přečtení anotace představovala.
Co vás zaručeně zaujme budou hlavní postavy. Samotářská Artemisia a sarkastický démon. Velmi zajímavý pár, který vás nejednou překvapí. A právě tahle dvojka je dalším důvodem, proč dát této knize šanci! Jejich zajímavý vztah byl trochu vyrušen mocí přízraku. Která je, jak jsem pochopila, vlastně úplně neomezená, když je hostitelovo tělo vyspalé a najedené....
Hodnotím 3,5/5 ⭐️ Dalšímu dílu z této série chci dát šanci a doufám, že bude více akční a poskytne nám více informací o našem sarkatickém přízraku.
#humbookblogeri
Čekala jsem knihu plnou napětí a soubojů na život a na smrt. Nějaké napětí se našlo, ne však ve směru, v jakém jsem jej očekávala. A pokud jde o ty souboje...rozhodně to nebylo tak horké, jak slibuje anotace knihy. Smrtí tam bylo požehnaně, soubojů však o dost méně.
Děj měl příjemný spád a některé části turnaje byli zajímavé. Bohužel jsem v celé knize nenašla nic, co by mi vzalo dech a naprosto mě to vtáhlo do děje. Stejně je na tom i prostředí knihy, které mi nepřišlo nijak zajímavé, naopak mi přišlo spíše zmatečné a nudné.
Co mě naopak velmi bavilo, byly hlavní postavy příběhu. Zamilovala jsem si jejich humor, jejich nebroušené charaktery a energii, kterou všichni 3 oplývali. Líbili se mi vzájemně vztahy a jejich propletení do milostného trojúhelníku, který byl místy dost spekulativní. Ale upřímně si myslím, ze tam skutečně byl a možná si jej v dalších dílech užijeme více.
Nedá mi to a musím se vyjádřit především k princi - jedné ze 3 hlavních postav. Konečně někdo, kdo je sympatický od samého začátku a není to rozmazlené, nafoukané princátko.
Celkově pro mě kniha není takové bum, jaké jsem po všech recenzích čekala. Musím však uznat, ze se jedná o první díl a autorka si snad to nejlepší schovávavá pro další díly.
Hodnotím 3/5
Tohle bylo opravdu moc milé čtení. Od první strany jsem se zamilovala jak do hlavních postav, tak také do světa. Bylo to mé první setkání s námětem smrky a druhé s převáděním duši na druhou stranu. A musím říct, že toto zpracování se mi líbilo více, především protože bylo více promyšlené a nebylo to snadno proveditelné.
Kniha se odehrává v reálném světě a také v podsvětí, které je odrazem reálného světa. Nejsou tam pekelné plameny a chybí také denní světlo. Naopak nechybí zajímavá místa (jako třeba hospoda) a kouzelná “obloha”.
V knize se dočkáme i předvídatelné romantické linky. Musím ale říct, že mě vladař celého podsvětí bavil. Byl mi sympaticky mnohem více, než Ellie, která byla dost často vztahovačná, výbušná a naivní. On je oproti ni klidný, rozumný a silný. A taky je to fešák.
Jediné, co musím knize vytknout, jsou názvy kapitol. Často vyzrazují důležité části následujícího děje. Čtenář je tak připraven o drobná překvapení, které z příběhu obvykle plynou.
Hodnotím 4/5 a doufám, ze se brzy dočkáme tištěného vydání druhého dílu.
V pořadí čtvrtá Westovka, která se mi dostala do rukou a musím říct, že je to poprvé, co mě autorčin příběh nevtáhl od samého začátku. Už samotný námět neslibujte mnoho prostoru pro zvraty. A ten jeden jediný byl velmi předvídatelný. Hádka, která byla do příběhu natalačena na sílu, jen proto aby se tam něco stalo.
Ani hlavní postavy v tomto případě nereprezentují žádnou zajímavou problematiku, jako tomu u jiných westovek bývá. Jediné co na nich vidíme je velké ego, vztahovačnost a neupřímná komunikace. Hlavní hrdinka se snaží jít za svým snem, ale úplně nesmyslně kolem sebe kope do všech a všeho okolo. Tenhle příběh z mého pohledu nemůže nabídnout čtenářům tolik, co jiné autorčiny knihy.
Co se mi na příběhu líbilo bylo prostředí a také představování různých květin. V tomto ohledu jsem se, poměrně netradičním způsobem, něco dozvěděla.
Jako vždy příběh plynul na příjemné vlně a přečetla jsem ho během jednoho dne. Autorčiny knihy jsou stále jednohubkou. Moc ráda se k nim vracím, ale v tomto příběhu nevidím žádnou přidanou hodnotu nebo originalitu.
Tohle je za mě první westovka, kterou nedoporučím. Jiné autorčiny příběhy mám mnohem raději. Hodnotím tedy 3/5.
Tato duologie je postavena na velmi originálním námětu, jehož zpracování mě bohužel nenadchlo. Hlavní hrdinové díky své krvi mohou provádět magii, to je na nich ovšem to jediné zajímavé. Všichni mi přišli nemastní, neslaní – jakoby z nich už dávno vyprchal život a přitom umí kouzlit! O toho jediného, který s tím byl ochoten pracovat a zkoumat své schopnosti mě autorka navíc připravila….Vážně moc díky!
Co mě překvapilo, bylo, že se obě knihy svými příběhy i postavami propojily, protože dle anotací to tak úplně nevypadalo. Musím však přiznat, že v druhé knize autorka nepřišla s ničím novým a měla jsem pocit, že příběh ještě více zpomalil a začal upadat do neznámých hlubin.
Co mě na knize opravdu bavilo, bylo prostředí. Domy, lesy a hřbitovy, kde se vše odehrává, jsou krásně popsané a příběhu dodávají tu pravou atmosféru. Cítíte z nich to tajemno, záhadno a záludno, co jinak příběhu bohužel chybí.
Jestli se máte něčemu vyhnout, tak je to rozhodně tato série. Po dočtení mi v hlavě neutkvělo vůbec nic, hlavním postavám chybí náboj a samotnému příběhu chybí svižný flow. Pokud toužíte po krvi, rozhodně sáhněte po něčem jiném. Tohle prostě není dotažené do konce a za váš čas to nestojí.
Tato duologie je postavena na velmi originálním námětu, jehož zpracování mě bohužel nenadchlo. Hlavní hrdinové díky své krvi mohou provádět magii, to je na nich ovšem to jediné zajímavé. Všichni mi přišli nemastní, neslaní – jakoby z nich už dávno vyprchal život a přitom umí kouzlit! O toho jediného, který s tím byl ochoten pracovat a zkoumat své schopnosti mě autorka navíc připravila….Vážně moc díky!
Co mě překvapilo, bylo, že se obě knihy svými příběhy i postavami propojily, protože dle anotací to tak úplně nevypadalo. Musím však přiznat, že v druhé knize autorka nepřišla s ničím novým a měla jsem pocit, že příběh ještě více zpomalil a začal upadat do neznámých hlubin.
Co mě na knize opravdu bavilo, bylo prostředí. Domy, lesy a hřbitovy, kde se vše odehrává, jsou krásně popsané a příběhu dodávají tu pravou atmosféru. Cítíte z nich to tajemno, záhadno a záludno, co jinak příběhu bohužel chybí.
Jestli se máte něčemu vyhnout, tak je to rozhodně tato série. Po dočtení mi v hlavě neutkvělo vůbec nic, hlavním postavám chybí náboj a samotnému příběhu chybí svižný flow. Pokud toužíte po krvi, rozhodně sáhněte po něčem jiném. Tohle prostě není dotažené do konce a za váš čas to nestojí.
Pokud bych tuto knížku měla popsat zcela stručně, řekla bych, že je jedinečná. Její námět je skutečně neotřelý a za svou čtenářskou kariéru jsem se s něčím podobným ještě nesetkala.
Oceňuji a velmi obdivuji autorovu fantazii, se kterou tento příběh vytvořil. Hned z počátku zjistíte, že jste více nereálný příběh ještě nečetli a budete cítit návrat do svých dětských fantazií, které se alespoň na stránkách této knihy stanou skutečností.
Kniha se bude líbit jak malým, tak velkým čtenářům. Troufám si říct, ze tato kniha vás zaujme i kdyby jste byli výhradním čtenářem hororu nebo erotické literatury. Příběh je originální, bláznivý a zábavný. Má své kouzlo, díky kterému vás naprosto pohltí.
Kromě trestných a vtipných přirovnání, obsahuje knížka také krásné ilustrace.
Jediné co mi na knize nesedělo bylo Winstonovo psí pošišlávání. Jeho monology pro mě byli obtížně čitelné. K jeho roli to sedělo, ale pro mě je to jedna z věci kterou v knihách opravdu obtížně čtu a v příběhu bych to osobně mít vůbec nemusela.
Na závěr už jen doporučím číst knihu po kapitolách. Kniha byla vytvořena s opravdu velkou dávkou fantazie a pro mladší čtenáře. Dětská léta už mám za sebou, proto jsem si knihu dávkovala postupně v průběhu 2 týdnů a moc jsem si ji užila.
Hodnotím 4/5
Moc jsem se na druhý díl těšila, protože už v prvním mě moc bavila chemie mezi June a Masonem. Bohužel jsem ale měla příliš velká očekávání, která ještě podpořila předmluva autorky slibující zapracování citlivého tématu „sebelásky a sebepřijetí“. Anotace i autorka slibují příběh nabitý energií a hledání sebe sama. Ale kde ten příběh je?
Našla jsem několik momentů, kdy mě energie mezi hlavními hrdiny opravdu bavila, většina knihy se však věnovala omílání těch samých myšlenek. V případě June jsem doufala, že autorka její „nemoc“ a pocity trochu více rozvine a ponoří se více do hloubky. Kromě počáteční zmínce jsme se ale hlubších myšlenek na toto téma dočkali až na samém konci, kde to bylo sice hezky zpracované…ale rozhodně to podle mě neodpovídalo prvotnímu slibu.
Co musím ocenit je humor, ten mě v knize bavil. Upřímně jsem se nad většinou Juniných poznámek od srdce zasmála. Její jízlivé poznámky mě baví. To však už nemohu říct o její tvrdohlavosti a vztahovačnosti. Ale i to k ní patří, i když mi to není sympatické.
No a Mason? To je moje láska. Nebo alespoň byl, než jsem vzala do ruky tuto knihu. Ten chlap zkusil opravdu vše, aby se do něj zamilovala a aby svolila k jedné schůzce. Z těchto dvou hrdinů je pro mě on mnohem více sympatický. Ale i u něj se mohla autorka více pověnovat jeho vnitřnímu trápení s otcem, alespoň by jeho myšlenky byli rozmanitější. I on ztratil tu svou energii.
Téhle knize chybí náboj, který tito dva hlavní hrdinové ještě v minulé knize měli. Dávám 3/5 za ten humor a Masonovy pokusy dostat June, které stojí za to! Ale jinak…L Dost se bojím pouštět do další knihy, která se zaměří na dosud téměř nepoznaný pár…ale na druhou stranu, když k nim nemáme blízko, nemůžeme se tolik zklamat ne?
Knihu jsem četla v rámci štafety.
Kolonie by mohla být skvělou dystopickou knihou, pokud by však neměla svá ale a ke své škodě jich má bohužel příliš mnoho. Svět jako takový je skvěle promyšlený do nejmenších detailů, ale aby fungoval, musela by být autorka ochotná se o své myšlenky podělit.
Často se v knize setkáme s novými specifickými výrazy, která však autorka nevysvětlí. Zhruba 70% z nich se dá postupně odvodit z textu, nicméně ten zbytek? Stále tápu. Někde své tipy mám, jinde mě nenapadá žádná pozemská alternativa pro některé výrazy. Není nutné vysvětlit vše při první zmínce, nicméně pokud se výraz opakuje, zasloužil by osvětlit.
Postavy mohou působit otupěle a hloupě, nicméně jsou právě v této podobě součástí světa. Ač nejsou zrovna sympatické, tak jsou přesně takové, jak si je pro život na Marsu představuji. Všechny jejich kroky se dali vysvětlit buď jejich výchovou či jejich zdrogováním. Pro jejich vývoj nebylo v knize téměř žádné místo, ale potenciál tam byl! Ale ano, chtělo by to alespoň jednu postavu, která by mi jako čtenáři více přirostla k srdci, pak si skrze ní příběh více užiji.
Příběh z počátku příjemně ubíhal. Seznamovali jsme se s postavami, prostředím a fungováním světa. Avšak konec příběhu byl „šup sem, šup tam“. Autorka opakovaně přeskočila různá časová období a z příběhu utrhla opravdu velké části. Zda chtěla přimět čtenáře k zamyšlení, to nevím, ale z mého pohledu tím příběhu dost uškodila.
Tohle je jedna ze štafet, u které mohu říct, že jsem s komentáři předchozích čtenářů natolik nesouhlasila, až měli vliv na můj celkový dojem z knihy. Možná i to má vliv na mé finální hodnocení 2/5.
U této knihy doporučuji nečíst anotaci, protože prozrazuje to jediné, co na knize stojí za řeč. Hlavní zápletka je to jediné, co mě na knize bavilo.
Nápad i propracování skvělé, nicméně cokoliv dalšího už nestojí za řeč. Je tedy velká škoda, že se pointa zápletky odhalí hned v anotaci. Proboha proč?
Pokud jde o hlavní postavy, přišli mi oba dva nedospělý. Sasha utíká před videem, které sice vidělo spoustu lidí, ale rozhodně není tak strašné, aby kvůli tomu bylo nutné vyšilovat, měnit barvu vlasů a tón hlasu. Internet je plný hloupých, vtipných i nudných videí, přeci si nemůže myslet, že si celý svět bude pamatovat zrovna to její? A naivita vůči tomu, že jí mají kamarádky rády, jen protože poslouchá stejnou kapelu? Notaaaak…
Jay je je podle mě převtělení zmatku. Ví, že to není správné a přesto to udělá. Ví, že to není jediná možnost, ale přesto po ní sáhne. Ví, že se to dá řešit v klidu, ale přesto to neudělá. Sice má svůj jasný cíl, ale ani trochu nepromyslel způsob, jakým se k němu dostat a při cestě jde skoro přes mrtvoly, i když v hloubi duše nechce.
Jestli se vám bude na knize něco líbit, je to pravděpodobně Jurta, ve které spolu naši hrdinové válčí. Když se otevřou dveře do jurty, zazní zvuk houslí. To je fajn ne? Ale abych nekřivdila – prostředí knihy má opravdu příjemný letní vibe hudebního festivalu.
Třešničkou na dortu byl konec. Král všech klišé a ještě ne příliš povedený. Mělo to být dojemné, srdcervoucí…a to by určitě bylo, kdyby to autorka uměla napsat. Chyběla tomu ta správná energie, napětí a síla. Nemělo to prostě nic.
Hodnotím 2/5 a vám doporučuji sáhnout raději po jiné autorčině knize, snad budete mít větší štěstí.