nero 13 komentáře u knih
Začátek Komtura mi přišel jako vyprávění o partičce předchůdců legendárního Harryho Jelínka o kterém se traduje že prodal Karlštejn, nebo že se pokusil prodat jednu pražskou tramvajovou linku, ale v průběhu čtení se kniha proměnila v konspirační, trochu mysteriozní thriller a musím říct že v dobře napsaný a promyšlený thriller.
Normálně nemám při čtení moc rád když děj skáče v čase sem a tam, ale tady to mělo svůj význam a autor to zvládl na jedničku, na to že je to jeho první beletristická kniha tak dost dobrý a hodnotím za plný počet.
V rámci Koniášovského knižního okénka je Koniáš kontra Špork od pana Dobrylovského napsán ve vážnějším stylu než Koniášův klíč napsaný paní Zuzanou Koubkovou, více je zde vidět jeho role církevního kazatele a cenzora snažícího se potlačovat jiné názory než ty schválené katolickou církví, středobodem knihy je spor a soud Jezuitů a Hradeckého biskupa s hrabětem Šporkem známým uměleckým mecenášem a zastáncem náboženské tolerance.
I dnešní doba je plná novodobých Koniášů, kteří by nám ve jménu demokracie nejraději demokraticky zakázali sdělovat své názory a vlastně i co si myslet.
V poslední době jsem přečetl řadu historických románů od německých autorek Sabine Ebert a Rebeccy Gablé a ty měly výbornou úroveň a čtivost a tak jsem zkusil další německou autorku. Bohužel Juliana Stadler na předešlé jmenované spisovatelky kvalitou nemá, čím déle jsem Nebeskou korunu četl, tím více mi to přišlo spíše jako červená knihovna a ne historický román a ke konci jsem se musel už nutit abych to vůbec dočetl.
Nekorektní fantasy ze Souzených zemí pokračuje s novou postavou v hlavní roli, Šakala nahradila Nádherná a styl vyprávění se trochu změnil, což mně vůbec nevadilo, protože by bylo divné kdyby vykreslení mužské a ženské postavy vycházelo stejně, naopak musím Jonathana Frenche pochválit že nepopisuje jednotlivé postavy sterilně stejně.
Ze samotného příběhu mne asi nejvíc bavila část odehrávající se v jámě cti, kde zápasí Kaňour s Kyklopem. Teď jenom doufám že závěrečný díl trilogie Svobodní bastardi vyjde co nejdříve.
(SPOILER) Zatím ze tří dílů této série se mi nejvíc líbil díl druhý, asi proto že se děj většinou odehrával na cizí planetě plné nepřátelských tvorů, ve třetím díle se přesuneme zpátky do vesmíru a zúčastníme se s posádkou UTSS Salamis kosmické bitvy s Korzáry.
Nedávno jsem četl Jana Kotouče, a na rozdíl od jeho epických kosmických bitev kterých se účastní stovky vesmírných bitevníků, byla vesmírná bitva Jakuba Maříka mnohem komornější, ale to neznamená že by její popis byl špatný, zase se může podrobněji věnovat jednotlivým postavám.
Asi nejlepší pasáže ze třetího dílu byly ty, kde se vyskytovali mimozemští Sápiané, moc rád si představuji jak by mimozemšťané asi mohly vypadat a vizuální představa Sápianů byla rozhodně zajímavá.
Ve hře s ohněm se vše točí ne kolem ohně, ale kolem náboženské komunity, která se snaží žít podle starozákoních příkazů a opovrhuje vědou a vzděláním.
Nemám nic proti věřícím, ale tyhle náboženské sektářské fanatiky rád nemám, před časem u nás neustále otravovali Jehovisté a i když jsem jim vždycky zabouchnul dveře před nosem, tak vytrvale chodily dál, proto jsem jednou změnil taktiku a dal jsem si s nimi asi půlhodinovou besedu, kde jsem jim vyvracel všechny ty jejich plky, měl jsem v té době Bibli docela dobře čerstvě nastudovanou, a po té půlhodině si mně asi zapsali na seznam nenapravitelných hříšníků, protože jsem je od té doby neviděl.
Mám rád severské a vikingské příběhy, a Kladivo boží s drobnými výhradami splnilo mé očekávání, je trochu znát že je to autorova první kniha a ještě není úplně vypsán, ale příběh o Hákonovi Haraldssonovi se drží historických událostí a je dobře vygradován k závěrečné bitvě kde Hákon porazí svého bratra Erica Krvavou sekeru ( ty severský jména jsou fakt boží ) a stane se vládcem Norska.
Kladivo boží je první díl trilogie, a jak jsem se díval tak Eric Schumacher už píše další ságu navazující na trilogii o Hákonovi, kde bude hlavní postavou Olaf Tryggvason, který je jeden z nejzajímavějších Norských králů a jehož životní osudy se opravdu vyrovnají těm nejlepším vikingským ságám.
Voláním Havrana se celou dobu děje táhne hlavní téma a to je otroctví a otrokářství a jsem rád že se autoři nenechali uhnat politickou korektností a nenapsali to celé ve stylu „zlej běloch, hodnej černoch“ což předvedli při přepadení černošské vesnice, kterou se nerozpakovali napadnout jiní černoši jen za příslib výměny střelných zbraní za otroky.
Nemám rád dnešní vymývání mozků a snahu přepsat dějiny ve stylu že jediní otrokáři byli běloši. Každý kdo má rád historii ví že otroctví je součást celých dějin, otroky měli Egypťané, Peršané, Řekové, Římani a vlastně všechny starověké civilizace, a otroky se stávali lidé všech barev a etnik.
V modernější době je nejznámější dovoz Afričanů do Ameriky, ale málo se ví že například do Brazílie se prodalo několikanásobně víc otroků než do USA.
A také se málo ví že mezi 16. až 19. století Alžírští a berberští piráti unesli na Africké trhy více než milion Evropanů, další miliony lidí skončily jako otroci v Osmanské říši a to z území od dnešní Ukrajiny, přes celý Balkán až po naší Moravu, až tam probíhaly nájezdy Turecko - Tatarských hord.
Jako vždy u knížek pana Niedla jsem se bavil, inspektor Prévit je stále ve formě a se svým sžíravým sarkastickým humorem řeší další případy, autor do příběhu zakomponoval i současné události odehrávající se v USA, například poslal Prévita do davu příznivců Black Lives Matter, kteří věrni myšlenkám marxistických zakladatelů tohoto hnutí si šli zrovna nakoupit bez peněz ke svým zcela určitě nadšeným spoluobčanům.
Jsem zvědavý jestli bude s Prévitem i čtvrtý díl, byla by škoda kdyby ne.
Už z předchozích knih od paní Horákové vím že jejím koníčkem musí být genealogie, a tato detektivka mi to jen potvrdila. Čím zamotanější rodinné vztahy, tím více si v tom libuje, kdyby měli Korálky z klokočí o takových sto stran více, musel bych si začít dělat poznámky kdo je kdo, protože ke konci už jsem se v tom začal ztrácet, ale jinak zajímavý a pěkný případ.
Musel jsem si zjistit co je to Klokočí, do teď jsem nevěděl co to vlastně je i když ten název jsem už předtím slyšel ve jménu jedné obce v našem okresu.
Tahle série mně opravdu baví. Jenom mně mrzí že knihy této řady nemají víc stran, protože je to tak čtivý že jen co se zaberu do příběhu tak jsem na konci knihy, a na další díl budu muset čekat zase dalšího půl roku.
Velká bouře v českých zemích aneb české obrození v alternativním světě vzniklém v časoprostorovém transdimenzionálním pokusu šíleného vědce z budoucnosti.
První díl nové série vysvětlující jak vzniklo Československé království jako námořní velmoc, byl zajímavý a velmi čtivý, zřejmě k tomu přispěla i spolupráce s paní Lukačovičovou a normálně bych tomu dal sto procent, ale musím deset procent strhnout za to že si autor usnadnil práci a kapitoly jedna až čtyři tvoří povídka, 1848. Po velké bouři, kterou jsem již četl dvakrát v jeho jiných knihách a potřetí jsem ji už číst nechtěl a první čtyři kapitoly jsem přeskočil.
(SPOILER) Drsné časy jsou klasický oddechový western obsahující vše co má správný western obsahovat, což znamená že bohatý hamižný rančer se snaží být ještě bohatším obsazováním menších farem a rančů, dokud nenarazí na čestného šerifa, několik jiných statečných občanů městečka a hlavně tajuplného cizince který má velmi rychlou ruku na Koltu, to vše se odehrává v jihovýchodním Utahu, nedaleko se nachází třeba známé Pueblo Mesa Verde.
Zatím jsem od Louis L'Amoura ještě nic nečetl a premiéra dopadla výborně, a jelikož už jde hodnotit v desetibodové škále, dávám 90 procent.
I druhý díl prequelu Centrálního Impéria, se mi líbil, kdybych byl příznivcem odznaků, což nejsem, tak bych řekl že tempo bylo nadprůměrné, akce střídala akci a emoce více než uspokojivé, prostě oba díly jsou výborná space opera.
V Expanzním sektoru se mně asi nejvíc líbila ta vsuvka z Jurského parku a jak už napsal Boby17 závěrečná scéna, to byla skvělá tečka.
Pokud jde o úvahu druhého spolu komentujícího, proč to nevyšlo jako jedna kniha, tak chápu nakladatelství a autora že to raději vydali nadvakrát, čistě ekonomicky na tom vydělají více, za jednu knihu by si nemohli říct o ty samé peníze co za dva díly, to by prostě bylo méně prodejné.
(SPOILER) Tak jsem se znovu potkal s bratrem Kryštofem a jeho přítelem rytířem Blahotou z Lítožnice, které jsem poznal v knize Království za Džbán. Děj v tomto pokračování ovšem časově předchází tomu co se stalo při obléhání hradu Džbán.
Jak už název napovídá Kryštof s Blahotou pátrají po vrazích kteří řádí v okolí Prahy a rozsévají strach mezi zdejšími usedlíky. I když výsledek vyšetřování dopadl jinak než jsem čekal, tak už z toho důvodu že zadavateli vyšetřování byl královský pár, Anna Přemyslovna a Jindřich Korutanský, který patřil mezi nejneschopnější vládce který jsme kdy měli, tak se vlastně není čemu divit.
Podle náznaků v této knize se Kryštof s Blahotou seznámili při vyšetřování vraždy krále Václava III. a docela bych uvítal i díl z této nové série, který by se této událostí, která tak změnila chod našich dějin věnoval.
(SPOILER) V dějově třetím, jinak druhém díle této space opery je osud lidstva vložen do rukou ne moc početné skupiny vojáků a pilotů, kteří přes snahu neschopných, zkorumpovaných a zbabělých politiků ( co mi to jenom připomíná ) nadále vzdorují neúprosnému nepříteli, je to vlastně taková paralela na Bitvu o Anglii ve druhé světové válce.
V této knize se mi mimo postav z předešlých dílů nejvíc líbil vůdce Landreichu Kruger, který je mezi politiky ta pověstná výjimka z pravidel. Nezbývá než hodnotit za plný počet.
U knihy Gaidžin se shoduji s těmi čtenáři kterým se více líbil Šógun a Tchaj-pan, zvláště Šógun je pro mně jeden z nejlepších historických románů které jsem kdy četl, a i když je kniha většinou lepší než filmové zpracování, tak v případě Šóguna byl výborný i stejnojmenný seriál s Richardem Chamberlainem v hlavní roli, myslím že to bylo sestříhaný i jako film pod názvem Zajatec japonských ostrovů.
Kdybych Gaidžina četl před Šógunem asi bych ho hodnotil za plný počet, ale takhle musím dát hvězdu dolů.
Zkrátil jsem si čekání na dotisk třetího dílu Algoru a sehnal si od autorů tuto fantasy pohádku pro dospělé a rozhodně nelituji, Jan Hlávka a Jana Vybíralová jsou skvělou spisovatelskou dvojicí a co jim jde nejlépe je vymýšlení příběhů a postav, málokdy se mi stane že během několika stran začnu fandit postavě která mi byla hned na začátku tak protivná že jsem ji přál aby zhynula bídnou smrtí.
Divoký příliv, mi hodně připomněl časově první díl ságy Courtneyů Dravce, stejně jako jeho předek Hal Courtney, tak i jeho potomek Rob zjistí že jeho první láska je sadistická mrcha a oba se pak při prožívání dobrodružství kdy jim jde o život zamilují do Afrických krasavic.
Myslel jsem že je to poslední dílo mého oblíbeného spisovatele Wilbura Smitha, ale trochu jsem zapátral a zjistil že má vyjít v anglosaských zemích román Nemesis, kde je tedy jako hlavní autor na prvním místě už uveden Tom Harper, který sleduje osudy další generace Courtneyů, v době Francouzské revoluce a nástupu Napoleona. Vůbec bych se nezlobil kdyby Tom Harper dokončil ságu Courtneyů a propojil je s prvním dílem Když loví lev, kde vystupují dvojčata Sean a Garrick Courtneyovi.
(SPOILER) Druhý díl Ewrakera byl pro mne už bez rušivých momentů a vyprávění příběhu o skupině Seveřanů kteří se stali součástí našich dějin bylo zajímavé, akorát jsem tedy čekal že se děj bude už odehrávat v Čechách a zatím jsme se pouze přesunuli na sever Moravy kterou v té době obýval slovanský kmen Holasiců, nezbývá tedy než si počkat na další díly.
V této době je poněkud pikantní, že Vikingové jsou zde označováni jako Rusové, asi málo lidí ví že označení Rusů pochází ze Švédska, o něco známější je že první východoslovanskou říši Kyjevskou Rus založil Švédský Viking Rurik a jeho družina, je to podobný případ jako u Bulharů, kdy většinové slovanské obyvatelstvo přijalo pojmenování po svých vládcích, zde po Turkickém kmeni Bulharů který se přesunul od Volhy a ovládnul území dnešního Bulharska.