nero 13 komentáře u knih
Zkrátil jsem si čekání na dotisk třetího dílu Algoru a sehnal si od autorů tuto fantasy pohádku pro dospělé a rozhodně nelituji, Jan Hlávka a Jana Vybíralová jsou skvělou spisovatelskou dvojicí a co jim jde nejlépe je vymýšlení příběhů a postav, málokdy se mi stane že během několika stran začnu fandit postavě která mi byla hned na začátku tak protivná že jsem ji přál aby zhynula bídnou smrtí.
Divoký příliv, mi hodně připomněl časově první díl ságy Courtneyů Dravce, stejně jako jeho předek Hal Courtney, tak i jeho potomek Rob zjistí že jeho první láska je sadistická mrcha a oba se pak při prožívání dobrodružství kdy jim jde o život zamilují do Afrických krasavic.
Myslel jsem že je to poslední dílo mého oblíbeného spisovatele Wilbura Smitha, ale trochu jsem zapátral a zjistil že má vyjít v anglosaských zemích román Nemesis, kde je tedy jako hlavní autor na prvním místě už uveden Tom Harper, který sleduje osudy další generace Courtneyů, v době Francouzské revoluce a nástupu Napoleona. Vůbec bych se nezlobil kdyby Tom Harper dokončil ságu Courtneyů a propojil je s prvním dílem Když loví lev, kde vystupují dvojčata Sean a Garrick Courtneyovi.
(SPOILER) Druhý díl Ewrakera byl pro mne už bez rušivých momentů a vyprávění příběhu o skupině Seveřanů kteří se stali součástí našich dějin bylo zajímavé, akorát jsem tedy čekal že se děj bude už odehrávat v Čechách a zatím jsme se pouze přesunuli na sever Moravy kterou v té době obýval slovanský kmen Holasiců, nezbývá tedy než si počkat na další díly.
V této době je poněkud pikantní, že Vikingové jsou zde označováni jako Rusové, asi málo lidí ví že označení Rusů pochází ze Švédska, o něco známější je že první východoslovanskou říši Kyjevskou Rus založil Švédský Viking Rurik a jeho družina, je to podobný případ jako u Bulharů, kdy většinové slovanské obyvatelstvo přijalo pojmenování po svých vládcích, zde po Turkickém kmeni Bulharů který se přesunul od Volhy a ovládnul území dnešního Bulharska.
Druhý příběh o tom jak se k nám v 10.století dostali vikingští válečníci, známí z legend o prvních Přemyslovcích, který jsem v poslední době četl, první je Legenda o Tunovi a Gomonovi od Milana Nováka. Rád bych oba příběhy hodnotil všemi hvězdami, ale bohužel nemohu, zatímco v knize od pana Nováka mi vadily až moc moderní výrazy na popisovanou dobu, tak v Ewrakerovi chybějící část příběhu, nevím jestli to autor nenapsal nebo to vypadlo v tiskárně, ale strana 57, na straně 56 je kresba, prostě nenavazuje na dění na straně 55, je vidět že tam chybí část textu.
(SPOILER) Další osudy Horatia Hornblowera, nás zavedou na loď H.M.S Renown, které velí šílený kapitán Sawyer. V té době byl kapitán lodi neomezeným pánem, a jakýkoliv nesouhlas s ním se mohl považovat za vzpouru, kde se mohlo trestat i smrtí, proto si asi umíme představit jaké bylo sloužit pod někým takovým, naštěstí vyšší moc a nebo možná někdo konkrétní kapitána odstranil a posádka si mohla oddechnout.
V druhé části posádka H.M.S Renown dobyla Španělskou pevnost na ostrově Hispaniola, na jehož západní části, v dnešním Haiti zrovna zuřilo povstání černých otroků proti svým Francouzským pánům, i když už je to více než 200. let co se osvobodily, tak tam násilí probíhá stále, zrovna jsem četl že jenom mezi 8. až 12. červencem bylo ve válce místních gangů zabito přes 230. lidí.
V další části bylo vyhlášeno příměří mezi Francií a Británií a Horatiovi nebylo potvrzeno dočasné povýšení, naštěstí pro něj Napoleon mír rychle porušil, Horatio Hornblower byl z poručíka povýšen na komandéra, a čtenáři si musí počkat na další díl.
U Dvojího ortelu jsem při koupi dal tak trochu na instinkt, protože jsem autorku vůbec neznal a rozhodně jsem neprohloupil, příběh je čtivý a dobře vymyšlený a i když mi můj odhad, který jsem si udělal na začátku vyšel, tak i tak to bylo až do konce celkem napínavý.
Skoro polovinu knihy zabírají flashbacky, které normálně moc rád nemám, ale zde mi to nevadilo, protože to bylo dobře zakomponováno do příběhu. Autorka mně zaujala a chci zkusit i její další knihu, Ohnivá mise.
Orlí série už nám nabobtnala na 18 dílů ale mně to pořád baví, v tomto díle mají Cato i Macro každý svou vlastní těžkou misi a opět se setkají až na konci knihy, zapomněl jsem napsat že se Macro oženil a zvažuje odchod z armády a návrat do Británie kde má jeho matka hospodu.
Díval jsem se že Simon Scarrow už má napsaný 20 díl odehrávající se znovu v Británii a vše nejspíš spěje k uzavření celé série slavným povstáním Icenské královny Boudici, se kterou se Cato a Macro seznámili ve třetím díle Orel na lovu.
Moc zajímavé, už jsem jednu knihu o Vilému Dobyvateli četl, ale ta nebyla tak dobrá ani tak podrobná jako Druhé království. Král Vilém zřejmě už kvůli svému původu, jeho matka byla dcera koželuha, byl nemilosrdný vládce, což poznal i hlavní hrdina této knihy Cædmon z Helsmby, který díky tomu že byl napůl Anglosas a napůl Norman sloužil Vilémovi jako prostředník mezi těmito národy, což nebyla moc závidihodná role, Cædmon také proto strávil docela dost času zavřený v různých kobkách.
V příběhu o ovládnutí Anglie má velkou roli i vzbouřenec Hereward Bdělý jehož postava se nejspíše stala základem vzniku legendy o Robinu Hoodovi.
Musím Rebeccu Gablé pochválit že jako Němka se nebála takhle pustit do Anglických dějin.
Chladný den pro vraždu, beru jako seznámení s Kate Shugakovou, protože jsem zjistil že autorka už s ní jako hlavní hrdinkou má napsanou 22 dílnou sérii. Až dosud mně ta módní vlna severské krimi míjela, ale když jsem zjistil že se případy Kate Shugakové odehrávají na Aljašce tak jsem neodolal, protože drsný Americký sever jsem si oblíbil kdysi v knihách Josefa Kutíka kde vypráví o osudech českého emigranta Tondy Žižky, alias Bílé Vydry, v severních Kanadských teritoriích sousedících s Aljaškou.
Po prvním díle jsem spokojen.
Souhlasím s předchozím komentářem, Uhtred v šedesáti letech máchá mečem jako by mu bylo dvacet, ale když může Sylvester Stallone v 73 letech natočit novýho Ramba tak proč ne.
I ve středověku i když se lidé moc vysokého věku nedožívaly, se vyskytovaly výjímky, například Císař Fridrich I. Barbarossa zemřel v 68 letech při tažení do svaté země. V plné zbroji spadl při brodění řeky do vody a utopil se.
Tak jsem se vrátil do světa UTSS Salamis a přirovnal bych to k šestirannému koltu s jednou kulkou v hlavni, sedm povídek a sedm ran do černého, a pokud má pan Jakub Mařík ještě něco dalšího v zásobníku, tak jen sem s tím, ještě se mi s tímto světem nechce loučit, a pokud ne tak doufám že už pracuje na něčem stejně dobrém.
(SPOILER) Krásný satyr je výstižné označení Josefa Augustina Alfréda Karla Jelínka, známého spíše jako Harry Jelínek, který se asi nejvíce proslavil svým prodejem Karlštejna, který já už znal ve volném televizním zpracování, Velká sázka o malé pivo, s Oldřichem Kaiserem v hlavní roli. Ovšem tento jeho podvod je jen jedna epizoda v této knize, která je jinak neskutečným vyprávěním o této neskutečně kontroverzní postavě naší první republiky.
Harry Jelínek měl určitě velké osobní charizma, jako všichni úspěšní podvodníci a asi i trochu štěstí, protože i přesto že na něj bylo podáno přes 500 žalob, tak nikdy nebyl odsouzen.
Autor sám své vyprávění o Harrym Jelínkovi označuje jako sladkokyselé, a přesně to vystihuje moje pocity při čtení, ze začátku jsem Harrymu i trochu fandil, protože je v lidské přirozenosti mít rád i ne zrovna hodné, ale zajímavé lidi, ovšem čím blíž se příběh blížil k druhé světové válce a k okupaci, tím víc se Harry měnil ze sladkého a trochu roztomilého rošťáka v opravdu kyselého gaunera, a vše to vyvrcholilo jeho spoluprací s nacisty.
To že jednotlivé případy Harrymu tak vycházeli, tak to je i díky lidské blbosti, například ten známý prodej Karlštejna ještě chápu, to že si americký zbohatlík chce hrát na hradního pána a nechá se zblbnout ke koupi, je ještě pochopitelný, více mně udivilo že si někdo myslí že si může koupit jednotlivou tramvajovou linku. No Harrymu nakonec vše prošlo a dožil svůj život celkem spokojeně v Itálii, tak doufám že aspoň na onom světě se nemá tak dobře.
Děkuji autorovi a nakladatelství Moba za poskytnutý výtisk knihy.
(SPOILER) Zkusil jsem nového neznámého autora a mám z toho poněkud rozporuplné pocity, na jednu stranu pan Adámek píše celkem čtivě a ten detektivní příběh nebyl špatně vymyšlen, až na ten Sigmundo Freudovský závěr, který se mi na období kolem roku 1200 zdál až už trochu moc.
A právě proto že se to celé má dít za panování Přemysla Otakara I. tak mě celou dobu iritovalo že v příběhu vystupuje druhorozený braniborský šlechtic Egbert, který se přistěhoval do českého pohraničí a používá titul Markrabě. Samozřejmě že se do naší země stěhovali němečtí osadníci na tom není nic divného, čeští Panovníci a čeští příslušníci Panského stavu potřebovali nové poddané aby mohli vybírat více daní, cíleně se k tomu používali takzvaní Lokátoři, kteří vybírali vhodné lidi na osidlování řídce zabydleného pohraničí, ale že by se sem přistěhoval bratr Braniborského Markraběte a ještě k tomu také používal jeho titul, tak to je s prominutím pěkná blbost, u nás po Českém králi byl druhý nejvýznamnější titul Markrabě Moravský, který byl též v držení Panovnické rodiny, a že by se další Markrabě vyskytoval v jedné vesnici v Krušných horách to je historický vtip, a to ještě jeho správce používá oslovení Baron, tento titul pocházející z Francie se v té době nepoužíval ani na území Římské říše natož u nás, kde šlechta byla buď stavu Panského nebo Vladyckého.
Abych to shrnul, když si autor pro svůj příběh jako kulisu vybere nějaké období, tak by si oněm měl i něco zjistit.
Tak jsem dočetl druhý, ale u mně v pořadí přečtený čtvrtý díl, protože jsem to mněl nějak pomotaný a nejdříve jsem přečetl Jako sama smrt a Sochaři masa, které jsem původně považoval za jedničku a dvojku této série, ale nakonec to ani tak nevadilo.
Když to zpětně zhodnotím, tak Okovy osudu ze všech čtyř dílů asi nejvíce spadají do žánru fantasy, a dozvíme se zde více o původu hlavního hrdiny Nathaniela Darnsworna a jeho rodině, celá série byla skvělá a doufám že přibydou nějaké další díly.
Suďte spravedlivě je zajímavá detektivní kniha z doby posledních Přemyslovců, složená ze čtyř povídek, kde jsou v roli vyšetřujících notář mistr Petr a jeho židovský pomocník Jakub, to byl od autorky dobrý nápad, protože jinak Židé v historických knihách vystupují většinou stereotypně buď jako oběti, nebo jako zlí lichváři.
Pokud jde o tu spravedlnost, tak mám historických detektivek přečtených už pěknou řádku a musím říct že v těch minulých staletích byla mnohem přímočařejší, méně složitá a daleko více zaměřená na oběti než dnes, kdy má viník pomalu více práv než ten koho poškodil.
Paní Horáková píše své detektivky ze současnosti podle jednoho mustru, mladá dívka nebo žena se plete do vyšetřování vyšetřovateli který je buď její přítel nebo příbuzný, protože ona to přece vyřeší lépe, a mužská postava v těchto detektivkách z toho většinou vychází jako pěknej ňouma, myslím že by autorka měla změnit modus operandi svých kriminálek, protože jinak je to čtivě napsaný, ale chtělo by to nějakou změnu.
Tak je dobojováno, ale ještě se s tímto alternativním světem nemusíme rozloučit, protože má vyjít kniha Hrdinové českých zemí, což bude antologie povídek deseti autorů, zasazených do světa po Velké Bouři, samozřejmě včetně Jana Kotouče.
To vše jsem zjistil na autorově facebooku, a nešlo si nevšimnout jeho velké podpory Ukrajině, až jsem si říkal jestli tím nekompenzuje to, že je ve svém stvořeném světě nechal vystřelit do nějaké jiné dimenze.
Román o Žižkovi z doby kdy o něm ještě nejsou plně ověřené zprávy a proto pan Dostál mohl využít svojí fantazii a nedržet se faktů, není ani na sto procent jisté že Žižka v Polsku byl a bitvy u Grunwaldu, kde Polsko - Litevská unie drtivě porazila řád Německých rytířů se zůčastnil.
Přikláním se k tomu že tam byl a klidně to mohlo být tak jak to autor napsal, protože Žižka musel mít nějaké válečné zkušenosti před tím než vypukly Husitské války, traduje se dokonce že se jako žoldnéř zúčastnil stoleté války mezi Anglií a Francií a na straně Angličanů byl v bitvě u Azincourtu, i tomu bych docela věřil, protože to jak v bitvě u Sudoměře využil rozbahněný terén proti těžké jízdě se podobá tomu jak to využily Angličané proti Francouzům v Azincourtu.
Doufám že se letos už dočkáme Jáklova Žižky který se také má odehrávat v době před Husitské, už se na to těším.
(SPOILER) Čtvrtý díl o Johanitovi Zdislavu je docela akční, Zdík se při vyšetřování zločinu z kterého je obviněn jeho přítel Křížovník Ojíř, musí docela dost ohánět mečem a několikrát jen tak tak unikne té zubaté s kosou, zase mu to autorka osladí tím že přestože je církevní osobou, nechá ho nadprůměrně zesmilnit a to i po způsobu čtvernožců, jak podotknul jeden šmírák z této knihy.
Druhý díl s bratrem Zdislavem, johanitou a bývalým templářem se mi líbil ještě o kousek víc než díl první, paní Koubková umí udělat zajímavý příběh s pěknou atmosférou a k tomu hodně přispívá nepoužívání moderních výrazů, což je nešvar některých autorů píšících knihy s historickou tématikou, na který jsem poslední dobou několikrát narazil a který dokáže čtenářský zážitek dost pokazit.