Netopyr07 komentáře u knih
Knihu mi doporučil můj dobrý přítel... říkal, že je o utrpení. Páni... to tedy ANO. A přitom se čte tak lehce, že se nemůžete odtrhnout. A ten konec, ten mi téměř vyrazil dech. Člověk si přečte TU větu a jen lapne po dechu... Přitom se kniha na začátku tváří jako jednoduchý příběh šťastné rodiny... Hrůza mistrně "našlehaná" na 300 stánkách. Mohu jen doporučit.
Tož jsem si podruhé přečetla Hanu - díky "postavě, která se skrývá" jsem ji i zařadila do Čtenářské výzvy a musím říct, že kniha je skutečně čtivá a plná zajímavých zvratů. Jak jsou ty životy vzájemně propletené !!!
Toto byla paráda! Vůbec mi nevadilo, že se počet stran blíží 1000. Vážně se to povedlo, včetně překladu, např. ten zašifrovaný dopis toho magora Creeda ;-) Pokud tedy bude Rowlingová pokračovat, obávám se, že další knihu už v rukách neunesu.... Líbil se mi i podle knihy zfilmovaný seriál.
Nesmrtelný Modroočko! Matně si pamatuji, že snad byl večerníček... postavičky byly háčkované??? Knížka je krásná, famózní... vhled do kočičího života :-))
Děsím se zapomínání :-) Už teď velmi často hledám např. klíče, které někde nechám položené... Ale co jsou klíče proti zapomínání na lidi, zapomínání milých vzpomínek, zapomínání času a prostoru... Dílko nemohu jinak, než doporučit.
Pomoc! Knihu mi doporučil kamarád a já teď nevím, zda mu mám poděkovat, nebo mu ji omlátit o hlavinku jeho koumavou! Je to fantastické, řekla bych. I když se nemusí nutně líbit všem. Osobně ji zařazuji mezi nejčtivější knihy pojednávající o druhé světové válce, situaci v Německu a situaci Židů, ačkoli se jedná o ryzí beletrii. Posledních 40 stran mi dalo největší práci a já se vyloženě bála je dočíst, co se ještě stane, co se ještě dovím. Ale i konec stojí za to, vážně.
Nejdříve pověsil Pejsek Kočičku, pak Kočička slezla a pověsila Pejska, a tak tam viseli oba :-D
Knihu mi doporučili dva lidé, nezávisle na sobě. S napětím jsem čekala, co z toho bude... No překvapení :-) Báječná oddechovka, která také nutí k přemýšlení a přehodnocování vlastního života :---)
Tož přátelé, toto je soda. Kniha se dá srovnat se zážitky z koncentračních táborů, pokud ale nejsou ty zážitky dokonce HORŠÍ. Když se dokážete vžít do situace Věry a Nadi, běhá vám při čtení každé stránky mráz po zádech. A to, jak se jim nakonec podařilo dostat zpátky a hlavně za jakou cenu, je poslední kapka...
Agatha je Agatha. Poirot je Poirot. Jako vždy dobře napsané, přeložené, čtivé... překvapující :-)
Po dlouhé době se mi knížka dostala do ruky a já se musela smát, jak často některé obraty používám i v běžné mluvě. Sem tam se mi vloudí do řeči třeba "Levá pravá, přední zadní, pozor, kozle, neupadni..." nebo "pozdravuj tam, ve stodole..." nebo "pejsek s kočkou nečekají, až se dědek s bábou nají..." a také "vlku, vlku, to je lež, vlci trávu nejedí..." Je to krásná kniha.
Páni, tak musím říci, že mě to mile překvapilo. Jak se o knihách všude mluví, vždycky mě to odrazuje od čtení. Nicméně když zájem trochu opadne, zvědavost mi nedá. Toto dílo mě ovšem NADCHLO, až mě to samotnou překvapuje. Sice jsem viděla první film, nicméně kniha rozhodně překonala má očekávání. Jedna z výborných detektivek, nebo psychothrillerů.
Kdo nečetl Babičku... kromě mistra Jana Husi? (Nemravnou spisovatelku já nečtu :-D ) Jako školou povinné dítko jsem ji teda FAKT nečetla. Poprvé jsem ji četla v 19ti letech a ohromila mě - na 19. století je to skvělé prozaické dílko. Takže jsem se k ní již několikrát vrátila.
To teda byl úchvatně vykreslený příběh na depresi :-D A k tomu "podle skutečných událostí". Čteno na Čtenářskou výzvu. Díky moc za rozšíření současných literárních obzorů.
Již po x-té "přečteno" ušima. V podání Vladimíra Čecha je to těžko překonatelné. Mohu to poslouchat pořád dokola.
Jméno růže jsem četla neskutečně dlouho. Bylo mi mnohokrát doporučeno jako kniha, která se odehrává celá v knihovně. Do čtení jsem se ale musela nutit, ovšem ne proto, že by kniha nebyla doslova úchvatná, např. co se týče jazyka, ale proto, že mi hodně připomínala knihy, které jsem byla nucena číst při studiu filosofické fakulty. Nejedná se de facto o "typickou" beletrii. Je zde náboženská filosofie, církevní dějiny, učení o heretismu, tomismus a samotná teologie a přitom všechno předložené jako "historická detektivka". Smekám před Umbertem Eco.
Doufám, že tuto knihu mohu zařadit mezi "boj za lidská práva" - je to z doby válečné, obyvatelstvo Kefallenie o svá práva bojuje s okupanty, Carlo bojuje za svou "odlišnost"... Krom toho mám ráda ten film a potěšilo mě, že v knize jsou moje oblíbené scény. Postavy doktora Jannise a Pelagie jsou skvělé v obou provedeních, Drosula je sympatičtější v knize a Mandras, který je na zabití ve filmu je v knize ještě větší "eso". A kdo se chce naučit nějaké "základy" italštiny a řečtiny má možnost díky slovníčku na konci knihy :-))
Opravdu vtipné vyprávění :-) Kniha se četla výborně a pro ty, kteří inklinují k buddhismu (i když mnohé postoje a názory vykazují i jiné směry), je příběh jistě obohacující :-) Mně se zvláště líbila kapitola o možnosti změny pohledu na svět a závislosti na věcech a lidech.
Tak mám za sebou "povinnou školní" a musím říct, že mě mrzí, že jsem ji nečetla již dříve, i když druhá polovina knihy se z mého pohledu trochu táhla - nicméně vzhledem ke "stavu" vypravěče (ať neprozrazuji děj) chápu... Je to vtipné :-)
Úžasný, krásně otevřený rozhovor s mým oblíbeným Cimrmanologem a stálicí Divadla Járy Cimrmana, nejen o divadle, ale i literatuře a životě :-)