nevermore3
komentáře u knih
Podkoní a žák
neznámý - neuveden
Já nevím, mně to přijde dostatečně čitelné i v originálu. A satiry právě naopak jsou můj šálek kávy. U této se mi líbí právě to, jak se při obhajování třeba podkoní ještě více shodí tím, že dozná jiné své útrapy, takže ve finále na tom vlastně v této polemice o tolik lépe není.
Naši furianti
Ladislav Stroupežnický
Jediné propálené dílo páně Stroupežnického, já osobně mám pro něj slabost. "Taškářství, furianti, komedianti..." Kousek z těch vesničanů je v každém z nás. Děj je prostý a předvídatelný... samozřejmě, ale nemyslim si, že je prvořadý.
Muzikantská Liduška
Vítězslav Hálek
Ač Muzikantská Liduška dramatem není, přesto jsem ji nejprve viděl ve vynikajícím divadelním provedení (včetně skvělé hudební režie) šumperského Severomoravského divadla před 150 lety. Utkvěla mi v hlavě jako 5hvězdičková záležitost. Teď po oněch 150 letech jsem se dostal k originálu a samozřejmě tak silný zážitek už se dostavit nemohl. Nicméně ****
Oživené hroby
Karel Sabina
Zrádce národa a jeho nejproslulejší titul s cynicky vtipným koncem (já vím, nemá to být směšný, ale mně to tak přijde) a nejlepší postavou 19. st., doktorem Schauberkem. Schauberkova definice románu: "Co je román? Historie nějaké lásky s překážkami, látka je lež a provedení také. Ve mně to všecko budí jen smích. Jenom as pět listů čtu, abych věděl, kdo se tu chce ženiti, ostatní stačí okem přelétnout." BLBSTVÍ ftw.
Paličova dcera
Josef Kajetán Tyl
Paličova dcera nádherně odkrývá klepy a odsouzení, které lidé velice rychle mohou přijmout za své, ačkoliv jinak o věci vědí úplné ho*no. Jen by mě zajímalo, zda až takto marní skutečně lidé byli nebo vůbec mohou být. Přenášení špatného jména z rodiče na dítě? Pff, kdyby to tak fungovalo a z mýho fotra se na mě přenesly jen střípky pošramocení, tak už bych si v takový vesnici asi ani neškrtl (jak trefné slovo).
Jinak Paličova dcera pro mě není ničím nějak extra zajímavá, přesto, že to je k dnešnímu dni asi to nejlepší co jsem od Tyla četl. A skoro bych zapomněl na Krvavé křtiny...
Září 1938
Vladimír Holan
Září 1938 je otisk doby, pramen.
"Ať ve Francii zrada lhavá
vyzvání čelně se všech věží:
že kde se vůle zanechává,
tam o poslední vůli běží.
...
To potom bezmoc k nakousnutí
podává z černých chvil ty denní.
Jsou stejně hořké v dvojí chuti:
uražení a ponížení."
Hněvivé skladby, to je myslim, dost trefné.
Podivuhodný kouzelník
Vítězslav Nezval
Podivuhodný kouzelník je sympatická báseň, akorát mě trochu ruší Nezvalovo nekriticky protěžované levičáctví.
"Něco mě přesahuje a něco mi chybí
a komunistický manifest ten se mně strašně líbí".
Díky za odkaz k Havranovi v 6. části, onen Nezvalův tolik známý překlad refrénu "Víckrát ne."
Podobojí
Daniela Hodrová
Podobojí je unikátní počin české literatury, žádný román s podobnou strukturou jsem dosud nečetl. Myšlenku propojení světa živých se světem mrtvých však vidím trošku jinak a po pravdě s řadou věcí (jako sdílení věcí, vzájemná interakce atd.) se nemůžu ztotožnit. V knize téměř neexistuje přímá řeč a první kapitolky (tedy svět živých) mi přišly podstatně lepší než zbytek knihy, který už mi ke konci začal připadat poněkud zdlouhavý (i přes celkovou krátkost) a fádní. Vím, že se jedná o dílo klasické, vyzdvihované, přesto si dovolím hodnotit po pocitové stránce...
Tajná stezka
Paul Brunton
Nedá se říct, že forma by 100% vyhovovala všem, někde jsou obtížnější, jinde zase opakující se pasáže, nicméně nikomu se nic nestane, když si tuto knihu přečte. i kdyby byl bytostný pragmatik, tak alespoň pro zajímavost.
Sejdeme se v nekonečnu
Jiří Grygar
Vynikající kniha pro všechny nadšence vesmíru, která je i přes své stáří poutavá a v základních věcech snad nepůsobí vůbec zastarale. Polopatistickým způsobem, jeden ze žijících českých géniů - pan Jiří Grygar, vysvětluje fungování kosmu. Je i zajímavé číst jaké vyhlídky měli v roce 1980 k roku 2000.
Slávy dcera
Ján Kollár
SM: "Pouhý nehřích, bratře, ještě k cnosti
Chrámu nenáleží skvoucímu,
On jen peklu ujde žhoucímu,
Ale v nebi nemá oučastnosti;
Člověk loupí jestli nerozdává,
Nemluvíli pravdu, zlořečí,
Zločincem se nečiněním stává."
Nikola Šuhaj loupežník
Ivan Olbracht (p)
Mě Šuhaj (jako Olbrachtův románový příběh) absolutně nezaujal. A Ivánkův autorský styl, tu - zrovna tak.
Tygře, tygře
Margaux Fragoso
Trošku mi chybělo nějaké závěrečné, více hodnotící autorčino stanovisko, kdyby mělo být byť jen v doslovu. V takto silném příběhu je to potřeba.
Vteřinu před zblázněním (všechno je, jak je)
Pavel Hirax Baričák (p)
Nejsměšnější kniha, jakou jsem kdy četl. Vše, a tím vše myslím opravdu vše, co se tu dočtete, už jste četli jinde a lépe.
Pan Baričák pro mě není spisovatelem, ale wannabe spisovatelem. V knize se řeší vše (život, láska, neštěstí) a zároveň nic. Ta plytká rádoby moudra, oh dear, oh dear...
Magie: Kharé - bašta zla
Steve Jackson
(SPOILER) Kharé, je do tohoto dne ještě pořád můj nejoblíbenější gamebook vůbec. Jackson je prostě frajer a tady dokládá svou neskonale velkou fantazii. Ať už různý zápletky, kdy se z někoho vyprofiluje někdo jiný, nespočet miniher, kde se dá něco vyhrát, nebo celkovej koncept schovaných částí kouzel. Důležitý je na začátku odbočit vlevo a 2x jít přes slavnost. Zajímavosti: štětec, co namaluje Váš obraz, který se chytí krajů obrazu a vyleze, pak jdete sami proti sobě :), zápas v ringu, herna, upír v kryptě, portály vedoucí do městský stoky a šílenej hostinskej s gilotinou :) Fakt mi to vzalo dost času, ale dá se projít na jeden zátah, posbírat všechny artefakty (Sluneční drahokam, černou masku i zelený vlasy, přes 50 zlaťáků) najít kouzla a projít to bez nějaký náhody.
Fakt geniálně postavené, jsme zvědavej, jestli u mě něco kdy trumfne Kharé.
V bažinách škorpiónů
Ian Livingstone
(SPOILER) Podle mě velice kvalitně udělaný gamebook. Vyberete si, zda chcete hrát pro dobrého kouzelníka, joinnout dark side a nebo jít neutrální cestu a mapovat. Přičemž nejlehčí je patrně to první. Bažina je natolik vychcaně udělaná, že to vlastně nefunguje ani jako nějakej velkej obdelník ale jako jedna hlavní cesta s odbočkami, přičemž se člověk stejně vždycky vrátí na tu linii původní. K dispozici jsou i nějaký kouzla.
Zajímavý byly věčně se obrozující mečovníci, vlastně přátelští bandité a všichni Pánové obývající bažinu. Myslím, že dobrý :)
Hvězdný lovec
Steve Jackson
(SPOILER) Pro Hvězdného lovce mám slabost, protože to byl můj první gamebook ever, co jsem hrál. Jinak sci-fi jako lasery a vesmírné lodě to není, spíše budoucnost, možná postap. Připomíná to Ketherské bratrstvo hledáním stop. Dementní je až na konci povinný D4 roll, 4x hodíte dvěma kostkama a jestli jsou aspoň jednou stejné čísla - končíte. TOhle je fakt dementní, je to samozřejmě až před koncem, že jo. Ale jinak se mi líbí, že k cíli vede víc cest, které jsou zajímavé, ne jen jedna, jak bývá běžné u Livingstona. Dávám 4****
A kolega pode mnou je trochu mimo, tohle nenapsal ani Ian ani Steve.
Záhir
Paulo Coelho
Pro mě jen velice průměrná kniha, kdy se Coelho snaží dostát svému stylu. Spousta pompézních myšlenek, které si jsou často protichůdné. Přijde mi, že Paulo ve svých novějších knihách prostě naseká pár hezkých, pár -v kontextu- stěží pochopitelných a pár přirovnávajících myšlenek, opře se o nějaké příběhy čerpané odjinud v zdánlivé souvislosti a celé to oplete příběhem, přesně jako v Záhiru.
Mark Dzirasa - 21 dnů
Jaroslava Timková
Knihu postihuje taková věc. Strašně zestárla, úplně z ni pryští situace ve světě a ČR okolo roku 2010 - boom New age, druhá vlna nadšení z multilevel marketingu, euforie z Tajemství a Čtyř dohod a enormní nárůst hladu po motivační literatuře. Jo a ještě ji bohužel postihuje i výrazná kritika EU, ale přesně taková jaká byla v roce 2009 dejme tomu. Jakože dnešní kritika EU je taky, ale je úplně jiná.
Prostě tahle knížka je v roce 2024 dost stará, je otiskem doby.
Nicméně některé kapitoly mají univerzální platnost
Kniha začala dobře, první kapitola o Dzirasově dětství a rodičích super. Ty kapitoly o MLM, to mi přijde jak kdybych se vrátil strojem času právě do těch let, kdy všichni jeli Amway, školící materiály, apod. Tohle mě vůbec nebavilo číst.
Další co se mi moc nelíbí je, že i když Dzirasa bude asi dobrej kluk relativně, chybí mi trochu pokory od něj v tom textu. Četl jsem podobných knih fůru, ale tady mi chybí nějaká prostě pokora no.
A číst dnes o tom že komunismus byl nebezpečnej, ale EU je nebezpečí také, jen plíživé, to už prostě v roce 2024 po Ruské agresi a dalších světových událostech nechci.
Neviním z toho ale Dzirasu, jen prostě ta knížka už zestárla. Tenhle komentář taky zestárne za 10 let :)
Pravda
Neil Strauss
A mně ta kniha přijde dobrá. Četl jsem tedy až po Hře. Ale za mě je napsaná vtipně, dokonce jsem se párkrát zasmál. První třetina dejme tomu, je o Nielově terapii, tato část mi přijde asi nejzajímavější, protože vysvětluje jeho pohnutky a v podstatě život nás všech obecně, v kostce. jak se utváříme v raném dětství, traumata atd. V této části si ještě dělá p*del z monogamie ve stylu, že Manželství je jako dům, kdy chceš prostě občas spát na hotelu, a i když v něm plánuješ strávit život, tak se někdy chceš přestěhovat. Nicméně přes všechny šílené zkoušky různých typů otevřených vztahů, nakonec po absolvování a dokončení všech možných terapií dojde kolečkem k monogamii. V podstatě nejvíc mi ta kniha asi utkví proto, že u mě obhajuje nutnost terapií a práci sama na sobě pro vyřešení všech potlačených a neřešených traumat.
