nhima komentáře u knih

Čekal jsem horor a byl jsem zklamán. Jde spíš o akční fantasy ze současného světa, kde se to hemží agenty a krev teče proudem. Kdybych chtěl něco takového, pustím si kterýkoliv akční film. Už když jsem se dozvěděl, že úspěšný podnikatel, zároveň jeden z nejlepších thanatologů trénuje parkour a ovládá aikido, mě mělo trochu napovědět o jakou knihu půjde. Na druhou stranu oceňuji autorovu přípravu - citáty na začátku každé kapitoly, výběr souvisejících pohádek a citáty Oscara Wildea. Autor velmi důkladně propracoval všechny související záležitosti - od vlastního soundtracku, doporučení oblíbené kapely hlavní postavy až po seznam receptů na drinky, co postavy v příběhu popíjí. Škoda, že tolik energie už nezbylo na příběh samotný.

Pro ty, kdo hledáte opravdu horor doporučuji Ruiny, Trhlina, Peklo z Araratu bylo sice už taky trochu poznamenáno Hollywoodem, ale pořád ještě dobré.

11.02.2021

Jestli jste si přečetli anotaci, už se do samotné knihy (fakt je to samotná kniha?!, jako vážně?!) ani nepouštějte, nedozvíte se nic víc.Je tam jen totéž popsáno více slovy. Normálně mám rád nevyřčené konce, které nutí k domyšlení, ale je třeba mít vodítka, která trochu napoví pointu. Ale toto pointu postrádá, takže nebylo co naznačit. Dvojku dávám za tu myšlenku a místy atmosféru. Kdyby kniha neobsahovala (poměrně pěkné) obrázky a doslov autora, mohl příběh vyjít jako nejkratší povídka v nějakém souboru a ztratila by se v ostatním průměru.

2 17.01.2021

Ačkoliv nejsem fanouškem čistokrevného sci-fi a už vůbec ne toho, kde se objevují mimozemšťané, hned po několika prvních kapitolách jsem tušil, že jde o vysoce nadprůměrnou knihu a že dám bez ostychu plný počet hvězd. Zakrátko mě ovládly trochu depresivní pocity - následkem toho, jak věrně je příběh vyprávěn a jak beznadějná situace nastala. Celé se to zdálo naprosto reálné, chování lidí v dané době bylo podle mého úplně věrně vykresleno. Je obdivuhodné, že autor tohle dokázal už na konci 19. století. Zasazení příběhu do téže doby mu dává ještě o to větší sílu. V současnosti, kdy je lidstvo vybaveno moderními zbraněmi, vrtulníky, drony, mobilními telefony, plynovými maskami, roboty a znalostmi moderní medicíny atd., by vůbec nebyl nepoměr sil vůči mimozemšťanům tak propastně veliký. A navíc bravurně zakončeno - překvapivě, ale zároveň uvěřitelně, nepřehnaně.

2 03.12.2020

Děj se odehrává v příjemně netradičním prostředí. Občas je sice příběh trochu naivní, ale když přihlédneme k době, kdy byla kniha napsána, lze to odpustit. Místy možná zbytečně zkratkovité, ale u tak produktivního autora to vlastně chápu - nesměl ztrácet čas, když měl tolik dalších námětů ke zpracování.Celkově kniha bavila a četla se sama.

07.11.2020

Začátek dlouhá nuda,úplně zbytečná vata, neměla valný význam v dalším ději. Pak chvíli zábava, dokud zase nepřišla řeč na evoluci, pak to byla zase dlouhá nuda. Závěr pak fajn. Jako povídka by to bylo super. Podle mě si autor nastudoval témata, snažil se ukázat, že jim rozumí, ale už nedokázal vyškrtat nic nadbytečného, tak to prostě sklouzává do těch nudných pasáží.Jinak děj na ostrově příjemný, přiměřeně drsný a závěr nezklamal. Každý živočišný druh má nějakou slabinu, přirozeného nepřítele, stačí se jen pozorně dívat...

4 25.10.2020

V příbězích jsou patrné nenápadné návaznosti na Conradovy ostatní knihy. Není ale nutností je mít přečtené. První příběh - Karain mi přišel průměrný -asi proto, že prostředí mi nebylo tak úplně blízké. Úsměv štěstěny překvapil jakousi romantickou linkou, která příběh odlišila od ostatních. Tajný souputník mi byl poměrně blízký, zejména díky zkušenosti z plachetnice, takže jsem si uměl dobře představit stísněnost na lodi a napjetí, do kterého se museli aktéři dostat v dané situaci. Freya - smutné, jak někdo s mocí a špatnou povahou může ničit lidské životy jen ze závisti.

18.10.2020

Příběh sám o sobě je prostý a v dnešní době příliš nezaujme. Jako horor to na mě nepůsobilo téměř vůbec, až na nějaké dva nebo tři momenty, které ve mě zanechaly překvapivě silný dojem, ačkoliv danou situaci si za týden už ani nevybavím. Stylem, jakým je to napsané jsem měl pocit, že je to pohádka - pohádka - trocha toho zabíjení - pohádka - pak trocha fantasy s magií, mýtické postavy a tak - a nakonec zase pohádka. Dokonce i morální ponaučení jak z definice pohádky se tu na konci najde. A že je to na pohádku docela brutální? Říkají vám něco bratři Grimmové?

V době vzniku ale věřím, že muselo jít o výjimečné dílo. Dnes by to mohlo fungovat snad jako povídka, kdyby se vyházelo množství vaty, která příběh zbytečně zamotává a nedělá ho zajímavějším.

Na to, jak je kniha krátká, obsahovala obrovské množství postav ve kterých jsem se ztrácel, i když jsem knihu přečetl ve velmi krátké době, abych je stačil zapomenout. Důvodem bylo i to, že se jedna postava chvíli označovala jménem, pak zase svým společenským postavením, pak zase svou rolí v rodině atd, takže chvílemi člověk myslel, že jde o tři samostatné postavy. I u samotného Vatheka jsem zpočátku měl tento stejný problém a to mi příjde trochu špatně.

Kdybych měl srovnat s knihou, která mi přišla podobná (ale která se mi líbila o hodně víc) nejbližší mi asi připadá Krysař Viktora Dyka.

1 04.10.2020

I kritici musí uznat, že Karika umí velice dobře budovat hutnou atmosféru. V tom je vážně dobrý. A stejně tak nápaditost děsivých scén a trefných přirovnání, ke kterým se průběžně vrací, posouvá prožitek na vyšší úroveň. Na začátku žádné zdržování, rozjezd je rychlý a jde se na věc. Po pár stranách už hlodá zvědavost, nechcete přestat. Podobně jako u Trhliny - co na tom, jak to dopadlo, když je to celou dobu pořádně napínavá jízda!

5 20.11.2019

Nedávno jsem dočetl a dnes mi tu na Novinkách vyskočil článek o tragické nehodě na silnici spojující Nitru a Zlaté Moravce . Dvanáct mrtvých. Kouknu do mapy, protože jsou mi názvy povědomé a ejhle... pohoří Tribeč je hned vedle. To jsou mi náhody...