nhima komentáře u knih
Bizarní - vždycky.
Nechutné - občas.
Šílené - vždycky.
Originální - většinou.
Zábavné - rozhodně!
Kde si můžu dát nášup?!
Formát hororových povídek v podobě komiksu mi opravdu sedl.
Některé momenty příběhů se těžko vyhání z hlavy. Za mě známka toho, že autor odvedl dobrou práci!
Spíš slabší trojka.Občas to bylo trochu opakující, přehnané, ale s přimhouřením oka mě to celkem bavilo. Po setkání s prvními prapředky člověka už jsem čekal konec a ono ještě zdaleka ne. V téhle části to bylo zbytečně moc natahované.
(SPOILER) Kresba skvělá, místy tajemná atmosféra a odkazy na budoucí záhady fungují skvěle…Podle ztřeštených zápletek a dialogů se dá odhadnout, kdo je cílovou skupinou čtenářek, ale pak mi k tomu nesedí ty plíživé, skryté (a někdy ani to) odkazy na LGBTQ+. Příjde mi jako velký podraz na takovouhle zranitelnou věkovou kategorii, která prochází náročným obdobím dospívání a pořádně ještě neví, co se sebou, valit tuhle propagandu s nekonečným počtem pohlaví i sexuálních orientací.
Četl jsem se svojí dcerou, kterou jinak příběh bavil, ale pak jsem si začal toho podtextu všímat víc a víc a děsil se toho, kdy se mě bude ptát, SPOILER Z DALŠÍCH DÍLŮ: proč Jo má dva táty, proč se ta s mývalem na hlavě pořád drží za ruku s tou, jak vypadá jako kluk (mimochodem, jsou to kopie kreslíře/bývalé kreslířky a její kámošky a spoluautorky jednoho z dílů).KONEC SPOILERU
Nečekal jsem moc a dostal spoustu zábavy! Velmi různorodé příběhy, každý si jistě vybere favority. Příběhy mají různá témata, odehrávají se v z různých prostředích i kulturních kruzích a i stylem psaní a rozsahem se dost liší (za mě určitě pozitivně). Potěšily lokace, které znám (Praha, České Budějovice).
Prostředí i nápad super, provedení slabší. První dva ponory nepostrádaly napětí. Jen nevím, jestli to napětí poznají ti, co se nikdy nepotápěli. Tipuji, že Darcy má s potápěním zkušenosti, protože by jinak nedokázala popsat některé situace a vlastně by jí ani nenapadlo je v knize zmínit. Zato český překlad místy pokulhával a trochu mi to rvalo uši / oči. Nevím, jestli soustavné opakování týchž stejných frází popisu prostředí měl na svědomí překlad a nebo přímo autorka. Kniha bez nich mohla být o čtvrtinu kratší. Závěrečná akční část byla zbytečně dlouhá a posouvala knihu spíš do žánru superhrdinů a vytratila se reálnost příběhu. Ne že by byla nezábavná, ale už to není tak děsivé, když vidíte ty supervýkony hrdinů, je vám jasné, jak to bude dál. Za mě slabší 3*
Tragédie! Jak po stránce řemeslné, tak i obsahové. Souvislost s Lovecraftem je patrná, to souhlasím. Ale jinak, než čekáte. Jde totiž o vykradené Lovecroftovy povídky Barvy z kosmu a Stíny nad Innsmouthem. Obě doporučuji, narozdíl od Rybáře.
Lovecraft se obecně soustředil na povídky a kratší rozsah jeho dílu svědčí, zatímco Rybář je rozvleklý a i děj je nesmyslně zamotaný, nelogicky vystavěný. V typickém Lovecraftově rozsahu se tohle prostě nemůže stát.
Strašně mi vadilo nepochopitelné využití přítomného času pro vyprávění toho, co bylo v nejhlubší minulosti, narozdíl od přítomnosti / nedávné minulosti, která je v čase minulém.
Kapři nejsou dravci, takže se nechytají na přívlač. I když je v závěru poděkováno hned několika lidem z rybářského prostředí za revizi, jak mohlo něco takového proboha uniknout?
Není poprvé, co lituji, že celou knihu nenapsal autor anotace.
Knihu jsem četl proto, že jsem chtěl vědět víc o práci a životě svého dědy, krerého se na to již nemůžu zeptat. On se naštěstí únosu vyhnul. Kniha pěkně popisuje běžný život v Angole, ale i cestování, dokonce i část autorova osobního života a myslím celkem bez příkras. Ano je nejspíš subjektivní, ano je znát, že autor není zkušeným spisovatelem, ano je plná překlepů a chyb (zřejmě chyběla korektura, za to autora neviním). Ale bez téhle cenné dokumentace bychom nevěděli nic o životě našich příbuzných a známých. Osobně jsem vděčný za tu možnost, nahlédnout do jejich životů.Knihu doporučuji hlavně zainteresovaným čtenářům s osobním vztahem k danému místu, lidem, co tam pracovali. Jen ti dokáží knihu docenit.
Klasický příběh,kdo viděl film s Ch.Balem a Hestonem, si jistě všimne jak je příběh vyprávěn věrně podle knihy (až na pár výjimek).Film znám už léta vždycky se na něj rád podívám znovu, ale oproti němu v knize vyznívají některé části krutější a drsnější, než trochu zromantizovaný film.
Začátek - seznamování se s postavami a výjevy z jejich minulosti mě nebavily, ale chápu, že bylo potřeba je nějak vykreslit. Od chvíle, co po cestě odbočili, se to ale skvěle rozjelo. Krátké kapitoly, rychlé střídání vypravěčů tomu strašně svědčí. Bylo obtížné přestat číst a nejít spát zase ve dvě ráno! A co velice oceňuji, je gradace příběhu s další kapitolou. Tedy když jedna kapitola končí blouděním v lese a pocitem blízkého nebezpečí a další začíná slovy "Uřízněte mi nohu!" byť proneseno s velkou dávkou nadsázky a vytrženou z kontextu. Co se vám asi bude honit hlavou, když to čtete takhle za sebou?
V tomhle tempu čtenář jistě promine drobné nepřesnosti, nelogičnosti i ledabylé odbývání některých témat, které zřejmě nebyly autorce tak blízké a tak se v nich raději nepitvala hlouběji.
Co se týče závěru - zrovna u minulé knihy (Zimní lidé) jsem psal, že jakmile je u knihy nutný nějaký doslov, aby se vysvětlilo, co se vlastně stalo, je to podle mě prostě špatně. V tomto příběhu musím ale říct, že je tou vzácnou výjimkou, protože poslední věty doslovu, byť šlo o podobné vysvětlování, přineslo zajímavý zvrat, který se nezdál nikterak překombinovaným a vlastně poměrně příjemnou a nečekanou pointou.
Celkově myslím, že příběh nebude nijak oceněný těmi, kdo potřebují mít strach, vraždění, krev naservírované na zlatém podnosu a doslova popsané. Ale zato ti, co mají představivost a pečlivě čtou zlověstné náznaky, si užijí mrazení z té skryté a neurčité hrozby, která se skrývá v lesích. A nebo třeba i z obyčejné mikiny. A i když jste možná tušili, o co tu vlastně jde, i tak to vlastně byla pořádná zábava, že?
Vcelku spíš zklamání.Zápletka zbytečně složitá a překombinovaná.Už jen to,že bez zdlouhavého vysvětlování na konci by čtenář vůbec neměl šanci pochopit,co se to tam vlastně dělo.Tohle mi příjde jako takový indikátor toho, že je s příběhem něco špatně. Střídání vypravěčů a deníku mi nevadí.Po téhle stránce mi to připomínalo Kořist (Darcy Coates).Ale co ta Katherine?Proč ta tu byla?Bylo potřeba tu “jednoduchou zápletku” trochu zkomplikovat?To snad ne.Pokud by se to drželo v kroužku čtyř ženských - Ruthie,Fawn,Alice,Candance (Sáru a Gertie nepočítám), ještě bych to zkousnul bez komentáře.I tak je to na mě až příliš dámské složení.Na psaní autorky mi hrozně vadilo byly ty odbočky ve vypravování ve stylu:Martin jde na lov,dojde někam,během cesty má potřebu zavzpomínat (a převyprávět), jak se seznámil se Sárou,co má s nohou,apod…a když se konečně vrátí k ději, tak si uvědomíte:”Aha,on je ještě pořád na lovu!”.Tohle na mě bylo moc.Pokud totiž nečtete knihu v jednom zátahu,úplně se v tom ztratíte.Naštěstí se tenhle nešvar objevoval hlavně v první polovině,pak už to bylo lepší.Jinak bych určitě nedočetl.Tohle je třeba zásadní důvod,proč autorce nebudu dávat další šanci.Ke konci mě ještě zarazily některé zkratky v ději.Z Ďáblova pařátu šupky-hupky domů do tepla.Myslel jsem,že mi v eknize chyběla kapitola.Abych vypíchnul i pozitiva-občas mě z některého popisu,zjevení nebo představy postav trochu přeběhl mráz po zádech a díky tomu dávám tři hvězdy,byť trochu s odřenýma ušima.O dvojce jsem uvažoval dlouho.
Velké zklamání!
Škoda, že knihu nenapsal ten, kdo připravil anotaci. Ta byla opravdu k hororu. Zatímco kniha byl odvárek pro děti s mnoha nahodilými a zbytečnými motivy. Ty z toho dělaly spíš parodii a často nebyly ani originální. Pro fanoušky hororu - NEDOPORUČUJI!
Raději sáhněte po knize Ruiny, Peklo z Araratu, Mrtvé město, Hex a nebo cokoliv od Jozefa Kariky.
První část knihy mi sedla - seznámení s unikátním fenoménem, jak ho místní maskují před lidmi z venku. Přepínání úhlu pohledu různých postav i kamer. Opravdu nápaditá lahůdka. Se začátkem druhé části se něco změnilo…A nemyslím chování čarodějnice. Prostě jakoby autor nevěděl, jak to stejně důmyslně ukončit, tak spustil lavinu výjevů. V neskutečném tempu se střídají představy i realita, kde jedno je šílenější než druhé a tak už jen čtete a čtete, jestli za tím nebude nějaká bravurní pointa…A ona nepříjde. Ale i tak závěr překvapil. Ve výsledku jsem si to dost užil a těžko bych hledal knihu, kterou jsem zhltnul tak rychle jako Hex.
Spíš slabší než průměr. V první polovině mě strašně otravovalo neustálé odskakování od tématu - například uprostřed rozhovoru dvou lidí autorka odskočila k historii seznámení několika dalších lidí a snažila se tak obsáhle seznámit čtenáře s postavami, vylíčit jejich povahu a vykreslit vzájemný vztah... A pak najednou zase skok do rozhovoru, kdy už si vůbec nepamatujete, o čem to bylo a přiletí už jen odpověď na otázku, položenou před deseti stránkami (četl jsem e-knihu). Toto bylo strašně zmatené, zbytečné. Někdy dokonce nebylo z odskoků poznat, jestli věta "Tiše čekala..." byla o bažině nebo Boženě, protože po konci odstavce nebylo podstatné jméno a zájmeno naznačovalo stejný rod. Samozřejmě přeháním, abych nespoiloval, ale opravdu to místy byl extrém. Ve druhé polovině se to zázračně zlepšilo (buď se zlepšila autorka, nebo už nebylo co vysvětlovat k postavám a tak konečně plynul děj samotný bez odboček).
Na druhou stranu, abych to jen nehaněl - na prvotinu se některé části četly opravdu samy a bavily mě, ačkoliv obě hlavní postavy mi byly dost nesympatické a chovaly se divně.
Možná knize trochu škodí, že je zařazená jako detektivka, protože se tím celkem prozrazuje pointa. Když jí porovnám například s Kořistí od Darcy Coates, mohly by být zařazeny podobně a mě osobně by to mnohem delší dobu drželo v očekávání úplně jiného závěru. Užil bych si to víc, možná i slabší 3 hvězdy bych utrousil.
Za mě trošku slabší 4*. Bavilo mě přepínání mezi současností a minulostí. Byla ale škoda, že to, co současnost jen zlověstně naznačila, minulost ihned doslovně potvrdila a odkryla zbývající roušku tajemství, takže si čtenář vlastně ten pocit moc dlouho neužije a připraví ho o možnost uvažování, kam příběh povede dál.
Průběh knihy pro mě nebyla nuda, i když jsem se obával typických klišé - příjezd do opuštěného města - nefunkční auto - nefungují telefony a pak nějaká mela, možná vyvražďovačka... Ale naštěstí to bylo celkem vkusně a nenásilně stejné a zároveň jiné. A finále mě vlastně celkem překvapilo. Drobné nelogičnosti jsem se už naučil ignorovat, to bych nebyl spokojený se žádnou knihou.
To nejděsivější na světě není nějaké to bububu, duchové, vrzání dveří, ale prosté lidské jednání, jehož motorem je závist, zloba, fanatismus, slepá víra a chuť moci.
Kraťoučký příběh.Příjemný.Plný naděje.Hlavní myšlenkou je, že nesobecké jednání člověka, může vrátit přírodě její otěže a přinést užitek všem včetně mnoha dalších lidí.
Velké zklamání... Téma dobývání Yucatanu mě dost lákalo, příběh autor podává v menších dávkách a hezky to napíná, to jo... A navíc můj oblíbený žánr - HOROR... ALE!
Pomalu po každé kapitole následoval překladatelův výčet otázek, co se asi stalo dál, co se asi stalo předtím, všechny možné i nemožné scénáře, které si čtenář podle mě dokázal domyslet a nebylo nutné tím knihu natáhnout na dvojnásobný rozsah a ještě k tomu čtenáře unudit k smrti. Chápu, že část toho obsahu byla důležitá, ale spousty odboček k nesouvisejícím tématům a zdlouhavé až kýčovité popisy příběh strašně zabíjely... Ještě u žádné knihy jsem tak neusínal, jako když jsem četl tyto pasáže hned po přeložení každé kapitoly. Uznávám, že některé hororové okamžiky se tu mihly a vážně stály za to. Ale v celkovém rozsahu se to naředilo na velmi slabý odvárek hororu a spíš než to, to vyznělo jako nějaké historicko - fantastický román s apokalyptickými prvky. A právě ty náznaky apokalypsy vygradovaly v naprostou nereálnost a ztratily na uvěřitelnosti - tím u mě šly další hvězdy dolů.
Tak jsem si ještě říkal, že to zachrání závěr (a to jak příběhu conquistadora nebo dokonce knihy samotné)... Měl jsem dvě rozdílné teorie, jakým směrem se to bude k závěru ubírat a jak to celé dopadne. A vlastně s oběma bych byl dost spokojený a hodnotil bych je velmi dobře, i když by tím pádem pro mě byly předvídatelné... Ale autor opravdu překvapil!!! Bohužel v negativním slova smyslu. Přišla mi vážně škoda, že kvůli takovému závěru, jaký autor předvedl, bylo nutné knihu provázat tolika nudnými odbočkami.
Kdybych si odmyslel, že kniha měla být románem a hororem a hodnotil její filosofické myšlenky, asi bych utrousil ještě nějakou tu hvězdičku - některé myšlenky nebyly špatné, ale bohužel jsem tou dobou byl otrávený okolním obsahem a těšil se až to utrpení budu mít za sebou, že jsem si to ani nevychutnal naplno...
Mám z knihy hodně rozporuplné pocity. Podvědomě jsem ji průběžně hodnotil a měl jsem dojem, že čím jsem dál, tím je na mém pomyslném žebříčku níže.
Ze začátku obsahovala na můj vkus zbytečně mnoho popisných a až téměř odrhnutých frází, které působily strašně nepřirozeně. Díky nevědomosti příštích událostí byla ale tato část alespoň příjemně tajemná. Pak následovala fáze hororovějšího ladění, která mě celkem bavila a kde viselo poměrně hodně otázek ve vzduchu. S prvním vyprávěním pamětníka to bylo fajn. Atmosféra byla hutná a příjemná. To mám obvykle rád. Tak proč mi to jen tady tak nesedělo? Rychle to sklouzlo k sérii příběhů od mnoha různých postav z města, které měly k tématu co říct. Vyprávění byla někdy až ukrutně rozvleklá a příběhy tak složité, že bych na místě Oskara raději šel už v polovině zpátky do školy. Překvapivě - postavy nevyprávěly o věcech, které před nimi říkali jiné postavy, ačkoliv to navzájem slyšet nemohli. Samotný výsledek - kompletní skládačka střípků byla prostě jen strašně překombinovaná.
A následovalo finále...
Vadí mi, když postava má takové štěstí, že zrovna v den D, hodinu H je přesně na místě M, kde se může stát svědkem toho a tamtoho. Že příběh místy přešel do akčních scén by nevadilo, kdyby na hlavní hrdiny neplatil jiný metr než na ostatní (dospělé, silnější, ozbrojené) postavy. Místy logické chyby - kdo uklidil rozštípané dveře ve škole? Nikdo se na nic neptal? Extrémně ignorantští vychovatelé na internátě... Na některé velmi nepříjemné situace se až příliš rychle zapomínalo.
Žánrově bych zařadil spíše do young-adult / sci-fi / horory.
Uznávám, že některé myšlenky (pár odstavců) bylo hodně zajímavých a popřemýšlel jsem o nich. Ale nezachránily celkový dojem.
Ve výsledku lepší 2.
Před mým hodnocením měla kniha 80% a byla v červené kategorii. Svým hodnocením jsem ji posunul do modré kategorie a shodil ji na 79%, což mě trochu mrzí a doufám, že modrá barva neodradí potenciální zájemce.
Tak bych rád nalákal alespoň pozitivním slovním hodnocením. Děj odsýpal rychle, povídky byly poměrně často propojené (daly by se číst i samostatně, ale lepší je jet v pořadí, jak jsou napsané), kdo má rád lodě, plachtění, rybaření a dobrodružství obecně, jistě bude nadšený. Při čtení jsem měl dojem, že tím jak nejsou příběhy extrémně přehnané (většinou), jsou i poměrně dobře uvěřitelné a působí, že to nejsou jen smyšlené povídky. Je v tom něco, co autor zažil. A z těch věrných popisů mi plyne, že toho smyšleného je tu spíš pomálu a přečtení Londonova stručného životopisu se mi to potvrdilo. Chvilku jsem pak uvažoval i o čtyřech hvězdách. Nakonec lepší 3.
Ve výsledku to bylo vlastně docela fajn. I když mě poměrně často rozčilovalo, jak jsou některé postavy superhrdinské, nesmrtelné a zranění se jim záhadně vyhýbá, zatímco ostatní padají jako mouchy... Už trochu poznamenané Hollywoodem, říkám si (zejména v těch nešvarech). V podstatě to na mě působilo, jako by to autor psal se záměrem, aby došlo ke zfilmování, a proto ty mnohé akční "scény", aby měli scénáristé méně práce. Ale k těm pozitivům - příjemná mysteriózní atmosféra mě bavila, mrazivé prostředí hor a nehostinných podmínek tomu ještě přidávalo. Sice se to rychle přehouplo do slušné vyvražďovačky, ale její tempo a různorodost byla vlastně taky poměrně zábavná. V mezičase to trochu zahrálo na psychologickou notu, takže jsem se ani trochu nenudil a přečetl to za pár večerů. A i když jsem byl smířen s typickým Hollywoodským závěrem, i tak mě dokázal překvapit a přesvědčit mě o čtyřech hvězdách.
A mám dojem, že než jsem se do knihy pustil, měla tu uvedený jako žánr také horor. V době psaní příspěvku to tu nevidím, ale myslím, že to do hororů patří.
Čekal jsem horor a byl jsem zklamán. Jde spíš o akční fantasy ze současného světa, kde se to hemží agenty a krev teče proudem. Kdybych chtěl něco takového, pustím si kterýkoliv akční film. Už když jsem se dozvěděl, že úspěšný podnikatel, zároveň jeden z nejlepších thanatologů trénuje parkour a ovládá aikido, mě mělo trochu napovědět o jakou knihu půjde. Na druhou stranu oceňuji autorovu přípravu - citáty na začátku každé kapitoly, výběr souvisejících pohádek a citáty Oscara Wildea. Autor velmi důkladně propracoval všechny související záležitosti - od vlastního soundtracku, doporučení oblíbené kapely hlavní postavy až po seznam receptů na drinky, co postavy v příběhu popíjí. Škoda, že tolik energie už nezbylo na příběh samotný.
Pro ty, kdo hledáte opravdu horor doporučuji Ruiny, Trhlina, Peklo z Araratu bylo sice už taky trochu poznamenáno Hollywoodem, ale pořád ještě dobré.