nicolettkaa komentáře u knih

Knihy paní Loukotkové mám ráda, ale tahle byla na mě v některých pasážích moc dlouhá. Už jsem nedokázala udržet pozornost a často jsem ji odkládala. Příběh je to zajímavý, hezky psaný, ale ubrat na stránkách by možná neuškodilo. Ke konci jsem četla už jen na sílu a opravdu jsem se nudila.

Když jem si ji objednávala v knihovně, čekala jsem klasický příběh o R. L. Stevensna. Pak přišlo menší zklamání. Nebyla jsem z knihy zrovna unešená, ale když příhlédnu k tomu, že je určená spíše pro mládež, tak to celkem jde. Ilustrace jsou skvělé.

2 19.01.2021

Ke knize jsem se dostala přes synovce, kterému jsem ji půjčila z knihovny. Neodolala jsem a musela jsem nakouknout, abych zjistila, cože to vlastně čte. Nakonec jsem ji přečetla celou a přemýšlím, že si vypůjčím i předešlé díly. Přestože je určena především dětem, pobaví i dospělé. Jako hodně velké plus beru stránky, kde jsou vysvětlené důležité pojmy.

2 26.11.2020

Jako náhled do Francie v 18. století to není až tak špatné. Myslím, že co do kvality se může rovnat s ostatními knihami z této edice. Doporučuji spíše mladším ročníkům jako doplnění učiva dějepisu.

2 06.11.2020

První Sherlock se kterým jsem měla čest (neznám ani filmovou ani seriálovou adaptaci). Sice jsem z těchto dvou příběhů nadšená moc nebyla, neseděl mi styl psaní, ale rozhodně mě to neodradilo od toho, abych si přečetla další díly.
Studie v šarlatové - tady se mi líbila hlavně část, která se věnuje minulosti a mormonům. O spoustě věcech jsem neměla ani páru.
Podpis čtyř - zde mě nejvíce dostalo to, že Sherlock začíná s opiáty a převleky.
V obou případech nechyběl britský humor.

2 22.08.2020

Škoda papíru na tuto slátaninu. Některé "knihy" by se opravdu vydávat neměly. Může mi někdo vysvětlit, co tím chtěla autorka říct?

Zlatá horečka mě moc nepohltila, vlastně mě dost nudila. Myšlenka knihy není určitě špatná, ale její podání a autorčin styl psaní mi prostě nesedl. Vůbec by mi nevadilo, kdyby kniha byla o několik desítek stran kratší.

2 07.07.2020

Pohádky, které známe snad všichni, možná jen v trochu jiné verzi. Určitě ani tato verze neurazí a ráda si ji ponechám v knihovně. Obrázky jsou trochu psychedelické, ale myslím, že se do knížky hodily. Hvězdičku ubírám za krátké říkánkové pohádky, které mě ani trochu nezaujaly.

2 22.06.2020

Musím říct, že tato kniha mi dala docela zabrat. Ani jsem ji nemohla číst v kuse a museli si ji "dávkovat". Asi mi vadilo, že je opravdu dost chaotická, ale to se dalo čekat. Divím se, že si Steven z těch let, kdy byl na drogách (a že jich bylo) vůbec něco pamatuje. Pokud máte rádi Aerosmith, autobiografie slavných a nejste zrovna puritáni, knížku si přečtěte.

Pohádky Oscara Wilda nejsou asi pro každého. Já mám ale ráda příběhy, které nekončí zrovna šťastně (což zde nekončí ani jeden), takže mě tato knížka potěšila. Nejvíc se mi líbila Jedinečná raketa.

2 22.05.2020

Už je to nějaký pátek, co jsem knihu četla. V mých náctiletých letech se mi hodně líbila. Dala jsem si druhé kolo, ale už mě nezaujala, tak jako dřív. Místy mě i nudila. Příběh i dialogy mi přišly místy dost naivní. Můj obdiv si zasloužila postava hraběnky K.L., protože její intriky byly naprosto nepřekonatelné. Ale proč je proboha nové vydání rozděleno do dvou dílů?

2 19.05.2020

Neříkám, že je to úplná blbost, několikrát jsem se u toho zasmála, ale že bych knížku zrovna někomu doporučila, to opravdu ne. Většina postav jako vystřižená ze sci-fi filmu a některé věci mi bylo až trapné číst. Na můj vkus také zbytečně moc vulgarismů. Sečteno, podtrženo, přečíst se to dá, ale zrovná příjemné pocity si z knihy nenesu.

2 13.05.2020

Když jsem knihu četla poprvé asi před 15 lety, byla jsem z ní nadšená. Tenkrát byla Tereza ta bláznivá holka z Esa. Dnes, kdy jsem se do ní díky čtenářské výzvě pustila znovu, musím říct, že mé nadšení značně opadlo. Vadil mi styl, jakým je kniha psaná, chvíli vyprávění autora, chvíli Terezy, pak dialog obou...a hlavně skákání z jednoho děje na druhý. Navíc mi připadalo, jakoby "zpověď" nebyla již od dospělé ženy ale pubertální holky. Jako plus beru to, že jsem si oživila některé moderátory a pořady z mého dětství. Knížka není špatná, pokud vás zajímají životy slavných, ale ta forma to dost kazí.

2 04.05.2020

Kniha určitě stojí za přečtení. Člověk pak začne více přemýšlet nad tím, co se dozvídá z novin, televize a ostatních médií a hlavně jak se nenechat opít rohlíkem. Knihu jsem četla před lety a byla z ní nadšená. Teď jsem si s ní dala druhé kolo a nadšení trochu opadlo. Některé pasáže mě vyloženě nudily a z knihy jde cítit autorův hodně protiamerický vztah.

2 24.04.2020

Kdyby jsem neznala film, asi bych u knížky byla více napnutá. Takhle jsem věděla, co mám čekat. I když se četla dobře, ve výsledku mě moc nebavila. Na další díly se nechystám.

Třetí díl se nám (dali jsme ji s přítelem před spaním) líbil o něco méně než ten první (druhý naše knihovna nemá), ale i tak jsme se u toho občas zasmáli. Za přečtení to stojí, ale podruhé už bych to nečetla.

2 04.03.2020

Prevíta jsme na doporučení četli s přítelem po večerech jako pohádku před spaním (jsme prozatím bezdětní). Někdy jsme se smáli míň, někdy víc a byly momenty, kdy mi tekly od smíchu slzy. Nedoporučuji lidem, kteří si ze života neumí udělat srandu a nedokáží na jisté věci koukat s nadhledem. Pokud se nám dostanou do ruky další díly, přečteme si je také.

2 26.02.2020

Když už jsem přečetla všechny u nás vydané knihy od Abbottové, půjčila jsem si i Skryté okno. Začátek byl pro mě hodně velké utrpení, skvělá ukázka toho, jak lidé spolu (ne) umí komunikovat. Navíc dialogy úplně ujeté po celou dobu příběhu, chování hlavních hrdinek opět nelogické a hodně naivní. Navíc mi moc nesedí anotace, kde se píše, že "Natalie rok a půl truchlila po manželovi", při tom si po čtvrt roce už začala s Edem. Celkově časové údaje neseděly. Pachatele jsem tentokrát odhadla zhruba v půlce, vodítek bylo dost. Děj sice ubýhá, ale je v něm až moc děr.

2 30.01.2020

Tato kniha mi dala hodně zabrat. Do konce jsem ji dala až na druhý pokus a hodně jsem přemýšlela, zda ji vůbec dočtu. Chtěla jsem se dozvědět něco víc o Gillesi de Reis. Informací tu o něm bylo poskrovnu a přesto jsem myslela, že se mi obrátí žaludek. Ostatní (většina) mi moc neříkalo a ne úplně všemu jsem rozuměla.

Vidličky. Nože. Lžíce. - Kolik z vás šlo po přečtení zkontrolovat šuplík?

Pokud ve vás od mala vaši blízcí potlačují vaši osobnost a nenechají vám ani trochu prostoru, aby jste se mohli seberealizovat, pokud si neváží vaší práce ani vaší společnosti bude z vás také Britt-Marie.

Oproti ostatním knihám, které jsem od Backmana četla mě Britt-Marie tolik neoslovila. Sice se u ní člověk opět zasměje, ale opakující se fráze mi prostě lezly na nervy.

Fotbalu sice moc neholduji, ale nebylo těch dětí na fotbalový tým nějak málo?

2 22.01.2020