nier komentáře u knih
Knížka mi přišla vyloženě k chuti, absolutně nenáročná a čtivá oddechovka.
Hlavní zápletka zajímavá a pokud by se jednalo jen o ni, byla by kniha pro mě o dost atraktivnější...takhle slabé 3*
Druhý díl se mi libil o trochu víc, ale stejně jsem byla spokojená a knížku si užila. Hrdiny jsem si snadno oblíbila a doufám v další pokračování.
Za mě zatím nejlepší díl série - splnil moje očekávání, příběh zajímavý a rychle utíkal, vraha jsem sice neodhalila, ale jsem spokojená a těším se na další díl
Současná situace mě připomněla tuto knihu, kterou jsem asi před rokem odložila...chvíli jsem opravdu nechápala proč, čtení mě (až na Adamatovu linku bavilo). Bohužel ke konci jsem už byla přesycená neustále se opakujícími scénami, kdy někdo napadl Taniela - přišlo mi to pořád stejné a jak jsem již někde četla, autor udělal z hrdinů takové skoro supermany. Třetí díl si nejspíš přečtu zase s odstupem.
Knížka mi úplně sedla do nálady, čtení jsem si užívala a mrzelo mě, když příběh skončil.
Příjemné překvapení! I když už úplně nepatřím do cílové skupiny, tak mě Kaz a jeho prohnanost dokazali přinutit s nadšením číst. Vrhám se na Prohnilé město!
Spoiler: pátou hvězdu nedávám, protože mi tam neseděly tanky a celkově ten děj okolo závěru útěku z ledového paláce...
Ze začátku jsem se nemohla začíst, ale pak se to rozjelo a napětí se dalo krájet. Knížka je docela brutální, už dlouho jsem nečetla něco tak drastického.
Přečtu si i další díl.
Spoiler:
Co mě zklamalo byl závěr a vyšetřování jako takové...měla jsem z toho pocit, že policisté vlastně na nic nepřišli...hlavní hrdinka nic nevyšetřila, neměla žádné stopy a ještě přehlížela profesora, který vlastně jediný v celém příběhu pátral a něčeho se dopídil. Myslím, že kdyby se pachatel v podstatě nepřiznal, tak by na něho nikdy nepřišla...
Víc než průměrně hodnotit nemůžu. Knížka byla čtivá a … a tím pro mě pozitiva končí. Hlavní hrdinka mi byla po celou dobu strašně nesympatická, její motivaci jsem nevěřila a věčné oslovení ,,šéfko" mě strašně rozčilovalo!
Všimli jste si někdo, že v knize vystupuje i frontman skupiny Soul Asylum? Jejich nejslavnější písnička Runway train je o zmizelých dětech, čekala jsem jestli to bude mít nějakou souvislost, ale buď mi unikla, nebo nebyla...
každopádně mě to mile překvapilo...
Připadám si trochu jako podvodník, protože jsem knihu nečetla, ale koupila si jako audio...co ale říct k ději? Přišlo mi to trochu jako Edmont Dantes alá Norsko (přeloženo: příběh o promarněném životě ve vězení a touze se za něj pomstít všemi prostředky)...
celkově mě kniha trochu zklamala. Začátek mě zajímal, prostředek bavil, ale konec už mi přišel zdlouhavý a nějak jsem si to neužívala...a ani ,,překvapivý" zvrat (ne, že bych to přímo čekala) to nezměnil, spíš mi to bylo jedno...
...a většina postav mě opravdu štvala...
Další autorův skvělý počin! Kniha jako detektivka sama o sobě by možná neobstála, ale spojení humoru, sympatického Václava a krásných ilustrací tvoří čtivý příběh s atmosférou...rozhodně doporučuji a těším se na další díl, protože pan Hrdlička dokazuje, že prostě umí...
Na prvotinu určitě vydařené, ale...právě, že se mi tam objevuje docela dost ale - co mi vadilo asi nejvíc bylo, že mě autor pořád ,,přerušoval" ve čtení odbočkami od hlavní linie, ano chápu, že to mělo mást, ale na mě to působilo strašně rušivě. Také jsem mnohdy nechápala jak na nějaké stopy vůbec přišli a v neposlední řadě ani konec nenaplnil mé očekávání...i přes kritiku musím uznat, že se knížka hezky čte....
Trochu mi to přišlo jako Marco 007, ale ne, že by se mi knížka nelíbila...Bavil mě jak Marco, tak i oddělení Q...za mě spokojenost.
Tohle mě dostalo: ,,Magráta užila spoustu pudru, aby byla její tvář bledá a tajemná. V kombinaci s nešikovně naneseným líčidlem a očními stíny teď její obličej vypadal tak, že strážný měl dojem, že se dívá na dvě mouchy, které havarovaly v cukřence"...jo když se nepovede, tak tak asi někdy taky vypadám:-)
Maškaráda se mi líbila o chlup víc, ale celkově mě čarodějky baví a tento díl nebyl vyjímkou
Moje první knížka s čarodějkama a i přes počáteční nedůvěru, kterou jsem k nim chovala, jsem byla více než mile překvapená...
jen mě trochu zklamalo, že hlavního padoucha jsem asi 2/3 knihy považovala za sympaťáka...
Mě kniha potěšila...autor má příjemný styl psaní a i přes vážné téma příběhem často prosvítá humor...
Těšila jsem se na thriller ve stylu K. Slaughter, možná to byla chyba, protože i přes jistou podobnost, podle mě, kniha jejích kvalit zdaleka nedosahuje...asi jedna třetina knihy mě vůbec nebavila, poté sice přišlo zlepšení, ale koncem jsem si ten slabý dojem úplně zkazila, nelíbil - rozvláčný, zmatený a hlavně přehnaný...
Čtivá a zábavná knížka...V čele s Václavem a hned v jeho závěsu s Kateřinou a magistrem Šebekem a spostou sverázných postaviček mě prostě kniha bavila a ani mi moc nevadilo, že mě ve skutečnosti moc nezajímá, kdo jsou juráti a co v sobě skrývá ukradená kniha...
A pokud si autor knihu i sám ilustroval, tak klobouk dolu...
Na knížku jsem se těšila, i když mě trochu zklamalo, že není z Willovi série...dějem se hodně podobá knize Kriminálník - i tady se dvě policistky zepřou pravidlům a dokážou, že nejsou dobré jen na vařaní kafe a rození dětí...
Kniha mi přišla míň drastická než ostatní od Karin, přesto jsem si příběh užila a těším se s čím příjde příště.