Nikidree komentáře u knih
Pro mě druhý díl co se mi dostal do ruky. Osobně mám ráda tento typ knížek, jelikož jde o oddechové čtení s nadpřirozenem a není to pro 12ti leté. Postavy totiž mají charakter, kterého se vesměs drží, nejde tam o nějakou "těžce správnou Romantiku" a příběh má hlavu i patu.
Co bych vytkla, je neustále oslovování "miláčku". Nic proti tomu nemám, ale když to používá jen jedna strana a takřka pořád, není to ono. Obzvlášť některé napínavější scény to ruší.
Byť je to teprve druhá knížka, už teď lze říct, že všechny ženské hl. postavy jsou/budou tvrdohlavé, vzdorovité, odhodlané a zabržděnější po citové stránce. Ale což. Mužské osazenstvo to hezky vyrovnává typickým bad boy stylem.
Kdo hledá důmyslně propracovanou knihu, asi bych tuto sérii vynechala, byť svým způsobem na sebe díly lehce navazují, ale nejde o nic velkého. Kdo hledá oddechové čtení, u kterého nemusí přemýšlet kdo s kým kamarádí a kdo ne, je tohle dobrá volba.
Lepší než první díl, s druhým jsou tak nějak stejně. Opět spousta nemravností, prohnanosti, vtipných poznámek a pěkných scén i s troškou toho napětí.
Byť je z Jackie stále poněkud naivní trubka, řekla bych, že ještě tak dva díly a už by z ní mohla být relativně 'chytrá ženská'. Opravdu jsem ocenila, že převzala ještě víc iniciativy než v druhém díle.
Kdybych to měla shrnout celkově, tak rozhodně musím říct, že nelituji čtení. Autorka svět nadpřirozena pojala po svém, má hlavu a patu a za mě je vykreslený dobře. Rozhodně bych se nebránila, kdyby byl víc popsán, jenže to by nesedělo k Jackie. Ona je komplikovaně jednoduchá a příliš mnoho popisu by to zkazilo.
Hlavní postavy jsem si oblíbila všechny, byť Remy mi zpočátku přišla taková protivná. Ale v tomto posledním díle si to u mě napravila.
Jediné, co bych autorce vytkla, je odsouhlasení přebalů knih. To je děs. A poté bych vytkla snad nulovou korekci textu u prvních dvou dílů. Ten třetí byl celkem v pohodě. I když to je třeba vina pdfka.
Doporučuji se nenechat odradit děsivou obálkou a knížku si přečíst. Kdo jste četli Sukubu od R. Mead, nelekněte se. Je to něco úplně jiného. Jak pojetím tak rozhodně zpracováním, avšak to neznamená, že je to hrozné. Naopak!
Já osobně jsem se skvěle bavila, byť pár úseků bylo takové to typické klišé. Ale s tím se u něčeho takového musí počítat. Knížek je stovky, takže se jisté věci prostě opakují, ať člověk chce nebo ne. Mě osobně se dost líbilo vtáhnutí do děje. Ani si nevzpomínám, kdy naposledy mě hned prvních pár stránek tak (pozitivně) zaskočilo.
Jediné, co mě na knížce mrzí je fakt, že Jackie vypadá jako trubka. Není to tak úplně její vina, byť občas se lze pozastavit nad tím, proč si "nedupne" a na něco se nezeptá. Ale přeci jen to je dost velký šok, když se náhle dostane do světa, který by neměl existovat a hned je vtažena "do boje".
Skvělá oddechovka, u které se člověk pobaví, přečte si nějaké to trošku peprnější muchlováníčko a ještě je tam děj, který má hlavu i patu a je poměrně zajímavý.
Až u tohoto dílu jsem se konečně dočkala "něčeho většího". I když i tady to jsou poněkud silnější slova. 'Epický' souboj ke konci byl -podle mě- to nejlepší z celých 6 knih. Avšak i tady musím říct, že autorka absolutně nevyužila potenciálu, který ji souboj poskytl. A to myslím smrtelně vážně.
Vždyť Malik dal Merit krásnou radu a to že má používat katanu jako prodlouženou paži. Tak proč sakra při souboji nic takového není!? Místo toho je tam cosi s řetězovou houpačkou, což jsem musela číst dvakrát, abych vůbec pochopila, co s ní Merit udělala.
Tohle mě na na autorce štve čím dál víc. Něco hezkého napíše a potom se to vůbec nestane, nebo se to udělá úplně jinak. Proč? Ne nadarmo se říká, že v jednoduchosti je krása. To samé postavy. Objeví se jen když se hodí do krámu. Na jednu stranu to chápu, na druhou se už od 3. dílu nemůžu zbavit pocitu, že se autorka snaží o realitu (se vším všudy) s nadpřirozenem a nejde ji to. Oceňuji, že nechce typický "pohádkový příběh" v reálném světě, ale nezvládá to. Prostě ne. Kdyby vynechala některé naprosto zbytečné odbočky, udělala by mnohem lépe. A takových věcí je tam bohužel spousta. Třeba jako neustálé popisování oblečení..
Ve čtení pokračuji hlavně kvůli dokončení série. Avšak i přes výše zmíněné vady má série s Merit něco málo do sebe. Jsou tam opět trošku jinak zpracovaní upíři, není to moc náročné (pokud nepřemýšlíte, proč postavy (ne)dělají to co by (ne)měli atp), čte se to rychle a občas se objeví i něco zajímavého. A největší plus pro mě je sarkasmus a vtipné poznámky. To se autorce většinou povede.
Četla jsem už lepší série, přesto je tu něco, co mě 'nutí' pokračovat ve čtení. Zřejmě za to může fakt, že mě velmi zajímá, kým vlastně doopravdy Charley je, co vše umí a čeho je schopná. To samé Reyes, byť o něm se toho tak nějak ví víc. Alespoň mám ten dojem.
Detektivní zápletka byla lepší než v prvním díle, protože ji řešila Charley s Mimi a ne duchové. Co mě však začíná poněkud nudit, je "šílená nažhavenost", když se objeví Reyes. V první díle to alespoň bylo zajímavé (sny, po prozření návštěvy, pak na to i skočili,..) ale tady to jsou vždy jen pokusy, které nevyjdou. Chápu proč, jenže je to pořád to samé. Jediný důvod, proč se vyplatí to nepřeskakovat je fakt, že se čtenář dozví pár zajímavých informací.
I přes tyto větší či menší drobnosti je kniha pěkná a hlavně se dobře čte.
Přečteno za den, protože byla nálada. Dojmy jsou celkem kladné. Kniha je čtivá, občas i pobaví, děj má hlavu i patu, jen je prostě někdy až zbytečně rozvleklý. A závěr je poměrně typický pro spoustu sérií - má nalákat na další díly. (Což se u mě povedlo.)
Jak již někteří zmínili, občas zbytečné vleklé rozhovory nebo klidně i celé pasáže. Osobně mi to příliš nevadilo, ale celá kriminální zápletka se pocitově natáhne, takže se ani nechce věřit, že se vše stane za tak krátkou dobu. Detektivní případ mi tak nějak proklouzával mezi řádky. Neoslovil mě. Chyběla mi tam nějaká větší akce a když už se stala, velmi brzy skončila.
Kdyby případ nebyl tak moc propletený a naopak se autorka zaměřila na lepší akci, rozhodně by nic nezkazila. A jelikož patřím do kategorie, která v knihách miluje "tajemné a záhadné týpky", víc mě zajímala tato část.
Další díly mám v plánu, už jen kvůli 'panu tajemnému' a skutečné podstatě Charley. Doufám, že se tam vše rozvine.
Zpočátku kniha vypadal velmi slibně, ale když jsem zjistila, že hlavní postava ví, co je zač, dost mě to zarazilo. Čtenář to zjistí v podstatě v rámci jedné stránky někdy v polovině knížky! Asi mělo jít o záměrné překvapení, ale za mě se tedy vůbec nepovedlo.
Avšak kniha jako taková špatná není. Jedná se o nenáročné čtivo, ale nejsem si úplně jistá, zda chci pokračovat v dalších dílech. Z anotací mě zaujal jen 4. díl a pak asi i poslední, jelikož jsem si Balthazara velmi oblíbila.
No uvidíme, jak se rozhoupám. Byť je to poměrně neotřepaný nápad na zpracování upírů, jsem už asi na takovéto romány s upíry moc stará.. :)
Jedním slovem.. HRŮZA.
Každý má jiný vkus a ten můj tuto knihu nepřijal.
Upoutávka na obálce mě zaujala, vypadalo to zajímavě. Avšak když jsem to začala číst, nadšení mě postupně opouštělo. Prvních pár stránek ještě šlo, ale ten zbytek? Ne, už nikdy víc.
Nejhorší bylo chování Brooke. To její myšlení. Ale fajn, hodně knížek má takovéto postavy. Ale ona mi prostě nesedla. Přišla mi inteligentní, ale pak jsem byla nucená vše přehodnotit k tomu, že je to bl*ka.
No a Remi? Jo, ten měl problémy a podle toho se choval, ten dejme tomu šel. I když i u něj bych našla pár dost divných věcí.
Knihu jsem nedočetla, prostě to nešlo. Hrozně se tam opakovala slova, dokonce i celé věty. Nechci knihu kritizovat jen proto, že mi nesedla. Každopádně takový dojem ve mě zanechala..
Tuto sérii jsem si užila od začátku do konce. A vůbec nelituji, že jsem ji zhltla tak rychle.
První polovina mě příliš nenadchla, ale to jen proto, že to na mě bylo až moc sladké (zamilované) a bezstarostné. Obzvlášť vzhledem k tomu, co se dělo v Jinosvětě. Druhá polovina to naštěstí vynahradila, takže super.
Celkově vzato, kdyby se ubralo víc na vztahu hl. postav a naopak se přidalo dění v Jinosvětě, byla by to lepší. Stejně tak krapet víc využít potenciál ostatních postav (Temper, Malachiáš, Janus..) I přes to mě to ale moc bavilo a já tuto oddechovou a nenáročnou sérii vřele doporučuji.
Páni, tak toto byla jízda. Netušila jsem, do čeho jdu, ale čekalo mě moc pěkné překvapení. Knihu jsem zhltla ani nevím jak.
Ačkoliv se tu rozvíjí převážně vztah hlavních postav, je nám nastíněný i svět okolo, společně se záhadou, která bude zřejmě náplní celé trilogie.
Pobavily mě místy vtipné dialogy, hrdinka co má sice kuráž ale rozhodně není všemocná a nebojí se dát najevo strach, a upřímně i hrdina (Des), který je sice velmi mocný, ale díky tomu, jak je zastřený tajemstvími, mě prostě fascinuje. A musím říct, že mě bavily i ty mini kapitolky z doby, kdy se ti dva poznali a trávili spolu čas.
Autorka si vílí svět pojala trochu po svém a mě se jeho zpracování líbí. Sice se nejedná o nějaké velkolepě propracované dílo, ale za mě právě díky té jednoduchosti a vhodně vykresleným postavám si mě kniha získala. Navíc jsem hledala něco spíš oddechového, a toto to splnilo do puntíku.
Jdu se rovnou pustit na další díl.
První díl pro mě byl takový rozpačitý a příliš mě nenadchl zpracováním příběhu. Druhý díl byl příběhově lepší, avšak zde jsem velmi trpěla neustálým rozhodováním a váhavostí Kivy.
Vím, že to k tomu patří, že je vlastně na tom postaven celý tento druhý díl. Jenže.. mě to tam prostě vadilo. Bylo to každou chvíli a opět to v mých očích kazilo nespočet jinak zajímavých scén. Navíc někdy to bylo úplně zbytečné a za většinu si Kiva mohla sama a nedělala nic proto, aby tomu předešla.
Ale abych knize jen nekřivdila, sled událostí ke konci knihy byl opravdu zajímavý a jsem zvědavá, jak to dopadne.
Když to shrnu, je za mě tento díl srovnatelný s prvním. Jsou tu jiné události ale právě ta neustálá váhavost Kivy mě už opravdu přiváděla k šílenství. Což mi celý díl značně pokazilo.
Ačkoliv jsem knihu přečetla za večer, nemůžu říct, že bych z ní byla nějak odvázaná. Je to takový průměr, který neurazí ale rozhodně ani nenadchne. Nebylo tam nic, co by alespoň vzdáleno vyvolalo nějaké větší napětí, natož wow efekt.
Jasně, na 300 stránkách se nedá vytvořit nějaké epické dobrodružství. Na druhou stranu když to má mít víc dílů, nebylo by na škodu trochu zvolnit a některé věci tolik neuspěchat. Například turnaj. Jakože dvě zkoušky a konec? To jako vážně? Minimální rivalita mezi soupeřkami a to nemluvím o tom, jak rychle se počet kandidátek zredukoval. Určitě by to šlo vymyslet lépe. A takových věcí bych tam našla nespočet..
Sečteno podtrženo, ačkoliv se mi to četlo v pohodě, příběh mě ani zdaleka nepohltil. Nenabídl mi nic, kvůli čemuž bych se těšila na další díl/y. Pokud pokračování bude, přečtu ho, ale jen kvůli dokončení série.
Knihu můžu doporučit max jako opravdu lehkou oddechovku, od které nelze očekávat něco převratného.
Upřímně, jsem ráda, že je to za mnou. První díl byl skvělý, druhý mě zklamal a nudil a třetí se nesl v podobném duchu jako druhý, jen občas tam bylo pár trochu lepších momentů.
Nebavilo mě celou knihu číst, jak postavy bojují samy se sebou a jak mají neustále pochyby a obavy. Hlavně proto, že to vlastně mohla být jen duologie, ve které by autorka vynechala tolik nesmyslných rozhodnutí a příběh by alespoň nebyl tak roztahaný. Třeba by i Lilith dostala nějaký smysluplný prostor.
Záporačka, která umí jen brutálně vraždit a škodit, a u které není zcela jasně vysvětleno, proč baží zrovna po Uhlíkovu a vládnutí "společně" s Rhenem, když ho vlastně nenávidí? A která se objevuje jen tak sporadicky?
Způsob, jakým se příběh vyvinul mi nesedl a dost mi to zkazilo chuť číst. I proto hodnotím hlavně negativně. Ani mě nenapadá, co bych vyzdvihla. Navíc to končí tak, že by klidně mohl být ještě nějaký díl. Doufám, že nebude. Sice bych to přečetla, ať to mám kompletní, ale pochybuji, že bych si to užila.
Jsem holt už asi moc stará na tento typ příběhů..
Chvíli mi trvalo, než jsem knize přišla na chuť. Ani nevím, zda to bylo pro mě krapet zmatečným úvodem, kdy jsem se ztrácela v upířích rodech (moc jsem nechápala vztahy mezi nimi), nebo tím že mi hl. hrdinka charakterově úplně nepadla do oka. Ačkoliv to naprosto chápu a vlastně je dost obdivuhodné, že autorka dokázala skoro celou knihu zachovávat charakter, který byl značně ovlivněn její výchovou (upír = hrozba), musím říct, že mi to občas lezlo krkem.
Jak říkám, sice to naprosto chápu, ale na mě toho bylo v první polovině až moc. Některé scény mi to krapet kazilo.
Co se mi naopak hodně líbilo, bylo Kejari. Celkově mě turnaj hodně bavil tím, jak byl brutální. Neočekávané zkoušky, nejistota zda účastníci přežijí při čekání do další zkoušky,.. To se opravdu povedlo.
Konec jsem tak trochu očekávala a tak to pro mě nebylo úplně wow. Naopak mám trochu obavy, v jakém duchu budou další díly. Upřímně budu doufat, že to autorka příliš nezkomplikuje, protože bych řekla, že tím ten příběh dost pokazí.
Další díl si určitě přečtu, jakmile budu mít možnost a jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál.
Třetí díl mě bohužel trochu zklamal. Ačkoliv autorka píše stejným způsobem, kdy je to stále poutavé a tak nějak vás to nutí číst dál a dál, obsah tentokrát dost pokulhává oproti předchozím dílům.
Větší prostor tady totiž dostal komplikovaný (ne)vztah mezi hl. postavami a také dlouho očekávané muchlování. Nic proti tomu nemám, na jednu stranu bylo už na čase. Na druhou stranu by mi vlastně vůbec nevadilo, kdyby se ještě jen špičkovali, jako v předchozích dílech. Nebo by možná stačilo, kdyby to bylo podané trochu jinak. Tak nějak mě to bavilo víc, než toto.
Tady se totiž střídaly jejich "výlevy" s hromadou událostí a bylo toho nějak moc. Už právě i události (únosy, přestřelky, záhady..) působí značně přehnaně. Ona se z jedné věci vyhrabe, jen aby rovnou po hlavě skočila do další, ze čehož se už pomalu ani nevyhrabe, jen aby se ocitla v dalším průšvihu.
Přesto se na další díl těším a doufám, že se nebude čekat moc dlouho a hlavně, aby byl vůbec přeložen.
Ačkoliv to nejprve vypadalo, že to pro mě bude zatím nejoblíbenější díl, musím říct, že teď si tím nejsem tolik jistá.
Všechny 3 hlavní postavy mi sedly, i když byly chvíle, kdy jsem Lilith moc nerozuměla/nechápala. Přičítám to její povaze a osobnosti, která byla místy mimo mé porozumění.
Co mi však vyloženě nesedlo, byla záležitost ohledně původu Lilith a tak nějak celkově rodinné záležitosti. Bojuji s nimi od prvního dílu, protože rodiče bratrů jsou pro mě stále velkou neznámou, jelikož se objeví jen jednou maximálně dvakrát za celou knihu, aby prohlásili něco šokujícího (což se často dozvíme až později). Do toho je zamotaná Patientie a lidé z ní a já se v tom prostě ztrácím. Obzvlášť, když ve výsledku to není nijak zvlášť podstatné.
Dávám 4*, protože i tak mě to bavilo a vystižení vztahu mezi 3 povahově různými postavami, se autorce opravdu velmi povedlo.
A jelikož se v tomto díle rozehrálo dost věcí, jsem zvědavá na poslední, zda se tam vše vyřeší, nebo některé věci zůstanou nezodpovězené.
Ve chvíli, kdy si Layla konečně zvolila mezi kluky, mi bylo i jasné, jak to celé dopadne. Což mi absolutně nevadí. Co si budeme, jedná se o sérii pro "děti a mládež" a přesně tím Dark Elements je. Tudíž je potřeba s tím počítat.
Jsem moc ráda, že autorka už neprotahovala nerozhodnost Layly mezi kluky, protože druhý díl jsem v tomto ohledu docela protrpěla.
Celkově tuto sérii hodnotím velmi kladně. Líbí se mi svět, postavy a i události, které se v knihách objevily. Ano občas mi lezla Layla na nervy, ale její povaha, věk a fakt, že celý život byla nucena nějak vyrůstat a potom zjistila, že to není tak černobílé, jak ji bylo vštěpováno udělá své.
Sérii rozhodně doporučuji, jen bych podotkla, že se opravdu jedná o YA čtení a třeba oproti Z Krve a popela je děj velmi mírný. Což mu však neubírá na kráse! Je to prostě něco jiného a mě se to moc líbilo.
Označila bych to za takovou trochu oschlou třešinku na dortu. Oschlou proto, že jsem čekala (a doufala) v něco jiného, než čeho jsem se dočkala.
Ačkoliv bylo zajímavé, přečíst si pár střípků z Cardanova života, neoslovilo mě to tolik, jak jsem si myslela.
Osobně bych uvítala víc info k tomu, jak Cardan propadl Jude. Ten jejich vztah mi totiž nedává spát, ačkoliv jim to přeji.
Avšak ilustrace jsou opravdu pěkné a přeci jen je tam pár zajímavých informací z princova života.
Musím říct, že jsem z knihy naprosto zmatená. Nemůžu se rozhodnout, zda se mi líbí, nebo ne. Je tam hned několik prvků, které mi vadí.
Převážně to jsou charaktery postav. Ačkoliv je o většině hlavních postav řečeno hodně, nějak nejsem schopná se do nich vžít. Mnohdy mi jejich chování/jednání přijde naprosto nesmyslné. Navíc žádný charakter na mě nezapůsobil. Všichni mi přijdou jak šílenci/rozmazlení fracci. Také mi přijde, že snad všechny postavy jsou vykresleny záporně, skoro až zkaženě. A ty vztahy mezi nimi? To je kapitola sama o sobě.
Motiv/cíl hlavní hrdinky je.. absurdní. Jako takhle, chápu ho, ale absolutně mě neoslovil způsob, kterým se toho snaží dosáhnout. Za mě je prostě šílená. A bohužel autorčin popis jejího rozhodování tomu nepomáhá. Zvraty jsou fajn, ale když se dozvíte, že se pro něco rozhodla a následně udělá něco úplně jiného a ještě vyjde najevo, že to tak i naplánovala, je to sakra divné.
Takhle bych mohla pokračovat ještě dlouho, ale nebudu se příliš rozepisovat.
Na druhou stranu musím říct, že na knize je něco, co mi nedá spát a nutí mě číst dál. Ať už je to fascinace temným světem a drsnými událostmi, kterými kniha nešetří, nebo fakt že mě zajímá, jak to s Jude dopadne.
Takže v sérii pokračuji a plánuji ji přečíst celou. Prvnímu dílu však dávám jen 2*, protože na mě moc pozitivně nezapůsobil.
Velké zklamání, které je u důvodem, proč jsem knihu četla nadvakrát s odstupem přes rok. Do Vran jsem se pustila hned po Griše, což byla zřejmě chyba. Griša oplývá magií, kdežto tady to jsou spíš střelné zbraně, intriky, nápady, krádeže.. Sice se tam krapet magie objevuje, ale není to ono. Ne pro mě, milovníka magie. Navíc hrdinové jsou hrozně mladí a dle mě se podle toho vůbec nechovají.
A nejvíc mi vadí, že něco vymyslí, a bez ohledu na to jak plán dopadne, se vždy něco podělá, jen aby z toho zase nějak vybruslili. A tak stále dokola. Ještě bych zmínila vztah mezi hl. postavami. Moc mě to nenadchlo, protože mi pocitově přijde, že se to stalo tak nějak přes noc. Leda by je fakt, že všichni přežili prostě osvítil a dali tomu opravdu plný průchod.
Tak jako tak druhý díl přečtu, naštěstí je to jen duologie. Ale dám si mezi díly pauzu.